Vybrané články

04/2023 MUDr. Monika Blažková
Karcinom prsu je nejčastěji diagnostikovaným nádorovým onemocněním a je hlavní příčinou úmrtí na karrcinom u žen. Triple negativní karcinom je nejagresivnějším podtypem nádoru prsu s nejkratší dobou přežití.¹ Uvádíme kazuistiku 54leté pacientky s primárně metastazujícím karcinomem prsu s negativitou ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1) a s mnohočetnou diseminací metastáz v plicích, kde byla jako léčba první linie podána kombinace paclitaxelu a bevacizumabu s účinkem stabilizace po dobu šesti měsíců, potom režim CMF (cyklofosfamid, methotrexát, 5-fluorouracil) s účinkem stabilizace a parciální remise po dobu devíti měsíců a liposomální nepegylovaný doxorubicin v monoterapii s efektem progrese do tří měsíců. V současnosti je jako léčba čtvrté linie podán sacituzumab govitecan s účinkem parciální remise trvající osm měsíců za vynikající kvality života pacientky. Při sekvenaci vzorku pomocí kombinovaného RNA/DNA panelu TruSight Oncology 500 byla detekována sekvenční varianta c.578A>G, p.(His193Arg) v genu TP53 (referenční sekvence: NM_001126114.2) s frekvencí 53,3 % ve vyšetřorvaném vzorku. Varianta byla klasifikována jako třída patogenní missense mutace (varianta s potenciálně klinickou významností, diagnostický význam). Tato mutace by mohla být odpovědná za velmi dobrý účinek režimu CMF, obsahujícího 5-ftuorouracil², a možná i bevacizumabu³. Při genetickém testování, s výjimkou častých nepatogenních polymorfismů, nebyla nalezena žádná mutace v exonech vyšetřovaných genů. Dále nebyla metodou digitální Multiplex Ligation-dependent Probe Amplification (MLPA) ve vyšetřovaných genech nalezena žádná velká duplikace či delece. Pacientka nyní žije ve velmi dobrém stavu po dobu 28 měsíců, léčba sacituzumab govitecanem trvá osm měsíců a onemocnění je stabilizováno.

04/2023 MUDr. Dagmar Brančíková, Ph.D.
Prevalence mutací genu ATM je v naší populaci nízká. Zatímco jeho vliv na zvýšení incidence nádorů je znám, výběr jednotlivých léčebných modalit u pozitivně testovaných pacientek není většinou jednoznačný. Uvádíme přehled studií a kazuistik u pacientek s časným karcinomem prsu s mutacemi v proteinu ATM a jejich vliv na rozhodování v klinické praxi. Mutace v genu ATM riziko vzniku kontralaterálního tumoru prsu zvyšuje v případě jakékoli vzácné missense varianty ATM; nositelky této mutace, které obdržely radiační terapii pro svůj první karcinom prsu, měly významně zvýšené riziko rozvoje kontralaterálního karcinomu prsu ve srovnání s neexponovanými ženami (2,8-3,3*), pro jiné varianty to však není potvrzeno. Údaje o toxicitě radioterapie jsou rozporuplné, jasnou kontraindikací zůstávají jen mutace v genu TP53, jinak není jednoznačná kontraindikace ani pro mutaci skupiny genů BRCA. U missence variant ATM lze riziko toxicity předpokládat a prokázáno je i zvýšené riziko pozdní poradiační fibrózy. Další data jsou o riziku podávání antracyklinů jednak pro nižší účinek u některých variant a jednak pro vyšší toxicitu. V systémové protinádorové léčbě jsou preferovanou variantou taxany. Naplánování protinádorové léčby u pacientek s časným karcinomem prsu s mutací v genu ATM je záležitostí multidisciplinárního týmu, kde je klíčové vyjádření genetika. Adjuvantní radioterapii a adjuvantní léčbu antracykliny je vždy nutno indikovat uvážlivě s ohledem na poměr rizik.

04/2023 MUDr. Lenka Mekiňová; Ing. Eva Lousová; MUDr. Martin Huser; doc. MUDr. Igor Crha, CSc.
Tento článek, založený na rešerších literatury publikované do června 2023 v databázích Web of Science (WoS), Scopus, PubMed/Medline, se zaměřením na „breast cancer“ a „fertility preservation“, rozebírá nejdůležitější aspekty a kontroverze péče o reprodukční zdraví žen s karcinomem prsu. Protinádorová léčba účinně potlačuje maligní bujení, nicméně i přes pokrok v medicíně může dojít k poškození gonád. Znalost těchto rizik a funkční spolupráce mezi onkology a lékaři centra ochrany reprodukce jsou pro pacientku zásadní. Moderní postupy ochrany reprodukce se z pohledu reprodukční medicíny jeví jako účinné a bezpečné, i když mezi onkology a gynekology není plný konsenzus.

04/2023 Doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D.
Radioterapie je stále nezbytnou součástí komplexní léčby karcinomu prsu, přestože pokroky v diagnosrtice, chirurgii a systémové léčbě zásadně změnily strategii léčby karcinomu prsu. Mezi aktuální témata v léčbě zářením u časného karcinomu prsu patří zkrácení délky léčby, identifikace skupiny pacientek, které nepotřebují adjuvantní radioterapii a snižování rizika pozdních poradiačních změn s použitím nových technik radioterapie. U lokálně pokročilého karcinomu prsu po mastektomii se diskutuje o skurpině pacientek, u nichž je nutné provedení radioterapie hrudní stěny a regionálních lymfatických uzlin. Aktuální je i načasování radioterapie a rekonstrukce prsu. Terapie zaměřená na metastázy pomocí ablativní radioterapie je novou oblastí zájmu i u karcinomu prsu, včetně její role a dopadu u oligometastatického karcinomu prsu.

04/2023 Prof. MUDr. Tomáš Papajík, CSc. Prof. MUDr. Edgar Faber, CSc. Prim. MUDr. Antonín Hluší, Ph.D.

Supplementum 01/2023 MUDr. Jozef Michalka
Syndrom multiorgánové dysfunkce může být charakterizován jako kulminace excesivní generalizované imunitní, neuroendokrinní a zánětlivé reakce organismu na inzult, která postihuje minimálně dva orgánové systémy. A to i ty, které nebyly původním inzultem primárně postiženy.¹ Vyskytuje se nejčastěji v souvislosti se sepsí, ale vzácně může být i projevem nádorového onemocnění. Klasický Hodgkinův lymfom je jedním z nejlépe léčitelných nádorů. V závislosti na věku, klinickém stadiu lymfomu a dalších rizikových faktorech může být vyléčeno až 90 % nemocných.² V této kazuistice popisujeme nezvyklý průběh dlouho nepoznaného klasického Hodgkinova lymfomu, který byl asociován se syndromem aktivovaných makrofágů a vedl k bezprostředně život ohrožujícímu syndromu multiorgánové dysfunkce.

Supplementum 01/2023 MUDr. Miroslav Kopčík; doc. MUDr. Andrea Janíková, Ph.D.
Lenalidomid je imunomodulační lék, začal být používán v léčbě mnohočetného myelomu, následně lymfomu z plášťových buněk, nyní je již v kombinaci s rituximabem schválen pro léčbu relabovaného folikulárního lymfomu. Jeho protinádorová aktivita zahrnuje inhibici proliferace, zvýšení imunity zprostředkovanou T a NK buňkami, inhibici angiogeneze a produkci prozánětlivých cytokinů. U buněk folikulárního lymfomu zvyšuje v kombinaci s rituximabem cytotoxický efekt závislý na protilátkách.¹ Na příkladě této kazuistiky chceme poukázat na jeho účinek při léčbě relabovaného a refrakterního folikulárního lymfomu.

Supplementum 01/2023 MUDr. Samuel Hricko; doc. MUDr. Andrea Janíková, Ph.D.
Primární CNS lymfom (PCNSL) je vzácnou formou B-non-hodgkinského lymfomu s výskytem v řádu jednotek procent nově diagnostikovaných lymfomů i nádorů CNS. Onemocnění je klinicky agresivní, s mediánem přežití bez zahájení léčby 3-7 měsíců, v případě efektivní a relativně intenzivní chemoimunoterapie lze ale vyléčit polovinu pacientů. Naopak relabující PCNSL představuje velký problém s velmi špatnou prognózou s mediánem přežití v řádu několika měsíců prakticky bez ohledu na podanou léčbu. Zde prezentujeme kazuistiku pacienta se dvěma časnými relapsy PCNSL, u kterého byla úspěšně použita v konsolidační léčbě anti-PD-LI monoklonální protilátka nivolumab.

Supplementum 01/2023 MUDr. Petra Čičátková; MUDr. Tomáš Horňák; Mgr. Tomáš Jurček, Ph.D.; doc. MUDr. Daniela Žáčková, Ph.D.
Asciminib je nejnovějším zástupcem z portfolia inhibitorů tyrosinkináz určených k terapii chronické myeloidní leukemie. Působí unikátním mechanismem prostřednictvím vazby do myristoylové kapsy ABL1 s následnou změnou konformace kinázy BCR::ABL1 na neaktivní. Odlišný mechanismus účinku může představovat výhodu v případě nedostatečné účinnosti inhibitorů tyrosinkináz působících cestou ATP-vazebné domény, a také se očekává příznivý profil nežádoucích účinků. Níže je představen případ pacientky profitující z užívání asciminibu nejen ve smyslu dosažení hluboké molekulární odpovědi, ale také s dobrou kvalitou života.

Supplementum 01/2023 MUDr. Natália Podstavková
Ropeginterferon alfa-2b je v současnosti jako jediný z pegylovaných interferonů schválen a registrován v České republice pro terapii pacientů s pravou polycytemií bez symptomatické splenomegalie. Jeho účinnost a bezpečnost byla prokázaná v multicentrických randomizovaných studiích, kde byl srovnáván s terapií hydroxyureou. Jeho superiorita byla dále prokázána i v udržení hematokritu pod cílovou hodnotu 45 % ve skupině pacientů s pravou polycytemií nízkého rizika při srovnání se skupinou léčenou pouze antiagregační terapií v kombinaci s venepunkcemi. Tato kazuistika popisuje výbornou účinnost i snášenlivost terapie ropeginterferonem alfa-2b u pacienta s pravou polycytemií, která byla podána po předchozím nedostatečném účinku a intoleranci léčby pegylovaným interferonem alfa-2a.

Supplementum 01/2023 MUDr. Lucia Tomková; MUDr. Jana Katolická, Ph.D.; MUDr. Vladimír Červeňák
V naší kazuistice prezentujeme komplexní léčbu pacienta s metastazujícím hormonálně senzitivním karcinomem prostaty s početnou diseminací do kostí. Pacient profituje z dvojkombinační terapie (androgen deprivační terapie + apalutamid), včetně podpůrné léčby denosumabem, s dobrou kvalitou života.

Supplementum 01/2023 MUDr. Zuzana Pribulová; MUDr. Michaela Miškovičová, Ph.D.
Karcinóm prsníka a tumory ovárií patria medzi najčastejšie nádorové ochorenia v ženskej populácii. Podlá publikovaných údajov približne 5-10 % zo všetkých nádorových ochorení prsníka/ovárií patrí medzi tzv. hereditárne podmienené formy. Za hereditárny syndróm nádorov prsníka a ovárií je zodpovedná vo váčšine prípadov zárodočná mutácia v génoch BRCA1 a BRCA2.¹ Historicky bola prognóza pacientov s pokročilým karcinómom ovária velmi nepriaznivá a minimálne posledná dekáda potvrdila jasný benefit PARP inhibítorov nielen u rekurentných ovariálnych karcinómov s mutáciou BRCA, ale aj ich využitie a pozitívne výsledky v prvej línii liečby. Aktuálne už máme pozitívne dlhodobé dáta z dvoch štúdií fázy III udržiavacej liečby olaparibom u pacientok s novo diagnostikovaným pokročilým karcinómom vaječníkov, ktoré boli prezentovane na ESMO 2022. V danej kazuistike prezentujeme prípad 50ročnej nosičky mutácie BRCA1 s duplicitnou malignitou - karcinómu prsníka v úvode ochorenia s neskoršie potvrdeným karcinómom ovária. Pacientka je aktuálne v liečbe PARP inhibítorom olaparibom takmer sedem rokov a je v kompletnej remisii ochorenia bez zaznamenanej vážnej toxicity. Danou kazuistikou chceme taktiež dokumentovať efektívnosť a bezpečnosť liečby.

Supplementum 01/2023 Prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc.
Zhruba 15 % nemocných s karcinomem prsu si každý rok vyslechne informaci o tom, že jejich nádor je HER2 pozitivní. Overexprese nebo amplifikace HER2 neu receptoru je známka horší prognózy nemoci, ale zároveň je také cílem pro anti-HER2 terapii, která proměnila zásadně osud těchto pacientů. Možnost využít v léčbě HER2 pozitivního karcinomu prsu také konjugáty protilátky proti HER2 a cytostatika příznivě dopadá na osud nemocných s touto chorobou v metastatické fázi.

Supplementum 01/2023 MUDr. Lukáš Dostálek, Ph.D.
Tato kazuistika popisuje případ pacientky s karcinomem ovaria, u které byla mimo operační léčby a chemoterapie užita i cílená léčba v podobě inhibitoru PARP (poly(ADP-ribóza)polymerázy) niraparibu. Pomocí této léčby bylo dosaženo uspokojivé stabilizace stavu recidivujícího onemocnění. Podmínkou k dosažení uspokojivého výsledku léčby však i nadále zůstává adekvátně provedený operační zákrok.

Supplementum 01/2023 MUDr. Andrea Mullerová; MUDr. Ondřej Fischer
Prezentuje kazuistiku pacientky s metachronní nádorovou duplicitou, která byla léčena durvalumabem v udržovací léčbě po konkomitantní chemoradioterapii nemalobuněčného karcinomu plic. Současně nabízíme krátký přehled informací o této monoklonální protilátce, která nedávno získala úhradu též v léčbě malobuněčného karcinomu plic, a nabízí tak zlepšení prognózy nemocných v obou indikacích.

03/2023 MUDr. Jana Zuchnická
V léčbě chronické lymfocytární leukemie nastala před několika lety zásadní změna. Do běžné klinické praxe se dostaly nové molekuly – inhibitory B buněčného receptoru a inhibitory antiapoptotického proteinu Bcl-2. Tyto perorální přípravky postupně nahrazují klasickou imunochemoterapii. Venetoclax je v současné době jediný schválený inhibitor Bcl-2 proteinu v České republice. Lze jej podávat v monoterapii u nemocných po selhání léčby inhibitory B buněčného receptoru nebo v kombinaci s monoklonální protilátkou anti-CD20 v primoléčbě i relapsu. Velkou výhodou venetoclaxu je potenciál dosažení hluboké remise včetně nedetekovatelné minimální reziduální nemoci.

03/2023 MUDr. Jana Krejčí; MUDr. Petr Opálka, CSc., MBA; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Novou nadějí na delší přežití je pro nemocné s malobuněčným karcinomem plic imunoterapie. Doposud byla podávána jen v rámci studií; rok 2022 se stal zlomovým. V komplexních onkologických centrech mají tito nemocní šanci na hrazenou léčbu durvalumabem (s podáváním chemoterapie). Naše kazuistika je zaměřena na vhodnost výběru pacientky pro tuto léčbu, neboť dlouhodobé zkušenosti mimo klinické studie jsou zatím malé.

03/2023 MUDr. Ondřej Bílek
Aktivační mutace genu KRAS (Kirsten rat sarcoma viral oncogene homologue) lze detekovat u cca 25-30 % nemalobuněčných plicních karcinomů (non-small cell lung cancer, NSCLC), představuje nejčastější genetickou aberaci u těchto pacientů. Nejčastěji je detekována mutace KRAS p.G12Cs frekvencí cca 13 %. Sotorasib je specifický ireverzibilní inhibitor proteinu KRAS G12C. V rámci studie CodeBreaK 100 byl prokázán významný přínos léčby sotorasibem u pacientů s KRAS G12C NSCLC. Bezpečnostní profil sotorasibu je příznivý.

03/2023 MUDr. Bohdan Kadlec, Ph.D.
Osimertinib náleží do třetí generace tyrosinkinázových inhibitorů receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR) a jako jediný je účinný i u pacientů s mutací T790M, která je nejčastější příčinou selhání léčby inhibitory předchozích generací. Z léčby pokročilých stadií se jeho role nově přesunula i do adjuvantní léčby pacientů v časném stadiu EGFR mutovaného nemalobuněčného plicního karcinomu. Adjuvantní osimertinib signifikantně snížil riziko recidivy onemocnění nebo úmrtí u pacientů po operaci stadia IB—IIIA včetně recidivy onemocnění v centrálním nervovém systému.

03/2023 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Léčebné algoritmy nádorů jícnu a žaludku byly v posledních letech zásadním způsobem ovlivněny příchodem imunoterapie. V rámci nádorů jícnu se monoterapie nivolumabem dostala jednak do adjuvantní léčby po neoadjuvantní chemoradioterapii a chirurgické resekci a současně do první i vyšších linií paliativní léčby. Podobně získal registraci u rekurentních/metastazujících nádorů jícnu pembrolizumab v kombinaci s chemoterapií. V případě adenokarcinomů žaludku je v první linii po vyloučení pozitivity receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) vhodné zvážit kombinaci nivolumabu s chemoterapií a u nádorů s vysokou mikrosatelitovou instabilitou (microsatellite instability-high, MSI-H) / s defektem mismatch repair genů (deficient mismatch repair, dMMR) jednoznačně monoterapii pembrolizumabem.