Vybrané články
Buprenorfin v léčbě nádorové bolesti
02/2024 MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.
Základní lékovou skupinou pro léčbu středně silné a silné nádorové bolesti jsou silné opioidy. V současné době je v České republice (ČR) dostupná celá řada zástupců této skupiny a lékař musí při volbě léku u konkrétního pacienta zohlednit řadu faktorů. Buprenorfin je silný opioid s jedinečným profilem působení na různé opioidní receptory. Díky tomu dosahuje analgetického účinku zcela srovnatelného s ostatními čistými agonisty opioidních receptorů, jako je morfin, fentanyl nebo oxykodon. Je třeba opustit představu, že buprenorfin coby parciální agonista µ opioidních receptorů má pouze částečný (tedy slabší) analgetický účinek, a není proto vhodný pro léčbu silné nádorové bolesti v situaci pokročilého onemocnění. Analgetický účinek maximální doporučené dávky buprenorfinu TTS (140 µg/h) je dostatečný ke zvládnutí bolestivých stavů u většiny pacientů v pokročilých fázích nádorové nemoci. Profil nežádoucích účinků se zdá být příznivější než u ostatních silných opioidů: buprenorfin je méně tlumivý a působí méně nevolnosti, zvracení a zácpy a nižší riziko rozvoje tolerance. Díky specifickému metabolismu nedochází ani při významné renální insuficienci k akumulaci aktivních metabolitů v plazmě. Zvláště významný benefit mohou mít z léčby buprenorfinem starší pacienti a pacienti s renálním a hepatálním selháváním.
CELÝ ČLÁNEK
Základní lékovou skupinou pro léčbu středně silné a silné nádorové bolesti jsou silné opioidy. V současné době je v České republice (ČR) dostupná celá řada zástupců této skupiny a lékař musí při volbě léku u konkrétního pacienta zohlednit řadu faktorů. Buprenorfin je silný opioid s jedinečným profilem působení na různé opioidní receptory. Díky tomu dosahuje analgetického účinku zcela srovnatelného s ostatními čistými agonisty opioidních receptorů, jako je morfin, fentanyl nebo oxykodon. Je třeba opustit představu, že buprenorfin coby parciální agonista µ opioidních receptorů má pouze částečný (tedy slabší) analgetický účinek, a není proto vhodný pro léčbu silné nádorové bolesti v situaci pokročilého onemocnění. Analgetický účinek maximální doporučené dávky buprenorfinu TTS (140 µg/h) je dostatečný ke zvládnutí bolestivých stavů u většiny pacientů v pokročilých fázích nádorové nemoci. Profil nežádoucích účinků se zdá být příznivější než u ostatních silných opioidů: buprenorfin je méně tlumivý a působí méně nevolnosti, zvracení a zácpy a nižší riziko rozvoje tolerance. Díky specifickému metabolismu nedochází ani při významné renální insuficienci k akumulaci aktivních metabolitů v plazmě. Zvláště významný benefit mohou mít z léčby buprenorfinem starší pacienti a pacienti s renálním a hepatálním selháváním.
Léčba pacientky s extenzivním stadiem malobuněčného plicního karcinomu pomocí durvalumabu – kazuistika
02/2024 MUDr. Marie Drosslerová
Extenzivní stadium malobuněčného plicního karcinomu (extensive-stage small cell lung cancer, ES-SCLC) je malignita se stále špatnou prognózou. Pacienti s ES-SCLC by měli být v první linii první čtyři cykly léčeni kombinací platiny s etoposidem a s durvalumabem anebo s atezolizumabem, následně by měli pokračovat udržovací imunoterapií. Zmíněná kombinační léčba zlepšuje přežití nemocných. Tato kazuistika popisuje případ 68leté pacientky, která je durvalumabem úspěšně léčena.
CELÝ ČLÁNEK
Extenzivní stadium malobuněčného plicního karcinomu (extensive-stage small cell lung cancer, ES-SCLC) je malignita se stále špatnou prognózou. Pacienti s ES-SCLC by měli být v první linii první čtyři cykly léčeni kombinací platiny s etoposidem a s durvalumabem anebo s atezolizumabem, následně by měli pokračovat udržovací imunoterapií. Zmíněná kombinační léčba zlepšuje přežití nemocných. Tato kazuistika popisuje případ 68leté pacientky, která je durvalumabem úspěšně léčena.
Aktuální možnosti imunoterapie nemelanomových nádorů kůže
02/2024 MUDr. Miroslav Důra, Ph.D
Protinádorová imunoterapie je zlatým standardem moderní léčby v rostoucím počtu metastazujících či lokálně pokročilých solidních nádorů. Tato léčba dosahuje signifikantních a trvalých léčebných odpovědí a přináší prodloužení doby do progrese a prodloužení celkového přežití za současného zlepšení kvality života. V oblasti maligních kožních nádorů je dobře znám léčebný účinek imunoterapie u metastazujícího melanomu, u něhož se imunoterapie stala standardem moderní systémové léčby. Efekt imunoterapeutik byl však prokázán i u metastazujících a lokálně pokročilých nemelanomových nádorů kůže, konkrétně u dlaždicobuněčného karcinomu, bazocelulárního karcinomu a karcinomu z Merkelových buněk. V současné době jsou v našich podmínkách k dispozici v léčbě nemelanomových kožních nádorů dvě monoklonální protilátky s prokázaným protinádorovým účinkem, konkrétně jsou jimi cemiplimab a avelumab. Článek předkládá přehled informací o těchto protinádorových lécích, zabývá se jejich účinností, managementem léčby, mechanismem účinku a nežádoucími účinky.
CELÝ ČLÁNEK
Protinádorová imunoterapie je zlatým standardem moderní léčby v rostoucím počtu metastazujících či lokálně pokročilých solidních nádorů. Tato léčba dosahuje signifikantních a trvalých léčebných odpovědí a přináší prodloužení doby do progrese a prodloužení celkového přežití za současného zlepšení kvality života. V oblasti maligních kožních nádorů je dobře znám léčebný účinek imunoterapie u metastazujícího melanomu, u něhož se imunoterapie stala standardem moderní systémové léčby. Efekt imunoterapeutik byl však prokázán i u metastazujících a lokálně pokročilých nemelanomových nádorů kůže, konkrétně u dlaždicobuněčného karcinomu, bazocelulárního karcinomu a karcinomu z Merkelových buněk. V současné době jsou v našich podmínkách k dispozici v léčbě nemelanomových kožních nádorů dvě monoklonální protilátky s prokázaným protinádorovým účinkem, konkrétně jsou jimi cemiplimab a avelumab. Článek předkládá přehled informací o těchto protinádorových lécích, zabývá se jejich účinností, managementem léčby, mechanismem účinku a nežádoucími účinky.
Kombinace nivolumab/relatlimab v léčbě neresekovatelného či metastazujícího melanomu
02/2024 Doc. MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.
Melanom představuje jednu z nejzávažnějších forem nádorových onemocnění kůže, přičemž jeho výskyt vzrůstá úměrně se zvyšujícím se věkem. Jelikož míra přežití u nemocných s melanomem úzce souvisí s jeho stadiem v okamžiku stanovení diagnózy, je včasná diagnostika zcela zásadní pro dosažení optimálních výsledků léčby. I tak jsme v posledních letech svědky výrazných pokroků v nabídce možných terapeutických opatření. V předloženém textu jsou shrnuty základní poznatky o přínosu fixní kombinace nivolumab plus relatlimab.
CELÝ ČLÁNEK
Melanom představuje jednu z nejzávažnějších forem nádorových onemocnění kůže, přičemž jeho výskyt vzrůstá úměrně se zvyšujícím se věkem. Jelikož míra přežití u nemocných s melanomem úzce souvisí s jeho stadiem v okamžiku stanovení diagnózy, je včasná diagnostika zcela zásadní pro dosažení optimálních výsledků léčby. I tak jsme v posledních letech svědky výrazných pokroků v nabídce možných terapeutických opatření. V předloženém textu jsou shrnuty základní poznatky o přínosu fixní kombinace nivolumab plus relatlimab.
Metastazující uveální melanom a možnosti léčby tebentafuspem v klinické praxi
02/2024 Prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D.
Uveální melanom je svým výskytem vzácnou, i když současně nejčastější nitrooční malignitou dospělých. Má velmi vysoké riziko metastazování a jeho biologické charakteristiky s obecně nízkou mutační náloží limitují využití imunoterapie s inhibitory kontrolních bodů. Zásadní molekulou v léčbě se tedy jeví tebentafusp, i když jen pro vybranou podskupinu pacientů s fenotypem HLA-A*02:01. Léčba tebentafuspem je zatížena vysokým výskytem reakce z uvolnění cytokinů (cytokine release syndrom) a kožního exantému a v úvodních infuzních aplikacích léčiva s doporučeným vzestupným dávkováním je potřeba hospitalizace a pečlivá monitorace pacienta.
CELÝ ČLÁNEK
Uveální melanom je svým výskytem vzácnou, i když současně nejčastější nitrooční malignitou dospělých. Má velmi vysoké riziko metastazování a jeho biologické charakteristiky s obecně nízkou mutační náloží limitují využití imunoterapie s inhibitory kontrolních bodů. Zásadní molekulou v léčbě se tedy jeví tebentafusp, i když jen pro vybranou podskupinu pacientů s fenotypem HLA-A*02:01. Léčba tebentafuspem je zatížena vysokým výskytem reakce z uvolnění cytokinů (cytokine release syndrom) a kožního exantému a v úvodních infuzních aplikacích léčiva s doporučeným vzestupným dávkováním je potřeba hospitalizace a pečlivá monitorace pacienta.
Výsledky finální analýzy celkového přežití pacientek s karcinomem prsu ve studii MONARCH-3
02/2024 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Kombinace hormonální léčby spolu s inhibitorem CDK4/6 představuje v současnosti jednoznačně zlatý standard léčby pacientek s lokálně pokročilým (s vyčerpanými možnostmi lokoregionální léčby) či metastazujícím karcinomem prsu s expresí hormonálních receptorů a současně s negativitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2). K dispozici jsou v České republice tři molekuly, které všechny prokázaly benefit v prodloužení doby do progrese onemocnění, nicméně finální data týkající se prodloužení celkového přežití přinesla v případě fulvestrantu statisticky signifikantní výsledky pouze v kombinaci s abemaciclibem a ribociclibem a v případě inhibitorů aromatázy pouze v kombinaci s ribociclibem. S ohledem na skutečnost, že primárním cílem studií nebylo celkové přežití, nýbrž přežití bez progrese onemocnění a na základě těchto dat získaly všechny tři molekuly úhradu z veřejného zdravotního pojištění u této skupiny pacientek, je nutno všechny tři molekuly zvažovat, a to se zřetelem na výsledky registračních studií, profil toxicity, dávkovací schéma a také mírně odlišné podmínky úhrady.
CELÝ ČLÁNEK
Kombinace hormonální léčby spolu s inhibitorem CDK4/6 představuje v současnosti jednoznačně zlatý standard léčby pacientek s lokálně pokročilým (s vyčerpanými možnostmi lokoregionální léčby) či metastazujícím karcinomem prsu s expresí hormonálních receptorů a současně s negativitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2). K dispozici jsou v České republice tři molekuly, které všechny prokázaly benefit v prodloužení doby do progrese onemocnění, nicméně finální data týkající se prodloužení celkového přežití přinesla v případě fulvestrantu statisticky signifikantní výsledky pouze v kombinaci s abemaciclibem a ribociclibem a v případě inhibitorů aromatázy pouze v kombinaci s ribociclibem. S ohledem na skutečnost, že primárním cílem studií nebylo celkové přežití, nýbrž přežití bez progrese onemocnění a na základě těchto dat získaly všechny tři molekuly úhradu z veřejného zdravotního pojištění u této skupiny pacientek, je nutno všechny tři molekuly zvažovat, a to se zřetelem na výsledky registračních studií, profil toxicity, dávkovací schéma a také mírně odlišné podmínky úhrady.
Relugolix v léčbě karcinomu prostaty u pacienta s kardiálními komorbiditami – kazuistika
02/2024 Doc. MUDr. Otakar Čapoun, Ph.D., FEBU; prof. MUDr. Jaroslava Dušková, CSc.
Relugolix představuje jediný perorálně podávaný lék ze skupiny antagonistů hormonu uvolňujícího luteinizační hormon (luteinizing hormone-releasing hormone, LHRH). Zdá se, že oproti analogům LHRH mají antagonisté příznivější bezpečnostní profil u pacientů s anamnézou kardiovaskulárních nemocí nebo v riziku kardiovaskulárních komplikací při dlouhodobé androgen deprivační terapii. Jednou z indikací léčby relugolixem je lokálně pokročilý karcinom prostaty u pacientů nevhodných pro radikální léčbu. Prezentujeme kazuistiku 83letého pacienta s progresí karcinomu prostaty při pozorném vyčkávání.
CELÝ ČLÁNEK
Relugolix představuje jediný perorálně podávaný lék ze skupiny antagonistů hormonu uvolňujícího luteinizační hormon (luteinizing hormone-releasing hormone, LHRH). Zdá se, že oproti analogům LHRH mají antagonisté příznivější bezpečnostní profil u pacientů s anamnézou kardiovaskulárních nemocí nebo v riziku kardiovaskulárních komplikací při dlouhodobé androgen deprivační terapii. Jednou z indikací léčby relugolixem je lokálně pokročilý karcinom prostaty u pacientů nevhodných pro radikální léčbu. Prezentujeme kazuistiku 83letého pacienta s progresí karcinomu prostaty při pozorném vyčkávání.
Prohloubení léčebné odpovědi při léčbě avelumabem u metastazujícího uroteliálního karcinomu močového měchýře – kazuistika
02/2024 MUDr. Jindřich Kopecký, Ph.D.
Karcinom močového měchýře představuje významnou onkologickou výzvu kvůli své tendenci k metastazování a recidivám. Díky rozvoji v oblasti imunoterapie v současné době máme naději na zlepšení terapeutických výsledků pro metastazující onemocnění. Následující kazuistika poukazuje na přínos avelumabu v léčbě generalizovaného močového měchýře. Nabízí naději na prodloužení přežití a zlepšení kvality života pacientů.
CELÝ ČLÁNEK
Karcinom močového měchýře představuje významnou onkologickou výzvu kvůli své tendenci k metastazování a recidivám. Díky rozvoji v oblasti imunoterapie v současné době máme naději na zlepšení terapeutických výsledků pro metastazující onemocnění. Následující kazuistika poukazuje na přínos avelumabu v léčbě generalizovaného močového měchýře. Nabízí naději na prodloužení přežití a zlepšení kvality života pacientů.
Význam 177Lu-PSMA-617 v léčbě kastračně rezistentního karcinomu prostaty
02/2024 MUDr. Anežka Zemánková
Léčba 177Lu-PSMA-617 se nově uplatňuje v léčbě metastazujícího kastračně rezistentního karcinomu prostaty po selhání přípravků ARTA a taxanové chemoterapie. Účinnost byla prokázána v klinické studii VISION. V současnosti probíhají klinické studie s 177Lu-PSMA-617 v léčbě karcinomu prostaty i v indikaci hormonálně senzitivního onemocnění a dále také v kombinační léčbě.
CELÝ ČLÁNEK
Léčba 177Lu-PSMA-617 se nově uplatňuje v léčbě metastazujícího kastračně rezistentního karcinomu prostaty po selhání přípravků ARTA a taxanové chemoterapie. Účinnost byla prokázána v klinické studii VISION. V současnosti probíhají klinické studie s 177Lu-PSMA-617 v léčbě karcinomu prostaty i v indikaci hormonálně senzitivního onemocnění a dále také v kombinační léčbě.
Přínos pembrolizumabu v léčbě metastazujícího uroteliálního karcinomu – kazuistika
02/2024 MUDr. Jana Katolická, Ph.D.
Kombinovaná chemoterapie na bázi platiny zůstává standardní léčbou uroteliálního karcinomu. Pembrolizumab ve studii KEYNOTE-045 byl spojen s významně delším celkovým přežitím a s nižší mírou nežádoucích účinků souvisejících s léčbou než chemoterapie, a to jako terapie druhé linie pokročilého uroteliálního karcinomu refrakterního na platinu.
CELÝ ČLÁNEK
Kombinovaná chemoterapie na bázi platiny zůstává standardní léčbou uroteliálního karcinomu. Pembrolizumab ve studii KEYNOTE-045 byl spojen s významně delším celkovým přežitím a s nižší mírou nežádoucích účinků souvisejících s léčbou než chemoterapie, a to jako terapie druhé linie pokročilého uroteliálního karcinomu refrakterního na platinu.
State-of-the-art adjuvantní léčby renálního karcinomu
02/2024 MUDr. Robert Novák; MUDr. Jana Katolická, Ph.D.
Lokalizovaný renální karcinom je spojen s rizikem rekurence po nefrektomii. Několik klinických modelů se snaží predikovat individuální riziko progrese onemocnění a mortality na základě klinických a patologických rysů. Systémová cílená antiangiogenní terapie, která se ukázala jako účinná u metastazujícího renálního karcinomu, neprokázala zlepšení celkového přežití v adjuvanci. Inhibitory imunitních kontrolních bodů vykazují signifikantní protinádorovou aktivitu a vedly k prodloužení přežití u metastazujícího renálního karcinomu, proto jsou předmětem zájmu v adjuvantní indikaci.1
CELÝ ČLÁNEK
Lokalizovaný renální karcinom je spojen s rizikem rekurence po nefrektomii. Několik klinických modelů se snaží predikovat individuální riziko progrese onemocnění a mortality na základě klinických a patologických rysů. Systémová cílená antiangiogenní terapie, která se ukázala jako účinná u metastazujícího renálního karcinomu, neprokázala zlepšení celkového přežití v adjuvanci. Inhibitory imunitních kontrolních bodů vykazují signifikantní protinádorovou aktivitu a vedly k prodloužení přežití u metastazujícího renálního karcinomu, proto jsou předmětem zájmu v adjuvantní indikaci.1
Současné a „budoucí“ možnosti léčby invazivního uroteliálního karcinomu močového měchýře
02/2024 MUDr. Martin Palkovský; prof. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA; PharmDr. MUDr. Jan Dvořák; MUDr. Eva Kindlová
Uroteliální karcinom močového měchýře je poměrně frekventní zhoubné onemocnění, které nejčastěji postihuje muže kuřáky starší 65 let věku. Léčba časných stadií onemocnění zaznamenala významné zlepšení, léčba lokálně pokročilého a metastazujícího uroteliálního karcinomu dlouho zůstávala založená pouze na chemoterapii na bázi cisplatiny. Ačkoli bylo za posledních 20 let zkoušeno mnoho nových léčiv, žádné neprokázalo významné zlepšení léčebných výsledků až doposud. Enfortumab vedotin nejprve získal registraci k léčbě pacientů s pokročilým uroteliálním karcinomem, který progredoval po chemoterapii a imunoterapii. Následně americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv v prosinci 2023 udělil zrychlené schválení enfortumab vedotinu v kombinaci s pembrolizumabem pro léčbu pokročilého uroteliálního karcinomu v první linii. Tento článek poskytuje přehled současných a možných budoucích způsobů léčby pokročilého uroteliálního karcinomu. Cílem je poskytnout ucelený a aktuální souhrn dostupných možností léčby uroteliálního karcinomu, včetně jejich omezení a vyhlídek do budoucna.
CELÝ ČLÁNEK
Uroteliální karcinom močového měchýře je poměrně frekventní zhoubné onemocnění, které nejčastěji postihuje muže kuřáky starší 65 let věku. Léčba časných stadií onemocnění zaznamenala významné zlepšení, léčba lokálně pokročilého a metastazujícího uroteliálního karcinomu dlouho zůstávala založená pouze na chemoterapii na bázi cisplatiny. Ačkoli bylo za posledních 20 let zkoušeno mnoho nových léčiv, žádné neprokázalo významné zlepšení léčebných výsledků až doposud. Enfortumab vedotin nejprve získal registraci k léčbě pacientů s pokročilým uroteliálním karcinomem, který progredoval po chemoterapii a imunoterapii. Následně americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv v prosinci 2023 udělil zrychlené schválení enfortumab vedotinu v kombinaci s pembrolizumabem pro léčbu pokročilého uroteliálního karcinomu v první linii. Tento článek poskytuje přehled současných a možných budoucích způsobů léčby pokročilého uroteliálního karcinomu. Cílem je poskytnout ucelený a aktuální souhrn dostupných možností léčby uroteliálního karcinomu, včetně jejich omezení a vyhlídek do budoucna.
Účinnost kombinace olaparib + abirateron vs. placebo + abirateron v podskupině pacientů s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty a
02/2024 MUDr. Darja Šustrová
PROpel je dvojitě zaslepená klinická studie fáze III, která dosáhla primárního cíle v parametru signifikantního prodloužení přežití bez radiografické progrese onemocnění a celkového přežití při léčbě kombinací olaparib a abirateron oproti kombinaci placebo + abirateron. Výsledky subanalýz podporují doporučení této kombinace do první linie léčby metastazujícího kastračně rezistentního karcinomu prostaty i u pacientů bez mutace BRCA.
CELÝ ČLÁNEK
PROpel je dvojitě zaslepená klinická studie fáze III, která dosáhla primárního cíle v parametru signifikantního prodloužení přežití bez radiografické progrese onemocnění a celkového přežití při léčbě kombinací olaparib a abirateron oproti kombinaci placebo + abirateron. Výsledky subanalýz podporují doporučení této kombinace do první linie léčby metastazujícího kastračně rezistentního karcinomu prostaty i u pacientů bez mutace BRCA.
Kombinovaná léčba metastazujícího hormonálně senzitivního karcinomu prostaty
02/2024 PharmDr. MUDr. Jan Dvořák
Nástup účinnějších kombinací léčby metastazujícího hormonálně senzitivního karcinomu prostaty vychází z předchozího vývoje léčby kastračně rezistentního karcinomu prostaty. V článku jsou uvedeny základní principy a současné způsoby léčby v této linii včetně probíhajícího výzkumu ve studiích fáze III.
CELÝ ČLÁNEK
Nástup účinnějších kombinací léčby metastazujícího hormonálně senzitivního karcinomu prostaty vychází z předchozího vývoje léčby kastračně rezistentního karcinomu prostaty. V článku jsou uvedeny základní principy a současné způsoby léčby v této linii včetně probíhajícího výzkumu ve studiích fáze III.
Postavení osimertinibu v léčbě nemocných s nemalobuněčným plicním karcinomem – kazuistiky
01/2024 MUDr. Jana Krejčí; MUDr. Petr Opálka, CSc., MBA; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Osimertinib je tyrosinkinázovým inhibitorem třetí generace, vysoce účinný i v oblasti centrálního nervového systému, kde často nádory plic generalizují. Léčba je vyhrazena pro nemocné s nemalobuněčným plicním karcinomem s mutací receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR). V současné době je hrazena u pacientů s pokročilým či generalizovaným onemocněním, ale i v adjuvanci po dobu tří let, kdy významně snižuje riziko vzniku relapsu nemoci.
CELÝ ČLÁNEK
Osimertinib je tyrosinkinázovým inhibitorem třetí generace, vysoce účinný i v oblasti centrálního nervového systému, kde často nádory plic generalizují. Léčba je vyhrazena pro nemocné s nemalobuněčným plicním karcinomem s mutací receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR). V současné době je hrazena u pacientů s pokročilým či generalizovaným onemocněním, ale i v adjuvanci po dobu tří let, kdy významně snižuje riziko vzniku relapsu nemoci.
Chemoradioterapie u nemalobuněčných plicních karcinomů III. klinického stadia – kazuistika
01/2024 MUDr. Tereza Drbohlavová; MUDr. Jana Krejčí
Standardem léčby inoperabiiního nemaiobuněčného karcinomu III. klinického stadia je u pacientů únosných k radikálnímu přístupu konkomitantní chemoradioterapie následovaná konsolidační imunoterapií v déice až 12 měsíců. Tento postup vede ke zlepšení léčebných výsledků (včetně celkového přežití). U pacientů, kteří nejsou schopni absolvovat konkomitantní chemoradioterapii, se nabízí sekvenční chemoradioterapie s využitím akcelerované hypofrakcionace.
CELÝ ČLÁNEK
Standardem léčby inoperabiiního nemaiobuněčného karcinomu III. klinického stadia je u pacientů únosných k radikálnímu přístupu konkomitantní chemoradioterapie následovaná konsolidační imunoterapií v déice až 12 měsíců. Tento postup vede ke zlepšení léčebných výsledků (včetně celkového přežití). U pacientů, kteří nejsou schopni absolvovat konkomitantní chemoradioterapii, se nabízí sekvenční chemoradioterapie s využitím akcelerované hypofrakcionace.
Profit z léčby pegylovaným liposomálním irinotekanem u mladého pacienta s karcinomem pankreatu - kazuistika
01/2024 MUDr. Marie Beneš Kočová
Kazuistika popisuje případ pacienta s karcinomem pankreatu, který po operaci a adjuvantní terapii časně progredoval do metastatického stadia. Paliativní systémová léčba v rámci první linie (gemcitabin + nab-paclitaxel) a druhé linie (pegylovaný iiposomáiní irinotekan + 5-fluorouracii) přinesla pacientovi významný benefit v prodloužení celkového přežití i doby do progrese při zachování dobré kvality života.
CELÝ ČLÁNEK
Kazuistika popisuje případ pacienta s karcinomem pankreatu, který po operaci a adjuvantní terapii časně progredoval do metastatického stadia. Paliativní systémová léčba v rámci první linie (gemcitabin + nab-paclitaxel) a druhé linie (pegylovaný iiposomáiní irinotekan + 5-fluorouracii) přinesla pacientovi významný benefit v prodloužení celkového přežití i doby do progrese při zachování dobré kvality života.
Imunoterapie v léčbě karcinomu žlučových cest – kazuistika
01/2024 MUDr. Lenka Ostřížková
Incidence nádorů žlučových cest postupně roste. Velká část pacientů přichází s lokálně pokročilým, neresekabilním nebo metastazujícím onemocněním. Základem léčby je kombinace chemoterapie gemcitabinu a cisplatiny. Přidání imunoterapie – durvalumabu – prodlužuje dobu do progrese onemocnění i přežití nemocných a nezhoršuje kvalitu jejich života.
CELÝ ČLÁNEK
Incidence nádorů žlučových cest postupně roste. Velká část pacientů přichází s lokálně pokročilým, neresekabilním nebo metastazujícím onemocněním. Základem léčby je kombinace chemoterapie gemcitabinu a cisplatiny. Přidání imunoterapie – durvalumabu – prodlužuje dobu do progrese onemocnění i přežití nemocných a nezhoršuje kvalitu jejich života.
Konjugované monoklonální protilátky
01/2024 Doc. PharmDr. Miroslav Miletín, Ph.D.
Monoklonální protilátky (monoclonal antibodies, mAb) patří spolu s prostředky genové terapie k nejdynamičtěji se rozvíjejícím skupinám léčiv. Trendem jsou různé typy modifikací základní struktury mAb, zlepšující jejich farmakokinetické a farmakodynamické vlastnosti. Patří sem i protilátky konjugované s další aktivní molekulou, tedy nesoucí další účinný princip (Antibody-Drug Conjugates, ADC). Konjugovanou molekulou je nejčastěji silný cytotoxin různého charakteru a mechanismu účinku. Monoklonální protilátky zde slouží především jako nosič cytotoxinu, vyhledávající specifický antigen. Konjugované monoklonální protilátky se skládají ze tří důležitých součástí – vlastní mAb, cytotoxinu a Línkem, který je spojuje. Předmětem článku je přehled cytotoxinů využívaných u klinicky povolených ADC, typů linkerů a jejich vlastností.
CELÝ ČLÁNEK
Monoklonální protilátky (monoclonal antibodies, mAb) patří spolu s prostředky genové terapie k nejdynamičtěji se rozvíjejícím skupinám léčiv. Trendem jsou různé typy modifikací základní struktury mAb, zlepšující jejich farmakokinetické a farmakodynamické vlastnosti. Patří sem i protilátky konjugované s další aktivní molekulou, tedy nesoucí další účinný princip (Antibody-Drug Conjugates, ADC). Konjugovanou molekulou je nejčastěji silný cytotoxin různého charakteru a mechanismu účinku. Monoklonální protilátky zde slouží především jako nosič cytotoxinu, vyhledávající specifický antigen. Konjugované monoklonální protilátky se skládají ze tří důležitých součástí – vlastní mAb, cytotoxinu a Línkem, který je spojuje. Předmětem článku je přehled cytotoxinů využívaných u klinicky povolených ADC, typů linkerů a jejich vlastností.
Fentanyl v náplasťové formě a jeho místo v léčbě nádorové bolesti
01/2024 MUDr. Pavlína Nosková, Ph.D.
Léčba bolesti v onkologii vyžaduje používání analgetik z řad silných opioidů. Fentanyl je standardním opioidem v její léčbě. Farmakologické vlastnosti fentanylu jsou podstatou praktického užívání fentanylu v transdermální formě, která přináší výhody pro pacienty i lékaře. Předností je zejména dlouhodobé udržení analgeticky účinné dávky, aplikační komfort a nezatěžování gastrointestinálního traktu další medikací.
CELÝ ČLÁNEK
Léčba bolesti v onkologii vyžaduje používání analgetik z řad silných opioidů. Fentanyl je standardním opioidem v její léčbě. Farmakologické vlastnosti fentanylu jsou podstatou praktického užívání fentanylu v transdermální formě, která přináší výhody pro pacienty i lékaře. Předností je zejména dlouhodobé udržení analgeticky účinné dávky, aplikační komfort a nezatěžování gastrointestinálního traktu další medikací.