Vybrané články

06/2017 MUDr. Šárka Bohatá, Ph.D.; prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA
Pro primární diagnostiku kolorektálního karcinomu je zlatým standardem kolonoskopie spojená s biopsií. Přesný staging a předoperační vyšetření jsou pro stanovení optimální léčby kolorektálního karcinomu klíčové, jsou důležitým faktorem při rozhodování o neoadjuvantní léčbě a také determinují prognózu. Nejpřesnější metodou pro hodnocení invaze do rektální stěny je zejména u nižších stadií onemocnění endoskopická ultrasonografie, která se používá především pro T staging. Přesnost endoskopické ultrasonografie při T stagingu závisí na stadiu lokální invaze tumoru, v průměru se pohybuje okolo 85 %. Přesnost nodálního stagingu je okolo 70-75 %. Vyšetření výpočetní tomografií je široce dostupné a rychlé, nicméně není metodou volby pro hodnocení vrstev stěny střeva, proto ho nelze dobře použít pro lokální staging tumoru a špatně lze na něm hodnotit superficiální nádory. Vyšetření hrudníku, břicha a pánve touto zobrazovací metodou se používá především k hodnocení vzdálených metastáz. Magnetická rezonance je v rukou zkušeného radiologa metodou první volby pro staging a měla by být povinná při plánování léčby a typu operačního výkonu i při hodnocení léčebné odpovědi. Magnetická rezonance je v současnosti jediná zobrazovací a reprodukovatelná metoda s vysokou specificitou (92 %) pro předpověď negativního cirkumferenčního resekčního okraje a pro určení hloubky invaze mimo muscularis proprii. U tumorů distálního rekta je stěžejní pro rozhodnutí chirurga, zda je realizovatelný sfinktery šetřící zákrok či nikoli. U vyšších stadií může magnetická rezonance zobrazit extramurální vaskulární invazi tumoru, která je nezávislým prognostickým faktorem lokální i vzdálené rekurence a horšího celkového přežití. Umožňuje selektovat pacienty, kteří budou mít profit z neoadjuvantní terapie. Magnetická rezonance dokáže odlišit pacienty s dobrou odpovědí na neoadjuvantní léčbu od tzv. non-respondérů. Stanovení stupně regrese tumoru pomocí této metody je nezávislým předpovědním faktorem celkového přežití a celkového bezpříznakového přežití pacientů s karcinomem rekta. V neposlední řadě má významnou roli také u pacientů s lokální rekurencí. U pacientů, kteří podstoupili neoadjuvantní chemoradioterapii, mají všechny tyto metody nižší přesnost, a to vzhledem k problematickému odlišení fibrózy, desmoplastické reakce, edému, zánětu a viabilních nádorových okrsků v jizevnaté tkáni.

06/2017 MUDr. Petr Kocna, CSc.
Screening kolorektálního karcinomu má v České republice dlouhou tradici. Vysoká specificita screeningových testů je nezbytnou podmínkou pro použití v masové depistáži. Na rozdíl od individuální diagnostiky je v populačním screeningu větším rizikem falešná pozitivita než negativita, protože vede ke zvyšování nákladů, zbytečnému vyšetřování, komplikacím a negativnímu ovlivnění kvality života zdravých lidí. Kvantitativní stanovení hemoglobinu ve stolici je v současné době nejpřesnější metodou stanovení okultního krvácení vhodnou pro screening kolorektálního karcinomu. Optimalizace screeningu je řešena ve všech zemích, kde fekální imunochemický test (faecal immunochemical test, FIT) nahradil guajakové testy, a týká se cut-off kritéria pozitivity, počtu provedených testů, kombinace FIT s dalšími biomarkery a způsobu distribuce i analýzy vzorků. Standardizace a harmonizace FIT je nezbytnou podmínkou populačního screeningu kolorektálního karcinomu, přesnost a spolehlivost kvantitativní detekce hemoglobinu ve stolici musí být zajištěna externí kontrolou kvality.

05/2017 MUDr. Igor Sirák
U pacientek s lokálně pokročilým karcinomem prsu obvykle podáváme systémovou terapii, která předchází operační léčbě a/nebo radioterapii. Chemoterapie založená na antracyklinech a taxanech je obvykle doporučovaná v neoadjuvantním podání, avšak s nezanedbatelnou toxicitou, která neumožňuje její podání u starých a křehkých pacientek. Na druhé straně, perorální vinorelbin je na základně prospektivních studií a klinických zkušeností velmi dobře tolerován i u starších pacientek s relabujícím nebo metastazujícím karcinomem prsu. Následující kasuistika popisuje velmi dobrou léčebnou odpověď i toleranci u velmi staré a křehké pacientky s chemonaivním lokálně pokročilým karcinomem prsu. Tato dobře dostupná a nenákladná léčba může navodit dlouhotrvající, a dokonce i opakovanou léčebnou odpověď při velmi dobré kvalitě života.

05/2017 MUDr. Lenka Jakubíková, Ph.D., MUDr. Jana Špeldová, MUDr. Marcela Tomíšková, prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc.
Autorky v první části článku shrnují dosavadní léčebné výsledky nivolumabu u skvamózního i neskvamózního karcinomu plic a současně bezpečnostní profil tohoto typu imunoterapie včetně doporučení předcházení i opatření při vzniku nežádoucích účinků. V samotných případech jsou popisovány nežádoucí účinky, a to zejména slabosti a vyčerpání u dvou vybraných pacientů, u kterých byl ihned po zahájení léčby nivolumabem pozorován závažný stupeň únavy s nutností trvalého vysazení léčby, ale podle kontrolních zobrazovacích vyšetření došlo s odstupem dvou měsíců po poslední dávce imunoterapie k dobře zobrazitelné parciální léčebné odpovědi, která setrvala po dobu jednoho roku u obou pacientů.

05/2017 MUDr. Beatrix Bencsiková, Ph.D.
Trifluridin/tipiraciL (Lonsurf, TAS-102) představuje novou možnost léčby pacientů s metastazujícím kolorektálním karcinomem (metastatic colorectal cancer, mCRC) ve 3. a vyšší linii. Snižuje riziko úmrtí o 31 % oproti placebu (celkové přežití [overall survival, OS] 7,1 vs. 5,3 měsíce; poměr rizik [hazard ratio, HR]; 95% CI 0,68 [0,58-0,81]; p < 0,001) a riziko progrese onemocnění o 52 % ve srovnání s placebem (doba přežití bez progrese [progression free survival, PFS] 2,0 vs. 1,7 měsíce; p < 0,001), potvrdila klinická studie fáze III RECOURSE [1]. Přínos byl pozorován u všech podskupin pacientů bez ohledu na mutaci KRAS, refrakteritu k 5-fluorouracilu v předchozích liniích. Následující kasuistika potvrzuje přínos kombinace trifluridin/tipiracil u předléčené pacientky s mCRC.

05/2017 MUDr. Viera Bajčiová, CSc.
V současnosti lze standardní léčbou (operací, chemoterapií a radioterapií) vyléčit většinu onkologicky nemocných dětí. Limitujícím faktorem zůstává její těžká akutní toxicita a pozdní následky. V dětské onkologii má imunoterapie jisté zpoždění, ale iniciální klinické studie s imunoterapií prokazují její dobrou toleranci a slibné výsledky, především u refrakterních a rekurentních nádorů vysokého rizika. V článku předkládáme současnou situaci v dětské onkologii a uvádíme, které způsoby imunoterapie jsou testovány v klinické praxi, a to od monoklonálních protilátek a inhibitorů kontrolních bodů až po nádorové vakcíny, chimerické antigenní receptory, cytokiny a vrozenou imunitu.

05/2017 RNDr. Ing. Bc. Libor Staněk, prof. MUDr. Robert Gürlich, CSc., doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc.
Kolorektální karcinom je celosvětově závažné onemocnění s vysokou incidencí a mortalitou. S rozvojem diagnostiky v molekulární onkologii se snažíme nacházet prediktivní a prognostické faktory s cílem co nejúčinnější léčby. V současné době se jedná o molekulární testování nádorů před zvažováním anti-EGFR léčby. Poslední dostupné studie však ukazují, že karcinomy lokalizované v pravé části tlustého střeva mají nižší senzitivitu a odezvu na tuto léčbu než karcinomy v jeho levé části. Otázkou zůstává podstata tohoto jevu. Pokud se takové změny podaří identifikovat, mohly by tyto poznatky sloužit k optimalizaci léčby.

05/2017 Prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA
Bevacizumab reprezentuje univerzální anti-VEGF léčbu účinnou u četných solidních nádorů v kombinaci s chemoterapií.

05/2017 MUDr. Zdeněk Linke
Gastrointestinální stromální tumor byl jeden z prvních solidních nádorů, kde byla předchozí paliativní chemoterapie kompletně nahrazena léčbou biologickou. Imatinib mesylát znamenal pro pacienty naprostý přelom a oproti dosavadní léčbě významně prodloužil přežití u případů s metastazujícím gastrointestinálním stromálním tumorem. Taktéž snížil počty recidiv i prodloužil přežití u pacientů po radikálních resekcích u rizikových skupin pacientů s gastrointestinálním stromálním tumorem. Po selhání imatinibu jsou k dispozici přípravky sunitinib a regorafenib. V posledních letech probíhá výzkum nových molekul v léčbě těchto tumorů a zkoumání závislosti účinku terapie a mutačním stavem c-Kit receptoru i sérovou koncentrací imatinibu.

05/2017 MUDr. Andrea Jurečková
Nádory štítné žlázy jsou poměrně vzácné, jejich incidence je však trvale na vzestupu. Nejčastěji se vyskytují diferencované karcinomy: papilární, folikulární a nádory z Hurthleho buněk. V iniciálních stadiích je prognóza těchto nádorů velmi příznivá. Pro pokročilé nebo metastatické formy však máme k dispozici jen omezený počet terapeutických modalit. V posledním desetiletí se do popředí zájmu dostal výzkum molekulární podstaty nádorových změn karcinomu štítné žlázy, který vedl k zavedení nových cílených léků pro terapii pokročilého onemocnění refrakterního na léčbu radiojódem. Multikinázové inhibitory mohou blokovat dráhy podílející se na proliferaci, invazi a neoangiogenezi tumorů štítné žlázy. Jejich účinnost byla prokázána v rámci klinických studií kontrolovaných placebem. Předmětem tohoto sdělení je multikinázový inhibitor lenvatinib.

05/2017 MUDr. František Folber, Ph.D.
Relabovaná nebo refrakterní akutní lymfoblastická leukémie dospělých představuje vážný klinický problém, který je jen velmi obtížně řešitelný klasickou chemoterapií. Příliš mnoho těchto pacientů nedosáhne remise a jejich přežití se počítá v řádu měsíců. Blinatumomab je nový nadějný lék ze skupiny imunoterapeutik cílený na antigen CD19 přítomný na naprosté většině nádorových buněk u akutní lymfoblastické leukémie dospělých z B řady. Klinické studie prokázaly, že s jeho pomocí dosáhne více pacientů kompletní remise, a mohou tak podstoupit alogenní transplantaci a mít šanci na trvalé vyléčení. Nežádoucí účinky jsou obvykle mírné a dobře zvladatelné. Největší nevýhodou je velmi vysoká cena tohoto léku omezující jeho použití ve více klinických situacích.

05/2017 MUDr. Leona Koubková
Receptor epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) hraje důležitou roli ve vývoji a progresi lidských epiteliálních karcinomů, včetně nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC). Aktivace dráhy EGFR podporuje růst a progresi nádoru, stimuluje proliferaci nádorových buněk, produkci angiogenních faktorů, invazi a metastázování a tlumí apoptózu. Řada studií potvrdila prediktivní úlohu aktivačních mutací především na exonu 19 a 21 genu EGFR u NSCLC. Jejich přítomnost je jednoznačně spojena s vyšší účinností inhibitorů tyrozinkinázy EGFR (EGFR TKI). K dispozici máme reverzibilní EGFR TKI 1. generace erlotinib a gefitinib, ireverzibilní EGFR TKI 2. generace afatinib a také již ireverzibilní EGFR TKI 3. generace osimertinib, jehož indikací je však především prokázaná rezistentní mutace T790M.

05/2017 MUDr. Jana Katolická, Ph.D., MUDr. Sabina Svobodová, MUDr. Jiří Vaniček, Ph.D., Mgr. Pavlína Prosecká
Cílená léčba je v současné době standardním terapeutickým postupem u metastazujícího světlobuněčného karcinomu ledviny. Cabozantinib je perorální inhibitor tyrozinkináz zahrnující MET, VEGFR a AXL. V randomizované studii fáze III METEOR prokázal prodloužení přežití u nemocných po předchozí léčbě VEGFR tyrozinkinázovými inhibitory.

05/2017 MUDr. Alexandr Poprach, Ph.D., MUDr. Radek Lakomý, Ph.D.
Diseminovaný renální karcinom je onemocnění nevyléčitelné. V rámci druhé linie paliativní léčby můžeme nyní nejčastěji standardně využít everolimus či axitinib. Průlomem v léčbě v druhé linii jsou výsledky studií 3. fáze (studie METEOR - cabozantinib a studie CHECKMATE 025 - nivolumab). Nivolumab prodloužil při srovnání s everolimem celkové přežití, doba do progrese byla stejná, cabozantinib však při srovnání s everolimem prodloužil jak dobu do progrese onemocnění, tak i celkové přežití. Cabozantinib je perorální inhibitor mnoha receptorových tyrozinkináz. Na rozdíl od jiných běžně užívaných multityrozinkinázových inhibitorů, které se používají u pacientů s renálním karcinomem, inhibuje i kinázy proteinů MET a AXL. Tyto jsou zvýšeně exprimovány u pacientů po léčbě sunitinibem a též u pacientů ve špatné prognostické skupině. V uvedeném přehledu se budeme věnovat právě cabozantinibu - mechanismu jeho účinku, charakteristice léčiva a aktuálním výsledkům studií.

05/2017 Doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.
Nové poznatky v patogenezi metastazujícího renálního karcinomu umožnily v posledních 20 letech vývoj terapií zaměřených na dráhy VEGF a mTOR. Navzdory prodloužení přežití díky cílené léčbě dochází po čase téměř u všech nemocných ke vzniku rezistence. Jen nové terapeutické strategie mohou přinést zásadní prodloužení přežití, či dokonce úplné vyléčení pacientů s metastazujícím renálním karcinomem. Nivolumab, inhibitor imunitního kontrolního bodu PD-1, byl prvním z nových imunoonkologických léků, který prokázal zlepšení celkového přežití ve srovnání se standardní léčbou ve velké randomizované studii. Na úspěch nivolumabu se snaží navázat imunoterapeutické kombinace, v nichž se inhibitory PD-1 nebo PD-L1 kombinují s jinými imunologickými léky nebo s tyrozinkinázovými inhibitory angiogeneze.

05/2017 MUDr. Alexandr Poprach, Ph.D.
 

04/2017 Mgr. et Mgr. Anna Rubešová, Ph.D., Bc. Michaela Čadková Svejkovská, Mgr. Zita Dubová
Psychosociální péče o onkologicky nemocného vede k vyšší kvalitě jeho života i ke snížení nákladů na léčbu. Průzkum psychosociálních potřeb onkologicky nemocných lidí, první svého druhu v České republice, měl za cíl identifikovat potřeby onkologicky nemocných osob a důležitost těchto potřeb pro nemocného člověka. Vytvořili jsme Dotazník potřeb onkologicky nemocných, který vyplnilo 253 respondentů. Z odpovědí vyplynulo, že onkologicky nemocní lidé potřebují především mít dobrý vztah se zdravotníky, dále psychickou podporu a informace, na jakou pomoc od státu mají během nemoci a po ní právo. Ve všech těchto oblastech lze péči o onkologicky nemocné zlepšit.

04/2017 MUDr. Libor Havel
Aktivační mutace receptoru pro epidermální růstový faktor se vyskytují asi u 50 % nemocných s nemalobuněčným karcinomem plic asijského původu.¹ Ve střední Evropě se tento typ mutací vyskytuje méně často, a to asi u 10-12 % nemocných s nemalobuněčným karcinomem plic.² Tato molekulární alterace predikuje senzitivitu k léčbě tyrozinkinázovými inhibitory první a druhé generace: gefitinibu, erlotinibu, afatinibu. Četnost léčebných odpovědí a doba do progrese nemoci je při jejich použití vyšší v porovnání se standardní chemoterapií platinovým dubletem. V případě průkazu těchto mutací tedy tyrozinkinázové inhibitory receptoru pro epidermální růstový faktor představují léčebný standard.

04/2017 MUDr. Petr Karásek
Karcinom slinivky břišní je vysoce agresivní malignita se špatnými léčebnými výsledky ve všech stadiích. V době diagnózy je u většiny pacientů přítomen metastatický rozsev nebo lokálně pokročilé onemocnění. Po mnoho let byl používán v paliativní léčbě pokročilého onemocnění gemcitabin v monoterapii, a to i přes jeho nízkou účinnost. V posledních letech se ale terapeutické možnosti výrazně rozšiřují. V paliativní léčbě první linie byly zavedeny do rutinní klinické praxe režimy FOLFIRINOX a nab-paclitaxel/gemcitabin, které zvýšily celkové přežití o 4-5 měsíců. Další možnosti prodloužení přežití představuje léčba druhé linie s nanoliposomálním irinotekanem v kombinaci s 5-fluorouracilem a leucovorinem u pacientů předléčených režimem s gemcitabinem. Zajímavé výsledky přináší studie zaměřené na ovlivnění extracelulárního prostředí nádorových buněk.

04/2017 MUDr. Beatrix Bencsiková, Ph.D.
Gastrointestinální stromální nádory (GIST) jsou nejčastějšími mezenchymálními nádory gastrointestinálního traktu. Onkogenní aktivující mutace receptorových tyrozinkináz KIT (78 %) a PDGFRA (platelet-derived growth factor receptor alpha; 5-8 %) mají zásadní význam v molekulární patogenezi GIST. Novější léčebné strategie a zavedení cílené léčby přináší signifikantně delší přežití pacientů s GIST. Zařazení inhibitoru receptorových tyrozinkináz imatinibu do léčby GIST je nejvýznamnějším krokem, má význam v léčbě první linie neresekabilních nebo pokročilých GIST, rovněž v léčbě adjuvantní po resekci GIST s vysokým rizikem rekurence. Sunitinib je indikován v léčbě druhé linie. Regorafenib je schválen pro léčbu třetí linie pacientů s progresí nebo intolerancí léčby imatinibem a sunitinibem. Včasná identifikace skupiny pacientů rezistentních na terapii je důležitým cílem personalizované léčby pacientů s GIST.