Vybrané články

05/2017 RNDr. Ing. Bc. Libor Staněk, prof. MUDr. Robert Gürlich, CSc., doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc.
Kolorektální karcinom je celosvětově závažné onemocnění s vysokou incidencí a mortalitou. S rozvojem diagnostiky v molekulární onkologii se snažíme nacházet prediktivní a prognostické faktory s cílem co nejúčinnější léčby. V současné době se jedná o molekulární testování nádorů před zvažováním anti-EGFR léčby. Poslední dostupné studie však ukazují, že karcinomy lokalizované v pravé části tlustého střeva mají nižší senzitivitu a odezvu na tuto léčbu než karcinomy v jeho levé části. Otázkou zůstává podstata tohoto jevu. Pokud se takové změny podaří identifikovat, mohly by tyto poznatky sloužit k optimalizaci léčby.

05/2017 Prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA
Bevacizumab reprezentuje univerzální anti-VEGF léčbu účinnou u četných solidních nádorů v kombinaci s chemoterapií.

05/2017 MUDr. Zdeněk Linke
Gastrointestinální stromální tumor byl jeden z prvních solidních nádorů, kde byla předchozí paliativní chemoterapie kompletně nahrazena léčbou biologickou. Imatinib mesylát znamenal pro pacienty naprostý přelom a oproti dosavadní léčbě významně prodloužil přežití u případů s metastazujícím gastrointestinálním stromálním tumorem. Taktéž snížil počty recidiv i prodloužil přežití u pacientů po radikálních resekcích u rizikových skupin pacientů s gastrointestinálním stromálním tumorem. Po selhání imatinibu jsou k dispozici přípravky sunitinib a regorafenib. V posledních letech probíhá výzkum nových molekul v léčbě těchto tumorů a zkoumání závislosti účinku terapie a mutačním stavem c-Kit receptoru i sérovou koncentrací imatinibu.

05/2017 MUDr. Andrea Jurečková
Nádory štítné žlázy jsou poměrně vzácné, jejich incidence je však trvale na vzestupu. Nejčastěji se vyskytují diferencované karcinomy: papilární, folikulární a nádory z Hurthleho buněk. V iniciálních stadiích je prognóza těchto nádorů velmi příznivá. Pro pokročilé nebo metastatické formy však máme k dispozici jen omezený počet terapeutických modalit. V posledním desetiletí se do popředí zájmu dostal výzkum molekulární podstaty nádorových změn karcinomu štítné žlázy, který vedl k zavedení nových cílených léků pro terapii pokročilého onemocnění refrakterního na léčbu radiojódem. Multikinázové inhibitory mohou blokovat dráhy podílející se na proliferaci, invazi a neoangiogenezi tumorů štítné žlázy. Jejich účinnost byla prokázána v rámci klinických studií kontrolovaných placebem. Předmětem tohoto sdělení je multikinázový inhibitor lenvatinib.

05/2017 MUDr. František Folber, Ph.D.
Relabovaná nebo refrakterní akutní lymfoblastická leukémie dospělých představuje vážný klinický problém, který je jen velmi obtížně řešitelný klasickou chemoterapií. Příliš mnoho těchto pacientů nedosáhne remise a jejich přežití se počítá v řádu měsíců. Blinatumomab je nový nadějný lék ze skupiny imunoterapeutik cílený na antigen CD19 přítomný na naprosté většině nádorových buněk u akutní lymfoblastické leukémie dospělých z B řady. Klinické studie prokázaly, že s jeho pomocí dosáhne více pacientů kompletní remise, a mohou tak podstoupit alogenní transplantaci a mít šanci na trvalé vyléčení. Nežádoucí účinky jsou obvykle mírné a dobře zvladatelné. Největší nevýhodou je velmi vysoká cena tohoto léku omezující jeho použití ve více klinických situacích.

05/2017 MUDr. Leona Koubková
Receptor epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) hraje důležitou roli ve vývoji a progresi lidských epiteliálních karcinomů, včetně nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC). Aktivace dráhy EGFR podporuje růst a progresi nádoru, stimuluje proliferaci nádorových buněk, produkci angiogenních faktorů, invazi a metastázování a tlumí apoptózu. Řada studií potvrdila prediktivní úlohu aktivačních mutací především na exonu 19 a 21 genu EGFR u NSCLC. Jejich přítomnost je jednoznačně spojena s vyšší účinností inhibitorů tyrozinkinázy EGFR (EGFR TKI). K dispozici máme reverzibilní EGFR TKI 1. generace erlotinib a gefitinib, ireverzibilní EGFR TKI 2. generace afatinib a také již ireverzibilní EGFR TKI 3. generace osimertinib, jehož indikací je však především prokázaná rezistentní mutace T790M.

05/2017 MUDr. Jana Katolická, Ph.D., MUDr. Sabina Svobodová, MUDr. Jiří Vaniček, Ph.D., Mgr. Pavlína Prosecká
Cílená léčba je v současné době standardním terapeutickým postupem u metastazujícího světlobuněčného karcinomu ledviny. Cabozantinib je perorální inhibitor tyrozinkináz zahrnující MET, VEGFR a AXL. V randomizované studii fáze III METEOR prokázal prodloužení přežití u nemocných po předchozí léčbě VEGFR tyrozinkinázovými inhibitory.

05/2017 MUDr. Alexandr Poprach, Ph.D., MUDr. Radek Lakomý, Ph.D.
Diseminovaný renální karcinom je onemocnění nevyléčitelné. V rámci druhé linie paliativní léčby můžeme nyní nejčastěji standardně využít everolimus či axitinib. Průlomem v léčbě v druhé linii jsou výsledky studií 3. fáze (studie METEOR - cabozantinib a studie CHECKMATE 025 - nivolumab). Nivolumab prodloužil při srovnání s everolimem celkové přežití, doba do progrese byla stejná, cabozantinib však při srovnání s everolimem prodloužil jak dobu do progrese onemocnění, tak i celkové přežití. Cabozantinib je perorální inhibitor mnoha receptorových tyrozinkináz. Na rozdíl od jiných běžně užívaných multityrozinkinázových inhibitorů, které se používají u pacientů s renálním karcinomem, inhibuje i kinázy proteinů MET a AXL. Tyto jsou zvýšeně exprimovány u pacientů po léčbě sunitinibem a též u pacientů ve špatné prognostické skupině. V uvedeném přehledu se budeme věnovat právě cabozantinibu - mechanismu jeho účinku, charakteristice léčiva a aktuálním výsledkům studií.

05/2017 Doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.
Nové poznatky v patogenezi metastazujícího renálního karcinomu umožnily v posledních 20 letech vývoj terapií zaměřených na dráhy VEGF a mTOR. Navzdory prodloužení přežití díky cílené léčbě dochází po čase téměř u všech nemocných ke vzniku rezistence. Jen nové terapeutické strategie mohou přinést zásadní prodloužení přežití, či dokonce úplné vyléčení pacientů s metastazujícím renálním karcinomem. Nivolumab, inhibitor imunitního kontrolního bodu PD-1, byl prvním z nových imunoonkologických léků, který prokázal zlepšení celkového přežití ve srovnání se standardní léčbou ve velké randomizované studii. Na úspěch nivolumabu se snaží navázat imunoterapeutické kombinace, v nichž se inhibitory PD-1 nebo PD-L1 kombinují s jinými imunologickými léky nebo s tyrozinkinázovými inhibitory angiogeneze.

05/2017 MUDr. Alexandr Poprach, Ph.D.
 

04/2017 Mgr. et Mgr. Anna Rubešová, Ph.D., Bc. Michaela Čadková Svejkovská, Mgr. Zita Dubová
Psychosociální péče o onkologicky nemocného vede k vyšší kvalitě jeho života i ke snížení nákladů na léčbu. Průzkum psychosociálních potřeb onkologicky nemocných lidí, první svého druhu v České republice, měl za cíl identifikovat potřeby onkologicky nemocných osob a důležitost těchto potřeb pro nemocného člověka. Vytvořili jsme Dotazník potřeb onkologicky nemocných, který vyplnilo 253 respondentů. Z odpovědí vyplynulo, že onkologicky nemocní lidé potřebují především mít dobrý vztah se zdravotníky, dále psychickou podporu a informace, na jakou pomoc od státu mají během nemoci a po ní právo. Ve všech těchto oblastech lze péči o onkologicky nemocné zlepšit.

04/2017 MUDr. Libor Havel
Aktivační mutace receptoru pro epidermální růstový faktor se vyskytují asi u 50 % nemocných s nemalobuněčným karcinomem plic asijského původu.¹ Ve střední Evropě se tento typ mutací vyskytuje méně často, a to asi u 10-12 % nemocných s nemalobuněčným karcinomem plic.² Tato molekulární alterace predikuje senzitivitu k léčbě tyrozinkinázovými inhibitory první a druhé generace: gefitinibu, erlotinibu, afatinibu. Četnost léčebných odpovědí a doba do progrese nemoci je při jejich použití vyšší v porovnání se standardní chemoterapií platinovým dubletem. V případě průkazu těchto mutací tedy tyrozinkinázové inhibitory receptoru pro epidermální růstový faktor představují léčebný standard.

04/2017 MUDr. Petr Karásek
Karcinom slinivky břišní je vysoce agresivní malignita se špatnými léčebnými výsledky ve všech stadiích. V době diagnózy je u většiny pacientů přítomen metastatický rozsev nebo lokálně pokročilé onemocnění. Po mnoho let byl používán v paliativní léčbě pokročilého onemocnění gemcitabin v monoterapii, a to i přes jeho nízkou účinnost. V posledních letech se ale terapeutické možnosti výrazně rozšiřují. V paliativní léčbě první linie byly zavedeny do rutinní klinické praxe režimy FOLFIRINOX a nab-paclitaxel/gemcitabin, které zvýšily celkové přežití o 4-5 měsíců. Další možnosti prodloužení přežití představuje léčba druhé linie s nanoliposomálním irinotekanem v kombinaci s 5-fluorouracilem a leucovorinem u pacientů předléčených režimem s gemcitabinem. Zajímavé výsledky přináší studie zaměřené na ovlivnění extracelulárního prostředí nádorových buněk.

04/2017 MUDr. Beatrix Bencsiková, Ph.D.
Gastrointestinální stromální nádory (GIST) jsou nejčastějšími mezenchymálními nádory gastrointestinálního traktu. Onkogenní aktivující mutace receptorových tyrozinkináz KIT (78 %) a PDGFRA (platelet-derived growth factor receptor alpha; 5-8 %) mají zásadní význam v molekulární patogenezi GIST. Novější léčebné strategie a zavedení cílené léčby přináší signifikantně delší přežití pacientů s GIST. Zařazení inhibitoru receptorových tyrozinkináz imatinibu do léčby GIST je nejvýznamnějším krokem, má význam v léčbě první linie neresekabilních nebo pokročilých GIST, rovněž v léčbě adjuvantní po resekci GIST s vysokým rizikem rekurence. Sunitinib je indikován v léčbě druhé linie. Regorafenib je schválen pro léčbu třetí linie pacientů s progresí nebo intolerancí léčby imatinibem a sunitinibem. Včasná identifikace skupiny pacientů rezistentních na terapii je důležitým cílem personalizované léčby pacientů s GIST.

04/2017 Prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc.
Je referováno o imunoonkoterapii zaměřené na inhibici ligandu proteinu programované smrti PD-L1 (programmed death-ligand 1, PD-L1) u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic ve druhé nebo třetí linii léčby podle výsledků studií POPLAR a OAK. Léčebný přípravek z této skupiny - atezolizumab - prokázal zlepšení přežití ve srovnání s docetaxelem u všech podskupin nemocných s výjimkou nádorů s pozitivitou receptorů pro epidermální růstový faktor a anaplastickou lymfomovou kinázu. Účinnost byla největší u nádorů s vysokou expresí PD-L1 a velkou lymfocytární infiltrací nádoru, ale byla zjištěna i u nízké nebo neprůkazné exprese. Lék byl velmi dobře tolerován a je další nadějí pro nemocné s metastazujícím a lokálně pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic.

04/2017 Prof. Ing. Jiří Neužil, CSc.
Nádory prsu se vyznačují značnou proměnlivostí a velkou rozdílností v citlivosti k léčebným postupům. Některé typy těchto neoplastických chorob jsou velmi špatně léčitelné či prakticky zcela neléčitelné. Je třeba hledat nové zásahové místo, které by nepodléhalo mutacím a které by bylo možné využít na cílenou léčbu nádorových onemocnění s minimální toxicitou vůči normálním tkáním. Proto jsme vyvinuli novou protinádorovou látku, která je odvozena od tamoxifenu a je cílená do mitochondrií. Tato látka je na rozdíl od mateřské látky účinná i vůči špatně léčitelným typům nádorů prsu. V současné době připravujeme 1. fázi jejího klinického testování.

04/2017 MUDr. Tomáš Svoboda, Ph.D.
Do klinické praxe se u hormonálně závislého metastazujícího karcinomu prsu dostává nová skupina cílených léčiv. Jde o inhibitory cyklindependentních kináz 4/6 (CDK4/6) podávané současně s inhibitorem aromatázy. Nejnovější publikovaná data ze studie MONALEESA-2 s letrozolem a ribociclibem ukazují na vysokou účinnost této kombinace a dobrý profil toxicity. Mediánu doby bez progrese nemoci u ribociclibu dokonce nebylo zatím dosaženo. Zdá se, že tento postup má velkou šanci stát se novým léčebným standardem již v první linii léčby, což dokazuje jeho uvedení v současných nejvýznamnějších světových léčebných doporučeních.

04/2017 MUDr. Miloš Holánek
Hormonální terapie představuje u pacientek s diseminovaným, hormonálně dependentním karcinomem prsu jednoznačně preferovanou léčebnou alternativu. Měla by být zvažována u všech pacientek, bez ohledu na rozsah a místo postižení. Pouze v případě rychle progredujícího, agresivního onemocnění se známkami viscerální krize je vhodné zahájit léčbu pomocí chemoterapie, protože nástup účinku chemoterapie bývá rychlejší než nástup účinku hormonální léčby. Aktuálně se možnosti hormonální terapie pokročilého karcinomu prsu mění - díky kombinaci hormonální terapie s inhibitory cyklin-dependentní kinázy 4/6 (CDK4/6) došlo k výraznému zlepšení účinnosti terapie. Ke zlepšení léčby došlo ve všech podskupinách pacientů, kterým byly inhibitory CDK4/6 podány. Doposud nebyl identifikován prediktor, který by dokázal identifikovat pacientky s nejlepším profitem z této léčby. V rámci klinických hodnocení byly hodnoceny následující přípravky ze skupiny inhibitorů CDK4/6 - palbociclib, ribociclib a abemaciclib. Článek představuje shrnutí týkající se účinnosti a tolerance těchto přípravků.

04/2017 MUDr. Dagmar Brančíková, Ph.D., MUDr. Markéta Protivánková
Léčba lokálně pokročilého nádoru prsu s amplifikací HER2/neu je systémová a skládá se z chemoterapie a blokády receptoru. Neoadjuvantní postup má za účel rychlé zmenšení hmoty nádoru a usnadnění nebo umožnění operability. I přes pochybnosti z několika studií zůstává patologická kompletní remise (pCR) spolehlivým náhradním ukazatelem pro dobu do progrese či celkového přežití. V našem sdělení uvádíme přehled zkušeností s chemoterapeutickými režimy a blokátory HER2/neu a možnosti jejich kombinací. Nejslibnějšími jsou zatím tříletá data ze studie NeoSphere, která ukazují slibný trend ke zlepšení doby přežití bez progrese pro kombinaci docetaxel/trastuzumab/pertuzumab, která zvýšila počet patologických kompletních remisí ve zkoušené skupině z 29 % na 46 %. Ve všech neoadjuvantních studiích skupina pacientů s hormon-pozitivním onemocněním měla menší přínos z léčby kombinací blokády anti-HER2 a chemoterapie, přesto je tento postup zatím ověřen jako nejlepší a o hormonální léčbě samostatné nebo v kombinaci v této indikaci není dostatek dat.

04/2017 Doc. MUDr. Michal Zikán, Ph.D.
Do léčby ovariální karcinomu vstupuje nový lék využívající unikátní mechanismus účinku - zásah do opravy DNA. Olaparib je lékem ze skupiny tzv. inhibitorů poly(ADP-ribóza) polymerázy (poly[ADP-ribose] polymerase, PARP). Zásah do mechanismu reparace DNA je účinný především u nosiček mutací genů BRCA1/2, u nichž je v důsledku germinální nebo somatické mutace již primárně jeden ze systémů oprav vyřazen. Olaparib v léčbě platina senzitivního recidivujícího ovariálního karcinomu u BRCA1/2 pozitivních žen vede k prodloužení přežití bez progrese onemocnění i k prodloužení celkového přežití.