-
V EDICI MEDICUS VYŠLO
INTERNA PRO BAKALÁŘSKÉ A MAGISTERSKÉ OBORY
(DRUHÉ ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ)
-
Vážení autoři a naši obchodní partneři,
rádi bychom Vás informovali o možnostech cíleného předávání informací odborné lékařské veřejnosti prostřednictvím našeho vydavatelství Current Media CZ.
Vzhledem k výše uvedené situaci a zrušení řady kongresů a akcí vám nabízíme možnost publikování mj. i odborných sdělení souvisejících s těmito akcemi na našich webových stránkách a v online verzích i tištěných verzích časopisů Onkologická revue a Farmakoterapeutická revue.
V případě Vašeho zájmu nás neváhejte kontaktovat. Ochotně vám pomůžeme zajistit zprostředkování a předání informací lékařům prostřednictvím našich časopisů.
Vydavatelství Current Media CZ
Kontakty: Marcela Dlouhá, Jitka Štěrbová, Ines Horáková
Aktuální články
Buprenorfin v léčbě nádorové bolesti
02/2024 MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.
Základní lékovou skupinou pro léčbu středně silné a silné nádorové bolesti jsou silné opioidy. V současné době je v České republice (ČR) dostupná celá řada zástupců této skupiny a lékař musí při volbě léku u konkrétního pacienta zohlednit řadu faktorů. Buprenorfin je silný opioid s jedinečným profilem působení na různé opioidní receptory. Díky tomu dosahuje analgetického účinku zcela srovnatelného s ostatními čistými agonisty opioidních receptorů, jako je morfin, fentanyl nebo oxykodon. Je třeba opustit představu, že buprenorfin coby parciální agonista µ opioidních receptorů má pouze částečný (tedy slabší) analgetický účinek, a není proto vhodný pro léčbu silné nádorové bolesti v situaci pokročilého onemocnění. Analgetický účinek maximální doporučené dávky buprenorfinu TTS (140 µg/h) je dostatečný ke zvládnutí bolestivých stavů u většiny pacientů v pokročilých fázích nádorové nemoci. Profil nežádoucích účinků se zdá být příznivější než u ostatních silných opioidů: buprenorfin je méně tlumivý a působí méně nevolnosti, zvracení a zácpy a nižší riziko rozvoje tolerance. Díky specifickému metabolismu nedochází ani při významné renální insuficienci k akumulaci aktivních metabolitů v plazmě. Zvláště významný benefit mohou mít z léčby buprenorfinem starší pacienti a pacienti s renálním a hepatálním selháváním.
CELÝ ČLÁNEK
Základní lékovou skupinou pro léčbu středně silné a silné nádorové bolesti jsou silné opioidy. V současné době je v České republice (ČR) dostupná celá řada zástupců této skupiny a lékař musí při volbě léku u konkrétního pacienta zohlednit řadu faktorů. Buprenorfin je silný opioid s jedinečným profilem působení na různé opioidní receptory. Díky tomu dosahuje analgetického účinku zcela srovnatelného s ostatními čistými agonisty opioidních receptorů, jako je morfin, fentanyl nebo oxykodon. Je třeba opustit představu, že buprenorfin coby parciální agonista µ opioidních receptorů má pouze částečný (tedy slabší) analgetický účinek, a není proto vhodný pro léčbu silné nádorové bolesti v situaci pokročilého onemocnění. Analgetický účinek maximální doporučené dávky buprenorfinu TTS (140 µg/h) je dostatečný ke zvládnutí bolestivých stavů u většiny pacientů v pokročilých fázích nádorové nemoci. Profil nežádoucích účinků se zdá být příznivější než u ostatních silných opioidů: buprenorfin je méně tlumivý a působí méně nevolnosti, zvracení a zácpy a nižší riziko rozvoje tolerance. Díky specifickému metabolismu nedochází ani při významné renální insuficienci k akumulaci aktivních metabolitů v plazmě. Zvláště významný benefit mohou mít z léčby buprenorfinem starší pacienti a pacienti s renálním a hepatálním selháváním.
Léčba pacientky s extenzivním stadiem malobuněčného plicního karcinomu pomocí durvalumabu – kazuistika
02/2024 MUDr. Marie Drosslerová
Extenzivní stadium malobuněčného plicního karcinomu (extensive-stage small cell lung cancer, ES-SCLC) je malignita se stále špatnou prognózou. Pacienti s ES-SCLC by měli být v první linii první čtyři cykly léčeni kombinací platiny s etoposidem a s durvalumabem anebo s atezolizumabem, následně by měli pokračovat udržovací imunoterapií. Zmíněná kombinační léčba zlepšuje přežití nemocných. Tato kazuistika popisuje případ 68leté pacientky, která je durvalumabem úspěšně léčena.
CELÝ ČLÁNEK
Extenzivní stadium malobuněčného plicního karcinomu (extensive-stage small cell lung cancer, ES-SCLC) je malignita se stále špatnou prognózou. Pacienti s ES-SCLC by měli být v první linii první čtyři cykly léčeni kombinací platiny s etoposidem a s durvalumabem anebo s atezolizumabem, následně by měli pokračovat udržovací imunoterapií. Zmíněná kombinační léčba zlepšuje přežití nemocných. Tato kazuistika popisuje případ 68leté pacientky, která je durvalumabem úspěšně léčena.
Aktuální možnosti imunoterapie nemelanomových nádorů kůže
02/2024 MUDr. Miroslav Důra, Ph.D
Protinádorová imunoterapie je zlatým standardem moderní léčby v rostoucím počtu metastazujících či lokálně pokročilých solidních nádorů. Tato léčba dosahuje signifikantních a trvalých léčebných odpovědí a přináší prodloužení doby do progrese a prodloužení celkového přežití za současného zlepšení kvality života. V oblasti maligních kožních nádorů je dobře znám léčebný účinek imunoterapie u metastazujícího melanomu, u něhož se imunoterapie stala standardem moderní systémové léčby. Efekt imunoterapeutik byl však prokázán i u metastazujících a lokálně pokročilých nemelanomových nádorů kůže, konkrétně u dlaždicobuněčného karcinomu, bazocelulárního karcinomu a karcinomu z Merkelových buněk. V současné době jsou v našich podmínkách k dispozici v léčbě nemelanomových kožních nádorů dvě monoklonální protilátky s prokázaným protinádorovým účinkem, konkrétně jsou jimi cemiplimab a avelumab. Článek předkládá přehled informací o těchto protinádorových lécích, zabývá se jejich účinností, managementem léčby, mechanismem účinku a nežádoucími účinky.
CELÝ ČLÁNEK
Protinádorová imunoterapie je zlatým standardem moderní léčby v rostoucím počtu metastazujících či lokálně pokročilých solidních nádorů. Tato léčba dosahuje signifikantních a trvalých léčebných odpovědí a přináší prodloužení doby do progrese a prodloužení celkového přežití za současného zlepšení kvality života. V oblasti maligních kožních nádorů je dobře znám léčebný účinek imunoterapie u metastazujícího melanomu, u něhož se imunoterapie stala standardem moderní systémové léčby. Efekt imunoterapeutik byl však prokázán i u metastazujících a lokálně pokročilých nemelanomových nádorů kůže, konkrétně u dlaždicobuněčného karcinomu, bazocelulárního karcinomu a karcinomu z Merkelových buněk. V současné době jsou v našich podmínkách k dispozici v léčbě nemelanomových kožních nádorů dvě monoklonální protilátky s prokázaným protinádorovým účinkem, konkrétně jsou jimi cemiplimab a avelumab. Článek předkládá přehled informací o těchto protinádorových lécích, zabývá se jejich účinností, managementem léčby, mechanismem účinku a nežádoucími účinky.