Vybrané články

04/2023 MUDr. Lucie Ehrlichová; MUDr. Markéta Bednaříková, Ph.D.
Metastazující karcinom endometria má velmi nepříznivou prognózu s mediánem přežití kolem jednorho roku. Dosavadní standardy systémové léčby byly omezeny na chemoterapii a hormonoterapii, bez adekvátní účinné léčby pro druhou a vyšší linii léčby. Zavedení molekulárního testování s významrným prognostickým i prediktivním dopadem výrazně ovlivňuje rozhodovací proces při léčbě pacientek s karcinomem endometria v klinické praxi. Tato kazuistika popisuje průběh léčby pacientky s iniciálně pokročilým karcinomem endometria agresivního biologického chování, který výrazně limitoval celkový stav pacientky. Individualizovaný a multimodální přístup s postupným využitím radioterapie, chemorterapie, molekulárně cílené léčby, hormonoterapie a v neposlední řadě imunoterapie vedl ke zlepšení celkového stavu pacientky a nepochybně i k prodloužení jejího života.

04/2023 MUDr. Lucie Ehrlichová; MUDr. Markéta Bednaříková, Ph.D.
Systémová terapie je základním pilířem léčebného přístupu u pacientek s pokročilým nebo recidivující m endometriálním karcinomem. Dosavadní možnosti systémové léčby byly limitovány na použití chemorterapie a hormonoterapie, navíc bez definovaného standardního postupu pro druhou a vyšší linii léčby. Změnu v chápání endometriálního karcinomu jako heterogenní skupiny onemocnění s odlišným biolorgickým chováním i v rámci téhož histologického typu přinesly výsledky programu The Cancer Genome Atlas (TCGA) s následným definováním čtyř molekulárních subtypů karcinomu endometria s odlišnou prognózou. Molekulární testování umožnilo také rozvoj dalších alternativ systémové léčby endometrriálního karcinomu, tedy využití imunoterapie, její kombinace s chemoterapií, léků cílících na inhibici angiogeneze i dalších možností molekulárně cílené léčby.

04/2023 MUDr. Milan Brychta
Kazuistika popisuje případ pacientky s rizikovým karcinomem prsu s pozitivitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2), způsob a průběh její terapie a aktuální stav onemocnění pacientky.

04/2023 MUDr. Lukáš Chlachula
Karcinom prsu je heterogenní skupina nádorového onemocnění, která v incidenci u žen dlouhodobě stojí na prvním místě. Karcinomy prsu s pozitivitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal qrowth factor receptor 2, HER2) tvoří zhruba 15-20 % všech karcinomů a jsou spojeny s agresivrnějšími projevy, vyšším procentem rekurence a nižším přežitím, zůstanou-li neléčeny¹ Výrazného posunu ve zlepšení prognózy pacientů bylo dosaženo s příchodem nových molekul, konkrétně molekulárních protilátek cílících na HER2 (trastuzumab, pertuzumab), a zároveň nových tyrosinkinázových inhibitorů, mezi něž patří lapatinib, tucatinib a neratinib. Neratinib je malá molekula inhibitoru tyrosinkinázy, která interaguje s HER2. Na základě výsledků registrační studie byl schválen do prodloužené adjuvance po podání trastuzumabu u pacientek s HER2 pozitivním karcinomem prsu a s pozitivitou hormonálních receptorů (hormone receptor, HR).

04/2023 MUDr. Martina Zimovjanová, Ph.D., MHA
Skupina karcinomů prsu s negativitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) se odlišuje nejen expresí hormonálních receptorů, ale v současnosti také výší exprese HER2. Nově zavedený pojem HER2-low karcinom prsu zahrnuje nádory imunohistochemicky klasifikované jako HER2 1+ nebo 2+ / ISH (in situ hybridizace) negativní. S vývojem konjugátů protilátky s cytostatikem vyšší generace se otevírá možnost cílené anti-HER2 léčby u rozsáhlé podskupiny HER2-low nádorů. Cílem sdělení je prezentace výsledků klinické studie fáze III DESTINY-Breast04 s trastuzumab deruxtecanem v terapii předléčených pacientů s HER2-low metastazujícím karcinomem prsu.

04/2023 MUDr. Dagmar Brančíková, Ph.D.
Léčba metastazujícího karcinomu prsu s pozitivitou receptoru pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor, HER) prochází v současné době velkým rozvojem co do nabídky léčiv i jejich účinku. Uvádíme kazuistiku 45leté pacientky s metastazujícím HER pozitivním nádorem prsu, silně předléčené chemoterapií antracykliny a taxany a po anti-HER léčbě pertuzumabem, trastuzumabem i lapatinibem s rozsáhlým symptomatickým postižením plic a pohrudnice. Léčbou trastuzumab deruxrtecanem bylo u této pacientky ve třetí linii paliativní léčby dosaženo parciální remise a významného klinického zlepšení stavu. Zatím účinek trvá 18 měsíců a pokračujeme v udržovací léčbě stejnou dávkou 5,4 mg/kg tělesné hmotnosti. Nezaznamenali jsme žádné závažné projevy toxicity G3/4, ani kardiální, ani hematologické. Léčba trastuzumab deruxtecanem je velmi účinnou možností s přijatelnou toxicitou i u silně předléčených pacientek.

04/2023 MUDr. Markéta Protivánková; MUDr. Iva Mihulová
V článku předkládáme popis komplexní léčby pacientky s karcinomem prsu s pozitivními hormonálními receptory (HR+) a pozitivitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2 positive, HER2+), u které byl nádor diagnostikovaný v pokročilém stadiu, a proto bylo nutno zahájit léčbu neoadjuvancí. Vzhledem k neuspokojivé reakci onemocnění na neoadjuvantní léčbu zjištěné po provedeném chirurgickém zákroku pak bylo nutno podat i maximálně účinnou adjuvantní léčbu. Průběh této léčby a její komplikace jsou popsány v článku.

04/2023 MUDr. Monika Blažková
Karcinom prsu je nejčastěji diagnostikovaným nádorovým onemocněním a je hlavní příčinou úmrtí na karrcinom u žen. Triple negativní karcinom je nejagresivnějším podtypem nádoru prsu s nejkratší dobou přežití.¹ Uvádíme kazuistiku 54leté pacientky s primárně metastazujícím karcinomem prsu s negativitou ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1) a s mnohočetnou diseminací metastáz v plicích, kde byla jako léčba první linie podána kombinace paclitaxelu a bevacizumabu s účinkem stabilizace po dobu šesti měsíců, potom režim CMF (cyklofosfamid, methotrexát, 5-fluorouracil) s účinkem stabilizace a parciální remise po dobu devíti měsíců a liposomální nepegylovaný doxorubicin v monoterapii s efektem progrese do tří měsíců. V současnosti je jako léčba čtvrté linie podán sacituzumab govitecan s účinkem parciální remise trvající osm měsíců za vynikající kvality života pacientky. Při sekvenaci vzorku pomocí kombinovaného RNA/DNA panelu TruSight Oncology 500 byla detekována sekvenční varianta c.578A>G, p.(His193Arg) v genu TP53 (referenční sekvence: NM_001126114.2) s frekvencí 53,3 % ve vyšetřorvaném vzorku. Varianta byla klasifikována jako třída patogenní missense mutace (varianta s potenciálně klinickou významností, diagnostický význam). Tato mutace by mohla být odpovědná za velmi dobrý účinek režimu CMF, obsahujícího 5-ftuorouracil², a možná i bevacizumabu³. Při genetickém testování, s výjimkou častých nepatogenních polymorfismů, nebyla nalezena žádná mutace v exonech vyšetřovaných genů. Dále nebyla metodou digitální Multiplex Ligation-dependent Probe Amplification (MLPA) ve vyšetřovaných genech nalezena žádná velká duplikace či delece. Pacientka nyní žije ve velmi dobrém stavu po dobu 28 měsíců, léčba sacituzumab govitecanem trvá osm měsíců a onemocnění je stabilizováno.

04/2023 MUDr. Dagmar Brančíková, Ph.D.
Prevalence mutací genu ATM je v naší populaci nízká. Zatímco jeho vliv na zvýšení incidence nádorů je znám, výběr jednotlivých léčebných modalit u pozitivně testovaných pacientek není většinou jednoznačný. Uvádíme přehled studií a kazuistik u pacientek s časným karcinomem prsu s mutacemi v proteinu ATM a jejich vliv na rozhodování v klinické praxi. Mutace v genu ATM riziko vzniku kontralaterálního tumoru prsu zvyšuje v případě jakékoli vzácné missense varianty ATM; nositelky této mutace, které obdržely radiační terapii pro svůj první karcinom prsu, měly významně zvýšené riziko rozvoje kontralaterálního karcinomu prsu ve srovnání s neexponovanými ženami (2,8-3,3*), pro jiné varianty to však není potvrzeno. Údaje o toxicitě radioterapie jsou rozporuplné, jasnou kontraindikací zůstávají jen mutace v genu TP53, jinak není jednoznačná kontraindikace ani pro mutaci skupiny genů BRCA. U missence variant ATM lze riziko toxicity předpokládat a prokázáno je i zvýšené riziko pozdní poradiační fibrózy. Další data jsou o riziku podávání antracyklinů jednak pro nižší účinek u některých variant a jednak pro vyšší toxicitu. V systémové protinádorové léčbě jsou preferovanou variantou taxany. Naplánování protinádorové léčby u pacientek s časným karcinomem prsu s mutací v genu ATM je záležitostí multidisciplinárního týmu, kde je klíčové vyjádření genetika. Adjuvantní radioterapii a adjuvantní léčbu antracykliny je vždy nutno indikovat uvážlivě s ohledem na poměr rizik.

04/2023 MUDr. Lenka Mekiňová; Ing. Eva Lousová; MUDr. Martin Huser; doc. MUDr. Igor Crha, CSc.
Tento článek, založený na rešerších literatury publikované do června 2023 v databázích Web of Science (WoS), Scopus, PubMed/Medline, se zaměřením na „breast cancer“ a „fertility preservation“, rozebírá nejdůležitější aspekty a kontroverze péče o reprodukční zdraví žen s karcinomem prsu. Protinádorová léčba účinně potlačuje maligní bujení, nicméně i přes pokrok v medicíně může dojít k poškození gonád. Znalost těchto rizik a funkční spolupráce mezi onkology a lékaři centra ochrany reprodukce jsou pro pacientku zásadní. Moderní postupy ochrany reprodukce se z pohledu reprodukční medicíny jeví jako účinné a bezpečné, i když mezi onkology a gynekology není plný konsenzus.

04/2023 Doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D.
Radioterapie je stále nezbytnou součástí komplexní léčby karcinomu prsu, přestože pokroky v diagnosrtice, chirurgii a systémové léčbě zásadně změnily strategii léčby karcinomu prsu. Mezi aktuální témata v léčbě zářením u časného karcinomu prsu patří zkrácení délky léčby, identifikace skupiny pacientek, které nepotřebují adjuvantní radioterapii a snižování rizika pozdních poradiačních změn s použitím nových technik radioterapie. U lokálně pokročilého karcinomu prsu po mastektomii se diskutuje o skurpině pacientek, u nichž je nutné provedení radioterapie hrudní stěny a regionálních lymfatických uzlin. Aktuální je i načasování radioterapie a rekonstrukce prsu. Terapie zaměřená na metastázy pomocí ablativní radioterapie je novou oblastí zájmu i u karcinomu prsu, včetně její role a dopadu u oligometastatického karcinomu prsu.

04/2023 Prof. MUDr. Tomáš Papajík, CSc. Prof. MUDr. Edgar Faber, CSc. Prim. MUDr. Antonín Hluší, Ph.D.

Supplementum 01/2023 MUDr. Jozef Michalka
Syndrom multiorgánové dysfunkce může být charakterizován jako kulminace excesivní generalizované imunitní, neuroendokrinní a zánětlivé reakce organismu na inzult, která postihuje minimálně dva orgánové systémy. A to i ty, které nebyly původním inzultem primárně postiženy.¹ Vyskytuje se nejčastěji v souvislosti se sepsí, ale vzácně může být i projevem nádorového onemocnění. Klasický Hodgkinův lymfom je jedním z nejlépe léčitelných nádorů. V závislosti na věku, klinickém stadiu lymfomu a dalších rizikových faktorech může být vyléčeno až 90 % nemocných.² V této kazuistice popisujeme nezvyklý průběh dlouho nepoznaného klasického Hodgkinova lymfomu, který byl asociován se syndromem aktivovaných makrofágů a vedl k bezprostředně život ohrožujícímu syndromu multiorgánové dysfunkce.

Supplementum 01/2023 MUDr. Miroslav Kopčík; doc. MUDr. Andrea Janíková, Ph.D.
Lenalidomid je imunomodulační lék, začal být používán v léčbě mnohočetného myelomu, následně lymfomu z plášťových buněk, nyní je již v kombinaci s rituximabem schválen pro léčbu relabovaného folikulárního lymfomu. Jeho protinádorová aktivita zahrnuje inhibici proliferace, zvýšení imunity zprostředkovanou T a NK buňkami, inhibici angiogeneze a produkci prozánětlivých cytokinů. U buněk folikulárního lymfomu zvyšuje v kombinaci s rituximabem cytotoxický efekt závislý na protilátkách.¹ Na příkladě této kazuistiky chceme poukázat na jeho účinek při léčbě relabovaného a refrakterního folikulárního lymfomu.

Supplementum 01/2023 MUDr. Samuel Hricko; doc. MUDr. Andrea Janíková, Ph.D.
Primární CNS lymfom (PCNSL) je vzácnou formou B-non-hodgkinského lymfomu s výskytem v řádu jednotek procent nově diagnostikovaných lymfomů i nádorů CNS. Onemocnění je klinicky agresivní, s mediánem přežití bez zahájení léčby 3-7 měsíců, v případě efektivní a relativně intenzivní chemoimunoterapie lze ale vyléčit polovinu pacientů. Naopak relabující PCNSL představuje velký problém s velmi špatnou prognózou s mediánem přežití v řádu několika měsíců prakticky bez ohledu na podanou léčbu. Zde prezentujeme kazuistiku pacienta se dvěma časnými relapsy PCNSL, u kterého byla úspěšně použita v konsolidační léčbě anti-PD-LI monoklonální protilátka nivolumab.

Supplementum 01/2023 MUDr. Petra Čičátková; MUDr. Tomáš Horňák; Mgr. Tomáš Jurček, Ph.D.; doc. MUDr. Daniela Žáčková, Ph.D.
Asciminib je nejnovějším zástupcem z portfolia inhibitorů tyrosinkináz určených k terapii chronické myeloidní leukemie. Působí unikátním mechanismem prostřednictvím vazby do myristoylové kapsy ABL1 s následnou změnou konformace kinázy BCR::ABL1 na neaktivní. Odlišný mechanismus účinku může představovat výhodu v případě nedostatečné účinnosti inhibitorů tyrosinkináz působících cestou ATP-vazebné domény, a také se očekává příznivý profil nežádoucích účinků. Níže je představen případ pacientky profitující z užívání asciminibu nejen ve smyslu dosažení hluboké molekulární odpovědi, ale také s dobrou kvalitou života.

Supplementum 01/2023 MUDr. Natália Podstavková
Ropeginterferon alfa-2b je v současnosti jako jediný z pegylovaných interferonů schválen a registrován v České republice pro terapii pacientů s pravou polycytemií bez symptomatické splenomegalie. Jeho účinnost a bezpečnost byla prokázaná v multicentrických randomizovaných studiích, kde byl srovnáván s terapií hydroxyureou. Jeho superiorita byla dále prokázána i v udržení hematokritu pod cílovou hodnotu 45 % ve skupině pacientů s pravou polycytemií nízkého rizika při srovnání se skupinou léčenou pouze antiagregační terapií v kombinaci s venepunkcemi. Tato kazuistika popisuje výbornou účinnost i snášenlivost terapie ropeginterferonem alfa-2b u pacienta s pravou polycytemií, která byla podána po předchozím nedostatečném účinku a intoleranci léčby pegylovaným interferonem alfa-2a.

Supplementum 01/2023 MUDr. Lucia Tomková; MUDr. Jana Katolická, Ph.D.; MUDr. Vladimír Červeňák
V naší kazuistice prezentujeme komplexní léčbu pacienta s metastazujícím hormonálně senzitivním karcinomem prostaty s početnou diseminací do kostí. Pacient profituje z dvojkombinační terapie (androgen deprivační terapie + apalutamid), včetně podpůrné léčby denosumabem, s dobrou kvalitou života.

Supplementum 01/2023 MUDr. Zuzana Pribulová; MUDr. Michaela Miškovičová, Ph.D.
Karcinóm prsníka a tumory ovárií patria medzi najčastejšie nádorové ochorenia v ženskej populácii. Podlá publikovaných údajov približne 5-10 % zo všetkých nádorových ochorení prsníka/ovárií patrí medzi tzv. hereditárne podmienené formy. Za hereditárny syndróm nádorov prsníka a ovárií je zodpovedná vo váčšine prípadov zárodočná mutácia v génoch BRCA1 a BRCA2.¹ Historicky bola prognóza pacientov s pokročilým karcinómom ovária velmi nepriaznivá a minimálne posledná dekáda potvrdila jasný benefit PARP inhibítorov nielen u rekurentných ovariálnych karcinómov s mutáciou BRCA, ale aj ich využitie a pozitívne výsledky v prvej línii liečby. Aktuálne už máme pozitívne dlhodobé dáta z dvoch štúdií fázy III udržiavacej liečby olaparibom u pacientok s novo diagnostikovaným pokročilým karcinómom vaječníkov, ktoré boli prezentovane na ESMO 2022. V danej kazuistike prezentujeme prípad 50ročnej nosičky mutácie BRCA1 s duplicitnou malignitou - karcinómu prsníka v úvode ochorenia s neskoršie potvrdeným karcinómom ovária. Pacientka je aktuálne v liečbe PARP inhibítorom olaparibom takmer sedem rokov a je v kompletnej remisii ochorenia bez zaznamenanej vážnej toxicity. Danou kazuistikou chceme taktiež dokumentovať efektívnosť a bezpečnosť liečby.

Supplementum 01/2023 Prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc.
Zhruba 15 % nemocných s karcinomem prsu si každý rok vyslechne informaci o tom, že jejich nádor je HER2 pozitivní. Overexprese nebo amplifikace HER2 neu receptoru je známka horší prognózy nemoci, ale zároveň je také cílem pro anti-HER2 terapii, která proměnila zásadně osud těchto pacientů. Možnost využít v léčbě HER2 pozitivního karcinomu prsu také konjugáty protilátky proti HER2 a cytostatika příznivě dopadá na osud nemocných s touto chorobou v metastatické fázi.