Vybrané články

06/2018 MUDr. Marek Hakl, Ph.D.
Bolest patří k nejčastějším projevům onkologického onemocnění. Základní strategie její léčby vychází se třístupňového žebříčku Světové zdravotnické organizace. K její léčbě máme k dispozici neopioidní analgtika, slabé opioidy a silnou opioidní medikaci. Pro léčbu průlomové bolesti jsou nyní k dispozici i transmukózní fentanyly. V léčbě onkologické bolesti má přednost neinvazivní podávání analgetik před invazivním, preferujeme léky s retardovaným účinkem nebo transdermální opioidy, doplněné o rychle se uvolňující formy pro léčbu akutního zhoršení bolesti. Analgetická medikace může být doplněna další komedikací, především ze skupiny antikonvulziv a antidepresiv.

06/2018 Doc. MUDr. David Pavlišta, Ph.D.; MUDr. Lukáš Dostálek; MUDr. Petra Šašková
Přehledný článek se zabývá problematikou vývoje, současnosti a budoucnosti chirurgického stagingu karcinomu prsu.

06/2018 MUDr. Markéta Pospíšková
Nádory hlavy a krku patří celosvětově mezi karcinomy se vzrůstající incidencí. V posledním desetiletí dochází k vzestupu nádorů spojených s infekcí lidským papallomavirem (human papilloma virus, HPV) a k poklesu incidence u nádorů spojených s kouřením a abúzem alkoholu. Přes osvětu přichází stále 60 % pacientů v lokoregionálně pokročilých stadiích a 12 % pacientů má v době diagnózy vzdálené metastázy. Základem léčby je multidiciplinární přístup. Díky novým znalostem o biologii nádorů, které přinesly do léčby nové terapeutické možnosti (protilátky, imunoterapie), došlo i u generalizovaných a relabujících karcinomů ke zlepšení přežití.

06/2018 MUDr. Markéta Černovská
Neuroendokrinní tumory představují heterogenní skupinu nádorů vycházejících z neuroendokrinního systému. Plicní neuroendokrinní tumory zahrnují jak tumory s nízkou či střední malignitou (typický a atypický karcinoid), tak tumory vysoce agresivní (velkobuněčný neuroendokrinní karcinom a malobuněčný karcinom). Nejčastěji se vyskytující neuroendokrinní tumor plic je malobuněčný karcinom, který představuje 15-20 % plicních malignit. Karcinoidy zaujímají 1-2 % všech plicních nádorů. Imunoterapie se ukazuje jako nadějná léčebná možnost i u plicního karcinomu. Léčba blokádou kontrolních imunitních bodů (immune checkpoints) zahrnuje monoklonální protilátky blokující CTLA-4 (cytotoxický T lymfocytární antigen) a protilátky blokující receptor PD-1 (membránový protein programované buněčné smrti) a jeho ligand PD-L1.

06/2018 MUDr. Igor Richter, Ph.D., doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D., MUDr. Jiří Bartoš, MBA
Metastazující kolorektální karcinom patří mezi dennodenní diagnózy onkologických center. Kromě chemoterapie máme možnost podat i cílenou léčbu. Bevacizumab je monoklonální protilátka proti vaskulárnímu endoteliálnímu faktoru a máme s jeho podáním více než desetileté zkušenosti. Přehledový článek hodnotí aktuální postavení bevacizumabu v léčbě metastazujícího kolorektálního karcinomu, kde v poslední době dochází k upřesnění jeho postavení v léčebném algoritmu, aniž by byl k dispozici jasný prediktivní faktor. Závěrem je zmíněna kasuistika pacienta, který dobře reaguje na chemoterapii v kombinaci s bevacizumabem v první linii, i přes levostrannou lokalizaci a nemutovaný RAS gen.

06/2018 MUDr. Viera Bajčiová, CSc.
Karcinom z Merkelových buněk (Merkel cell carcinoma, MCC) je vzácný agresivní kožní neuroendokrinní nádor, metastazující onemocnění je asociováno se špatnou prognózou a celkovým přežitím. Účinnost avelumabu, humánní monoklonální protilátky anti-PD-L1 v registrační studii JAVELIN Merkel 200 u metastazujících MCC refrakterních na chemoterapii i u nepředléčených chemoterapie naivních pacientů s MCC vedla v březnu 2017 v USA k jeho schválení Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration, FDA) a následně v Evropě v září 2017. Podání avelumabu u pokročilých MCC v 1. linii i dalších liniích léčby prokázalo prodloužení intervalu do progrese i celkového přežití a dobrý profil bezpečnosti a zvládnutelné nežádoucí účinky.

06/2018 Prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.
Karcinom pankreatu představuje v České republice po kolorektálním karcinomu druhé nejčastější nádorové onemocnění trávicího traktu a šesté nejčastější nádorové onemocnění vůbec. Pětileté přežití pacientů všech stadií se dlouhodobě pohybuje pod 5 %. Očekává se, že za 10-15 let bude karcinom pankreatu z hlediska úmrtnosti na maligní nádor na prvním místě. Za poslední období se přežívání výrazněji nezměnilo, a to nehledě na zdokonalení zobrazovacích metod a preciznější chirurgický výkon. Karcinom pankreatu se vyvíjí relativně pomalu, přibližně v průběhu deseti let, a my jej léčíme až v jeho terminální fázi. Onemocnění je třeba chápat jako systémové, nikoli jako lokální a regionální. Cestou, jak v současné době a v blízké budoucnosti zlepšit péči o tyto nemocné, je zlepšení kvality doporučených postupů a jejich dodržování. Jedná se o problém nejen zdravotnický - organizační, ale i sociální a ekonomický.

06/2018 MUDr. Peter Grell, Ph.D.; MUDr. Radka Obermannová, Ph.D.
Dlouhodobého přežití nemocných s časným stadiem karcinomu žaludku a gastroezofageální junkce dosahovalo pouze 25 % pacientů. Moderní multimodální přístup k léčbě těchto nádorů přežití téměř zdvojnásobil. Základním předpokladem úspěšné léčby je provedení adekvátního chirurgického resekčního výkonu v centrech, které se na tuto náročnou operativu specializují. U karcinomu žaludku se dnes jako preferovaný postup doporučuje aplikace perioperační chemoterapie. Největší efektivitu v této strategii dosahuje chemoterapeutický režim FLOT (docetaxel, oxaliplatina, fluorouracil). V případě karcinomu gastroezofageální junkce můžeme kromě perioperační chemoterapie zvolit i neoadjuvantní chemoradioterapii, která se jeví jako vhodná v případě pokročilejších tumorů, kdy je potřeba dosáhnout regrese nádoru, aby mohla být provedena resekce R0.

06/2018 Prof. MUDr. Jiří Hoch, CSc., FCMA
Chirurgická léčba je základní, nezastupitelnou a dosud jedinou kurativní modalitou onkologické terapie karcinomu tlustého střeva a konečníku. V následujícím textu jsou v přehledu zmíněny důležité momenty operací nádorů obou lokalit - rozsah výkonu na střevě nebo konečníku, rozsah lymfadenektomie, odstranění mezokola, resp. mezorekta, konvenční a miniinvazivní operační přístup, anastomóza, komplikace anastomózy a předcházení jim a některé perioperační aspekty, jako je střevní příprava a antibiotická profylaxe, řešení akutních stavů a postavení chirurgie mezi dalšími modalitami onkologické léčby.

06/2018 Doc. MUDr. Igor Kiss, Ph.D.
Diagnostika a léčba kolorektálního karcinomu je typickým příkladem mezioborové spolupráce. Individualizovaná léčba vychází ze správně provedené diagnostiky se zohledněním rozsahu onemocnění, molekulárních prediktorů, celkového stavu nemocného a preferencí pacienta. Pacienti s pokročilým onemocněním by měli být prezentováni na mezioborové indikační komisi.

06/2018 MUDr. Michal Voška, MUDr. Tomáš Grega, MUDr. Gabriela Vojtěchová, Mgr. Ondřej Ngo, RNDr. Ondřej Májek, Ph.D., Mgr. Barbora Bůčková, MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., MUDr. Marek Beneš, prof. MUDr. Jan Bureš, CSc., prof. MUDr. Julius Špičák, CSc., prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D., doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D.
Úvod: Kolonická kapslová endoskopie má potenciál stát se tzv. filtrovým testem u jedinců s pozitivním testem na okultní krvácení do stolice. Většina těchto osob nemá při vyšetření kolonoskopií pokročilý adenom nebo karcinom, což vyvolává ekonomické otázky a současně zatěžuje pacienty zbytečným invazivním vyšetřením. V České republice probíhá od roku 2016 multicentrická studie zaměřená na využití kapslové kolonoskopie u jedinců s pozitivním testem na okultní krvácení. Hlavním cílem studie je určit negativní prediktivní hodnotu druhé generace kolonické kapsle pro polypy ≥ 10 mm.
Materiál a metody: Do prospektivní studie jsou zařazeni jedinci ve třech endoskopických pracovištích v ČR. V plánu je vyšetřit 230 osob splňujících tato inkluzní kritéria: asymptomatičtí jedinci mezi 50. a 75. rokem, bez rodinné či osobní anamnézy kolorektální neoplazie a s pozitivním imunochemickým testem na okultní krvácení (cut-off 75 ng/ml). Hlavním sledovaným parametrem je negativní prediktivní hodnota druhé generace kolonické kapsle pro velké polypy (≥ 10 mm). Dalšími sledovanými parametry jsou detekce polypů velikosti ≥ 6 mm, ≥ 10 mm, adenomů ≥ 10 mm a karcinomů, stupeň střevní přípravy (hodnocena jako adekvátní nebo neadekvátní), tolerance vyšetření nemocnými (na základě dotazníků) a komplikace vyšetření kolonickou kapslí (hodnoceny jako závažné a nezávažné).
Výsledky: Dosud bylo ve studii vyšetřeno 167 osob ve všech endoskopických centrech, do dalšího zpracování dat bylo zařazeno 95 osob s kompletním vyšetřením CCE2 a OC. Polypy byly diagnostikovány během optické kolonoskopie u 70 jedinců (74 %), polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm u 42 (44 %), respektive u 26 (27 %) osob. Senzitivita pro polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm činila 88 % (95% interval spolehlivosti [confidence interval, CI] 74-96 %), respektive 85 % (95% CI 65-96 %). Specificita pro polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm dosáhla 85 % (95% CI 72-93 %) a 93 % (95% CI 84-98 %). Negativní prediktivní hodnota CCE2 pro polypy ≥ 10 mm dosáhla 94 % (95% CI 86-98 %). Sestry identifikovaly 36 polypů ≥ 6 mm ze 42 (86 %) a 23 polypů ≥ 10 mm z 26 (88 %) nalezených při optické kolonoskopii. Byla zaznamenána jedna stagnace kapsle ve stenotizujícím tumoru colon ascendens, závažné komplikace nebyly zaznamenány. Kapslovou kolonoskopii jako primární screeningový test preferovalo 68 % vyšetřených.
Závěr: Kolonická kapsle druhé generace dosahuje vysokou negativní prediktivní hodnotu pro velké polypy. Jedná se o dobře akceptovanou metodu, která má potenciál stát se filtrovým testem u jedinců s pozitivním testem na okultní krvácení.

06/2018 MUDr. Tomáš Grega, doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D., prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.
Screening kolorektálního karcinomu představuje účinný nástroj redukce incidence a mortality tohoto onemocnění. Dokládají to jak epidemiologická data, tak mikrosimulační modely. Efektivního screeningu kolorektálního karcinomu lze dosáhnout pouze na bázi populačního screeningového programu, kde je každý jedinec osloven a pozván k vyšetření. Pokrytí screeningem v České republice dlouhodobě nedosahuje minimální hodnoty podle mezinárodních doporučení, kde je cíl alespoň 45 %. Tyto výsledky ukazují, že je zde stále prostor ke zlepšování. Zejména je nutné pokračovat v adresném zvaní a ve snahách o vyšší pokrytí cílové populace, například snížením dolní věkové hranice pro screeningovou kolonoskopii a zavedením centrálního úřadu pro adresné zvaní s jednotným vyhodnocováním testů na okultní krvácení.

06/2018 Prof. RNDr. Jan Evangelista Dyr, DrSc.
Prof. Pavel Klener se narodil v roce 1937 v Bratislavě. Do vínku dostal všestranný talent, pracovitost, lásku k rodině a k vlasti, skromnost, smysl pro čest a spravedlnost a také touhu po poznání. Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství v Praze a postupně získal nejvyšší odbornou kvalifikaci v oborech vnitřní lékařství, hematologie a transfuzní služba, klinická onkologie a organizace a řízení zdravotnictví. Pavel Klener se postupně stal světově uznávaným odborníkem, mužem velkého formátu, a to s nepředstavitelnou šíří záběru a s obdivuhodnou výkonností.

05/2018 Doc. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D.
Role podpůrné léčby a péče, respektive ošetřovatelství, je v onkologii zásadní. Předchází a řeší obtíže a komplikace způsobené nádorovým onemocněním a onkologickou léčbou. Přináší prokazatelný účinek na zlepšení kvality života i výsledků onkologické léčby. Řeší fyzickou, ale i psychosociální a edukační problematiku. Multioborová spolupráce lékařů, sester a pacientů je nezbytná.

05/2018 MUDr. Mária Zvariková
Léčba epiteliálního karcinomu vaječníků je historicky založená na chirurgii a chemoterapii na bázi platiny a je spojena s vysokým rizikem relapsu a špatnou prognózou u recidivujícího onemocnění. Inovativní léčba inhibitory PARP prokázala vynikající aktivitu v epiteliálního karcinomu vaječníků a v současné době mění klinickou praxi u pacientek s mutací v BRCA genech.

05/2018 MUDr. Vít Martin Matějka
Dvě kasuistiky popisují využití panitumumabu u pacientů s metastazujícím kolorektálním karcinomem. V obou případech došlo k rychlé léčebné odpovědi. V první kasuistice popisujeme případ kompletní remise onemocnění již po prvních šesti cyklech léčby. V druhém případě došlo po chirurgickém výkonu k recidivě onemocnění, nicméně pokračující léčba panitumumabem zabránila progresi onemocnění po dobu dvou let. Oba pacienti z cílené terapie profitovali s velmi dobrou kvalitou života.

05/2018 Doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., MUDr. Přemysl Falt, Ph.D.
Endoskopická resekce kolorektálních prekanceróz patří mezi nejúčinnější metody onkologické prevence. Snižuje incidenci a mortalitu kolorektálního karcinomu. Endoskopická resekce je rovněž metodou první volby pro karcinomy s nulovým nebo velmi nízkým rizikem metastazování. Metody endoskopické polypektomie a endoskopické slizniční resekce jsou dnes v České republice prováděny standardně prakticky na všech endoskopických pracovištích. Naopak endoskopická submukózní disekce a endoskopická transmurální resekce jsou dosud dostupné jen v několika endoskopických centrech.

05/2018 MUDr. Stanislav John
Kolorektální karcinom je velmi heterogenní skupinou onemocnění. Současné možnosti molekulárně biologických metod často odhalují mutace, jejichž význam však teprve poznáváme. Některé z těchto změn se již podařilo implementovat do běžné praxe, např. testování mutací genů KRAS/NRAS či BRAF, které mají pro pacienta s tímto onemocněním prognostický a/nebo prediktivní význam a ovlivňují jeho další léčbu. Jednou z takových detekovatelných změn je i mikrosatelitová nestabilita tumoru. Pomáhá nám nejen při rozhodování o adjuvantní léčbě chemoterapií, ale nabývá stále více na významu i s příchodem léčiv ovlivňujících imunitní systém.

05/2018 MUDr. Kateřina Kamarádová
Kolorektální karcinom je morfologicky, geneticky i klinicky heterogenní onemocnění. Přesné zhodnocení rozsahu postižení střeva, lymfatických uzlin a dalších orgánů (staging patologický i klinický) je nutné pro výběr adekvátní léčby podle platných léčebných postupů. Do popředí se nyní dostává hodnocení parametrů, které lépe definují biologické chování nádoru či ovlivňují jeho reakci na léčbu (prognostické anebo prediktivní faktory). Jedná se o morfologické, imunofenotypické i molekulárně genetické faktory jak ze strany vlastního karcinomu, tak okolního nenádorového mikroprostředí. Článek má za cíl přehlednou formou informovat o faktorech standardně vyšetřovaných i potenciálně nových, které podtrhují heterogenitu onemocnění, ale zároveň hrají roli v zařazování pacienta do přesněji definovaných skupin prognostických i léčebně prediktivních.

05/2018 MUDr. Bohdan Kadlec, Ph.D.
Atezolizumab (Tecentriq®) je novým reprezentantem z řady imunoterapeutických léků a zároveň první protilátkou proti ligandu proteinu programované buněčné smrti (programmed cell death protein 1, PD-L1) schválenou pro léčbu pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic po selhání chemoterapie. Selektivně působí na PD-L1, čímž obnovuje potlačenou schopnost T lymfocytů zabíjet nádorové buňky a zároveň minimalizuje nežádoucí účinky léčby šetřením interakce PD-L2 s PD-1 receptorem. V klinických studiích fáze II/IM prokázal atezolizumab prodloužení celkového přežití o 4,2 měsíce ve srovnání se standardní chemoterapií docetaxelem při uspokojivém bezpečnostním profilu léčby. Perspektivní se jeví i předpokládaná úloha v první linii léčby v kombinaci s chemoterapií a bevacizumabem.