Vybrané články

Léčba trifluridin/tipiracilem s dlouhodobým účinkem u pacienta s primárně metastazujícím kolorektálním karcinomem - kazuistika

03/2020 Doc. MUDr. Martina Kubecová, Ph.D.
Pacient, 71letý lékař chirurg celkově ve výborném stavu, pracující na plný úvazek, s vícečetným lokálně pokročilým karcinomem tlustého střeva a synchronním metastatickým postižením jater byl ošetřen subtotální kolektomií a mikrovlnnou ablací ložisek v játrech v roce 2015. Následnou systémovou terapii špatně toleroval, byla mu podávána pouze monoterapie bevacizumabem. Pro progresi v játrech v roce 2016 byl ošetřen radioterapií. Další progrese v játrech v roce 2017 byla řešena systémovou terapií (irinotecan, cetuximab). Pro další progresi v játrech v únoru 2018 jsme nasadili terapii trifluridin/tipiracilem (Lonsurf), na které je pacient dosud (28. cyklus v únoru 2020). Bylo dosaženo stabilizace procesu s výbornou tolerancí. Pacient je zcela bez potíží, stále pracuje na plný úvazek.
CELÝ ČLÁNEK

První zkušenosti s abemaciclibem v reálné klinické praxi - kazuistika

03/2020 MUDr. Dagmar Brančíková, Ph.D.
Popisujeme případ 41leté pacientky s nádorem prsu, kde došlo primárně k jaterní diseminad řešené chirurgicky a posléze k diseminad kostní. Imunoprofil primárního hormonálně dependentního nádoru byl odlišný od metastázy, která byla triple negativní. Pacientka obdržela systémovou hormonální léčbu tamoxifenem a kombinací inhibitorů cyklin-dependentní kinázy a letrozolu. Inhibitory cyklin-dependentní kinázy byly měněny podle profilu nežádoucích účinků. Pacientka nejlépe snášela léčbu kombinací abemaciclibu s letrozolem. Léčba kombinací spolu s denosumabem byla účinná, dosáhli jsme parciální remise plicních a stabilizace kostních metastáz.
CELÝ ČLÁNEK

Účinnost a bezpečnost larotrectinibu u pacientů s TRK-fúzním nádorem

03/2020 MUDr. Kateřina Kopečková, Ph.D.
Larotrectinib je prvním registrovaným léčivým přípravkem protinádorové agnostické léčby pro tumory s fúzemi genů NTRK. Publikovaná analýza 159 dospělých i pediatrických pacientů se solidními tumory s fúzí NTRK léčených larotrectinibem prokázala medián trvání léčebné odpovědi 35,2 měsíce a medián doby do progrese onemocnění 28,3 měsíce. Jednalo se o značně heterogenní skupinu pokročilých předléčených nádorů. Larotrectinib má dobrý bezpečnostní profil; dávka byla redukována u 8 % nemocných a k přerušení terapie došlo u 2 % pacientů z důvodů nežádoucích účinků.
CELÝ ČLÁNEK

Kombinace nivolumab + ipilimumab - nová perspektiva v léčbě metastazujícího renálního karcinomu

03/2020 MUDr. Jana Katolická, Ph.D.
U pacientů s pokročilým renálním karcinomem střední nebo nepříznivé prognózy bez předchozí systémové terapie zlepšuje kombinace nivolumabu a ipilimumabu celkové přežití a přežití bez progrese ve srovnání se sunitinibem.
CELÝ ČLÁNEK

Neoadjuvantní terapie karcinomu pankreatu - budoucí standard léčby?

03/2020 MUDr. Vladimír Frýba
Více než 80 % pacientů s karcinomem pankreatu je diagnostikováno s lokálně pokročilým nebo metastazujícím onemocněním nevhodným k potenciálně kurativní chirurgické resekci. U pacientů s resekabilním nádorem je v současné době standardem léčby resekční výkon následovaný adjuvantní chemoterapií. Adjuvantní systémová léčba zlepšuje prognózu pacientů po kurativní resekci. Až polovina pacientů však nemůže profitovat z adjuvantní léčby z důvodu pooperačních komplikací, komorbidit či časného rozvoje metastáz. Neoadjuvantní léčba se stala standardem u většiny gastrointestinálních malignit (karcinom jícnu, žaludku, rekta). V posledních letech se objevila jako alternativa léčby i u pacientů s hraničně resekabilním a resekabilním karcinomem pankreatu. Dosud neexistuje prospektivní randomizovaná kontrolovaná studie srovnávající výsledky primárně chirurgického výkonu (upfront surgery) oproti neoadjuvantní chemo(radio)terapii. Výsledky recentních metaanalýz však naznačují pozitivní vliv neoadjuvantní léčby a ukazují lepší toleranci oproti adjuvantní léčbě, vyšší procento R0 resekcí i zlepšené celkové přežití. Tento příznivý účinek stejně jako optimální typ neoadjuvantní chemoterapie či chemoradioterapie však musí zhodnotit rozsáhlejší randomizované studie.
CELÝ ČLÁNEK

Panitumumab v léčbě kolorektálního karcinomu

03/2020 MUDr. Stanislav Batko
Tento článek shrnuje významné studie s panitumumabem (Vectibix) v léčbě metastazujícího kolorektálního karcinomu (metastatic colorectal cancer, mCRC). V obecné populaci pacientů s mCRC jej definovala studie PRIME, jež prokázala prodloužení celkového přežití v porovnání s chemoterapií samotnou a naznačila konverzní potenciál u neresekabilních pacientů. Pozdější studie PEAK již porovnávala panitumumab s běžně užívanou alternativou bevacizumabem, přičemž její výstupy naznačují lepší výsledky celkového přežití v rameni s panitumumabem. Studie PLANET zkoumala konverzní potenciál panitumumabu v kombinaci s režimy FOLFOX (5-fluorouracil, oxaliplatina, leucovorin) a FOLFIRI (5-fluorouracil, leucovorin, irinotecan) u mCRC s metastazujícím postižením limitovaným na játra. Potvrdila významnou potenciaci konverzního účinku a ukázala velmi dobré výsledky celkového přežití. Studie VOLFI představuje přirozený evoluční krok zkoumající v randomizovaném uspořádání účinnost a toxicitu kombinace panitumumabu s FOLFOXIRI (5-ftuorouracil, leucovorin, oxaliplatina, irinotecan) proti samotnému FOLFOXIRI. Přidání panitumumabu k tripletu vedlo k signifikantně vyšší četnosti odpovědí a studie tudíž splnila svůj primární cíl; tato kombinace navíc zdvojnásobila četnost resekcí a naznačila trend v delším celkovém přežití, a proto nabízí zajímavou účinnou volbu režimu konverzní léčby pro pacienty s potenciálně resekabilním onemocněním. Studie VALENTINO pomohla definovat optimální udržovací (maintenance) režim v 1. linii léčby, sestávající z kombinace fluorouracilu, leucovorinu a panitumumabu.
CELÝ ČLÁNEK

Bevacizumab v léčbě pacientek s karcinomem děložního hrdla

03/2020 Doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D.; MUDr. Igor Richter, Ph.D.; MUDr. Jan Prokš; MUDr. Aneta Rozsypalová; MUDr. Jana Grimová
Prospektivní randomizovaná klinická studie fáze III GOG 240 prokázala statisticky významné prodloužení doby přežití bez progrese i doby celkového přežití v první linii léčby metastazujícího nebo lokálně pokročilého inoperabilního karcinomu děložního hrdla. Bevacizumab v kombinaci s paclitaxelem a cisplatinou nebo alternativně u pacientek, kterým nemůže být podána léčba platinou, s paclitaxelem a topotecanem, lze indikovat k léčbě dospělých pacientek s přetrvávajícím, rekurentním nebo metastazujícím karcinomem děložního hrdla.
CELÝ ČLÁNEK

Atezolizumab v léčbě karcinomu plic

03/2020 MUDr. Leona Koubková
Imunoterapie je již nedílnou součástí léčby karcinomu plic. Výsledky řady studií s checkpoint inhibitory prokázaly zlepšení celkové doby přežití nejprve ve vyšších liniích léčby u pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC); nyní již máme k dispozici výsledky řady studií, ve kterých byl prokázán benefit imunoterapie podávané v kombinaci s chemoterapií v 1. linii léčby, a to bez ohledu na expresi PD-L1 (ligand proteinu programované buněčné smrti), a to i u malobuněčného karcinomu plic (small cell lung cancer, SCLC). Atezolizumab je schválen Evropskou lékovou agenturou v monoterapii do 2. a vyšší linie léčby pokročilého NSCLC, v kombinaci s bevacizumabem, paclitaxelem a carboplatinou v 1. linii léčby metastazujícího neskvamózního NSCLC včetně pacientů s prokázanou mutací receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR) či přestavbou genu ALK (anaplastic lymphoma kinase) po selhání cílené léčby, v kombinaci s nab-paclitaxelem a carboplatinou v 1. linii neskvamózního NSCLC bez prokázané mutace EGFR či přestavby genu ALK a v kombinaci s etoposidem a carboplatinou jako první checkpoint inhibitor pro léčbu extenzivního SCLC v 1. linii léčby.
CELÝ ČLÁNEK

Je imunoterapeutická léčba přelomem v terapii plicních nádorů?

03/2020 Doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.
Plicní karcinom vede k úmrtí do 5 let u 85-90 % nově zjištěných případů. Při vysoké mutační náloži patří k nádorům s dobrou odpovědí na protinádorovou imunoterapii pomocí inhibitorů kontrolních bodů buňky (checkpoint inhibitory). Monoklonální protilátky proti PD-1 receptoru (nivolumab, pembrolizumab) nebo proti PD-L1 ligandu (atezolizumab, durvalumab) byly registrovány pro klinické podávání u nádorů plic. Přelomem ve druhé (a další) linii léčby pokročilého nemalobuněčného plicního karcinomu (non-small cell lung cancer, NSCLC) je dříve nedosažený medián přežití nad 12 měsíců, prospěch se týká zejména u nemocných s vysokou expresí PD-L1. Přelomem v první linii léčby pokročilého NSCLC u nemocných s vysokou expresí PD-L1 (TPS > 50 %) je významně vyšší účinnost monoterapie pembrolizumabem oproti chemoterapii s mediánem přežití nad 20 měsíců. U nemocných s nízkou nebo zcela negativní expresí PD-L1 je kombinace chemoterapie + imunoterapie významně lepší než chemoterapie samotná, s mediány přežití v různých hodnoceních 15,2-23,7 měsíce, což je dvojnásobek výsledků dosahovaných chemoterapií samotnou. Přelomem u inoperabilního NSCLC je významné prodloužení dvou a tříletého přežití, o 50 % delší medián přežití, po 20 letech léčebné stagnace zdvojnásobení procenta potenciálně vyléčených pacientů. Přelomem u malobuněčného karcinomu extenzivního stadia je významné prodloužení přežití a dosažení významně vyššího počtu dlouhodobých remisí přidáním atezolizumabu k standardní chemoterapii karboplatina plus etoposid.
CELÝ ČLÁNEK

Kombinovaná terapie u lokálně pokročilého karcinomu jícnu, její přínosy i rizika - kazuistika

03/2020 MUDr. Stanislav Hloušek; doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.
Kazuistika představuje případ pacienta s lokálně pokročilým karcinomem distálního jícnu, klinického stadia IIIB. Vzhledem ke stadiu onemocnění byla u nemocného indikována neoadjuvantní konkomitantní chemoradioterapie. V průběhu léčby se u pacienta rozvinuly komplikace, a proto musel být hospitalizován. Pro afagii byl pacient zajištěn parenterální výživou a bylo indikováno zavedení výživové jejunostomie k úpravě výživových parametrů. Pacient následně po zlepšení celkového stavu byl schopen podstoupit radikální výkon, po kterém trvá toho času remise onemocnění. Případ tak prezentuje možnosti pozitivního přínosu i komplikací kombinované léčby u pacienta s lokálně pokročilým karcinomem jícnu.
CELÝ ČLÁNEK

Novinky v systémové léčbě metastazujícího karcinomu žaludku a gastroezofageální junkce

03/2020 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Hlavním cílem léčby lokálně pokročilého adenokarcinomu žaludku či gastroezofageální junkce je zlepšit kvalitu života, zmírnit symptomy onemocnění a prodloužit celkové přežití pacientů. Obvyklou terapií do první linie léčby zůstává kombinace chemoterapeutik na bázi platinového derivátu, eventuálně s trastuzumabem u nádorů exprimujících receptor pro lidský epidermální růstový faktor 2 (human epidermal growth factor receptor 2, HER2). Nově se i do první linie dostává imunoterapie pembrolizumabem. Standardní terapie druhé a vyšší linie je mnohem méně definována, kdy obvyklým režimem u pacientů v dobrém výkonnostním stavu zůstává paclitaxel s ramucirumabem, eventuálně monoterapie na bázi taxanu, irinotecanu či capecitabinu. U pacientů s mikrosatelitovou instabilitou či defektem mismatch repair genů je možností volby pembrolizumab. Ve třetí linii je nově k dispozici trifluridin/tipiracil jako léčebný standard. Níže uvedený text si klade za cíl shrnout současný léčebný algoritmus lokálně pokročilého či metastazujícího adenokarcinomu žaludku a gastroezofageální junkce.
CELÝ ČLÁNEK

Postavení radioterapie v léčbě adenokarcinomu gastroezofageální junkce

03/2020 MUDr. Milan Vošmik, Ph.D.
Léčba lokálně a regionálně pokročilých adenokarcinomů gastroezofageální junkce je velice kontroverzní téma. Terapeutický přístup může zahrnovat předoperační chemoradioterapii, která je obvyklá u nádorů vycházejících z jícnu, stejně jako perioperační chemoterapii, případně pooperační chemoradioterapii, což jsou léčebné alternativy používané u karcinomu žaludku. Vzhledem k nejednotnému přístupu v léčbě nádorů gastroezofageální junkce není ani jednoznačně definován přínos radioterapie u těchto nádorů, i když se zdá, že proti samostatné chemoterapii přidání radioterapie jistý benefit může mít.
CELÝ ČLÁNEK

Endoskopická léčba časného karcinomu jícnu

03/2020 Doc. MUDr. Jan Martínek, MD, Ph.D., AGAF
Existují dva hlavní typy karcinomu jícnu - adenokarcinom a agresivnější díaždicobuněčný karcinom. Zatímco dříve byl častěji diagnostikován díaždicobuněčný karcinom, v současnosti je výskyt obou typů ve vyspělých zemích srovnatelný, někde je dokonce výskyt adenokarcinomu častější. V minulosti byla většina karcinomů jícnu indikována k operaci, pokud se jednalo o chirurgicky řešitelný nález a pacient nebyl nevhodným kandidátem resekčního výkonu, např. z důvodu komorbidit. Vzhledem k tomu, že ezofagektomie představuje oproti jiným zákrokům operaci se značným rizikem morbidity i mortality, nemalý počet operovaných zemřel nebo byl dlouhodobě léčen v důsledku komplikací. Medicína i v této oblasti dospěla k zásadní změně - časné karcinomy (definované jako nádory s infiltrací sliznice a submukózy) lze ošetřit endoskopicky, často radikálně, a tedy kurativně. Mortalita endoskopické léčby je prakticky nulová a morbidita minimální. Kvalita života po endoskopické léčbě je díky zachovalému orgánu vynikající. Proto se začíná měnit zažitá praxe, kdy pacienti i s časným karcinomem jícnu bývali odesláni na chirurgii; v současnosti se tito pacienti stále častěji referují k posouzení endoskopické léčby. Ne každý pacient je však endoskopicky vyléčen, někteří musí i tak podstoupit chirurgickou nebo eventuálně onkologickou terapii. Proto i léčba časných karcinomů jícnu by měla být diskutována v rámci multidisciplinárního týmu.
CELÝ ČLÁNEK

Přednosti a rizika předoperační chemoterapie nebo chemoradioterapie nádorů jícnu a gastroezofageální junkce z pohledu chirurga

03/2020 MUDr. Hana Faltová, Ph.D.; MUDr. Tomáš Haruštiak, Ph.D.; MUDr. Alexandr Pazdro; MUDr. Martin Šnajdauf; MUDr. Jiří Tvrdoň; prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.
Nádorové onemocnění jícnu je vysoce maligní a v době určení diagnózy je operabilní jen u 30-40 % pacientů. Operace je jako monoterapie zpochybňována hlavně u lokálně pokročilých stadií vzhledem k horším výsledkům dlouhodobého přežívání.1'2 Samotná onkologická terapie ale také nevede bez operace k uspokojivým výsledkům. Studie zabývající se protokoly indukční terapie prozatím nedospěly k jasnému konsenzu ať už u adenokarcinomů, či spinocelulárních karcinomů. Jedna z nadějných možností, jak postoupit dál, je vzájemná spolupráce onkologů s chirurgy, která umožňuje zjištění míry regrese tumoru či postižení lymfatických uzlin z definitivního resekátu. Pro chirurgy je naopak přínos onkologické terapie jasně zaznamenán v podobě navýšení mikroskopicky radikálních resekcí a zvýšení stupně regrese, díky kterým se zvyšuje procento lokálně operabilních nálezů, a tedy i přežívání pacientů. Otázkou ale zůstávají komplikace, které může neoadjuvantní léčba peroperačně způsobit.
CELÝ ČLÁNEK

Co vidí, nevidí a uvidí nová doba covidí?

03/2020 Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
Motto: Život je jeden pouhý, ale smrtí jsou tisíceré způsoby. Pravda je jedna a pouhá, bludů však tisíceré podoby. Jan Ámos Komenský (1592-1670)
CELÝ ČLÁNEK

Novinky v léčbě bolesti

02/2020 MUDr. Štěpán Rusín
Dobrá a adekvátní analgezie je základním právem každého pacienta. Ačkoliv je v dnešní době kvalitní léčba bolesti daleko dostupnější, kvalita léčby bolesti je stále závislá na aktivním zájmu zdravotníků a organizaci léčby akutní a chronické bolesti na daném pracovišti. Opakovaně se prokazuje souvislost kvalitní analgezie se snížením morbidity, rychlejším zotavením a propuštěním pacienta z nemocnice.
CELÝ ČLÁNEK

Strategie sekvenční léčby metastazujícího kastračně rezistentního karcinomu prostaty

02/2020 MUDr. Igor Richter, Ph.D.; doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D.; MUDr. Vladimír Šámal, Ph.D.; MUDr. Jiří Bartoš, MBA
Karcinom prostaty patří celosvětově mezi nejčastější zhoubné nádory u mužů. V posledních letech dochází k významnému rozvoji léčby metastazujícího kastračně rezistentního karcinomu prostaty s využitím nových léků jako cabazitaxel, enzalutamid, abirateron či radium 223. Nové léčebné postupy prodloužily celkové přežití pacientů ze 14-18 měsíců až na 30-36 měsíců. Problémem je chybění jasně definovaného prediktivního markeru. V přehledovém článku diskutujeme strategii sekvenční léčby tohoto onemocnění.
CELÝ ČLÁNEK

Klinické dilema léčby karcinomu plic anti-PD-1 terapií (nivolumab) při objevu revmatologických obtíží s otoky kloubů - kazuistika

02/2020 MUDr. Markéta Černovská
Imunoterapeutickou léčbou se snažíme obnovit a posílit pacientovu vlastní nedostatečnou protinádorovou imunitu, aby imunitní systém byl znovu schopen rozpoznat a zničit nádorové buňky. Nivolumab je lék určený k léčbě různých typů pokročilého nemalobuněčného plicního karcinomu po předchozí chemoterapii. Imunoterapie může mít nežádoucí účinky, vzácně i život ohrožující, ale ve většině případů jsou pouze lehkého nebo středního stupně a dobře reagují na léčbu kortikosteroidy. Důležité je zjistit tyto nežádoucí účinky co nejdříve. Ačkoliv revmatické nežádoucí účinky při léčbě imunoterapií nebývají většinou život ohrožující, výrazně snižují kvalitu života pacienta pro bolest, ztuhlost a omezenou mobilitu.
CELÝ ČLÁNEK

Atypická odpověď na anti-PD-1 terapii s následným dlouhodobým přežitím u nemalobuněčného karcinomu plic - kazuistiky

02/2020 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.; MUDr. Marek Šťastný, Ph.D.; MUDr. Hana Steinbergerová; MUDr. Jana Důrová; prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.; doc. MUDr. Jan Baxa, Ph.D.
Metastazující nemalobuněčný karcinom plic má špatnou prognózu. Pokud nejsou přítomny řídicí mutace (EGFR, ALK, ROS, BRAF) či vysoká exprese ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed death-ligand 1, PD-L1), je iniciální léčebnou možností s ohledem na úhradové podmínky v České republice chemoterapie, eventuálně její kombinace s bevacizumabem. Do 2. linie pak přichází v úvahu použití imunoterapie inhibitory proteinu 1 programované buněčné smrti (anti-programmed death-1, anti-PD-1), či inhibitory jeho ligandu, anti-PD-LI. Autoři předkládají dvě kazuistiky nemocných, u kterých po imunoterapii anti-PD-1 došlo k atypické odpovědi. Jednalo se o přetrvávající účinek imunoterapie, přestože na této léčbě došlo k progresi. U prvního nemocného nebylo potřeba po 12 měsíců po imunoterapii podávat další aktivní onkologickou léčbu a maligní onemocnění významněji neprogredovalo. U druhého nemocného po imunoterapii došlo následně k výrazné odpovědi na chemoterapii. Tento fenomén, nazývaný v literatuře ne zcela správně chemosenzitizace, je opakovaně popisován. Dále se autoři zamýšlejí nad možnostmi léčby další linie, po selhání imunoterapie.
CELÝ ČLÁNEK

Radioterapie nemalobuněčného karcinomu plic a konsolidační léčba s durvalumabem

02/2020 Doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA; MUDr. Tomáš Blažek; MUDr. PharmDr. Jan Dvořák
Léčba inoperabilního nemalobuněčného karcinomu plic stadia III je založena na konkomitantní chemoradioterapii. Většina pacientů se však dožívá relapsu onemocnění. Snahy o zlepšení výsledků vedly přes různé kombinace cytostatik podaných současně s radioterapií nebo po jejím skončení, zlepšení techniky ozáření nebo zvýšení aplikované dávky záření. K významnějšímu zlepšení přežití bez progrese i celkovému přežití však vedla až kombinace konkomitantní chemoradioterapie s imunoterapií. Ve studii PACIFIC byl po dokončení chemoradioterapie podáván jako konsolidační léčba durvalumab. Výsledky studie jsou podrobně diskutovány v článku a znamenají změnu současné klinické praxe a nový standard v léčbě pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic III. stadia.
CELÝ ČLÁNEK
1 2 3 4 20 21 22