Vybrané články

Prevence nádorových onemocnění prsů – preventivnímu myšlení se učíme od dětství

02/2016 Miroslava Skovajsová
Screening nádorů prsu je jedinou ověřenou metodou snižování úmrtnosti na karcinom prsu. Samovyšetřování prsu je přes existenci mamografie a ultrazvukových vyšetření stále nezbytnou součástí prevence karcinomu prsní žlázy u žen ve fertilním věku i žen po menopauze. Nositeli edukace o prevenci by se vedle dobrovolnic z pacientských organizací měli opět stát i zdravotníci.
CELÝ ČLÁNEK

Prevence závažných onemocnění očkováním – doposud málo využívaná možnost

02/2016 Parvine Gricová
Infekce způsobené lidským papilomavirem (HPV infekce) jsou příčinou více než 6 % nádorů na celém světě. Nejúčinnější prevencí je vakcinace. HPV vakcíny jsou vysoce účinné v prevenci karcinomů a prekanceróz děložního hrdla, jsou imunogenní a velmi dobře tolerované. Vakcinace jistě povede k výraznému snížení výskytu nejen cervikálního karcinomu. Kvadrivalentní a nonavalentní vakcína chrání navíc proti genitálním bradavicím, dysplaziím vulvy a pochvy způsobeným HPV infekcí, stejně jako proti rakovině a předrakovinným lézím konečníku u mužů a žen. V posledních letech je studována další možnost využití HPV vakcinace u onemocnění dýchacích cest spojených s touto infekcí (respirační papilomatóza a nádory hlavy a krku).
Cílem programu celoplošného očkování je dosažení kolektivní imunity, a tím ochrana i těch, kteří nemohou být očkováni (mají kontraindikaci očkování). Vysokou proočkovaností se docílí přerušení cirkulace agens v populaci vedoucí k eliminaci dané infekce.
 
CELÝ ČLÁNEK

Virové infekce a nádory

02/2016 Tomáš Votava, Aneta Masopustová, Zdeňka Černá, Petr Hubáček
Již více než 100 let je známá souvislost mezi virovými infekcemi a vznikem určitých typů nádorů. Od té doby byla jednoznačně prokázána souvislost se vznikem nádorů u těchto virů: EBV, HBV, HCV, HTLV-I, HPV, HHV-8 a MCV. Některé z těchto virů se podílejí na onkogenezi přímým působením, jiné vlivem chronické infekce v kombinaci s dalšími faktory. Patofyziologie onkogenního působení virů je v mnoha případech již rozkryta až na molekulární úroveň, přičemž je v souvislosti s tímto procesem kromě vlastního působení virových proteinů zdůrazňován také význam imunitního systému.
V posledních letech se do popředí dostává snaha o prevenci vzniku těchto nádorů. Příkladem je očkování proti HBV, které funguje i jako efektivní prevence hepatocelulárního karcinomu. V současné době se rozvíjí program očkování proti onkogenním kmenům virů HPV v rámci prevence nádorů děložního krčku a penisu. Další výzkum je zaměřen na ovlivnění onkogenního působení virů u již infikovaných pacientů a využití virových antigenů jako cílů imunní terapie nádorů.
 
CELÝ ČLÁNEK

Význam rodinné anamnézy v pediatrické onkologické péči

02/2016 Lenka Doležalová, Tomáš Votava, Alena Šebková, Zdeňka Černá, Josef Sýkora
Rodinná anamnéza má v pediatrii nezastupitelnou roli hlavně s ohledem na genetické choroby. Jedním ze zástupců těchto onemocnění jsou hereditární nádorové syndromy. Je to skupina vzácná, nicméně správně odebraná rodinná anamnéza může pomoci při jejím včasném odhalení s následnou možností včasného zahájení preventivních opatření ať už diagnostických, či v některých případech i terapeutických.
CELÝ ČLÁNEK

Úvodník 02/2016

02/2016 MUDr. Alena Šebková
CELÝ ČLÁNEK

Pozdní následky terapie germinálních nádorů varlat

01/2016 Tomáš Büchler
Testikulární germinální nádory (TGN) patří k malignitám s nejlepší prognózou. Oproti běžné populaci však mají pacienti s TGN vyšší riziko jak nádorových onemocnění, tak dlouhodobých nenádorových komplikací, jako jsou kardiovaskulární nemoci, neuropatie, nefropatie a úzkostně-depresivní poruchy. Cílené vyhledávání a včasná léčba těchto komplikací může snížit morbiditu a mortalitu v této populaci.
CELÝ ČLÁNEK

Molekulární biologie testikulárních nádorů

01/2016 Ludmila Boublíková
Testikulární germinální nádory (TGT) mají ve srovnání s jinými solidními tumory dospělých specifický klinický průběh, který je podmíněn jejich mimořádnými biologickými vlastnostmi. Ty jsou dány především germinálním původem a em­bryonálním charakterem nádorových buněk a přítomností specifických molekulárně genetických aberací, jako je aktivace signální dráhy SCF/KITL - KIT, amplifikace 12p, zvýšená exprese genů kmenových buněk, funkční změny v p53 signali­zaci a odpovědi na poškození DNA. Výsledná vysoká citlivost těchto nádorů k chemoterapii obsahující deriváty platiny se však může během vývoje onemocnění a v souvislosti s diferenciací nádorových buněk vytrácet. Současný vývoj nových technologií, jako je masivně paralelní sekvenování, by měl urychlit identifikaci molekulárních aberací zodpovědných za hereditární dispozice, vznik a vývoj TGT a jejich odpověď na léčbu a podpořit využití těchto nálezů v klinické praxi.
CELÝ ČLÁNEK

Chirurgická léčba testikulárních nádorů

1/2016 Jiří Stejskal, Roman Zachoval
Tumory varlat představují nejčastější nádorové onemocnění mladých mužů a jejich výskyt se v posledních desetiletích zvyšuje, při včasném záchytu a správné multimodální léčbě jsou však velmi dobře léčitelné. Cílem článku je popsat chirurgickou část multimodální léčby nádorů varlat, zahrnující radikální orchiektomii následovanou primární či salvage retroperitoneální lymfadenektomií. Tyto jsou popsány z hlediska indikací, provedení, možných komplikací a předcházení těmto komplikacím.
CELÝ ČLÁNEK

Terapie pacientů s metastatickým renálním karcinomem a renální insuficiencí

01/2016 Tomáš Büchler, Alexandr Poprach, Aneta Rozsypalová
Počet pacientů s poruchou renálních funkcí je v populaci nemocných s metastatickým renálním karcinomem (mRCC) velmi vysoký v důsledku věku, komorbidit a vysoké prevalence předchozí nefrektomie. Pacienti s významnou renální insuficiencí (RI) jsou často vyloučeni z klinických studií. V retrospektivních studiích se prokázalo, že terapie pacientů s RI má podobné výsledky jako léčba nemocných s normálními renálními funkcemi, u pacientů s renální insuficiencí však více než v jiných případech vystupuje do popředí nutnost optimalizovat léčbu nežádoucích účinků cílené terapie.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba pacientů s metastatickým renálním karcinomem ve vyšším veku

01/2016 Alexandr Poprach, Radek Lakomý, Tomáš Büchler
V současné době máme standardně pro pacienty s diseminovaným renálním karcinomem k dispozici sedm léčebných preparátů. V první linii léčby se jedná o sunitinib, pazopanib, temsirolimus, bevacizumab s interferonem alfa a sorafe­nib. V druhé a vyšší linii pak standardně užíváme everolimus, axitinib a opět v určitých případech sorafenib. Ve vyspě­lých zemích dochází ke stárnutí populace, proto se setkáváme s narůstajícím věkem našich pacientů. Starší pacienti pak mají často i neonkologická onemocnění, pro která užívají řadu léků. Na druhou stranu by vyšší věk pacienta sám o sobě neměl být překážkou k podání cílené terapie. Hlavním cílem tohoto článku je přehled dostupných dat o cílené léčbě starších pacientů s diseminovaným renálním karcinomem.
CELÝ ČLÁNEK

Imunoterapie metastatického karcinomu ledviny

01/2016 Martina Machačová, Bohuslav Melichar
V posledních letech byl význam imunoterapie v léčbě metastatického karcinomu ledviny minimální, především z důvodu malé účinnosti dostupných imunoterapeutik (IL-2, IFN-a) oproti novým cíleným lékům z řady inhibitorů angiogeneze a inhibitorů mTOR. Avšak nyní - s objevem podstatné role tzv. kontrolních bodů imunitního systému v rozvoji nádorového onemocnění a s vývojem inhibitorů těchto kontrolních bodů - se imunoterapie s velkou pravděpodobností brzy dostane na přední místo ve volbě léčby nejen u metastatického renálního karcinomu, ale u mnoha dalších solidních nádorů. Jedním z těchto inhibitorů je anti-PD-1 protilátka nivolumab, který byl schválen FDA v listopadu 2015 na základě studie třetí fáze (Checkmate 025), kde prokázal výrazně vyšší účinnost oproti inhibitoru mTOR everolimu u pacientů s metastatickým renálním karcinomem předléčených inhibitory angiogeneze.
CELÝ ČLÁNEK

Cílená léčba renálního karcinomu – přehled současných možností

01/2016 Petra Holečková
Změnu v terapii metastatického renálního karcinomu přinesla v posledních deseti letech cílená biologická léčba, při níž jsou využívány inhibitory tyrozinkinázových receptorů, inhibitory mTOR i monoklonální protilátka vážící VEGF. Novou nadějí na prodloužení přežití jsou inhibitory receptoru PD-1.
CELÝ ČLÁNEK

Současný standard chirurgické léčby karcinomu ledviny

01/2016 Viktor Eret, Petr Stránský, Tomáš Ůrge, Ivan Trávníček, Tomáš Pitra, Kristýna Kalusová, Olga Dolejšová, Ondřej Hes, Zdeněk Chudáček, Milan Hora 
Chirurgická léčba parenchymového renálního karcinomu (RCC) zůstává jedinou terapeutickou možností, která může vést k vyléčení pacienta. Resekce ledviny je doporučována u cT1a tumorů (< 4 cm) a měla by být upřednostňová­na před radikální nefrektomií u nádorů cT1b (> 4 cm, ale < 7 cm), je -li technicky proveditelná. Kromě otevřeného přístupu lze výkon provést adekvátně i laparoskopicky či roboticky asistovaně, zaleží však na odborných znalostech a dovednostech chirurga. Radikální nefrektomie je doporučována v léčbě lokalizovaného renálního karcinomu stadia T2 (nádor omezený na ledvinu > 7 cm) a u tumorů T1 nevhodných k resekci ledviny.
Laparoskopický přístup je dnes již zlatým standardem. Řada českých urologických pracovišť má již laparoskopické či roboticky asistované výkony zavedeny do rutinní praxe. Záchovný výkon společně s minimálně invazivním přístupem nám dnes umožňuje ošetřit široké spektrum nádorů ledvin, které dříve vyžadovaly otevřený přístup.
CELÝ ČLÁNEK

Úvodník 01/2016

01/2016 Tomáš Büchler
CELÝ ČLÁNEK
1 2 3 26 27 28 29