Vybrané články

04/2016 Marie Votavová
Na našem pracovišti máme dlouholeté zkušenosti s cílenou léčbou zejména u nádorů prsu, kolorektálního karcinomu či nádorů ledvin, proto jsme rádi uvítali možnost rozšířit naše zkušenosti o nový preparát v léčbě pokročilého
karcinomu žaludku. V kazuistice popisuji případ pacientky s duplicitním onkologickým onemocněním, u které je léčba úspěšná a přináší nemocné prospěch.

04/2016 Štěpán Rusín, Petr Jelínek
V článku je popsána léčba dlouhodobého (18 let) pomalu akcelerujícího algického syndromu kombinované etiologie - primárně těžkého degenerativního postižení kloubů a skeletu a postupně nastupujícího kostního algického syndromu u kostních metastáz při karcinomu prostaty. Léčba vyžaduje kombinaci různých opioidů, včetně oxycodonu/naloxonu ve vysokých dávkách.

03/2016 Martina Žemličková, Naděžda Polincová
V době rozvinuté protinádorové terapie se setkáváme s pokročilými stadii nádorových onemocnění, která metastazují do jednotlivých orgánů včetně kůže. Rozsáhlé metastatické rány ohrožují onkologické pacienty masivním krvácením z bohatě vaskularizovaných uzlů či sepsí při sekundární infekci ran. Pacienty samotné ale trápí především silný zápach rozpadající se tkáně, který je pronásleduje všude, nevědí si s ním rady a velmi komplikuje jejich společenský život. I vlastní členové rodiny, kteří by s pacientem chtěli trávit v této těžké situaci co nejvíce času, jsou pronikavým zápachem natolik odrazováni, že se jej pozvolna začínají stranit.
Pacient hledá pomoc v chirurgické nebo kožní ambulanci, kde je většinou jednorázově ošetřen a dále zdvořile odmítnut právě pro komplikovanost jeho rány a s ní související problémy, tedy nesnesitelný zápach a velké nebezpečí silného krvácení, které jej může usmrtit. Proto tento druh ran patří do péče specializovaných pracovišť zaměřených na terapii komplikovaných defektů s vyškoleným personálem s hlubokou znalostí péče o chronické rány různé etiologie. Onkologické rány jsou problémem multidisciplinárním, kde je nezbytná spolupráce s onkologem, který řídí onkologickou léčbu, případně s chirurgem, který odstraní nekrotické hmoty, jež lze odstranit bez nebezpečí masivní ztráty krve. Vhodně zvolená a provedená lokální terapie dokáže pacienty ochránit od infekčních komplikací, snížit riziko masivního krvácení a spolu s celkovou onkologickou léčbou mnohdy stabilizovat či zhojit ložiska. Pacientům zásadně zvedne životní komfort a dokáže je zbavit tolik obávaného nepříjemného zápachu, který je často obtěžuje více než bolest.

03/2016 Samuel Vokurka
Postižení sliznic dutiny ústní a orofaryngu při intenzivní nebo rizikové chemoterapii a radioterapii v oblasti hlavy a krku je významnou komplikací onkologické léčby. Zhoršuje kvalitu života pacienta, přináší rizika malnutrice a infekčních komplikací. Vhodným přístupem v oblasti lékařské a ošetřovatelské péče lze výskyt a průběh této komplikace zřetelně redukovat. Minimálním požadavkem je zajištění řádných hygienických poměrů v dutině ústní, tišení bolesti a zabezpečení adekvátního příjmu tekutin, výživy a léků pro pacienta.

03/2016 Hana Píšová, Simona Chudáčková, Lukáš Sirotek
Podtlaková terapie představuje moderní způsob léčby (neinvazivní procedura) nehojících se ran, která podporuje K a urychluje hojení. Cílem terapie je stimulace granulační tkáně, zlepšení prokrvení lůžka rány, rovnoměrné stahování, stabilizace a čištění rány, snížení otoků, redukce choroboplodných zárodků a prevence infekcí díky uzavřenému systému.

03/2016 Libuše Hašková, Zuzana Sýkorová
Extravazát je nechtěný únik cytotoxického léčiva mimo cílovou aplikační žílu do okolní tkáně. Jedná se o urgentní stav, který vyžaduje intervenci, protože může vést k poškození integrity kůže až k nekróze - a k rozpadu tkáně.
Rána vzniklá jako následek extravazátu má charakter popáleniny, puchýře a postupně až nekrotické rány. Zákeřnost extravazátu spočívá v jeho opožděném rozvoji 7.-10. den, kdy pacient již není přítomen ve zdravotnickém zařízení. Vyžaduje velmi specifické ošetření, velmi snadno se infikuje a délka hojení bývá týdny až měsíce. Velmi důležitá je multioborová spolupráce při ošetřování rány (ošetřující lékař, sestra - specialistka na hojení ran, chirurg, plastický chirurg) a správná edukace pacienta, která zajistí jeho zapojení do týmu.

03/2016 Zuzana Sýkorová, Jana Kocourková
Sdělení shrnuje zkušenosti sester z Masarykova onkologického ústavu v Brně (MOÚ), které se podílejí na péči o porty od roku 1996. V MOÚ bylo od roku 1996 do konce roku 2015 zavedeno celkem 3116 portů. V článku jsou popsány situace, kdy je sestra při provádění ošetřovatelské péče nositelkou postupů vedoucích k ochraně zavedeného cévního vstupu nebo časně detekuje počínající komplikace. Sdělení definuje kompetence sester v algoritmu řešení komplikací.

03/2016 Jana Kocourková, Šárka Kozáková
Při léčbě onkologicky nemocných jsou používány látky s rizikem karcinogenity a mutagenity - tzv. cytostatika, která obecně patří k velmi nebezpečným látkám s nízkým terapeutickým indexem, to znamená léčiva s malým rozdílem mezi terapeutickou a toxickou dávkou. Z toho vyplývá, že špatně zvolená dávka může pacienta bezprostředně ohrozit na životě. Jednou z cest, jak minimalizovat možná lidská pochybení, je zajistit maximální kontrolu a zamezit vzniku chyb při přípravě a podání léku. Přesná evidence přípravy a podání cytotoxických léčiv je rovněž vyžadována ze zákona. V Masarykově onkologickém ústavu se od roku 2010 používá v rámci celého procesu přípravy a aplikace chemoterapie tzv. radiofrekvenční identifikace (RFID), která mimo jiné přináší sestrám naprostou jistotu při aplikaci léčiva a okamžitě je upozorní na možné neshody.

03/2016 Jaromíra Mojžíšová
V každodenním životě se setkáváme s riziky, které mohou ovlivnit naše zdraví. Jedním z takových rizik je záření. Slova radiace, záření, radioaktivita v mnohých z nás vzbuzují pocit neznáma a nejistoty. V nukleární medicíně jsou k diagnostice a terapii využívány otevřené radioaktivní zářiče. I když po vyšetření je většina radioaktivní látky z těla vyloučena, nepatrná část zůstává po určitou dobu v organismu. Někdy se pacienti po vyšetření vracejí na lůžkové oddělení nebo na odborné ambulance, kde přicházejí do kontaktu se zdravotnickými pracovníky.

03/2016 Milana Šachlová
Výživa je nezbytná pro zdravého člověka, ale v nemoci je vliv výživy ještě významnější. Nemocný, který není schopen přijímat dostatečné množství biologicky hodnotné stravy, je nucen využívat vlastní zásobní živiny, ale i vlastní stavební látky, jako je například tkáň svalů. Navzdory nepochybnému významu výživy neexistuje žádný důkaz, že by nějaká zvláštní dieta mohla vyléčit onkologické onemocnění. Příznivci tzv. protirakovinových diet vycházejí z nejrůznějších představ, které si mnohdy protiřečí. Základními léčebnými postupy tak zůstávají operace, chemoterapie, ozařování a biologická léčba. Dobrý stav výživy je však nezbytný pro úspěšné dokončení celé onkologické léčby a naopak špatný stav výživy celkové vyhlídky pacienta zhoršuje.

03/2016 Zdeňka Dlouhá
Jakákoli léčba podaná do těla pacienta jakoukoli cestou teoreticky může vyvolat anafylaktickou reakci. Monoklonální protilátky, používané v onkologické léčbě, jsou právě jedním z faktorů vyvolávajících anafylaktickou reakci. Anafylaktická reakce je spuštěná odpověď, kde hlavní roli hraje imunoglobulin E (IgE), který je nedílnou součástí imu­nitní odpovědi. Anafylaktickou reakci však mohou způsobit i látky, které nejsou zprostředkované imunoglobulinem E.

03/2016 Darja Hrabánková, Jana Kocourková

02/2016 Petra Tesařová

02/2016 Taťána Šuková
Dermatologové na celém světě upozorňují na nezbytnost ochrany kůže proti vlivům slunečního záření u dospělých a především u dětí. Dětská kůže citlivěji reaguje na oslunění a musí být před působením UV záření intenzivně chráněna. Velkou část celoživotní dávky UV záření dostane tělo již do svých 20 let. Malé děti si neuvědomují nebezpečnost spálení kůže, a pokud nejsou rodiče správně informováni, může dojít již v dětství k významnému poškození kůže s následky, které se projeví až v dospělosti a stáří.

02/2016 Viera Bajčiová
Nádory varlat jsou nejčastějším nádorovým onemocněním dospívajících chlapců a mladých mužů ve věku 15-35 let. I když patří mezi kurabilní nádory, oddálení diagnózy a zahájení léčby má přímý vliv nejen na délku a intenzitu léčby, ale i na celkovou morbiditu a mortalitu. Pozdní diagnóza a pokročilé onemocnění snižují šanci na trvalé vyléčení. Samovyšetření varlat jako efektivní metoda sekundární prevence stále není jednoznačně doporučeno odborníky. Jeho pozitivní přínos v časné diagnostice a jednoduchost provedení jej však staví před ostatní preventivní opatření. Zdravotnická osvěta a informovanost cílové populace mladých mužů o riziku nádorů varlat a možnostech jejich prevence je všeobecně nízká.

02/2016 Miroslava Skovajsová
Screening nádorů prsu je jedinou ověřenou metodou snižování úmrtnosti na karcinom prsu. Samovyšetřování prsu je přes existenci mamografie a ultrazvukových vyšetření stále nezbytnou součástí prevence karcinomu prsní žlázy u žen ve fertilním věku i žen po menopauze. Nositeli edukace o prevenci by se vedle dobrovolnic z pacientských organizací měli opět stát i zdravotníci.

02/2016 Parvine Gricová
Infekce způsobené lidským papilomavirem (HPV infekce) jsou příčinou více než 6 % nádorů na celém světě. Nejúčinnější prevencí je vakcinace. HPV vakcíny jsou vysoce účinné v prevenci karcinomů a prekanceróz děložního hrdla, jsou imunogenní a velmi dobře tolerované. Vakcinace jistě povede k výraznému snížení výskytu nejen cervikálního karcinomu. Kvadrivalentní a nonavalentní vakcína chrání navíc proti genitálním bradavicím, dysplaziím vulvy a pochvy způsobeným HPV infekcí, stejně jako proti rakovině a předrakovinným lézím konečníku u mužů a žen. V posledních letech je studována další možnost využití HPV vakcinace u onemocnění dýchacích cest spojených s touto infekcí (respirační papilomatóza a nádory hlavy a krku).
Cílem programu celoplošného očkování je dosažení kolektivní imunity, a tím ochrana i těch, kteří nemohou být očkováni (mají kontraindikaci očkování). Vysokou proočkovaností se docílí přerušení cirkulace agens v populaci vedoucí k eliminaci dané infekce.
 

02/2016 Tomáš Votava, Aneta Masopustová, Zdeňka Černá, Petr Hubáček
Již více než 100 let je známá souvislost mezi virovými infekcemi a vznikem určitých typů nádorů. Od té doby byla jednoznačně prokázána souvislost se vznikem nádorů u těchto virů: EBV, HBV, HCV, HTLV-I, HPV, HHV-8 a MCV. Některé z těchto virů se podílejí na onkogenezi přímým působením, jiné vlivem chronické infekce v kombinaci s dalšími faktory. Patofyziologie onkogenního působení virů je v mnoha případech již rozkryta až na molekulární úroveň, přičemž je v souvislosti s tímto procesem kromě vlastního působení virových proteinů zdůrazňován také význam imunitního systému.
V posledních letech se do popředí dostává snaha o prevenci vzniku těchto nádorů. Příkladem je očkování proti HBV, které funguje i jako efektivní prevence hepatocelulárního karcinomu. V současné době se rozvíjí program očkování proti onkogenním kmenům virů HPV v rámci prevence nádorů děložního krčku a penisu. Další výzkum je zaměřen na ovlivnění onkogenního působení virů u již infikovaných pacientů a využití virových antigenů jako cílů imunní terapie nádorů.
 

02/2016 Lenka Doležalová, Tomáš Votava, Alena Šebková, Zdeňka Černá, Josef Sýkora
Rodinná anamnéza má v pediatrii nezastupitelnou roli hlavně s ohledem na genetické choroby. Jedním ze zástupců těchto onemocnění jsou hereditární nádorové syndromy. Je to skupina vzácná, nicméně správně odebraná rodinná anamnéza může pomoci při jejím včasném odhalení s následnou možností včasného zahájení preventivních opatření ať už diagnostických, či v některých případech i terapeutických.

02/2016 OSPOL ČLS JEP