Vybrané články

05/2025 MUDr. Petra Zemanová, Ph.D.; MUDr. Jan Špaček, Ph.D.; doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.
Imunoterapie založená na checkpoint inhibitorech představuje zásadní pokrok v léčbě resekabilního nemalobuněčného karcinomu plic. Zařazení této léčebné modality do neoadjuvantních a perioperačních režimů přispělo k výraznému snížení rizika recidivy onemocnění a vedlo ke zlepšení celkového přežití pacientů.

05/2025 
Imunoterapie je v první Linii léčby metastazujícího nemalobuněčného karcinomu plic (metastatic non-small cell lung cancer, mNSCLC) bez řídicích mutací etablována jako standard péče. Největší klinický a dlouhodobý přínos byl prokázán u pembrolizumabu, který je indikován jako monoterapie pro pacienty vysoce exprimující PD-L1 (TPS ≥ 50 %) a v kombinaci s chemoterapií napříč úrovněmi PD-L1 a typy histologie. Alternativou v případě vysoké exprese PD-L1 je atezolizumab, a v případě exprese PD-L1 0-49 % je možnost imunokombinace nivolumabu a ipilimumabu s chemoterapií. Pětiletá sledování ve studiích KEYNOTE-024, KEYNOTE-189 a KEYNOTE-407 ukazují, že pembrolizumab v monoterapii i s chemoterapií prokazuje výrazné oddálení progrese i prodloužení celkového přežití jak u neskvamózního, tak u skvamózního mNSCLC. Díky tomu došlo ke změně mezinárodních doporučení a posílení jeho role v klinické praxi. Zásadní význam mají dlouhodobá data z reálné klinické praxe. Retrospektivní analýza Pembro-real 5Y na kohortě přes 1 000 pacientů ze 14 zemí dokládá, že pětileté přežití dosahuje u celé populace 26,9 % a v podskupině odpovídající kritériím studie KEYNOTE-024 až 29,3 %. Pětileté sledování v běžné praxi potvrzuje dlouhodobou účinnost pembrolizumabu, dobře zvládnutelnou toxicitu a rozšiřuje poznání o skutečném přínosu terapie i u méně selektované a realističtější populace pacientů s mNSCLC.

05/2025 MUDr. Jana Krejčí; MUDr. Petr Opálka, CSc., MBA; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Dynamika vývoje nových léčiv a jejich kombinací je v případě bronchogenního karcinomu neuvěřitelně rychlá. Příkladem jsou nové možnosti první linie léčby pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic s aktivační mutací receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) na základě výsledků studie FLAURA2. Tato mezinárodní randomizovaná studie fáze III prokázala, že kombinace osimertinibu s chemoterapií (pemetrexed + + cis-/karboplatina) významně prodlužuje přežití bez progrese onemocnění (medián 25,5 měsíce vs. 16,7 měsíce; HR 0,62) oproti monoterapii osimertinibem, s konzistentním přínosem napříč podskupinami včetně pacientů s metastázami centrálního nervového systému. Pozitivní trend byl zaznamenán i v celkovém přežití. Zvýšená účinnost byla vykoupena vyšším výskytem hematologické a gastrointestinální toxicity, avšak léčba byla celkově dobře zvládnutelná. V České republice je úhrada dostupná od září 2025 v režimu VILP. Volba léčby by měla zohlednit výkonnostní stav a toleranci pacienta; u křehkých pacientů může zůstat preferována monoterapie osimertinibem.

05/2025 MUDr. Jana Krejčí; MUDr. Petr Opálka, CSc., MBA; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Mutace HER2 jsou sice vzácné, ale klinicky velmi relevantní, zejména u nekuřáků a mladších pacientů s nemaiobuněčným karcinomem piic (non-smaii ceii iung cancer, NSCLC), a proto je třeba zajistit časnou identifikaci mutací HER2 (podie standardizovaných paneiů sekvenování nové generace). Trastuzumab deruxtekan je účinná a bezpečná terapie pro HER2 mutovaný NSCLC - s robustními daty z registrační studie, a i přes absenci úhrady je vhodné jej testovat a u indikovaných pacientů usiiovat o podání, včetně žádosti o výjimku, tak jak ji dokiádáme v naší kazuistice. Toxicita této iéčby je zviádnuteiná a vceiku i předvídateiná, nicméně kiíčová je edukace iékařského týmu i nemocného a nutnost pomýšiet na případnou včasnou detekci intersticiáiní piicní nemoci.

05/2025 Prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.
Dlouhodobá prognóza pacientů s malobuněčným karcinomem plic je stále nepříznivá. Ve studii ADRIATIC byl prokázán významný benefit imunoterapie durvalumabem v návaznosti na konkomitantní chemoradioterapii nemocných s malobuněčným karcinomem plic stadia I.-III. Uvádíme kazuistiku pacientky s malobuněčným karcinomem plic, kde byl doložen účinek podávání durvalumabu na parciální regresi nálezu.

05/2025 MUDr. Jana Krejčí; MUDr. Petr Opálka, CSc., MBA; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Amivantamab je bispecifická protilátka cílená proti receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) a mezenchymálně epiteiiáiní tranzici (mesenchymai-epitheiiai transition, MET), která prokazuje klinickou účinnost u pacientů s nemaiobuněčným karcinomem piic s běžnými mutacemi EGFR po seihání iéčby osimertinibem, stejně jako v první iinii u pacientů s inzercí v exonu 20 genu EGFR (EGFRex20ins). Studie MARIPOSA-2 a PAPILLON potvrdiiy významné prodioužení přežití bez progrese a pozitivní trend v ceikovém přežití při kombinaci amivantamabu s chemoterapií oproti samotné chemoterapii. Na zákiadě těchto dat byia indikace schváiena Evropskou komisí a zařazena do doporučených postupů. Kombinovaná iéčba vykazuje zviádnuteiný bezpečnostní profii a představuje novou terapeutickou možnost pro vysoce rizikové skupiny pacientů.

05/2025 MUDr. Jana Krejčí; MUDr. Petr Opálka, CSc., MBA; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Vinorelbin, vinka-alkaloid, zůstává i v éře cílené terapie a imunoterapie významnou léčebnou možností u pacientů s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic (non-small cell lung cancer, NSCLC), zejména u starších, křehkých nebo komorbidních nemocných, pro které není standardní léčba vhodná. Článek shrnuje historické i současné místo vinorelbinu v léčbě NSCLC a zvláštní pozornost věnuje metronomickému podávání, které se vyznačuje nízkou toxicitou a možností dlouhodobé domácí léčby. V závěru je prezentována kazuistika pacientky, která profitovala z vinorelbinu jak v kombinované terapii ve druhé linii, tak z jeho metronomické monoterapie v páté linii. Tento případ podtrhuje význam vinorelbinu jako účinného a bezpečného cytostatika i v pozdních liniích léčby, se zaměřením na kvalitu života a udržitelnost terapie.

05/2025 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.; prof. MUDr. Jan Baxa, Ph.D. MUDr. Jana Důrová; prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.; MUDr. Radovan Vojtíšek, Ph.D.; doc. MUDr. Josef Vodička, Ph.D.; MUDr. Ivana Krajsová, MBA; doc. MUDr. Martin Svatoň
Autoři předkládají kazuistiku nemocné s malobuněčným karcinomem plic, léčenou ve stadiu IV chemoimunoterapii s durvalumabem. Nemocná absolvovala celkem čtyři cykly chemoterapie etoposid, karboplatina a pouze jeden cyklus imunoterapie s durvalumabem. Léčba durvalumabem byla spojena s projevy hepatotoxicity a kožní toxicity, s dobrou odezvou na kortikosteroidy Kontrolní grafická vyšetření prokázala kompletní remisi onemocnění. Klinicky významná kožní toxicita se zopakovala pod obrazem pozdní toxicity ještě znovu, s odstupem tří měsíců od podání imunoterapeutika. Torpidní pozdní kožní toxicita byla zvládnuta až opětovným podáváním kortikosteroidů, v kombinaci s antibiotiky a lokální léčbou. Kompletní remise bylo dosaženo při použití čtyř cyklů chemoterapie a pouze jediné aplikace imunoterapie, durvalumabu. Nemocná žije více než tři roky od diagnózy metastazujícího malobuněčného karcinomu plic.

05/2025 MUDr. Adéla Komancová; MUDr. Jana Krejčí; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Článek je věnován mutaci genu KRAS a jejím subtypům u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (non-small cell lung cancer, NSCLC). Samotná mutace genu KRAS patří v dnešní době k nejčastějším molekulárním alteracím u pacientů s NSCLC. Srovnání vybraných zahraničních studií věnujících se mutaci KRAS, a hlavně její targetabilní variantě G12C, je popsáno níže. Plně hrazená cílená léčba v České republice nyní zahrnuje pouze sotorasib. Jeho využití a účinek léčby je ilustrován níže na základě radiologických snímků pacienta.

05/2025 prim. MUDr. Petr Opálka, CSc., MBA

04/2025 PharmDr. MVDr. Vilma Vránová, Ph.D.
Při nutnosti řešit středně silnou a silnou bolest je téměř nemožné se obejít bez silných opioidů. Nové opioidní léčivé přípravky (atypické opioidy – buprenorfin, transdermální nebo transmukózní lékové formy) pomáhají zlepšit léčbu různých typů nádorové i nenádorové bolesti a zároveň snižují nežádoucí účinky silných opioidů, zejména zácpu. Fixní kombinace oxykodonu s naloxonem v poměru 2 : 1 zachovává výborný analgetický účinek silného opioidu oxykodonu a zároveň díky obsahu naloxonu předchází vzniku zácpy vyvolané opioidy.

04/2025 MUDr. Andrea Kopová; MUDr. Anežka Zemánková
Kazuistika popisuje případ muže narozeného v roce 1955 s uroteliálním karcinomem ureteru přesahujícím do močového měchýře, diagnostikovaným v roce 2018. Vzhledem k rozsahu onemocnění byla primárně zvolena radikální cystektomie a nefroureterektomie s derivací moči podle Brickera, neoadjuvantní režim nebyl volen vzhledem k renální insuficienci. Po dvou letech od operace došlo ke generalizaci nemoci do lymfatických uzlin dutiny břišní. Do první linie byla vybrána studijní léčba NILE (rameno B) - tremeiimumab + durvaiumab + gemcitabin + karbopiatina s násiednou udržovací terapií durvaiumabem do progrese onemocnění. Po progresi onemocnění byla do druhé linie indikována chemoterapie gemcitabinem a karbopiatinou. Po 6 cyklech chemoterapie bylo dosaženo parciální regrese nálezu a dále bylo doporučeno pouze sledování. Po necelém roce sledování došlo k progresi nálezu na výpočetní tomografii a nově metastatickému postižení jater. Do třetí linie léčby byl zvolen enfortumab vedotin jako doporučovaný standard léčby. Po 5 měsících léčby enfortumab vedotinem bylo dosaženo parciální odpovědi na iéčbu a pacient z léčby profitoval celkem 8 měsíců. Nyní probíhá terapie čtvrté linie – rechalienge chemoterapie gemcitabinem a karboplatinou.

04/2025 MUDr. Lucia Tomková
V naší kazuistice prezentujeme léčbu nově diagnostikovaného pacienta s nádorovou duplicitou - s hormonálně senzitivním karcinomem prostaty a již zaléčeným nádorem plic. Pacient profituje z terapie relugolixem v monoterapii (androgen deprivační terapie), s dobrou kvalitou života.

04/2025 Doc. MUDr. Otakar Čapoun, Ph.D., FEBU; doc. MUDr. David Zogala, Ph.D.
Zobrazovací metoda pozitronové tomografie s výpočetní tomografií (positron emission tomography / computed tomography, PET/CT) s využitím prostatického specifického membránového antigenu (prostate-specific membrane antigen, PSMA), PSMA PET/CT, představuje zásadní pokrok v diagnostice a léčbě karcinomu prostaty. V oblasti diagnostiky nabízí výrazně vyšší senzitivitu a specificitu oproti konvenčním metodám, zejména při primárním stagingu, perzistenci prostatického specifického antigenu (PSA) po radikální prostatektomii a biochemickém relapsu po radikální léčbě. Stále častěji se uplatňuje i v rámci teranostiky, tedy propojení diagnostiky a cílené radionuklidové terapie u pacientů s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty. Klinické studie fáze III (např. VISION, TheraP, PSMAfore) prokázaly významný přínos PSMA značeného luteciem-177 (¹⁷⁷Lu-PSMA-617) z hlediska přežití i kvality života ve srovnání s jinými léčebnými možnostmi. Využití PSMA PET/CT tak výrazně přispívá k personalizovanému přístupu k pacientům a mění zavedené algoritmy diagnostiky a léčby karcinomu prostaty.

04/2025 Doc. MUDr. Igor Richter, Ph.D.; doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D.; MUDr. Jiří Bartoš, MBA; MUDr. Sofya Al-Samsam; MUDr. Kateryna Mísařová
Metastazující kastračně rezistentní karcinom prostaty (metastatic castration resistant prostate cancer, mCRPC) představuje nejzávažnější formu široké skupiny karcinomů prostaty. Je typický rezistencí k primární androgen deprivační terapii, proto je pro účinnou léčbu nutné rozšířit léčebné spektrum. Čím více linií terapie použijeme, tím lze život pacientů s mCRPC více prodloužit. Jednou z léčebných možností je i cílená léčba. Inhibitory poly(ADP-ribóza) polymerázy (PARP) prokázaly u těchto pacientů účinnost jednak v monoterapii, jednak v kombinaci s léčbou cílenou na androgenní receptor. Článek se věnuje postavení inhibitoru PARP talazoparibu v léčbě mCRPC.

04/2025 MUDr. Stanislav Hloušek
Kazuistika představuje případ mladého pacienta s generalizovaným světlobuněčným karcinomem ledviny. U pacienta byla pro nález metastazujícího onemocnění, po provedení nefrektomie, indikována systémová terapie kombinací pembrolizumabu a lenvatinibu. Případ ilustruje význam precizní medicíny, správné stratifikace a adekvátní volby systémové léčby u metastazujícího světlobuněčného karcinomu ledviny. Kombinace pembrolizumabu a lenvatinibu, podpořená výsledky studie CLEAR, představuje vysoce účinnou terapeutickou možnost s potenciálem dosáhnout dlouhodobé kontroly i zobrazovací remise onemocnění.

04/2025 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Pacienti s adenokarcinomy žaludku a gastroezofageální junkce s pozitivitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) mají obecně špatnou prognózu. Na základě klinické studie ToGA byl do klinické praxe zaveden trastuzumab v první linii paliativní léčby, když kombinace trastuzumabu s chemoterapií jednoznačně prokázala benefit v porovnání se samotnou chemoterapií. Nově se u těchto pacientů na základě klinické studie KEYNOTE-811 etablovala do léčebných standardů imunoterapie v kombinaci s trastuzumabem a získala registraci Evropské lékové agentury pro pacienty s nádory s kombinovaným hodnocením (combined positive score, CPS) exprese ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed death-iigand 1, PD-L1) ≥ 1. V České republice byla pembrolizumabu přiznána úhrada z prostředků veřejného zdravotního pojištění od července 2025. Ve vyšších liniích léčby po progresi na trastuzumabu se na základě klinických studií DESTINY-Gastric01 a DESTINY-Gastric02 dostal do léčebných algoritmů trastuzumab emtansin, a pokud tato možnost nepřichází v úvahu, je stále možno podle ustanovení paragrafu 16 indikovat kombinaci pakiitaxeiu s ramucirumabem. Imunoterapie v první linii paliativní léčby v kombinaci s trastuzumabem představuje nový standard u pacientů s pozitivitou receptoru HER2.

04/2025 Doc. MUDr. Igor Sirák, Ph.D.; MUDr. Denisa Pohanková, Ph.D.; MUDr. Zdeněk Zoul, Ph.D.; MUDr. Petra Bretová, Ph.D.; MUDr. Ivan Práznovec; MUDr. Munachiso Onyedikachi Ndukwe
Karcinom endometria je obvykle diagnostikován v časném stadiu a po primární operační a následné adjuvantní onkologické léčbě má relativně dobrou prognózu. V případě lokální či regionální recidivy v oblasti pánve lze často účinně aplikovat záchrannou léčbu, ať už operační, či léčbu zářením. Pokud ale karcinom endometria recidivuje tak, že jej nelze řešit lokální záchrannou léčbou, nebo pokud metastazuje do vzdálených lokalit, je situace už mnohem vážnější. Díky molekulárně genetickým poznatkům dnes dovedeme nádory endometria lépe kategorizovat a také lépe předpovědět léčebnou odpověď nejen na chemoterapii, ale především na stále rychleji se rozvíjející imunoterapii cílenou na receptor programované buněčné smrti 1 (programmed cell death protein 1, PD-1) a jeho ligandy. Dostarlimab je prvním plně hrazeným tzv. „checkpoint inhibitorem“ v první linii léčby pacientek s rekurentním či metastazujícím MMR (mismatch repair) deficientním karcinomem endometria.
 

04/2025 Prof. MUDr. Michal Zikán, Ph.D.
Pacientce s primárně pokročilým karcinomem vaječníků, u níž nebylo možno ani přes extenzivní chirurgický výkon dosáhnout nulového pooperačního rezidua nádoru, a která tak spadá do kategorie žen s vysokým rizikem relapsu onemocnění, byla v rámci adjuvantní léčby nabídnuta aplikace nejen standardní cílené léčby (bevacizumabu), ale s ohledem na molekulární vyšetření nádoru i výsledek germinálního testování i aplikace udržovací léčby inhibitorem poly(adenosin difosfát-ribóza) polymerázy (PARP) olaparibem. Léčba byla aplikována bez nežádoucích účinků nebo příhod. Rok od zahájení léčby pacientka žije s vynikající kvalitou života bez známek nádorového onemocnění.

04/2025 Prof. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA; MUDr. Ing. Jiří Havlík; MUDr. Klaudia Grafnetter; doc. MUDr. Martina Kubecová, Ph.D.
Karcinom endometria patří mezi nejčastější gynekologické malignity ve vyspělých zemích a jeho incidence dlouhodobě roste. S rozvojem molekulárního porozumění biologii nádoru se otevřela cesta k cílené a imunoterapeutické léčbě, zejména u podtypů s defektním mechanismem oprav chybného párování DNA (deficient mismatch repair, dMMR) nebo s mikrosatelitovou instabilitou (microsateUite instability-high, MSI-H). Článek uvádí přehled současných možností imunoterapie v léčbě pokročilého nebo recidivujícího karcinomu endometria, včetně kombinací s chemoterapií a cílenými léky, na základě aktuálních dat z klinických studií. Imunoterapie se stala novým standardem v léčbě určité části pacientek s karcinomem endometria. Klíčovou roli hraje molekulární stratifikace, bez níž nelze imunoterapii účinně a bezpečně nasadit.