Adjuvantní systémová léčba po radikální resekci nemalobuněčného karcinomu plic - realita a nové možnosti

01/2019

Prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc.

Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc

SOUHRN

Adjuvantní chemoterapie (AC) po radikální resekci je standardní metodou nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) u stadií IB (u nádorů od 4 cm v průměru), II a IIIA. Doporučení se opírá o výsledky rozsáhlých metaanalýz, které potvrdily snížení relativního rizika úmrtí i absolutní zlepšení pětiletého přežití od 4 % do 5 %. Díky poměrně malému profitu a nežádoucím účinkům je používání AC v praxi limitováno. Preferuje se kombinace vinorelbinu s cisplatinou, ale používá se i carboplatina, zvláště u nemocných s horším výkonnostním stavem, vyšším věkem a komorbiditami. Současné snahy směřují ke zlepšení účinnosti a ke zpřesnění výběru nemocných. Jsou hledány prognostické a prediktivní biomarkery, které by umožnily personalizaci adjuvantní chemoterapie. U nemocných s NSCLC po radikálním chirurgickém zákroku se ověřují další možnosti systémové léčby. Doposud se jednoznačně neprosadila biologicky cílená léčba, třebaže už dvě studie prokázaly zlepšení přežití při dlouhodobém podávání tyrozinkinázových inhibitorů u nádoru s mutací EGFR (epidermal growth factor receptor, receptor epidermálního růstového faktoru). Probíhá několik rozsáhlých studií fáze 3 s imunoterapií u nemocných s různou expresí PDL-1. Jejich výsledky jsou očekávány s velkou nadějí.

KLÍČOVÁ SLOVA

nemalobuněčný karcinom plic, adjuvantní chemoterapie, biologická léčba, imunoterapie