Vybrané články

03/2025 PharmDr. MVDr. Vilma Vránová, Ph.D.
V léčbě silné bolesti u křehkých polymorbidních pacientů je třeba brát v potaz klinické charakteristiky pacienta, rizika nežádoucích účinků, ale i lékových interakcí. Významně zde pomáhají transdermální lékové systémy, v České republice jsou v této lékové formě dostupné fentanyl a buprenorfin. Lepší pochopení mechanismu analgetického účinku a znalost nežádoucích účinků umožňují individuální volbu, která zohledňuje širší klinický kontext i individuální charakteristiky pacienta.

03/2025 Prof. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA
Malobuněčný karcinom plic (smaii cell lung cancer, SCLC) představuje agresivní malignitu s omezenými pokroky v léčbě včetně nenaplněné potřeby u pacientů s limitovaným stadiem onemocnění (limited stage SCLC, LS SCLC). Standardní terapie zahrnuje konkomitantní chemoradioterapii následovanou profylaktickým ozařováním mozkovny u vhodných pacientů. Přestože konkomitantní chemoradioterapie prokazatelně zlepšuje celkové přežití, míra recidivy zůstává vysoká a dlouhodobá prognóza je nepříznivá.
Nové perspektivní přístupy, které mají za cíl prodloužení přežití a snížení rizika relapsu, zahrnují především imunoterapii. Studie fáze III ADRIATIC hodnotila účinnost durvalumabu u pacientů bez progrese po chemoradioterapii. Analýza ukázala, že podání durvalumabu významně prodlužuje celkové přežití a přežití bez progrese onemocnění. Výsledky naznačují, že udržovací imunoterapie by se mohla stát novým standardem léčby LS SCLC.
Další výzkumy jsou zaměřeny na optimalizaci dávkování radioterapie, kombinaci léčiv a identifikaci biomarkerů predikujících odpověď na imunoterapii.

03/2025 MUDr. Jana Krejčí; MUDr. Petr Opálka, CSc., MBA; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Imunoterapie je dnes jedním z pilířů léčby u nemocných s nemaiobuněčným piicním karcinomem (non-smaii cell lung cancer, NSCLC). Imunoterapie vnesia do iéčby nemocných nejen novou naději na dlouhodobé přežití nemocných, aie světio v dalších možnostech ovlivnění nádoru vlastními likvidačními mechanismy. Jako první byia iéčba hrazena pro generaiizovaná stadia NSCLC, postupně se přesouvá do nižších kiinických stadií a v dnešní době zažívá boom i v perioperačním a adjuvantním období. Pro nemocné ve III. kiinickém stadiu onemocnění je iéčba mnohdy siožitější. U některých inoperabiiních forem NSCLC s vyioučením řídicích mutací je využívána chemoterapie, radioterapie a násiedná imunoterapie, a určitou skupinou jsou i nemocní s vysokou expresí PD-L1, kteří profitují ze samotné imunoterapie cemipiimabem.

03/2025 MUDr. Radoslava Černeková
Při léčbě lokálně pokročilého a generalizovaného nemalobuněčného karcinomu plic s mutací genu pro receptor epidermálního růstového faktoru je již standardem zahájení léčby v první linii osimertinibem. Nadále je ale snaha zlepšit celkové přežívání pacientů v souladu s dostatečným zachováním kvality života. Jednou z nových možností léčby je kombinace osimertinibu s chemoterapií. V naší kazuistice předkládáme probíhající léčbu mladého pacienta s adenokarcinomem plic ve IV. stadiu, který podstoupil v úvodu výše uvedenou kombinovanou terapii.

03/2025 MUDr. Ivana Koloušková
Lobulární karcinom prsu patří mezi méně časté histologické typy tohoto onemocnění. Je charakteristický určitými odlišnostmi jak v rámci diagnostiky, tak i protinádorové léčby. Primární diagnostika onemocnění je často komplikována diskrepancí mezi klinickým nálezem a nálezem na zobrazovacích metodách nebo rozdílným rozsahem postižení v rámci jednotlivých diagnostických modalit. Léčba onemocnění je v naprosté většině případů primárně chirurgická s následnou adjuvantní systémovou terapií, ve většině případů hormonální léčbou. K adjuvantní chemoterapii je přistupováno zřídka, pouze u značně rozsáhlého onemocnění. Oproti invazivnímu duktálnímu karcinomu jsou častější pozdní relapsy onemocnění (po ≥ 5 letech) s pestrou klinickou manifestací. Léčba metastazujícího lobulárního karcinomu je založena, stejně jako v případě metastazujícího invazivního duktálního karcinomu, na kombinaci hormonální léčby a inhibitoru cyklin dependentních kináz 4/6. V případě vyčerpané hormonální léčby je volena paliativní chemoterapie, která však není v mnoha případech u lobulárního karcinomu prsu účinná.

03/2025 MUDr. Martina Zimovjanová, Ph.D., MHA
Trastuzumab deruxtekan (T-DXd) je konjugátem cytostatika s protilátkou, cílenou na receptor 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2), který prokázal významnou účinnost v léčbě HER2 pozitivního a recentně i HER2-iow/uitraiow metastazujícího karcinomu prsu. Tento článek shrnuje dostupná data z klinických studií u nemocných s mozkovými metastázami, která potvrzují schopnost T-DXd překonat hematoencefaiickou bariéru a dosahovat vysoké intrakraniáiní účinnosti nejen u HER2 pozitivního, aie i v situaci HER2-iow metastazujícího karcinomu prsu. Zásadní účinek je pozorován u rizikových nemocných s HER2 pozitivními mozkovými metastázami, s veimi vysokou četností dosažených objektivních iéčebných odpovědí a s přežitím bez progrese onemocnění v centráiním nervovém systému přesahujícím jeden rok. Trastuzumab deruxtekan se tak stává významnou možností systémové terapie nemocných s prokázanými mozkovými metastázami karcinomu prsu.

03/2025 MUDr. Klaudia Grafnetter, Ph.D.; MUDr. Kateřina Licková, Ph.D., MBA
Diagnostika a terapie karcinomu prsu se posouvají stále kupředu. Zvláštní skupinou pacientek jsou pacientky s germinální mutací v genech BRCA1 a BRCA2. U nádorů s germinální mutací BRCA se vyskytují všechny fenotypy karcinomu prsu. S ohledem na funkci reparačních genů přináší tato mutace vyšší chemosenzitivitu na cytostatika působící porušení DNA a také na inhibitory poly(ADP-ribóza) polymerázy (PARP). Právě podání inhibitorů PARP přináší nadějné výsledky. Přípravek talazoparib se stává nadějí u metastazujícího onemocnění při dobré kvalitě života pacientek.

03/2025 MUDr. Andrea Kopová; doc. MUDr. Hana Študentová, Ph.D.
Zvyšující se incidence karcinomu prostaty vede k rozvoji nových léčiv. I přes záchyt převážně lokalizovaných onemocnění se stále setkáváme s primárně metastazujícím onemocněním nebo s progresí po lokalizované terapii. Prvotní terapií metastazujícího karcinomu prostaty je androgen deprivační terapie (ADT) prostřednictvím medikamentózní nebo chirurgické kastrace. V posledních letech, díky velkým randomizovaným klinickým studiím, které prokázaly účinnost terapie inhibitory dráhy androgenního receptoru (androgen receptor pathway inhibitors, ARPI) s vlivem na prodloužení celkového přežití, se změnila doporučení pro terapii metastazujícího stadia karcinomu prostaty. Tato terapeutická modalita je schopna oddálit nutnost využití cytotoxické chemoterapie, což vede ke zvýšení kvality života pacientů. Přímá inhibice androgenního receptoru v kombinaci s ADT poskytuje kompletní blokádu androgenní signalizace, což vede ke zlepšení výsledků léčených pacientů.

03/2025 MUDr. Jindřich Kopecký, Ph.D.
Enfortumab vedotin je inovativní cílená terapie uroteLiálního karcinomu, zejména v jeho pokročilých nebo metastatických stadiích. Klinické studie prokázaly výrazný přínos enfortumab vedotinu pro pacienty, u nichž selhala chemoterapie obsahující platinu a imunoterapie inhibitory receptoru programované buněčné smrti 1 (programmed cell death protein 1, PD-1) / ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1).
Tato kazuistika popisuje případ pacienta s uroteliálním karcinomem horních močových cest s dominantním metastatickým postižením skeletu, který byl po selhání standardní chemoterapie a udržovací terapie avelumabem léčen enfortumab vedotinem. Přestože odpověď na enfortumab vedotin bývá u skeletálních metastáz ve srovnání s jinými lokalizacemi nižší, v tomto případě vedla terapie ke stabilizaci kostního postižení a regresi metastáz v plicích a retroperitoneálních uzlinách, což se odrazilo ve zlepšení klinického stavu pacienta.

03/2025 Doc. MUDr. Igor Richter, Ph.D.; doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D.; MUDr. Sofya Al-Samsan; MUDr. Kateryna Mísařová; MUDr. Jiří Bartoš, MBA
Kastračně rezistentní karcinom prostaty bez průkazu metastazujícího onemocnění podle standardních zobrazovacích metod (CT a scintigrafie skeletu) či vyšetření nové generace (PET/CT) klasifikujeme jako nemetastazující CRPC (non-metastatic castration-resistant prostate cancer, nmCRPC). Ještě před několika lety nebyla k dispozici žádná účinná léčba tohoto onemocnění. Pacienti postupně progredovali do metastazujícího onemocnění, které je spojeno s rozvojem vzniku celého spektra komplikací a sníženou kvalitou života. Cílem léčby nmCRPC je proto prodloužení doby do vzniku metastatického stadia a prodloužení i celkového přežití. Toto potvrdily tři významné prospektivní klinické studie fáze III. Studie hodnotily antiandrogeny druhé generace, kam řadíme apalutamid, enzalutamid a darolutamid.

03/2025 Prof. Tomáš Büchler, Ph.D.
Adjuvantní imunoterapie představuje významný pokrok v léčbě renálního karcinomu. Aktualizace výsledků studie KEYNOTE-564 potvrdila, že pembrolizumab nejen prodlužuje přežití bez onemocnění (disease free survival, DFS), ale také významně zlepšuje celkové přežití. Po 48 měsících přežívalo 91,2 % pacientů s pembrolizumabem oproti 86,0 % pacientů v placebové skupině (poměr rizik [hazard ratio, HR] 0,62; p = 0,005). Přínos v DFS zůstal zachován (HR 0,72). Nevyřešenou otázkou je vliv adjuvantní imunoterapie na následnou léčbu recidivujícího onemocnění. Zatím je nejasné, zda předchozí imunoterapie neovlivní účinnost dalších léčebných možností. Výsledky KEYNOTE-564 poprvé prokázaly benefit adjuvantní imunoterapie v celkovém přežití u renálního karcinomu.

Prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc.,FCMA
 

02/2025 MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.
Silné opioidy jsou v souladu s řadou mezinárodních i českých doporučení základní lékovou skupinou pro symptomatickou léčbu středně silné a silné nádorové bolesti. Na základě publikovaných studií jsou všechny silné opioidy v klinicky relevantních výsledcích léčby v zásadě srovnatelné. V současné době proto nelze jednoznačně určit „evidence based" univerzální silný opioid první volby pro všechny pacienty s nádorovou bolestí. Při volbě opioidu u konkrétního pacienta musíme zohlednit klinické charakteristiky pacienta a s tím spojenou pravděpodobnost dobrého analgetického efektu a rizika nežádoucích účinků. V článku stručně pojednáváme o volbě opioidu ve specifických klinických situacích, jako je problematický příjem per os, ledvinné a jaterní selhávání a stavy spojené se zvýšeným rizikem útlumu dechového centra. Na závěr uvádíme návrh léčebného algoritmu pro jednotlivé klinické situace. V klinické praxi ale i při použití uvedeného nástroje platí, že nasazení silného opioidu má charakter individuálního terapeutického „pokusu", při kterém musíme průběžně vyhodnocovat, zda je poměr úlevy od bolesti a nežádoucích účinků a rizik pro pacienta příznivý.

02/2025 PharmDr. MVDr. Vilma Vranová, Ph.D.
Kratom (Mitragyna speciosa) obsahuje více než 40 různých alkaloidů, hlavními psychoaktivními látkami jsou mitragynin a 7-hydroxymitragynin. Mitragynin a 7-hydroxymitragynin interagují s opioidními receptory, stejně jako adrenergními, serotoninergními a dopaminergními systémy. Kratom je užíván při substituční terapii drogových závislostí, terapii chronických bolestí i jako stimulační látka. Pozitivní účinek bývá popisován i při zvládání úzkostných poruch. Kratom vyvolává toleranci i závislost, jeho užívání není prosté nežádoucích účinků, včetně hepatotoxicity, kardiovaskulárních nežádoucích účinků, vyvolání epileptických záchvatů, popsána jsou úmrtí v důsledku užívání kratomu. Rozvoj nežádoucích účinků a fatálních následků je obvykle spjat s užíváním více účinných látek, např. kombinace s alkoholem nebo dalšími drogami. Kratom zasahuje do metabolismu současně užívané medikace, i zde jsou popsány fatální následky.

02/2025 MUDr. Milan Brychta
 
Kazuistika ukazuje průběh léčby metastazujícího hormonálně dependentního karcinomu prsu s negativitou receptoru 2 pro lidský epidermáLní růstový faktor (human epidermaL growth factor receptor 2, HER2) paliativní hormonoterapií LetrozoLem a inhibitorem cyklin dependentní kinázy 4/6 paLbocikLibem. Léčba navodila parciální regresi onemocnění, proběhla s dobrou tolerancí a účinek léčby trval 14 měsíců. Následná terapie potvrdila hormonální rezistenci onemocnění. Pacientka byla léčena ve studii VERITAC, kdy došlo k LokoregionáLní progresi. Poté byla léčena paliativní chemoterapií při navozené kompletní remisi. Po 4 měsících musela být léčba přerušena z důvodu toxicity, avšak kompletní remise onemocnění aktuálně trvá.

02/2025 MUDr. Jindřich Kopecký, Ph.D.
Spinocelulární karcinom kůže (cutaneous squamous cell carcinoma, cSCC) je jedním z nejčastějších kožních nádorů. Hlavní léčbou cSCC je chirurgický zákrok. Nicméně neoperabilní nebo metastazující cSCC zůstává neléčitelný. S nástupem imunoterapie se dostaly do popředí při léčbě těchto forem onemocnění checkpoint inhibitory, jako je cemiplimab. Cemiplimab je lék modulující imunitu, který se zaměřuje na receptor PD-1. Dosavadní výsledky ukazují nejen dobrou léčebnou odpověď, ale také dlouhodobou účinnost. Následující kazuistika dokazuje účinnost cemiplimabu i u zdánlivě neřešitelných případů.

02/2025 MUDr. Tomáš Horňák; doc. MUDr. Daniela Žáčková, Ph.D.
Parametry přežití pacientů s chronickou myeloidní leukemií se od zavedení inhibitorů tyrosinkináz (tyrosine kinase inhibitors, TKI) razantně zlepšily a dnes mají tito pacienti očekávanou délku přežití srovnatelnou s běžnou populací. Dlouhodobá terapie však s sebou přináší i negativa v podobě nežádoucích účinků léčby. Akutní nežádoucí účinky mohou být až život ohrožující a chronické často výrazně snižují kvalitu života. Pozornost se proto obrací na tyto aspekty léčby. Asciminib je novým TKI, který se kvůli svému unikátnímu vazebnímu místu prezentuje vysokou účinností při nižší incidenci nežádoucích účinků a představuje tak naději pro pacienty rezistentní či netolerující ostatní TKI.

02/2025 MUDr. Kateřina Matulová
Sézaryho syndrom se řadí do skupiny T buněčných kožních lymfomů a patří mezi nejzávažnější kožní onemocnění. V této kazuistice prezentujeme případ pacienta se Sézaryho syndromem léčeného již více než rok monoklonální protilátkou mogamulizumabem.

02/2025 MUDr. Beatrix Bencsiková, Ph.D.
Doporučená léčba první a druhé linie metastazujícího koLorektáLního karcinomu (metastatic coiorectai cancer, mCRC) zahrnuje chemoterapii na bázi fluorouraciLu, oxaLipLatiny, irinotekanu; terapii založenou na antiangiogenní Léčbě bevacizumabem s účinkem na vaskuLární endoteLiáLní růstový faktor (vascuLar endotheLiaL growth factor, VEGF) a terapii cíLenou na receptor epidermáLního růstového faktoru (epidermaL growth factor receptor, EGFR) podLe mutační stavu RAS a BRAF. Studie SUNLIGHT prokázaLa ve třetí Linii Léčby mCRC, že podání trifluridin/tipiraciLu v kombinaci s bevacizumabem má významný přínos pro přežití a je nyní doporučeným režimem třetí Linie u pacientů s refrakterním mCRC, bez ohLedu na mutační stav RAS a předchozí Léčbu anti-VEGF. ZvLáště u mLadších pacientů dLouhodobě v dobrém ceLkovém stavu je vhodné indikovat třetí nebo i vyšší Linii Léčby, možnosti systémové Léčby jsou však veLmi omezené.

02/2025 MUDr. Kateřina Licková, Ph.D.; MUDr. Martin Michna
Zavedení inhibitorů cyklin dependentní kinázy 4/6 (cyciin-dependent kinase 4/6, CDK4/6) razantním způsobem změnilo způsob léčby metastazujícího karcinomu prsu hormonálně pozitivního (HR+) a karcinomu prsu s negativitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2 negative, HER2-). V našem případě prezentujeme významnou klinickou odpověď u postmenopauzální pacientky s de novo diagnostikovaným metastazujícím karcinomem prsu, která byla léčena kombinací ribociklib, letrozol a denosumab. V průběhu terapie byla úspěšně léčena i hematotoxicita při středně náročném průběhu onemocněním covid-19.