Kombinace amivantamabu a osimertinibu v léčbě EGFR pozitivního karcinomu plic - kazuistika

05/2024

MUDr. Ondřej Fischer; MUDr. Andrea Müllerová

Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc

SOUHRN

Amivantamab (Rybrevant©) je bispecifická monoklonální protilátka, blokující extracelulární domény receptoru mezenchymálně-epiteliální tranzice (mesenchymal-epitelial transition, MET) a receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR). Působí skrze narušení interakce mezi ligandem a receptorem a blokuje ligandem indukovanou fosforylaci EGFR a c-MET.¹ Aktivační mutace EGFR představují řídicí mutaci v 10-15 % případů nemalobuněčného karcinomu plic v Evropě.² S nasazením tyrosinkinázových inhibitorů třetí generace, zejména osimertinibu, do první linie léčby, se nejčastějším mechanismem rezistence stává amplifikace receptoru MET (15-22 %).³ Účinnost blokády různých mutací EGFR amivantamabem se liší v závislosti na potřebě či absenci potřeby dimerizace pro aktivní signalizaci mutovaného receptoru.⁴ K zesílení blokády non-dimerizujících mutací byl proto do uspořádání registrační studie MARIPOSA-2 zařazen tyrosinkinázový inhibitor EGFR třetí generace lazertinib.⁵ Ten však v České republice není dostupný. Na základě teoretické vědy je předpoklad možnosti jeho nahrazení jiným adekvátním tyrosinkinázovým inhibitorem. Prezentujeme případ pacientky s mutací EGFR - delecí v exonu 19, u které došlo k rozvoji získané rezistence na osimertinib pomocí amplifikace MET. Po selhání systémové chemoterapie bylo opět dosaženo léčebné odpovědi kombinací amivantamabu a osimertinibu.

Klíčová slova

amivantamab, osimertinib, NSCLC, nemalobuněčný karcinom, EGFR, získaná rezistence, delece exonu 19, amplifikace MET

SUMMARY

Amivantamab (Rybrevant©) is a bispecific monoclonal antibody that blocks the extracellular domains of MET and EGFR receptors. It acts through disruption of ligand-receptor interaction and blocks ligand-induced phosphorylation of EGFR and c-MET.¹ Activating EGFR mutations represent the driving mutation in 10-15% of non-small cell lung cancer cases in Europe.² With the introduction of the 3^rd generation tyrosine kinase inhibitors, especially osimertinib, into first-line therapy, MET receptor amplification becomes the most common mechanism of resistance (15-22%).³ The efficacy of blockade of different EGFR mutations varies depending on the need (or lack of need) of dimerization for active mutant receptor signalling.⁴ The 3^rd generation EGFR tyrosine kinase inhibitor lazertinib was therefore included in the design of the MARIPOSA-2 registration study.⁵ Unfortunately, lazertinib is not available in the Czech Republic. However, based on theoretical science, it should be possible to replace lazertinib other adequate tyrosine kinase inhibitors. We present the case of a patient with EGFR exon 19 deletion mutation, who developed acquired resistance to osimertinib through MET amplification. After failure of systemic chemotherapy, a therapeutic response was again achieved with the combination of amivantamab and osimertinib.

Key words

amivantamab, osimertinib, NSCLC, non-small cell carcinoma, EGFR, acquired resistance, exon 19 deletion, MET amplification