Vybrané články

Gastrointestinální stromální nádor v roce 2020 aneb najednou spousta novinek

01/2021 Doc. MUDr. Jan Novotný, Ph.D.
Pokroky v molekulární klasifikaci gastrointestinálního stromálního nádoru (GIST), zejména jeho subklasifikace podle zjištěných genetických alterací i vývoj nových léků v posledních dvou letech výrazným způsobem ovlinily volbu léčebných postupů jak v časné fázi nemoci, tak i vedení léčby paliativní.
CELÝ ČLÁNEK

Aktuální možnosti v léčbě difuzního velkobuněčného B‑lymfomu

01/2021 MUDr. David Belada, Ph.D.
Difuzní velkobuněčný B-lymfom (diffuse large B-cell lymphoma, DLBCL) představuje heterogenní skupinu onemocnění. Standardem léčby 1. linie je nadále režim R-CHOP (rituximab, cyclophosphamid, doxorubicin, vincristin, prednison) s dosažením dlouhodobé remise u cca 60 % nemocných. U cca 40 % nemocných dojde k relapsu lymfomu nebo je onemocnění primárně refrakterní. Prognóza těchto nemocných je zatím nepříznivá. U mladších nemocných je standardním přístupem podání záchranné chemoterapie s autologní transplantací. U starších pacientů jsou léčebné možnosti omezené a prognóza zatím nepříznivá. Zde je léčba založena zatím na kombinaci bendamustin + rituximab nebo se užívají gemcitabinové režimy. Velkou nadějí je celá řada nových léčebných modalit, a to zejména léčba pomocí geneticky upravených T lymfocytů (CAR-T), polatuzumab vedotin v kombinaci s bendamustinem a rituximabem nebo bispecifické protilátky. Tato cílená terapie může být nadějí pro vyléčení nemocných s relabujícím nebo refrakterním DLBCL.
CELÝ ČLÁNEK

Novinky v léčbě metastazujícího HER2 pozitivního karcinomu prsu

01/2021 MUDr. Lucie Reifová
Metastazující karcinom prsu je dosud nevyléčitelné onemocnění. Před zavedením trastuzumabu do léčby byla prognóza pacientek s HER2 pozitivním metastazujícím karcinomem velmi špatná a teprve léčba cílená na receptor dramaticky zlepšila osud pacientek ve smyslu prodloužení života a zmírnění obtíží. Od zavedení trastuzumabu do léčby koncem minulého století se objevila řada účinných přípravků - pertuzumab, trastuzumab emtansin (T-DM1) a lapatinib. Přesto téměř u všech pacientek dojde v průběhu léčby k progresi a je potřeba najít nové postupy a léčiva. Tento typ karcinomu velmi často metastazuje do centrální nervové soustavy a nová léčiva se zdají být účinná i pro tuto situaci.
CELÝ ČLÁNEK

Apalutamid – nová možnost léčby karcinomu prostaty

01/2021 MUDr. Jaromír Richter
Karcinom prostaty představuje nejčastější nádorové onemocnění u mužů. I přes vysokou úspěšnost lokoregionální terapie dochází u části pacientů k relapsu onemocnění a postupně k rozvoji kastračně rezistentního karcinomu, a to i bez známek metastazujícího onemocnění. V současné době je novou možností léčby tohoto stadia apalutamid. Apalutamid prokázal statisticky signifikantní prodloužení doby do rozvoje metastazujícího onemocnění i symptomatické progrese ve srovnání s placebem. Apalutamid představuje novou možnost léčby nemetastazujícího kastračně rezistentního karcinomu prostaty (non-metastatic castration-resistant prostate cancer, nmCRPC) bez průkazu vzdálených metastáz.
CELÝ ČLÁNEK

Imunoterapie v adjuvantní léčbě maligního melanomu u pacientů s největším rizikem metastáz

01/2021 MUDr. Adam Wendrinski
Adjuvantní léčba maligního melanomu prodělala v posledních 20 letech významný rozvoj. Před 20 lety byly k dispozici jen přípravky na bázi interferonu. V posledních letech, díky nástupu protilátek proti receptoru programované buněčné smrti 1 (anti-programmed death-1, anti-PD-1), je revolucí v léčbě maligního melanomu. Anti-PD-1 terapie byla nejprve použita v paliativní léčbě maligního melanomu. V roce 2015 byla publikována studie CHECKMATE 238, která prokázala účinnost anti-PD-1 léčby - nivolumabu v adjuvantním podání. Později byla publikována další studie KEYNOTE 054 s pembrolizumabem v adjuvantním podání. I tato studie prokázala účinnost pembrolizumabu v adjuvanci. Nyní již můžeme anti-PD-1 protilátky rutinně využívat v adjuvantní terapii maligního melanomu. Jejími velkými výhodami jsou účinnost a bezpečnost s relativně malým počtem závažných nežádoucích účinků. Ale je nutno si uvědomit, že i když je počet nežádoucích účinků relativně malý, existuje zde pořád riziko závažných komplikací. Proto je nutné anti-PD-1 protilátky indikovat u pacientů, kde budou mít maximální přínos.
CELÝ ČLÁNEK

Cemiplimab v léčbě nemelanomových kožních nádorů

01/2021 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Nemelanomové kožní nádory představují nejčastější nádorová onemocnění vůbec. Radioterapie a chirurgická léčba tvoří základní léčebné modality, kdy jejich vlastní volba závisí na lokalizaci nádoru, věku, komorbiditách a současně preferencích pacienta. Malá část těchto nádorů bohužel progreduje do lokálně pokročilé či metastazující formy, kdy jsou možnosti lokoregionální terapie vyčerpány. Cemiplimab představuje další molekulu ze skupiny checkpoint inhibitorů (patří mezi inhibitory receptoru programované buněčné smrti 1 [programmed cell death protein 1, PD-1]), která prokázala svoji účinnost a bezpečnost v klinických studiích u lokálně pokročilého či metastazujícího spinocelulárního i bazocelulárního karcinomu, u nichž byly vyčerpány možnosti radioterapie a chirurgie. Cemiplimab tak představuje další možnost léčby těchto malignit s ohledem na omezenou účinnost samostatné konvenční chemoterapie.
CELÝ ČLÁNEK

Postavení konkomitantní chemoradioterapie v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic

01/2021 MUDr. Jaromír Roubec, Ph.D.; MUDr. Jaromír Richter
V přehledu diskutují autoři aktuální přístupy v léčbě lokálně pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic s použitím konkomitantní chemoradioterapie vycházející z předchozích výsledků a metaanalýz a nové možnosti léčby kombinované chemoradioterapie s imunoterapií.
CELÝ ČLÁNEK

Konsolidační imunoterapie durvalumabem v léčbě lokálně pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic

01/2021 MUDr. Ondřej Bílek
Nemalobuněčný karcinom plic je asi v jedné čtvrtině případů diagnostikován ve stadiu lokálně pokročilého onemocnění. Standardní léčbu těchto pacientů dlouhodobě představuje konkomitantní chemoterapie a radioterapie. V současné době je již nedílnou součástí léčebného algoritmu imunoterapie, zejména checkpoint inhibitory - inhibitorem receptoru programované buněčné smrti 1 (programmed cell death protein 1, anti-PD-1) a protilátkou proti ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, anti-PD-LI). Studie PACIFIC v rámci čtyřletého sledování prokázala významný přínos konsolidační imunoterapie anti-PD-L1 monoklonální protilátkou durvalumabem po ukončení radioterapie, včetně prodloužení celkového přežití. Durvalumab aktuálně představuje referenční molekulu v této indikaci. Tolerance a bezpečnostní profil jsou příznivé, je nutná včasná diagnostika a léčba imunitně podmíněných nežádoucích účinků.
CELÝ ČLÁNEK

Kombinace nivolumabu a ipilimumabu v první linii léčby nemalobuněčného plicního karcinomu

01/2021 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Metastazující nemalobuněčný plicní karcinom představuje onemocnění s infaustní prognózou. Zavedení tyrosinkinázových inhibitorů specifických mutací zlepšilo výsledky léčby u části pacientů, nicméně většina z nich byla až do příchodu imunoterapie odkázána na konvenční chemoterapii s neuspokojivými výsledky. Řada molekul v rámci imunoterapie prokázala svoji účinnost a bezpečnost v první i druhé linii paliativní léčby plicních karcinomů. Nově se do klinické praxe dostala na základě výsledků klinických studií CheckMate 227 a CheckMate 9LA i kombinace nivolumabu s ipilimumabem. Kombinovaná terapie nivolumabem s ipilimumabem představuje novou léčebnou možnost u pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem bez přítomnosti specifických mutací a bez ohledu na expresi ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1). Registrace v České republice a úhrada této kombinace z veřejného zdravotního pojištění v tuto chvíli bohužel chybí.
CELÝ ČLÁNEK

Receptor epidermálního růstového faktoru – jeho význam, diagnostika a vývoj léčby u nemalobuněčného karcinomu plic

01/2021 MUDr. Lenka Jakubíková, Ph.D.
Receptor epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) je transmembránový glykoprotein s vazebným místem pro rodinu ligandů extracelulárních proteinových epidermálních růstových faktorů. Receptor epidermálního růstového faktoru je členem rodiny receptorů ErbB (erythroblastic leukemia viral oncogene), která je tvořena celkem čtyřmi členy úzce příbuzných receptorových tyrosinkináz: EGFR (ErbBI, HER1), ErbB2/neu (HER2), ErbB3 (HER3) a ErbB4 (HER4). Epidermální růstový faktor a jeho receptor byly objeveny Stanleyem Cohenem. Cohen se v roce 1986 podělil o Nobelovu cenu za medicínu s Ritou Levi-Montalciniovou za objev růstových faktorů. Od EGFR může být signál předáván řadou intracelulárních přenašečů RAS-RAF-MAPK (vedoucí k proliferaci buněk), nebo jsou aktivovány signální dráhy JAK-STAT3 či PI3K-AKT (ovlivňující přežívání buněk). Vyšetření mutačního stavu tohoto receptoru má zásadní roli v rozhodování o léčbě nemalobuněčného plicního karcinomu a je cílem tzv. biologické léčby.
CELÝ ČLÁNEK

Nové molekuly v onkologii

01/2021 MUDr. Igor Richter, Ph.D.; doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D.; MUDr. Jiří Bartoš, MBA
V systémové léčbě zhoubných onemocnění došlo v posledních letech k zásadním změnám. Kromě léta používané hormonální léčby či chemoterapie máme k dispozici i nové léčebné postupy, jako je imunoterapie či cílená léčba. Každým rokem přibývá mnoho nových přípravků k léčbě zhoubných onemocnění, postupně se aktualizují a mění léčebné postupy. Cílem předkládaného textu je přehled nových molekul v léčbě solidních nádorů. Vzhledem k rozsahu problematiky se text zabývá nejvíce používanými skupinami léků v léčbě solidních zhoubných nádorů, jako jsou tyrosinkinázové inhibitory a monoklonální protilátky.
CELÝ ČLÁNEK

Prof. MUDr. Jiří Petera, Ph.D.

01/2021 MUDr. Milan Vošmik, Ph.D.
Prof. Jiří Petera, který nedávno oslavil významné životní jubileum, pochází z Libčic nad Vltavou. Právě toto starobylé městečko, ležící nedaleko od Prahy, formovalo v mnohém Jiřího povahu i budoucí zájmy, zejména o historii. Libčice jsou proslulé řadou archeologických památek z doby bronzové. Jméno Libčice je podle legend odvozeno od jména bájné Libuše, jejíž hradiště tam údajně stálo na skalách nad řekou Vltavou. A kousek od Libčic se také odehrála bitva známá z Jiráskových Starých pověstí českých jako bitva na Turském poli, nesoucí své jméno po Turovi, který stál v čele českého vojska a vítěznou bitvu zaplatil svým životem.
CELÝ ČLÁNEK

Denosumab - důležitá součást léčby pacientů s metastatickým postižením skeletu

06/2020 Prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D.
Denosumab, 120 mg inj. s.c., významně přispívá k oddálení rozvoje kostní komplikace (patologická fraktura, míšní komprese, stav vyžadující radioterapii či chirurgickou intervenci) a zhoršení bolestí u pacientů s metastatickým postižením skeletu. Vstupní zajištění sanace chrupu a řádná suplementace kalcia a vitaminu D jsou nedílnou součástí a podmínkou úspěšné léčby s denosumabem.
CELÝ ČLÁNEK

Přínos kombinace encorafenib + binimetinib v léčbě melanomu s mutací BRAF V600 - aktualizované výsledky studie COLUMBUS

06/2020 MUDr. Eugen Kubala
Léčba pokročilého a metastazujícího melanomu s mutací BRAF V600 kombinační léčbou inhibitory proteinkináz BRAF a MEK encorafenibem a binimetinibem byla prokázána ve studii COLUMBUS, jejíž výsledky byly aktualizovány v červnu 2020. Encorafenib je ATP-kompetitivní inhibitor BRAF, který je schopen, oproti jiným inhibitorům BRAF - dabrafenibu (2 hodiny) nebo vemurafenibu (0,5 hodiny) -, blokovat 30 hodin několik mutovaných forem BRAF proteinkinázy (např. V600E, V600D a V600K) v nádorových melanomových buňkách. Umožňuje téměř trvalou inhibici mutované formy BRAF kinázy. Podle aktualizovaných výsledků studie COLUMBUS byly potvrzeny výsledky doby přežití bez progrese (progression free survival, PFS) u kombinace encorafenib + binimetinib, kdy medián PFS dosáhl hodnoty 14,9 měsíce, oproti vemurafenibu, kde medián dosáhl hodnoty 7,3 měsíce. Významné je srovnání obou BRAF inhibitorů encorafenibu a vemurafienibu, které naznačilo vyšší účinnost encorafenibu oproti vemurafenibu (medián PFS 9,6 vs. 7,3 měsíce; poměr rizik [hazard ratio, HR] 0,68; 95% interval spolehlivosti [confidence interval, CI] 0,52-0,88; p = 0,0038). Kombinace BRAF inhibitoru encorafenibu a MEK inhibitoru binimetinibu významně prodloužila medián PFS na 16,4 měsíce a medián celkového přežití (overall survival, OS) na 33,6 měsíce bez navýšení toxicity oproti již zavedeným a používaným kombinacím inhibitorů BRAF a MEK, které používáme v léčbě BRAF V600 mutovaného melanomu. Při dlouhodobém sledování pacientů léčených kombinací encorafenib 450 mg + binimetinib 45 mg (COMBO 450) oproti vemurafenibu 960 mg dosáhlo 48měsíčního PFS 26 % pacientů vs. 12 % pacientů. Dalším primárním cílovým ukazatelem studie COLUMBUS byl aktualizovaný výsledek celkového přežití (OS). V dlouhodobém sledování s mediánem 60,6 měsíce byla prokázána nejvyšší míra OS u pacientů ze skupiny COMBO 450. Čtyřletého přežití dosáhlo 39 % pacientů léčených kombinační léčbou COMBO 450, 37 % pacientů léčených monoterapií encorafenib 300 mg (ENCO 300) a 26 % pacientů léčených vemurafenibem (VEM). Aktualizované výsledky studie COLUMBUS prezentované na konferenci pořádané American Society of Clinical Oncology (ASCO) 2020 jen potvrdily, že kombinace encorafenibu a binimetinibu je vysoce efektivní léčba u BRAF V600 mutovaného melanomu.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba relapsu akutní promyelocytární leukemie oxidem arsenitým u chronicky dialyzované pacientky

06/2020 MUDr. Kateřina Benková; MUDr. Zdeněk Kořístek, Ph.D.; MUDr. Petra Richterová; MUDr. Jana Mihályová; Mgr. Dagmar Zámoravcová; Ing. Karel Lach, CSc.; prof. MUDr. Roman Hájek, CSc.
Oxid arsenitý (arsenic trioxide, ATO) je lékem volby v léčbě relapsu akutní promyelocytární leukemie (acute promyelocytic leukemia, APL). Pro management léčby oxidem arsenitým u chronicky dialyzovaných pacientů však neexistují jednotná doporučení. Předložená kazuistika popisuje léčbu relabované APL pomocí ATO v dávce 10 mg 3* týdně po hemodialýze, přičemž byly frekventně kontrolovány laboratorní hodnoty a interval QT. Průběžně byly rovněž odebírány vzorky plazmy pro měření koncentrace arsenu. Léčba byla úspěšná a pacientka dosáhla molekulární remise bez výskytu závažnějších nežádoucích účinků. Autoři dále diskutují problematiku použití ATO u dialyzovaných pacientů a závěrem konstatují, že při léčbě APL u dialyzovaných pacientů lze bezpečně a efektivně použít ATO při pečlivém sledování pacienta. Informace o koncentraci arsenu v krvi není pro management léčby přínosná.
CELÝ ČLÁNEK

Dlouhodobá léčebná odpověď u myelodysplastického syndromu 5q minus po vysazení lenalidomidu - kazuistika

06/2020 MUDr. Petra Bělohlávková, Ph.D.
Myelodysplastický syndrom (MDS) 5q minus patří do kategorie MDS nízkého rizika s dobrou prognózou. Léčba lenalidomidem může účinně vést k dosažení transfuzní nezávislosti i cytogenetické remise se zlepšením celkového přežití pacientů. Prezentujeme případ pacientky, u které 5,5 roku po přerušení léčby lenalidomidem trvá dlouhodobá remise onemocnění.
CELÝ ČLÁNEK

Zralý diferencovaný teratom thymu - náhodná diagnostika u pacienta s ebrietou

06/2020 MUDr. Zdeněk Chovanec, Ph.D.; MUDr. Alena Berková, Ph.D.; MUDr. Vladimír Červeňák; MUDr. Tomáš Hanslík; MUDr. Adam Peštál, Ph.D.; MUDr. Vadym Prudius, Ph.D.; prof. MUDr. Ivan Čapov, CSc.
V kazuistice je prezentován případ 23letého muže, astmatika, došetřovaného pro náhle vzniklou dušnost, neúrazovou bolestivost levého ramene a zad po požití alkoholu. Na provedeném rentgenovém snímku bylo patrné rozšíření mediastina doleva a na následně provedeném vyšetření hrudníku výpočetní tomografií (computed tomography, CT) byl zřejmý infiltrát předního mediastina velikosti 4 * 5 * 5 cm. Vzhledem k nejednoznačné etiologii bylo dále provedeno plicní vyšetření a biopsie infiltrace pod CT kontrolou. Výsledek histologie nebyl jednoznačný, bylo vysloveno podezření na low grade myofibroblastický sarkom nebo teratom. Pacient byl tedy indikován k operační revizi, kdy byla provedena v jedné době nekomplikovaná diagnostická videothorakoskopická revize s vyšetřením cryo-cut a s následnou sternotomií rozšířenou o přední levostrannou thorakotomii s exstirpací infiltrátu mediastina. Definitivní histologie potvrdila nález zralého diferencovaného teratomu thymu.
CELÝ ČLÁNEK

Dlouhodobé přežití pacienta s primárně metastazujícím karcinomem prostaty - kazuistika

06/2020 MUDr. Jana Katolická, Ph.D.
U pacientů s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty byly doposud omezené možnosti léčby po selhání nebo rezistenci k docetaxelu rozšířeny o schválené přípravky abirateron acetát, cabazitaxel, enzalutamid a radium-223 dichlorid. I když bylo prokázáno, že každá z těchto látek významně prodlužuje celkové přežití v monoterapii, výsledky naznačují, že sekvence inovativních strategií s tradiční léčbou může dosáhnout aditivních nebo synergických účinků, což dále zvyšuje prospěch pro pacienta.
CELÝ ČLÁNEK

Mucinózní neoplazie apendixu - kazuistika

06/2020 MUDr. Alena Berková, Ph.D.; MUDr. Petr Vlček, Ph.D.; MUDr. Ilona Krejčová; MUDr. Tamara Vystrčilová; MUDr. Vladimír Červeňák; MUDr. Zdeněk Chovanec, Ph.D.; MUDr. Sabina Svobodová
Pacient ve věku 59 let s ulcerózní kolitidou je vyšetřován s intermitentními bolestmi břicha. Po provedení ultrazvukového vyšetření břicha bylo vysloveno podezření na mukokélu apendixu. Tato diagnóza byla následně potvrzena i na vyšetření magnetickou rezonancí. Mukokéla je chronická, cystická dilatace apendixu způsobená akumulací hlenu při luminální obstrukci. Mukokély jsou velice často asymptomatické. Pro potenciální malignitu a riziko ruptury se vznikem pseudomyxomu peritonea by měly být vždy chirurgicky odstraněny. U pacienta byla indikována a provedena laparoskopická apendektomie. Histologické vyšetření apendixu prokázalo low-grade apendikální mucinózní neoplazii (LAMN), hodnocenou podle WHO 2019 a 8. vydání TNM (tumor, nodes, metastasis) klasifikace jako pTis. Resekční linie byla bez patologických změn. Vzhledem k výsledku histologie byla apendektomie dostačujícím výkonem a pacient je dále sledován v rámci onkologické a gastroenterologické ambulance.
CELÝ ČLÁNEK
1 2 3 4 5 6 7 27 28 29