Vážení autoři a naši obchodní partneři,
rádi bychom Vás informovali o možnostech cíleného předávání informací odborné lékařské veřejnosti prostřednictvím našeho vydavatelství Current Media CZ.
Vzhledem k výše uvedené situaci a zrušení řady kongresů a akcí vám nabízíme možnost publikování mj. i odborných sdělení souvisejících s těmito akcemi na našich webových stránkách a v online verzích i tištěných verzích časopisů Onkologická revue a Farmakoterapeutická revue.
V případě Vašeho zájmu nás neváhejte kontaktovat. Ochotně vám pomůžeme zajistit zprostředkování a předání informací lékařům prostřednictvím našich časopisů.
Vydavatelství Current Media CZ
Aktuální články
Podle čeho se rozhodovat při volbě silného opioidu v léčbě nádorové bolesti
02/2025 MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.
Silné opioidy jsou v souladu s řadou mezinárodních i českých doporučení základní lékovou skupinou pro symptomatickou léčbu středně silné a silné nádorové bolesti. Na základě publikovaných studií jsou všechny silné opioidy v klinicky relevantních výsledcích léčby v zásadě srovnatelné. V současné době proto nelze jednoznačně určit „evidence based" univerzální silný opioid první volby pro všechny pacienty s nádorovou bolestí. Při volbě opioidu u konkrétního pacienta musíme zohlednit klinické charakteristiky pacienta a s tím spojenou pravděpodobnost dobrého analgetického efektu a rizika nežádoucích účinků. V článku stručně pojednáváme o volbě opioidu ve specifických klinických situacích, jako je problematický příjem per os, ledvinné a jaterní selhávání a stavy spojené se zvýšeným rizikem útlumu dechového centra. Na závěr uvádíme návrh léčebného algoritmu pro jednotlivé klinické situace. V klinické praxi ale i při použití uvedeného nástroje platí, že nasazení silného opioidu má charakter individuálního terapeutického „pokusu", při kterém musíme průběžně vyhodnocovat, zda je poměr úlevy od bolesti a nežádoucích účinků a rizik pro pacienta příznivý.
CELÝ ČLÁNEK
Silné opioidy jsou v souladu s řadou mezinárodních i českých doporučení základní lékovou skupinou pro symptomatickou léčbu středně silné a silné nádorové bolesti. Na základě publikovaných studií jsou všechny silné opioidy v klinicky relevantních výsledcích léčby v zásadě srovnatelné. V současné době proto nelze jednoznačně určit „evidence based" univerzální silný opioid první volby pro všechny pacienty s nádorovou bolestí. Při volbě opioidu u konkrétního pacienta musíme zohlednit klinické charakteristiky pacienta a s tím spojenou pravděpodobnost dobrého analgetického efektu a rizika nežádoucích účinků. V článku stručně pojednáváme o volbě opioidu ve specifických klinických situacích, jako je problematický příjem per os, ledvinné a jaterní selhávání a stavy spojené se zvýšeným rizikem útlumu dechového centra. Na závěr uvádíme návrh léčebného algoritmu pro jednotlivé klinické situace. V klinické praxi ale i při použití uvedeného nástroje platí, že nasazení silného opioidu má charakter individuálního terapeutického „pokusu", při kterém musíme průběžně vyhodnocovat, zda je poměr úlevy od bolesti a nežádoucích účinků a rizik pro pacienta příznivý.
Kratom v léčbě bolesti
02/2025 PharmDr. MVDr. Vilma Vranová, Ph.D.
Kratom (Mitragyna speciosa) obsahuje více než 40 různých alkaloidů, hlavními psychoaktivními látkami jsou mitragynin a 7-hydroxymitragynin. Mitragynin a 7-hydroxymitragynin interagují s opioidními receptory, stejně jako adrenergními, serotoninergními a dopaminergními systémy. Kratom je užíván při substituční terapii drogových závislostí, terapii chronických bolestí i jako stimulační látka. Pozitivní účinek bývá popisován i při zvládání úzkostných poruch. Kratom vyvolává toleranci i závislost, jeho užívání není prosté nežádoucích účinků, včetně hepatotoxicity, kardiovaskulárních nežádoucích účinků, vyvolání epileptických záchvatů, popsána jsou úmrtí v důsledku užívání kratomu. Rozvoj nežádoucích účinků a fatálních následků je obvykle spjat s užíváním více účinných látek, např. kombinace s alkoholem nebo dalšími drogami. Kratom zasahuje do metabolismu současně užívané medikace, i zde jsou popsány fatální následky.
CELÝ ČLÁNEK
Kratom (Mitragyna speciosa) obsahuje více než 40 různých alkaloidů, hlavními psychoaktivními látkami jsou mitragynin a 7-hydroxymitragynin. Mitragynin a 7-hydroxymitragynin interagují s opioidními receptory, stejně jako adrenergními, serotoninergními a dopaminergními systémy. Kratom je užíván při substituční terapii drogových závislostí, terapii chronických bolestí i jako stimulační látka. Pozitivní účinek bývá popisován i při zvládání úzkostných poruch. Kratom vyvolává toleranci i závislost, jeho užívání není prosté nežádoucích účinků, včetně hepatotoxicity, kardiovaskulárních nežádoucích účinků, vyvolání epileptických záchvatů, popsána jsou úmrtí v důsledku užívání kratomu. Rozvoj nežádoucích účinků a fatálních následků je obvykle spjat s užíváním více účinných látek, např. kombinace s alkoholem nebo dalšími drogami. Kratom zasahuje do metabolismu současně užívané medikace, i zde jsou popsány fatální následky.
Pokročilý generalizovaný karcinom prsu léčený hormonoterapií a inhibitorem cyklin dependentní kinázy – kazuistika
02/2025 MUDr. Milan Brychta
Kazuistika ukazuje průběh léčby metastazujícího hormonálně dependentního karcinomu prsu s negativitou receptoru 2 pro lidský epidermáLní růstový faktor (human epidermaL growth factor receptor 2, HER2) paliativní hormonoterapií LetrozoLem a inhibitorem cyklin dependentní kinázy 4/6 paLbocikLibem. Léčba navodila parciální regresi onemocnění, proběhla s dobrou tolerancí a účinek léčby trval 14 měsíců. Následná terapie potvrdila hormonální rezistenci onemocnění. Pacientka byla léčena ve studii VERITAC, kdy došlo k LokoregionáLní progresi. Poté byla léčena paliativní chemoterapií při navozené kompletní remisi. Po 4 měsících musela být léčba přerušena z důvodu toxicity, avšak kompletní remise onemocnění aktuálně trvá.
CELÝ ČLÁNEK
Kazuistika ukazuje průběh léčby metastazujícího hormonálně dependentního karcinomu prsu s negativitou receptoru 2 pro lidský epidermáLní růstový faktor (human epidermaL growth factor receptor 2, HER2) paliativní hormonoterapií LetrozoLem a inhibitorem cyklin dependentní kinázy 4/6 paLbocikLibem. Léčba navodila parciální regresi onemocnění, proběhla s dobrou tolerancí a účinek léčby trval 14 měsíců. Následná terapie potvrdila hormonální rezistenci onemocnění. Pacientka byla léčena ve studii VERITAC, kdy došlo k LokoregionáLní progresi. Poté byla léčena paliativní chemoterapií při navozené kompletní remisi. Po 4 měsících musela být léčba přerušena z důvodu toxicity, avšak kompletní remise onemocnění aktuálně trvá.