Vybrané články

06/2016 Vladimír Dvořák, Tomáš Fait
Historie klinického využití HPV vakcinace začíná rokem 2006. Byla založena na kvadrivalentní vakcíně proti HPV 6, 11, 16, 18 a bivalentní vakcíně proti HPV 16, 18. Rozdíl byl zejména v účinnosti na anogenitální léze spojené s HPV 6, 11. Obě vakcíny jsou používány v plošném očkování v protokolu se dvěmi nebo třemi dávkami.
Nejnovější nonavalentní vakcína proti HPV 6, 11, 16, 18, 31,33, 45, 52, 58 zvyšuje účinnost kvadrivalentní vakcíny na karcinom hrdla děložního ze 70 na 90 %. Navíc pokrývá kolem 85-90 % nádorových lézí vulvy, vaginy a anu spojených s HPV infekcí. Účinnost a imunogenicita proti HPV 6, 11, 16, 18 je stejná jako u kvadrivalentní vakcíny.

06/2016 Vít Weinberger
V současné době existuje na trhu nepřeberné množství preparátů hormonální antikoncepce a hormonální substituční terapie. Článek shrnuje současné názory na vztah mezi užíváním hormonální léčby a rizikem vzniku nádorového onemocnění. Vzhledem ke značné variabilitě preparátů a někdy protichůdným závěrům publikovaných studií je stanovení konkrétních závěrů obtížné. Literární průzkum byl proveden v databázi PubMed s použitím vybraných hesel.

06/2016 Michal Zikán
Cílená léčba v onkogynekologii prodělala v posledních dvou letech významný rozvoj. Z mnoha molekul, které jsou zkoušeny v rámci klinických studií, pronikly do klinického použití dvě: bevacizumab (antiangiogenní léčba - monoklonální protilátka proti VEGF) a olaparib (inhibice PARP).
Bevacizumab je nyní schválen k léčbě nově diagnostikovaného i recidivujícího karcinomu vaječníků (tuby/peritonea) a k léčbě primárně metastatického, perzistujícího či recidivujícího karcinomu děložního hrdla. Úhradu má tato léčba zatím však pouze v primární léčbě ovariálního karcinomu.
Olaparib představuje první klinicky využitelný inhibitor PARP [poly (ADP-ribóza) polymeráza]. Tento léčebný přístup využívá zcela nový princip protinádorového účinku - zasahuje do mechanizmu oprav DNA, a to především u pacientek, které (v důsledku hereditárního nebo somatického defektu genů BRCA1/2) již mají poruchu reparace DNA. Je také prvním lékem, který může být indikován na základě pacientova genotypu. Dosud nemá v České republice úhradu, jeho schválení lze však očekávat v průběhu letošního roku.

06/2016 Jaroslav Klát
Primární chirurgická léčba u časných stadií gynekologických malignit má zásadní význam jak stagingový, tak léčebný, umožňující rozlišit pacientky s velmi nízkým rizikem recidivy onemocnění, u kterých může být upuštěno od adjuvantní léčby. V případě vyšších stadií má primární chirurgická léčba význam především u zhoubných nádorů ovaria, kdy velikost ponechaného nádorového rezidua má zásadní vliv na celkové přežití. Cílem operační léčby by tak mělo být nulové (mikroskopické) reziduum. To platí i pro chirurgickou léčbu recidiv gynekologických malignit. Extendované chirurgické výkony (resekční operace na kličkách střevních, splenektomie, resekce jater, odstranění peritonea bránice atd.) u pokročilých stadií/rekurence onemocnění vyžadují multioborovou spolupráci. Z dostupných dat jasně vyplývá, že nejlepší výsledky jsou u pacientek operovaných v onkogynekologických centrech.

06/2016 Jiri Bouda, Jiří Presli, Robert Slunéčko
Dle nejnovějších poznatků dělíme nádory ovaria, tuby a peritonea do dvou skupin, které se liší jak původem, tak biologickým chováním. Za prekurzor druhé skupiny, extrauterinních pánevních serózních karcinomů, je považován STIC - serous tubal intraepithelial carcinoma. Poznatky o etiopatogenezi těchto nádorů kladou nejen nové požadavky na diagnostiku, ale otevírají rovněž nové možnosti pro selektivní screening rizikových pacientek a také pro cílenou chirurgickou i onkologickou léčbu.

06/2016 Daniela Fischerová
Ultrazvukové transvaginální vyšetření je metodou volby v předoperační diagnostice ovariálních lézí. Optimálním postupem při abnormálním nálezu v oblasti adnex je odeslání pacientky k expertnímu sonografickému vyšetření. Předoperační znalost hodnoty CA 125 nezvýší přesnost subjektivního hodnocení ovariální léze expertním sonografistou. Vhodným alternativním řešením v odlišení benigní a maligní ovariální léze je využití jednoho ze dvou predikčních modelů - jednoduchých ultrazvukových pravidel, anebo logistického regresního modelu (LR2). Tyto matematické modely byly vytvořeny a otestovány mezinárodní ultrazvukovou skupinou, zabývající se diagnostikou ovariálních nádorů (IOTA, the International Ovarian Tumor Analysis). Oba modely dosahují přesnosti expertního sonografisty, a to i v rukou méně zkušených sonografistů, a nevyžadují odběr nádorových markerů.

06/2016 Michal Zikán

05/2016

05/2016 Samuel Vokurka
Kostní poškození v případě mnohočetného myelomu představuje zásadní problém zvýšené morbidity pacientů. Bisfosfonáty mají být podávány všem pacientům se zahájenou léčbou mnohočetného myelomu bez ohledu na přítomnost nebo nepřítomnost osteolytických lézí detekovatelných konvenční radiodiagnostikou. Intravenózní zoledronát je u nově diagnostikovaných pacientů upřednostňován před perorálním klodronátem s ohledem na jeho potenciál antimyelomového efektu a benefit celkového přežití. Léčba by měla být přerušena po jednom až dvou letech v případě dosažení remise kompletní nebo velmi dobré parciální (VGPR). Musejí být zajištěna opatření zabraňující rozvoji renální toxicity a osteonekrózy čelistí.

05/2016 Tomáš Pokrivčák, Alexandr Poprach
Změna ve standardní systémové terapii karcinomu ledviny se zavedením inhibitorů dráhy VEGF a mTOR umožnila i přes jeho vzrůstající incidenci pokles mortality s prodloužením pětiletého přežití. Přes tento pozitivní trend však ani cílená terapie není kurativní. Nové naděje se vkládají do imunoterapie s ovlivněním receptoru PD-1. K nejčastějším metastatickým postižením při karcinomu ledviny patří skelet. Jak chirurgická léčba, tak i radioterapie kostních metastáz přináší pacientovi výrazný benefit.

05/2016 Ivo Kocák, Ilona Kocáková
Karcinom prostaty je v počáteční fázi léčby považován za hormon-senzitivní onemocnění. Po dvou až třech letech léčby se rozvíjí rezistence na antiandrogenní léčbu a vzniká tzv. kastračně rezistentní karcinom prostaty (CRPC). V léčbě CRPC se podává chemoterapie, androgen-deprivační léčba II. generace, v klinických studiích imunoterapie. U pacientů s převažujícím postižením skeletu se uplatňuje podávání radioizotopů, nasazení bisfosfonátů a paliativní radioterapie.

05/2016 Miloš Holánek, Peter Grell
Karcinom prsu je onemocněním s neustále stoupající incidencí. V současné době však díky možnostem moderní diagnostiky a léčby dochází k záchytu časnějších stadií onemocnění a s tím spojenému poklesu mortality. Část pacientů je ale stále diagnostikována s již pokročilým onemocněním, u části pacientů dochází i přes neustále se zlepšující možnosti operační léčby a adjuvantní terapie ke vzdálenému relapsu onemocnění. Cílem léčby metastatického onemocnění je prodloužení života pacienta a zlepšení jeho kvality.
Častým místem relapsu onemocnění je skelet. Postižení skeletu je spojeno s výrazným zhoršením kvality života - dochází k omezení mobility, k rozvoji algického syndromu a ke vzniku kostních příhod. Léčba kostního postižení je komplexní, zahrnuje ortopedické intervence, radioterapii, systémovou onkologickou léčbu a podpůrnou terapii. Systémová terapie se zásadně neliší od léčby viscerálního nebo kombinovaného metastatického postižení. V rámci systémové terapie je, pokud je onemocnění hormonálně dependentní, preferována hormonální léčba, chemoterapie je užívána spíše u pacientů s agresivním, rychle progredujícím postižením, dále v případě hormonální rezistence nebo v rámci léčby hormonálně necitlivého onemocnění. Cílená terapie je standardně užívána u HER2 pozitivního onemocnění, ke zvážení je i použití antiangiogenní terapie.

05/2016 Milan Filipovič, Martin Repko, Andrea Šprláková-Puková, Jan Cienciala, Radim Grosman
Hemangiom je cévní abnormalita charakteru arteriovenózního zkratu. Dle WHO se jedná o benigní neoplastickou vaskulární lézi a jako takový je hemangiom obratle (HO) považován za nejčastější primární benigní nádor páteře. V naprosté většině případů jde o náhodný radiologický nález jinak asymptomatické, téměř výhradně solitární léze páteře. Pouze u 1 % pacientů se hemangiom projeví klinicky bolestí v páteři a při útlaku nervových struktur i možným neurologickým postižením, v souladu s radiologickým popisem léze pak mluvíme o agresivním hemangiomu obratle (AHO). Diagnóza hemangiomu obratle se opírá o zobrazovací metody, kdy u HO nacházíme typický radiologický nález, zatímco AHO může činit značné diagnostické rozpaky. Léčba hemangiomu pak závisí především od agresivity jeho chování a představuje široké rozmezí od sledování náhodně zachyceného hemangiomu, přes konzervativní terapii a miniinvazivní metody chirurgického ošetření, až po radikální odstranění postiženého obratle.

05/2016 Pavel Ženčica, Jan Cienciala, Radim Grosman, Martin Repko
Aneuryzmatická kostní cysta (AKC) je benigní osteolytická expanzivní kostní léze vyskytující se v metafýzách dlouhých kostí, obratlích a plochých kostech. Je složena z mnohočetných krvavých dutin oddělených fibrózními pojivovými septy obsahujícími osteoklasty a reaktivní osteogenezi. Tato erozivní léze zahrnuje asi 6 % všech tumorózních kostních lézí. V 80 % případů se vyskytuje u pacientů do 20 let věku. Až 30 % AKC je lokalizováno v páteři a sakru. Obyčejně vzniká v zadním oblouku a v 75-90 % extenduje do obratlového těla, což může vyústit k patologickou frakturu těla obratle. Lokalizace v zadních obloucích může způsobit neurologické příznaky.

05/2016 Marek Slávik, Ludmila Hynková, Petr Burkoň, Tomáš Kazda, Pavla Navrátilová, Pavel Šlampa
Radioterapie je účinnou metodou v paliativní léčbě metastatického postižení páteře. Ozáření kostních metastáz včetně metastáz do oblasti skeletu páteře je nejčastěji indikovanou paliativní radioterapií u generalizovaného nádorového onemocnění. Radioterapie bývá indikována pro její analgetický efekt a pro zpevnění kosti reosifikací v prevenci vzniku patologických fraktur. Má své místo i v léčbě nejzávažnější komplikace metastáz do obratlů - syndromu míšní kom­prese. Práce sumarizuje možnosti, indikace a praktické aspekty plánování standardní radioterapie s důrazem na metastatické postižení páteře. Dále se zabývá možnostmi a postavením stereotaktické extrakraniální radioterapie (stereotactic body radiotherapy - SBRT) v léčbě metastatického postižení páteře, která se jeví jako metoda efektivnější, s velkým potenciálem do budoucna.

05/2016 Radim Grosman, Jan Cienciala, Martin Repko
Páteř patří mezi místa nejčastěji postižená při šíření nádorového procesu. Ve většině případů je metastáza lokalizová­na do obratlového těla, kde narušuje stabilitu páteře, vytváří riziko patologické zlomeniny a přímým tlakem na nervové struktury může působit bolesti a neurologické postižení.
Plánování operačního výkonu vychází z celkového stavu, základní diagnózy, neurologického nálezu a místa postižení. Pro ověření histologické povahy je u nejasných případů indikováno bioptické vyšetření. U progredujícího neurologic­kého postižení je indikováno neodkladné uvolnění nervových struktur, případně doplněné stabilizací páteře. U pacien­tů, kde je dlouhodobá prognóza základního onemocnění delší, jsou indikovány radikální operace s kompletním od­straněním obratle a stabilizací páteře. Cílem operační léčby metastáz páteře je nejen zajištění stability páteře, snížení bolesti a zmenšení rizika neurologického postižení, ale i kompletní onkologicky radikální odstranění metastázy.

05/2016 Jan Cienciala
Léčba nádorového onemocnění páteře závisí na celé řadě faktorů, které jsou jedinečné pro každého pacienta a jeho individuální nádorové postižení. K dispozici je široké spektrum léčebných postupů - od pozorování až k totální vertebrektomii.
Při léčbě nádorů páteře vycházíme z chirurgického plánu a zvažujeme indikace k chirurgické léčbě. Radikalitu operačního výkonu nám pomáhá určovat celá řada skórovacích systémů. Jak nedostatečná, tak ale i zbytečná léčba může vést k problémům.
V léčbě nádorů páteře hraje důležitou roli kvalita resekčních okrajů, která má velký prognostický význam. Dokonce i u metastatických lézí umožňuje široká resekce prodloužit přežití a zlepšit kvalitu života. En bloc resekce vyžaduje odstranění obratlového těla kolem celé míchy. Kostní kruh musí být přerušen na dvou místech, typicky v pediklech. Rekonstrukce předního sloupce v kombinaci s transpedikulární fixací poskytuje odpovídající rigiditu systému. U benigních a pomalu rostoucích tumorů, kde je očekávané přežití v letech, je nezbytné dosažení kostní fúze za použití trikortikálních kostních štěpů nebo titanových klecí s kostními štěpy. Chceme-li se vyhnout pozdním komplikacím, musí rekonstrukce poskytnout pevnou fúzi.

05/2016 Martin Repko
Primární páteřní nádory i metastázy do páteře jsou závažným postižením, které ohrožuje pacienta nejen svou onkolo­gickou podstatou, ale i potenciální nestabilitou vedoucí k neurologickému deficitu. Klasifikační schémata při onkolo­gických onemocněních páteře napomáhají správnému rozhodnutí o adekvátní operační léčbě. Současné zhodnocení celkového zdravotního stavu pacienta a jeho prognózy pak napomáhá optimalizaci operační léčby. Vždy je nutno používat jednotlivá klasifikační schémata jen jako pomocný nástroj a pečlivě zvažovat především individuální stav pacienta.

05/2016 Andrea Šprláková-Puková, Marek Mechl, Miloš Keřkovský, Alena Štouračová
Zobrazovací metody hrají nezastupitelnou roli při diagnostice nádorů skeletu páteře. Detekce nádoru páteře může být často náhodným nálezem a zejména u takovýchto nálezů je velmi důležitá diferenciální diagnostika, která je v mnoha případech široká, a přesné určení typu nádoru pak nabídne až histologické vyšetření po bioptickém odběru. I v tomto případě může být radiologie nápomocná, biopsii lze v řadě případů provést pod CT navigací, a tak zjednodušit proces konečné diagnózy.

05/2016 Peter Grell, Miloš Holánek
Skelet patří k nejčastějším místům diseminace maligních onemocnění, z toho asi u poloviny pacientů nacházíme postižení páteře. Článek pojednává o patofyziologii kostní nádorové nemoci a o možných klinických důsledcích - komplikacích kostního postižení, ke kterým patří bolest, hyperkalcemie, narušení integrity kosti a vznik patologických fraktur a komprese nervových struktur, především komprese míchy.
V posledních letech došlo ke značnému posunu v řešení kostního postižení a zvláště pacienti s nádory prsu a prostaty mohou dosahovat přežití několika let s výbornou kvalitou života. Léčba kostního postižení by měla být multidisciplinární. Kromě lokálních metod, jako je chirurgická intervence a radioterapie, by součástí léčby měla být i farmakoterapie snižující riziko vzniku kostních komplikací. V rozhodovacím procesu při postižení páteře využíváme systémy hodnotící stabilitu páteře. Správná a včasná diagnóza kostních metastáz a následná adekvátní komplexní léčba může výrazně přispět ke zlepšení kvality života velké části onkologických pacientů.