Vybrané články
Buněčná imunoterapie hematologických malignit
06/2024 MUDr. Tomáš Kříž
Imunoterapie znamená průlom v léčebných paradigmatech některých hematologických malignit. Umožňuje posun od vysoce dávkovaných nespecifických chemoterapeutických protokolů k terapiím specifičtěji cíleným proti jednotlivým maligním komponentám. Kromě toho v mnoha případech stimuluje/moduluje vlastní imunitní systém proti nádorovému procesu, a je tedy všeobecně méně imunosupresivní než chemoterapeutické protokoly. Imunoterapie představuje velmi široký pojem, hrubě ji můžeme dělit na protilátkovou a buněčnou. Tento text má za cíl uvést nejzásadnější a nejperspektivnější postupy buněčné imunoterapie, a to nejen ve smyslu široce skloňovaných CAR-T lymfocytů.
CELÝ ČLÁNEK
Imunoterapie znamená průlom v léčebných paradigmatech některých hematologických malignit. Umožňuje posun od vysoce dávkovaných nespecifických chemoterapeutických protokolů k terapiím specifičtěji cíleným proti jednotlivým maligním komponentám. Kromě toho v mnoha případech stimuluje/moduluje vlastní imunitní systém proti nádorovému procesu, a je tedy všeobecně méně imunosupresivní než chemoterapeutické protokoly. Imunoterapie představuje velmi široký pojem, hrubě ji můžeme dělit na protilátkovou a buněčnou. Tento text má za cíl uvést nejzásadnější a nejperspektivnější postupy buněčné imunoterapie, a to nejen ve smyslu široce skloňovaných CAR-T lymfocytů.
Interferon alfa v léčbě pravé polycytemie
06/2024 MUDr. Natália Podstavková
Účinnost interferonu alfa v terapii Ph negativních myeloproliferativních onemocnění je známá již několik desetiletí, nicméně až nové pegylované formy s lepšími farmakokinetickými vlastnostmi vedly k jeho rozšíření do běžné klinické praxe. Interferon alfa prokazatelně vede u vysokého procenta nemocných s pravou polycytemií k dosažení nejenom hematologické, ale i molekulární odpovědi a tím snižuje riziko přechodu do myelofibrózy. Jednotlivé přípravky pegylovaných interferonů se od sebe liší způsobem pegylace, což má za následek rozdíly nejenom v četnosti frekvence aplikace, ale také v toleranci léčby.
CELÝ ČLÁNEK
Účinnost interferonu alfa v terapii Ph negativních myeloproliferativních onemocnění je známá již několik desetiletí, nicméně až nové pegylované formy s lepšími farmakokinetickými vlastnostmi vedly k jeho rozšíření do běžné klinické praxe. Interferon alfa prokazatelně vede u vysokého procenta nemocných s pravou polycytemií k dosažení nejenom hematologické, ale i molekulární odpovědi a tím snižuje riziko přechodu do myelofibrózy. Jednotlivé přípravky pegylovaných interferonů se od sebe liší způsobem pegylace, což má za následek rozdíly nejenom v četnosti frekvence aplikace, ale také v toleranci léčby.
Ruxolitinib v léčbě GvHD po alogenní transplantaci krvetvorných buněk: signál pro změnu léčebného paradigmatu GvHD?
06/2024 MUDr. Tomáš Kříž
Nemoc štěpu proti hostiteli (graft versus host disease, GvHD) stále představuje zásadní, život ohrožující komplikaci po alogenní transplantaci krvetvorných buněk (allogeneic stem cell transplantation, aloSCT). Reakce štěpu proti hostiteli obecně se rozvine až u 50 % pacientů po aloSCT, klinicky významná stadia (stadium III-IV akutní GvHD či extenzivní chronická GvHD) se vyskytují až u 20 % pacientů po aloSCT od HLA shodného dárce, incidence GvHD pak vzrůstá s každou další HLA neshodou. Uváděná mortalita GvHD se pohybuje kolem 10 % případů. Standardem léčby GvHD je systémová kortikoterapie, která je úspěšná u přibližně 60 % pacientů s lehkými formami GvHD a pouze u přibližně 30 % pacientů s těžkou GvHD obecně. Kortikoterapie v kombinaci s dalšími imunosupresivními léky po aloSCT prohlubuje imunodeficit fragilních transplantovaných pacientů, a kromě nesporných benefitů má četné závažné dlouhodobé nežádoucí účinky. V rámci snahy o zlepšení péče o pacienty s GvHD se tak do praxe dostávají nové molekuly, působící proti GvHD jinými, více zacílenými mechanismy. Zásadním reprezentantem těchto molekul je ruxolitinib, inhibitor Janusových kináz 1 a 2 (JAK1/2). Ruxolitinib je nyní standardem léčby u pacientů se steroid-refrakterní akutní i chronickou GvHD.
CELÝ ČLÁNEK
Nemoc štěpu proti hostiteli (graft versus host disease, GvHD) stále představuje zásadní, život ohrožující komplikaci po alogenní transplantaci krvetvorných buněk (allogeneic stem cell transplantation, aloSCT). Reakce štěpu proti hostiteli obecně se rozvine až u 50 % pacientů po aloSCT, klinicky významná stadia (stadium III-IV akutní GvHD či extenzivní chronická GvHD) se vyskytují až u 20 % pacientů po aloSCT od HLA shodného dárce, incidence GvHD pak vzrůstá s každou další HLA neshodou. Uváděná mortalita GvHD se pohybuje kolem 10 % případů. Standardem léčby GvHD je systémová kortikoterapie, která je úspěšná u přibližně 60 % pacientů s lehkými formami GvHD a pouze u přibližně 30 % pacientů s těžkou GvHD obecně. Kortikoterapie v kombinaci s dalšími imunosupresivními léky po aloSCT prohlubuje imunodeficit fragilních transplantovaných pacientů, a kromě nesporných benefitů má četné závažné dlouhodobé nežádoucí účinky. V rámci snahy o zlepšení péče o pacienty s GvHD se tak do praxe dostávají nové molekuly, působící proti GvHD jinými, více zacílenými mechanismy. Zásadním reprezentantem těchto molekul je ruxolitinib, inhibitor Janusových kináz 1 a 2 (JAK1/2). Ruxolitinib je nyní standardem léčby u pacientů se steroid-refrakterní akutní i chronickou GvHD.
Inhibitory Brutonovy kinázy v léčbě chronické lymfocytární leukemie
06/2024 MUDr. Tomáš Arpáš; MUDr. Anna Panovská
Chronická lymfocytární leukemie (chronic lymphocytic leukemia, CLL) patří mezi indolentní lymfoproliferativní onemocnění vycházející z B lymfocytů. V západních zemích je CLL nejčastější leukemií v dospělé populaci. Zavedení inhibitorů Brutonovy kinázy (Bruton tyrosine kinase inhibitors, BTKi) znamenalo průlom v léčbě CLL a významně prodloužilo přežití pacientů s touto diagnózou. Ve srovnání a chemoimunoterapií prokazují lepší účinnost i toleranci léčby, zejména u rizikových pacientů s mutací genu TP53 a/nebo delecí 17p. Léčba BTKi dala naději na dlouhodobou kontrolu nemoci pacientům s časným relapsem CLL po chemoimunoterapii a pacientům s chemorefrakterní CLL. Jejich perorální podávání je pro ambulantní léčbu pacientů velkou výhodou. Na druhou stranu, je třeba myslet na specifické nežádoucí účinky této lékové skupiny. Zejména poruchy agregace trombocytů a kardiovaskulární nežádoucí účinky bývají limitací v léčbě a v závažných případech mohou být i život ohrožující. V tomto článku se věnujeme správné indikaci léčby BTKi u CLL, shrnujeme výsledky z klinických studií a doporučení pro management jejich případné toxicity.
CELÝ ČLÁNEK
Chronická lymfocytární leukemie (chronic lymphocytic leukemia, CLL) patří mezi indolentní lymfoproliferativní onemocnění vycházející z B lymfocytů. V západních zemích je CLL nejčastější leukemií v dospělé populaci. Zavedení inhibitorů Brutonovy kinázy (Bruton tyrosine kinase inhibitors, BTKi) znamenalo průlom v léčbě CLL a významně prodloužilo přežití pacientů s touto diagnózou. Ve srovnání a chemoimunoterapií prokazují lepší účinnost i toleranci léčby, zejména u rizikových pacientů s mutací genu TP53 a/nebo delecí 17p. Léčba BTKi dala naději na dlouhodobou kontrolu nemoci pacientům s časným relapsem CLL po chemoimunoterapii a pacientům s chemorefrakterní CLL. Jejich perorální podávání je pro ambulantní léčbu pacientů velkou výhodou. Na druhou stranu, je třeba myslet na specifické nežádoucí účinky této lékové skupiny. Zejména poruchy agregace trombocytů a kardiovaskulární nežádoucí účinky bývají limitací v léčbě a v závažných případech mohou být i život ohrožující. V tomto článku se věnujeme správné indikaci léčby BTKi u CLL, shrnujeme výsledky z klinických studií a doporučení pro management jejich případné toxicity.
Asciminib v léčbě chronické myeloidní leukemie aneb obstojí nejmladší přírůstek do řad TKI i u nejmladších z dospělých pacientů? - kazuistiky
06/2024 MUDr. Petra Čičátková; MUDr. Tomáš Horňák; doc. MUDr. Daniela Žáčková, Ph.D.
Léčba chronické myeloidní leukemie se opírá o tyrosinkinázové inhibitory. V současnosti je v našich podmínkách k dispozici pět přípravků působících cestou ATP vazebné domény (imatinib, nilotinib, dasatinib, bosutinib a ponatinib), díky nimž se podařilo 10leté přežití pacientů s chronickou myeloidní leukemií zvýšit na téměř 84 %. K nim přibyl nejnovější přírůstek působící cestou vazby do myristoylové kapsy – asciminib. Na výsledky klinických studií ukazující dobrou účinnost i příznivý profil nežádoucích účinků asciminibu navázaly zkušenosti z reálné klinické praxe, které závěry klinických studií potvrdily. V předkládané práci jsou jednak přiblíženy výsledky klinických studií i znalosti z reálné klinické praxe, a následně prezentovány tři případy mladých pacientů, kteří byli léčeni asciminibem ve třetí linii jak pro selhání, tak pro nesnášenlivost předchozí terapie.
CELÝ ČLÁNEK
Léčba chronické myeloidní leukemie se opírá o tyrosinkinázové inhibitory. V současnosti je v našich podmínkách k dispozici pět přípravků působících cestou ATP vazebné domény (imatinib, nilotinib, dasatinib, bosutinib a ponatinib), díky nimž se podařilo 10leté přežití pacientů s chronickou myeloidní leukemií zvýšit na téměř 84 %. K nim přibyl nejnovější přírůstek působící cestou vazby do myristoylové kapsy – asciminib. Na výsledky klinických studií ukazující dobrou účinnost i příznivý profil nežádoucích účinků asciminibu navázaly zkušenosti z reálné klinické praxe, které závěry klinických studií potvrdily. V předkládané práci jsou jednak přiblíženy výsledky klinických studií i znalosti z reálné klinické praxe, a následně prezentovány tři případy mladých pacientů, kteří byli léčeni asciminibem ve třetí linii jak pro selhání, tak pro nesnášenlivost předchozí terapie.
Prof. MUDr. Roman Hájek, CSC.
06/2024 Prof. MUDr. Pavel Žák, Ph.D., MUDr. Tomáš Jelínek, Ph.D.
CELÝ ČLÁNEK
Efektivita a tolerance fedratinibu v běžné klinické praxi aneb proč má smysl mít v léčbě myelofibrózy více možností – kazuistika
Supplementum 01/2024 MUDr. Anežka Kvetková; MUDr. Natália Podstavková
Fedratinib představuje účinnou a dobře tolerovanou možnost léčby pro pacienty s myeloproliferativním onemocněním ve stadiu fibrózy, a to jak v první, tak ve druhé linii terapie. Fedratinib stejně jako ruxolitinib patří do skupiny JAK inhibitorů. Odlišnost těchto léčiv tkví zejména v účinnosti u trombocytopenických pacientů a také v profilu možných nežádoucích účinků. Naše dvě kazuistiky demonstrují využití fedratinibu v terapii symptomatické primární myelofibrózy i postpolycytemické myelofibrózy a ukazují výbornou toleranci i účinnost této terapie.
CELÝ ČLÁNEK
Fedratinib představuje účinnou a dobře tolerovanou možnost léčby pro pacienty s myeloproliferativním onemocněním ve stadiu fibrózy, a to jak v první, tak ve druhé linii terapie. Fedratinib stejně jako ruxolitinib patří do skupiny JAK inhibitorů. Odlišnost těchto léčiv tkví zejména v účinnosti u trombocytopenických pacientů a také v profilu možných nežádoucích účinků. Naše dvě kazuistiky demonstrují využití fedratinibu v terapii symptomatické primární myelofibrózy i postpolycytemické myelofibrózy a ukazují výbornou toleranci i účinnost této terapie.
Nové možnosti terapie anemie u dlouhodobě transfuzně závislých nemocných s myelodysplastickým syndromem – kazuistika
Supplementum 01/2024 Doc. MUDr. Anna Jonášová, Ph.D.
Myelodysplastický syndrom je klonální onemocnění hemopoezy. U nemocných s nízkým rizikem progrese choroby či přechodu do akutní myeloidní leukemie je dominantním problémem cytopenie, a to především anemie. Ta se vyskytuje až u 90 % nemocných. Hlubší anemie zvláště u nemocných závislých na transfuzích významně snižuje kvalitu života, zvyšuje morbiditu i mortalitu. Dosud jsme byli odkázáni u většiny nemocných (s výjimkou nemocných s 5q-syndromem, kteří jsou výbornými respondenty na terapii lenalidomidem) na transfuze či podání erytropoetinů. Erytropoetiny ale nejsou příliš účinné právě u nemocných s již vyvinutou závislostí na transfuzích. Proto je velkým přínosem v léčbě těchto nemocných nový přípravek luspatercept, inhibitor dráhy transformujícího růstového faktoru β (transforming growth factor β, TGF – β), který vede až u 50 % nemocných k eliminaci transfuzní potřeby, výraznému zlepšení kvality života, a jak bylo recentně prokázáno, i k prodloužení přežívání. Prezentujeme zde kazuistiku nemocné, kde byl tento přípravek úspěšně použit v kombinaci s erytropoetinem a v dlouhodobé léčbě vysokou dávkou.
CELÝ ČLÁNEK
Myelodysplastický syndrom je klonální onemocnění hemopoezy. U nemocných s nízkým rizikem progrese choroby či přechodu do akutní myeloidní leukemie je dominantním problémem cytopenie, a to především anemie. Ta se vyskytuje až u 90 % nemocných. Hlubší anemie zvláště u nemocných závislých na transfuzích významně snižuje kvalitu života, zvyšuje morbiditu i mortalitu. Dosud jsme byli odkázáni u většiny nemocných (s výjimkou nemocných s 5q-syndromem, kteří jsou výbornými respondenty na terapii lenalidomidem) na transfuze či podání erytropoetinů. Erytropoetiny ale nejsou příliš účinné právě u nemocných s již vyvinutou závislostí na transfuzích. Proto je velkým přínosem v léčbě těchto nemocných nový přípravek luspatercept, inhibitor dráhy transformujícího růstového faktoru β (transforming growth factor β, TGF – β), který vede až u 50 % nemocných k eliminaci transfuzní potřeby, výraznému zlepšení kvality života, a jak bylo recentně prokázáno, i k prodloužení přežívání. Prezentujeme zde kazuistiku nemocné, kde byl tento přípravek úspěšně použit v kombinaci s erytropoetinem a v dlouhodobé léčbě vysokou dávkou.
Úspěšná a velmi dobře tolerovaná terapie ropeginterferonem alfa-2b u pacientky s diagnózou polycytemia vera v rámci 3. linie léčby - kazuistika
Supplementum 01/2024 MUDr. Olga Černá
Polycytemia vera je klinickou podjednotkou Ph-negativních myeLoproLiferací. PoLycytemie má sice lepší prognózu než primární myeLofibróza, ale zhoršuje významně kvalitu života, zvyšuje infekční a onkologické riziko a pacienty ohrožuje zejména závažnými trombotickými komplikacemi: například hlubokou žiLní trombózou, pLicní emboLií, trombózami v abdomináLní oblasti, trombózou portáLní žíly, LienáLních či hepatáLních žiL (Buddův-Chiariho syndrom) a trombózou žiLních splavů v centrálním nervovém systému. Tyto trombotické příhody mohou být fatální. U rizikových pacientů je tedy nutné včas zahájit cytoredukční terapii s cílem minimalizovat symptomy onemocnění, zabránit progresi onemocnění, snížit riziko trombotických komplikací a transformaci do primární myeLofibrózy či akutní hemobLastózy. Léčba interferony dokáže podLe výsLedků dosavadních studií ovLivnit podstatu onemocnění snížením aLeLické náLože mutace JAK2 V617F. Tato kazuistika demonstruje úspěšnou a veLmi dobře toLerovanou Léčbu ropeginterferonem aLfa-2b s dosažením hematoLogické remise bez nutnosti hemodiLuce, bez trombotických kompLikací, a umožňující i po určité době snížení dávek ropeginterferonu a Lfa -2 b vLivem snížení aktivity onemocnění.
CELÝ ČLÁNEK
Polycytemia vera je klinickou podjednotkou Ph-negativních myeLoproLiferací. PoLycytemie má sice lepší prognózu než primární myeLofibróza, ale zhoršuje významně kvalitu života, zvyšuje infekční a onkologické riziko a pacienty ohrožuje zejména závažnými trombotickými komplikacemi: například hlubokou žiLní trombózou, pLicní emboLií, trombózami v abdomináLní oblasti, trombózou portáLní žíly, LienáLních či hepatáLních žiL (Buddův-Chiariho syndrom) a trombózou žiLních splavů v centrálním nervovém systému. Tyto trombotické příhody mohou být fatální. U rizikových pacientů je tedy nutné včas zahájit cytoredukční terapii s cílem minimalizovat symptomy onemocnění, zabránit progresi onemocnění, snížit riziko trombotických komplikací a transformaci do primární myeLofibrózy či akutní hemobLastózy. Léčba interferony dokáže podLe výsLedků dosavadních studií ovLivnit podstatu onemocnění snížením aLeLické náLože mutace JAK2 V617F. Tato kazuistika demonstruje úspěšnou a veLmi dobře toLerovanou Léčbu ropeginterferonem aLfa-2b s dosažením hematoLogické remise bez nutnosti hemodiLuce, bez trombotických kompLikací, a umožňující i po určité době snížení dávek ropeginterferonu a Lfa -2 b vLivem snížení aktivity onemocnění.
Cemiplimab v léčbě spinocelulárního karcinomu kůže hlavy – kazuistiky
Supplementum 01/2024 MUDr. Milan Kohoutek; MUDr. Markéta Pospíšková Ph.D.; MUDr. Michaela Zábojníkové
Nemelanomové maligní nádory kůže jsou nejčastějšími malignitami dospělých, v roce 2023 jich v České republice bylo diagnostikováno kolem 24 000. Naprostou většinu z nich tvoří pomalu rostoucí bazaliomy kůže, které se vyskytují hlavně u lidí vyššího věku a jsou většinou řešitelné chirurgicky či radioterapií s velmi dobrým terapeutickým efektem. Menší část těchto onemocnění tvoří spinocelulární karcinomy, mezi nimi pak horší prognózu mají rychle rostoucí a časně metastazující tumory kůže obličeje, ušních boltců a vlasaté části hlavy. Terapeuticky tyto tumory představují mnohdy vážný problém, v důsledku progrese nádoru do hloubky a široko do okolí je nutno volit v chirurgické léčbě rozsáhlé mutilující výkony, po kterých často dochází k lokálním časným relapsům. Z pohledu radiačního onkologa je v kurativní léčbě nutno volit vysoké dávky záření dosahující 70 Gy a radioterapie mívá u těchto tumorů často (zvláště u nádorů velkého rozsahu) pouze paliativní efekt. Chemosenzitivita těchto nádorů je nízká a cytostatická chemoterapie může mít pouze omezený paliativní efekt. Po objevu imunoterapie se i pro pacienty s tímto typem onemocnění objevuje nová naděje s možností dosažení významné léčebné odpovědi. Mezi checkpoint inhibitory vůči PD-1/PD-L-1 patří i cemiplimab – monoklonální protilátka IgG4, která prokázala v klinických studiích významný terapeutický efekt právě u kožních spinocelulárních karcinomů, kde chirurgická a radiační léčba selhala či nemohla být pro rozsah a dynamiku nádorového růstu použita. V následujících kazuistikách prezentujeme léčbu u pacientů s kožními rychle progredujícími spinocelulárními tumory. Dvě kazuistiky s výborným efektem imunoterapie a jednu, kde se potvrzuje, že ani imunoterapie nemá 100% účinek a jak mutilující lokálně progredující kožní nádor může být.
CELÝ ČLÁNEK
Nemelanomové maligní nádory kůže jsou nejčastějšími malignitami dospělých, v roce 2023 jich v České republice bylo diagnostikováno kolem 24 000. Naprostou většinu z nich tvoří pomalu rostoucí bazaliomy kůže, které se vyskytují hlavně u lidí vyššího věku a jsou většinou řešitelné chirurgicky či radioterapií s velmi dobrým terapeutickým efektem. Menší část těchto onemocnění tvoří spinocelulární karcinomy, mezi nimi pak horší prognózu mají rychle rostoucí a časně metastazující tumory kůže obličeje, ušních boltců a vlasaté části hlavy. Terapeuticky tyto tumory představují mnohdy vážný problém, v důsledku progrese nádoru do hloubky a široko do okolí je nutno volit v chirurgické léčbě rozsáhlé mutilující výkony, po kterých často dochází k lokálním časným relapsům. Z pohledu radiačního onkologa je v kurativní léčbě nutno volit vysoké dávky záření dosahující 70 Gy a radioterapie mívá u těchto tumorů často (zvláště u nádorů velkého rozsahu) pouze paliativní efekt. Chemosenzitivita těchto nádorů je nízká a cytostatická chemoterapie může mít pouze omezený paliativní efekt. Po objevu imunoterapie se i pro pacienty s tímto typem onemocnění objevuje nová naděje s možností dosažení významné léčebné odpovědi. Mezi checkpoint inhibitory vůči PD-1/PD-L-1 patří i cemiplimab – monoklonální protilátka IgG4, která prokázala v klinických studiích významný terapeutický efekt právě u kožních spinocelulárních karcinomů, kde chirurgická a radiační léčba selhala či nemohla být pro rozsah a dynamiku nádorového růstu použita. V následujících kazuistikách prezentujeme léčbu u pacientů s kožními rychle progredujícími spinocelulárními tumory. Dvě kazuistiky s výborným efektem imunoterapie a jednu, kde se potvrzuje, že ani imunoterapie nemá 100% účinek a jak mutilující lokálně progredující kožní nádor může být.
Pacientka s metastazujícím melanomem léčená cílenou terapií enkorafenibem plus binimetinibem – kazuistika
Supplementum 01/2024 MUDr. Linda Řandová
Předložená kazuistika popisuje případ pacientky s vysoce rizikovým, BRAF V600E mutovaným maligním melanomem, u které i přes adjuvantní cílenou terapii dabrafenibem plus trametinibem došlo po 9 měsících po dokončení léčby k rozvoji plicního relapsu. Následná systémová léčba cílenou terapií enkorafenibem plus binimetinibem navodila po 9 měsících kompletní remisi, avšak za dalších 18 měsíců došlo k rychlé progresi onemocnění s rozvojem mozkových metastáz a úmrtí pacientky.
CELÝ ČLÁNEK
Předložená kazuistika popisuje případ pacientky s vysoce rizikovým, BRAF V600E mutovaným maligním melanomem, u které i přes adjuvantní cílenou terapii dabrafenibem plus trametinibem došlo po 9 měsících po dokončení léčby k rozvoji plicního relapsu. Následná systémová léčba cílenou terapií enkorafenibem plus binimetinibem navodila po 9 měsících kompletní remisi, avšak za dalších 18 měsíců došlo k rychlé progresi onemocnění s rozvojem mozkových metastáz a úmrtí pacientky.
Dlouhodobá stabilizace metastazujícího karcinomu pankreatu při kombinaci nal-IRI (Onivyde) + 5-FU/LV ve 2. linii léčby
Supplementum 01/2024 MUDr. Pavel Horkel
Prezentujeme kazuistiku 70Leté ženy s primárně metastazujícím karcinomem hlavy pankreatu předLéčeným režimem gemcitabin + nab-pakLitaxeL (Gem/Nab-P) v 1. Linii, u které bylo dosaženo již dvouleté stabilizace nálezu s velmi dobrou kvalitou života při podávání pegyLovaného LiposomáLního irinotekanu + 5-fluorouraciLu + Leukovorinu (nal-IRI + 5-FU/LV) ve 2. Linii Léčby. Jde o terapeutickou sekvenci doporučenou všemi stěžejními standardy (ESMO, NCCN, ASCO, ČOS),1-4 která vychází i z výsLedků studie GENERATE.5 Tato studie přímo porovnávaLa Gem/Nab-P s režimem mFOLFIRINOX u nepředLéčených pacientů s metastazujícím duktáLním karcinomem pankreatu a prokázaLa významně deLší ceLkové přežití a vyšší podlí Léčebných odpovědí u pacientů v rameni Gem/Nab-P při nižší incidenci nehematoLogické toxicity. Rakouská práce potvrdiLa účinnost a snášenLivost Gem/Nab-P u pacientů s metastazujícím duktáLním karcinomem pankreatu mLadších i starších 70 Let v reáLné praxi,6 což podporuje voLbu tohoto režimu u popisované pacientky. Po seLhání Gem/Nab-P Lze ve 2. Linii využít naL-IRI + 5-FU/LV, což je kombinace, která v porovnání s 5-FU/LV prodLoužiLa ve studii III. fáze NAPOLI-1 medián ceLkového přežití ze 4,2 na 6,1 měsíce.7
CELÝ ČLÁNEK
Prezentujeme kazuistiku 70Leté ženy s primárně metastazujícím karcinomem hlavy pankreatu předLéčeným režimem gemcitabin + nab-pakLitaxeL (Gem/Nab-P) v 1. Linii, u které bylo dosaženo již dvouleté stabilizace nálezu s velmi dobrou kvalitou života při podávání pegyLovaného LiposomáLního irinotekanu + 5-fluorouraciLu + Leukovorinu (nal-IRI + 5-FU/LV) ve 2. Linii Léčby. Jde o terapeutickou sekvenci doporučenou všemi stěžejními standardy (ESMO, NCCN, ASCO, ČOS),1-4 která vychází i z výsLedků studie GENERATE.5 Tato studie přímo porovnávaLa Gem/Nab-P s režimem mFOLFIRINOX u nepředLéčených pacientů s metastazujícím duktáLním karcinomem pankreatu a prokázaLa významně deLší ceLkové přežití a vyšší podlí Léčebných odpovědí u pacientů v rameni Gem/Nab-P při nižší incidenci nehematoLogické toxicity. Rakouská práce potvrdiLa účinnost a snášenLivost Gem/Nab-P u pacientů s metastazujícím duktáLním karcinomem pankreatu mLadších i starších 70 Let v reáLné praxi,6 což podporuje voLbu tohoto režimu u popisované pacientky. Po seLhání Gem/Nab-P Lze ve 2. Linii využít naL-IRI + 5-FU/LV, což je kombinace, která v porovnání s 5-FU/LV prodLoužiLa ve studii III. fáze NAPOLI-1 medián ceLkového přežití ze 4,2 na 6,1 měsíce.7
Osimertinib u starších polymorbidních nemocných - kazuistika
Supplementum 01/2024 MUDr. Andrea Müllerovà
Osimertinib, inhibitor mutované tyrozinkinázy receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) 3. generace, je dobře etablovaný účinný lék s příznivým profilem toxicity. Mutace genu pro EGFR se u neskvamózního nemalobuněčného karcinomu plic ve středoevropských podmínkách vyskytují zhruba v 10 % případů. Medián celkového přežití při terapii osimertinibem dosahuje 38,6 měsíce.1 Celkové přežití nemocného ale může být limitováno i interními komorbiditami. Prezentujeme případ pacienta vyššího věku, u kterého osimertinib a péče o komorbidity vedlo k výraznému prodloužení přežití.
CELÝ ČLÁNEK
Osimertinib, inhibitor mutované tyrozinkinázy receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) 3. generace, je dobře etablovaný účinný lék s příznivým profilem toxicity. Mutace genu pro EGFR se u neskvamózního nemalobuněčného karcinomu plic ve středoevropských podmínkách vyskytují zhruba v 10 % případů. Medián celkového přežití při terapii osimertinibem dosahuje 38,6 měsíce.1 Celkové přežití nemocného ale může být limitováno i interními komorbiditami. Prezentujeme případ pacienta vyššího věku, u kterého osimertinib a péče o komorbidity vedlo k výraznému prodloužení přežití.
Léčba trifluridin/tipiracilem u mladého pacienta s karcinomem rekta po selhání několika režimu systémové léčby i radioterapie – kazuistika
Supplementum 01/2024 MUDr. Kateřina Bohuňovská
Kazuistika popisuje případ mladého pacienta s lokálně pokročilým inoperabiLním karcinomem rekta, kterého jsme po selhání několika režimů systémové léčby i radioterapie po dobu 14 měsíců léčili trifluridin/tipiraciLem (Lonsurf) s výborným výsledkem. Pacient je nyní bez známek generalizace základního onemocnění, progrese je pouze lokální. Nyní je zažádáno u zdravotní pojišťovny o schválení regorafenibu.
CELÝ ČLÁNEK
Kazuistika popisuje případ mladého pacienta s lokálně pokročilým inoperabiLním karcinomem rekta, kterého jsme po selhání několika režimů systémové léčby i radioterapie po dobu 14 měsíců léčili trifluridin/tipiraciLem (Lonsurf) s výborným výsledkem. Pacient je nyní bez známek generalizace základního onemocnění, progrese je pouze lokální. Nyní je zažádáno u zdravotní pojišťovny o schválení regorafenibu.
Kombinace ribociklibu a inhibitoru aromatázy u premenopauzální pacientky se symptomatickým metastazujícím karcinomem prsu – kazuistika
Supplementum 01/2024 MUDr. Miloš Holánek, Ph.D.
Hormonálně dependentní HER2 negativní karcinom prsu je nejčastějším podtypem tohoto onemocnění. Kombinace hormonální léčby s inhibitory cyklin-dependentních kináz 4 a 6 (CDK 4/6) je v případě metastazujícího onemocnění jednoznačně preferovaným postupem v iniciálních fázích terapie, a to jak u premenopauzálních, tak postmenopauzálních pacientek. Díky této terapii došlo k výraznému zlepšení prognózy pacientek, a to jak ve smyslu prodloužení doby bez známek progrese onemocnění, tak celkového přežívání. Charakteristiky a chování onemocnění u premenopauzálních pacientek se liší od profilu onemocnění u pacientek postmenopauzálních; častěji se jedná o agresivnější onemocnění (vyšší proliferace, nižní exprese hormonálních receptorů, vyšší nádorový grade) s postižením viscerálních orgánů a s výraznějšími symptomy onemocnění. I v těchto případech je preferována kombinace hormonální léčby s inhibitory CDK 4/6 před chemoterapií. Předkládáme kazuistiku mladé premenopauzální pacientky s metastazujícím karcinomem prsu s postižením plic, hrudní dutiny a skeletu, s iniciálně výrazně symptomatickým a agresivním onemocněním, u které bylo dosaženo pomocí kombinace inhibitoru aromatázy a ribociklibu rychlé a dlouhodobé stabilizace onemocnění s výrazným zlepšením kvality života.
CELÝ ČLÁNEK
Hormonálně dependentní HER2 negativní karcinom prsu je nejčastějším podtypem tohoto onemocnění. Kombinace hormonální léčby s inhibitory cyklin-dependentních kináz 4 a 6 (CDK 4/6) je v případě metastazujícího onemocnění jednoznačně preferovaným postupem v iniciálních fázích terapie, a to jak u premenopauzálních, tak postmenopauzálních pacientek. Díky této terapii došlo k výraznému zlepšení prognózy pacientek, a to jak ve smyslu prodloužení doby bez známek progrese onemocnění, tak celkového přežívání. Charakteristiky a chování onemocnění u premenopauzálních pacientek se liší od profilu onemocnění u pacientek postmenopauzálních; častěji se jedná o agresivnější onemocnění (vyšší proliferace, nižní exprese hormonálních receptorů, vyšší nádorový grade) s postižením viscerálních orgánů a s výraznějšími symptomy onemocnění. I v těchto případech je preferována kombinace hormonální léčby s inhibitory CDK 4/6 před chemoterapií. Předkládáme kazuistiku mladé premenopauzální pacientky s metastazujícím karcinomem prsu s postižením plic, hrudní dutiny a skeletu, s iniciálně výrazně symptomatickým a agresivním onemocněním, u které bylo dosaženo pomocí kombinace inhibitoru aromatázy a ribociklibu rychlé a dlouhodobé stabilizace onemocnění s výrazným zlepšením kvality života.
Léčba niraparibem u pacientky s ovariálním karcinomem a tuberkulózou plic – kazuistika
Supplementum 01/2024 MUDr. Renata Schwanzerová; MUDr. Mária Zvaríková
Prezentovaná kazuistika se zabývá léčbou pacientky s recidivou ovariálního karcinomu a současně zjištěnou tuberkulózou plic. Případ demonstruje možnost užití inhibitoru PARP (po[y(ADP-ribóza) poiymerázy) v kombinaci s antituberkulózní léčbou a upozorňuje na důležitost zhodnocení farmakologických interakcí.
CELÝ ČLÁNEK
Prezentovaná kazuistika se zabývá léčbou pacientky s recidivou ovariálního karcinomu a současně zjištěnou tuberkulózou plic. Případ demonstruje možnost užití inhibitoru PARP (po[y(ADP-ribóza) poiymerázy) v kombinaci s antituberkulózní léčbou a upozorňuje na důležitost zhodnocení farmakologických interakcí.
Selperkatinib v léčbě diferencovaného papilárního pokročilého karcinomu štítné žlázy – kazuistika
Supplementum 01/2024 Doc. MUDr. Kateřina Kopečková, Ph.D.
Selperkatinib je nový cílený inhibitor tyrozinkinázy receptoru RET indikovaný původně k léčbě nádorů štítné žlázy a plic s alteracemi RET a recentně schválený i k léčbě pokročilých stadií ostatních solidních nádorů s pozitivitou RET fúze. V kazuistice popisujeme případ nemocného s pokročilým papilárním karcinomem štítné žlázy léčeným v první linii lenvatinibem, v druhé linii pro progresi a přítomnost RET fúze selperkatinibem, s následnou progresí v důsledku vzniku sekundární mutace. Další léčba multikinázovým inhibitorem kabozantinibem byla neúčinná.
CELÝ ČLÁNEK
Selperkatinib je nový cílený inhibitor tyrozinkinázy receptoru RET indikovaný původně k léčbě nádorů štítné žlázy a plic s alteracemi RET a recentně schválený i k léčbě pokročilých stadií ostatních solidních nádorů s pozitivitou RET fúze. V kazuistice popisujeme případ nemocného s pokročilým papilárním karcinomem štítné žlázy léčeným v první linii lenvatinibem, v druhé linii pro progresi a přítomnost RET fúze selperkatinibem, s následnou progresí v důsledku vzniku sekundární mutace. Další léčba multikinázovým inhibitorem kabozantinibem byla neúčinná.
Trastuzumab deruxtekan mění osud nemocných s HER2 pozitivním metastazujícím karcinomem prsu - kazuistika
01/2024 MUDr. Martina Zimovjanová, Ph.D., MHA; MUDr. Petra Steyerová
Prognóza nemocných s neresekovatelným či metastazujícím karcinomem prsu s pozitivitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) se významně zlepšila zavedením nových anti-HER2 přípravků. Současným léčebným standardem 1. linie je kombinace taxanů s pertuzumabem a trastuzumabem. Možnosti terapie pokročilého HER2 pozitivního karcinomu prsu se stále rozvíjejí, k dispozici v dalších liniích léčby jsou konjugáty cytostatika s protilátkou a malé molekuly tyrozinkinázových inhibitorů. Zásadní zlepšení léčebných výsledků přináší především trastuzumab deruxtekan (T-DXd), který prokázal výjimečnou účinnost u pacientek s HER2 pozitivním metastazujícím karcinomem prsu v klinických studiích DESTINY-Breast01 a DESTINY-Breast03. Předkládaná kazuistika dokládá vysokou účinnost tohoto přípravku ve 3. linii léčby nemocné s prognosticky nepříznivým HER2 pozitivním karcinomem prsu.
CELÝ ČLÁNEK
Prognóza nemocných s neresekovatelným či metastazujícím karcinomem prsu s pozitivitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) se významně zlepšila zavedením nových anti-HER2 přípravků. Současným léčebným standardem 1. linie je kombinace taxanů s pertuzumabem a trastuzumabem. Možnosti terapie pokročilého HER2 pozitivního karcinomu prsu se stále rozvíjejí, k dispozici v dalších liniích léčby jsou konjugáty cytostatika s protilátkou a malé molekuly tyrozinkinázových inhibitorů. Zásadní zlepšení léčebných výsledků přináší především trastuzumab deruxtekan (T-DXd), který prokázal výjimečnou účinnost u pacientek s HER2 pozitivním metastazujícím karcinomem prsu v klinických studiích DESTINY-Breast01 a DESTINY-Breast03. Předkládaná kazuistika dokládá vysokou účinnost tohoto přípravku ve 3. linii léčby nemocné s prognosticky nepříznivým HER2 pozitivním karcinomem prsu.
Buprenorfin a péče o aplikační plochy
05/2024 MUDr. Marek Hakl, Ph.D.
Buprenorfin patří mezi silné opioidy. Zároveň je řazen i mezi tzv atypické opioidy. Ty působí ještě i na jiném než p opioidním mechanismu. Buprenorfin je parciální agonista na p opioidních receptorech, antagonista na k a 6 receptorech a agonista na ORLI (opioid receptor-like 1). Buprenorfin má minimum nežádoucích účinků. Aplikační místa se doporučuje preventivně ošetřovat dexpanthenolem, vhodné je toto ošetření i po aplikaci. V případě výskytu reakce kůži ošetříme lokálním kortikosteroidem.
CELÝ ČLÁNEK
Buprenorfin patří mezi silné opioidy. Zároveň je řazen i mezi tzv atypické opioidy. Ty působí ještě i na jiném než p opioidním mechanismu. Buprenorfin je parciální agonista na p opioidních receptorech, antagonista na k a 6 receptorech a agonista na ORLI (opioid receptor-like 1). Buprenorfin má minimum nežádoucích účinků. Aplikační místa se doporučuje preventivně ošetřovat dexpanthenolem, vhodné je toto ošetření i po aplikaci. V případě výskytu reakce kůži ošetříme lokálním kortikosteroidem.