Vybrané články

02/2019 MUDr. Radka Šimečková
Akutní promyelocytární leukemie (APL) patří mezi vzácná nádorová onemocnění. Charakteristickým znakem je závažná získaná porucha krevního srážení. Vznik a vývoj onemocnění je v 99 % spojený s reciprokou translokací genu pro receptor kyseliny alfa-retinové (RARα) z chromosomu 17 na chromosom 15, do oblasti genu označovaného promyelocytic leukemia gene (PML). Touto translokací vzniká na chromosomu 15 leukemický fúzní gen PML/RARα. Gen RARα výjimečně fúzuje s jinými variantními geny než PML. V tomto článku je uveden případ APL s variantní RARα translokací, zaměřený na morfologické nálezy.

02/2019 MUDr. Dana Mikulenková
Akutní promyelocytární PML/RARAα pozitivní leukemie (APL) je onemocnění laboratorně definované přítomností leukemických promyelocytů v nátěru periferní krve a v aspirátu kostní dřeně a geneticky přítomností fúzního genu PML/RARAα, klinicky pak příznaky z intenzivního krvácení a z diseminované intravaskulární koagulace. Většina vzorků krevního obrazu je u pacientů s APL pancytopenických, výjimečně jsou vstupní vzorky s leukocytózou (častěji u mikrogranulární formy). Přítomné leukemické promyelocyty se od fyziologických buněk odlišují tvarem jádra a granulací. Kazuistika pacienta s hypergranulární formou APL je zaměřena na morfologickou diagnostiku vstupního nálezu a změny v morfologii buněk při relapsech onemocnění.

02/2019 MUDr. Hana Šiffnerová, Ph.D., MUDr. Taťána Karpianusová
Kazuistika uvádí dlouhodobou léčbu muže s generalizovaným neuroendokrinním nádorem pankreatu, u kterého se postupně vyvinul karcinoidový syndrom.

02/2019 MUDr. Jana Zuchnická, MUDr. Petra Richterová, MUDr. Zuzana Rusiňáková, prof. MUDr. Edgar Faber, CSc., MUDr. Roman Hájek, CSc.
Atypická chronická myeloidní leukemie BCR/ABL1 negativní je vzácné onemocnění. Prognóza je nepříznivá, nemocní mají vysoké riziko transformace v akutní myeloidní leukemii. Transplantace alogenních hematopoetických kmenových buněk by proto měla být včas zvažována u mladších nemocných bez významných přidružených onemocnění, pro které byl nalezen vhodný dárce. U pacientů nevhodných k transplantaci využíváme paliativní léčebné postupy.

02/2019 MUDr. Ludmila Křížová
V technologiích sekvenování nukleových kyselin došlo v posledních letech k výraznému pokroku a použití těchto metod se pomalu, ale jistě, dostává do běžné praxe klinických onkologů. Sekvenování nové generace (next-generation sequencing, NGS) je relativně rychlou a spolehlivou metodou a v poslední době se zlepšuje i cenová dostupnost.¹ Pro personalizovanou onkologii, jejíž základní ideou je predikovat odpověď na cílenou terapii (targeted therapy) na základě molekulárních markerů nezávisle na histologickém nálezu, je znalost základních molekulárních metod nutností.² Proto v tomto článku chceme přiblížit klinickým onkologům možnosti, které nabízí NGS a jejich případné užití v praxi.

02/2019 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.
Článek přináší základní orientaci v dějích a pojmech, které se podílejí na kancerogenezi. Neklade si za cíl přinést vyčerpávající odbornou informaci, ale jednoduchou a srozumitelnou formou předkládá terminologický výklad pojmů, které i začínající onkolog běžně používá. Tyto pojmy je vhodné znát, ale především je třeba jim rozumět. Článek vysvětluje charakteristiky přepisu genetické informace a tvorby bílkovin, zabývá se chromosomálními i genovými mutacemi. Popisuje význam genetických mutací pro vznik karcinomu plic.
 

02/2019 Mgr. Libuše Kalvodová
V článku jsou popsány psychopatologické stavy, kterými procházejí onkologičtí pacienti při léčbě nádorového onemocnění. Je zmiňován strach, který nás trvale provází celým životem, se strachem jde v blízkém spojení další negativní emoce, úzkost. Dále se zabýváme stresem a tím, že se neprokázalo, že by právě stres byl příčinou vzniku onkologického onemocnění. Agrese, vzdor jsou součástí zvládání léčby karcinomu. Deprese je nejzávažnějším psychopatologickým stavem a její trvání přímo ohrožuje pacienta na životě. Dále ukazujeme různé vyšetřovací metody, a pak následuje oddíl psychoterapeutické péče a zmínky o psychofarmakoterapii.

02/2019 Prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc.
Vitamin C (kyselina askorbová) má mnohostranné biologické účinky. Jeho antioxidační vlastnosti mohou ovlivnit kancerogenezi potlačením aktivity kyslíkových radikálů. Prooxidační přímý protinádorový účinek vysokých dávek podaných nitrožilně (předpokládaný na základě výsledků laboratorního výzkumu) nebyl dosud v klinických studiích prokázán. Nicméně vitamin C zůstává významným komplementárním léčivem, který zlepšuje kvalitu života nemocných, zejména v kombinaci s gluthationem.

02/2019 MUDr. Štěpán Rusín, MUDr. Petr Jelínek
Jako fantomová bolest se označuje složitý komplex vjemů pociťovaný v již neexistující, tedy amputované nebo chybějící části těla.

02/2019 MUDr. Marek Hakl, Ph.D.
Průlomová bolest postihuje 60-85 % pacientů a je charakterizována nástupem během několika vteřin až minut a krátkou dobou trvání. Za průlomovou bolest považujeme náhlé, přechodné a krátkodobé vzplanutí bolesti, které se objevuje u pacientů s trvalou léčbou opioidy. Průlomová bolest představuje přechodné zhoršení bolesti u pacientů s dobře kontrolovanou základní bolestí. Špatně kontrolovaná průlomová bolest se velmi negativně projevuje na kvalitě života pacientů. Současné léčebné možnosti průlomové bolesti zahrnují použití transmukózních fentanylů a nově i IR oxycodon. Oxycodon má relativně rychlý nástup účinku, je dobře tolerován a snadno se titruje. Je vítaným obohacením terapeutických možností léčby onkologické i neonkologické průlomové bolesti.

02/2019 MUDr. Nikol Rušarová, MUDr. Marie Bartoušková, doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Karcinom prsu je nejčastěji diagnostikovaným onemocněním postihujícím ženy (vyjma nádorů kůže) a i přes včasnou diagnostiku je téměř 5 % pacientek zachyceno ve IV. stadiu. Díky vývoji nových molekul můžeme v současné době pohlížet na karcinom prsu jako na chronické onemocnění, nicméně při metastatickém postižení se nadále jedná o onemocnění nevyléčitelné. Karcinom prsu je velmi heterogenní onemocnění složené z mnoha podtypů s odlišným biologickým chováním a odlišnou odpovědí na léčbu.

02/2019 MUDr. Miroslav Důra
Předkládaná kazuistika popisuje odpověď na léčbu u pacienta léčeného pro metastazující melanom nivolumabem. Při léčbě dochází nejen k objektivní odpovědi, ale též k viditelnému zlepšení kvality života.

02/2019 MUDr. Taťána Šuková
Léčba pokročilého maligního melanomu zaznamenala v posledních letech významné změny. Po desetiletích stagnace, kdy byla k terapii metastazujícího melanomu užívána především chemoterapie, jejíž účinnost je u tohoto nádoru omezená, jsou nyní k dispozici dvě skupiny nových léků - moderní imunoterapie a cílená terapie. Cílená léčba a moderní imunoterapie nabízejí šanci dlouhodobého přežívání téměř 30 % pacientů.

02/2019 MUDr. Ilona Procházková
Cílená léčba BRAF a MEK inhibitory a cílená léčba protilátkami proti kontrolním bodům imunitní reakce prokázala výrazný posun v léčbě generalizovaného maligního melanomu oproti dříve používané chemoterapii a radioterapii. Výsledky klinických studií potvrdily výrazně vyšší léčebnou odpověď i prodloužení celkového přežití u pacientů léčených oběma typy léků.
 

02/2019 Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc, MBA, FCMA
Bazaliom je nejčastějším kožním nádorem, přesto jeho terapii byla zatím věnována jenom malá pozornost. Drtivá většina nemocných je vyléčena chirurgickým odstraněním nádoru. Mezi další léčebné možnosti patří radioterapie, kryoterapie či fotodynamická terapie. U malého zlomku případů však současné možnosti léčby nevedou k vyléčení a bazaliom se vyvine do pokročilého stadia. Lokálně pokročilé stadium může způsobit významné zničení a znetvoření okolních tkání. V extrémně vzácných případech může onemocnění dojít do metastatického stadia, které přímo ohrožuje život nemocného.
 

02/2019 MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D., MUDr. Ivana Krajsová, MBA
Melanom představuje asi nejzhoubnějších kožní nádor. Jeho incidence za posledních 40 let výrazně vzrostla až na pětinásobek, i když mortalita je poslední roky spíše stacionární. Komplexní léčba melanomu představuje radikální terapii chirurgickou, adjuvantní terapii a terapii metastazujícího melanomu. Základ terapie tvoří nadále radikální chirurgický výkon s dostatečným resekčním okrajem a histologickým stanovením hodnoty Breslowa a případně vyšetřením i sentinelové uzliny. V adjuvantní terapii se nověji uplatňují checkpoint inhibitory, ale v současné době je u nás nadále hrazena pouze terapie interferonem alfa. Terapie metastazujícího melanomu zaznamenala výrazný pokrok a v současné době stojí na dvou pilířích, a to cílené terapii pomocí BRAF a MEK inhibitory a na imunoonkologické terapii checkpoint inhibitory, zejména pak anti-PD-1. Nově zaváděné kombinované možnosti léčby jak imunoterapie, tak kombinace s cílenou terapií naráží především na možnou vyšší toxicitu. Nověji se uplatňují i onkolytické viry v kombinaci s checkpoint inhibitory. Nové postupy do komplexní terapie melanomu přinesly zásadní pokrok, který významně ovlivnil prognózu pacientů s melanomem.

02/2019 MUDr. Hana Stankušová, CSc.
MUDr. Zdeněk Mechl, CSc., oslavil 20. října 2018 devadesátiny. Leckdo by si mohl představit, že pod označením devadesátiletý jubilant se ukrývá posta­va úctyhodného kmeta. Úctyhodného, to ano, ale kmeta? Všichni, kteří Zdeňka známe dlouhá léta, máme dojem, že na něj zákony času neplatí. Stále čino­rodý, medicínu na hřebík dosud nepo- věsil, sleduje, co nového se děje v onko- logii, a je plný nápadů, jak nová poznání v praxi uplatnit.

02/2019 Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc, MBA, FCMA
Hned na úvod bych se rád podíval trochu do historie. Na konci devadesátých let minulého století jsme si totiž v dermatovene- rologii uvědomili, že s nárůstem počtu kožních nádorů je třeba něco radikálně udělat. V 70. letech jsme byli například na něja­kých zhruba třech nových melanomech na sto tisíc obyvatel, dneska jich je ke třicítce a křivka stále tvrdošíjně stoupá. Málokdo si uvědomuje, že kožních nádorů je u člověka ze všech nádorů nejvíce. V České republice se nových případů objeví každoročně mezi 25 000 až 35 000, takže tvoří celou třetinu až čtvrtinu všech nádorů.

Supplementum 01/2019 Imunoterapie
V rámci pražského mezioborového onkologického kolokvia PragueONCO se tradičně již desátým rokem v Clarion Congress Hotelu Prague setkali přední čeští a zahraniční onkologové, zdravotní sestry a další odborníci příbuzných oborů. Mottem letošního ročníku, který se konal 23.-25. ledna, bylo „Lékaři a sestry různých oborů společně proti zhoubným nádorům“.

Supplementum 01/2019 Imunoterapie
MUDr. Peter Múdry, Ph.D.; doc. RNDr. Lenka Zdražilová Dubská, Ph.D.
Protinádorová vakcinace dendritickými buňkami v dětské onkologii je studována dvě desetiletí. Většina dosavadních prací je zaměřena na pacienty v pozdních stadiích nádorové nemoci, kteří jsou silně předléčeni imunosupresivní terapií. Přesto jsou pozorovány jednak laboratorní známky protinádorové odpovědi humorální i buněčné, a také klinické odpovědi a benefit pro pacienta. Reprodukovatelnost výsledků je limitována velmi pestrými vstupními kritérii a podmínkami výroby i aplikace vakcín. Další směry vývoje jsou kombinované - léčba s metronomickou terapií nutnou k omezení supresivních funkcí T-regulačních lymfocytů, konkomitance s „checkpoint“ inhibitory, popř. antiangiogenními léčivy a podání vakcíny pacientům v časnější fázi vysoce rizikového nádoru po dosažení léčebné odpovědi na konvenční léčbu. Shrnuty jsou zkušenosti s prvním klinickým hodnocením s dendritickou vakcínou u dětí v České republice.