01/2024

01/2024 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.

01/2024 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Léčba nemalobuněčného plicního karcinomu (non-small cell lung cancer, NSCLC) bez přítomnosti specifických farmakologicky ovlivnitelných mutací je jednoznačně v současné době založena na imunoterapii, eventuálně kombinaci imunoterapie s chemoterapií. V první Linii paliativní Léčby jsou v tuto chvíli k dispozici pembrolizumab, nivolumab, cemiplimab a atezolizumab. Účinnost a bezpečnost všech těchto molekul je podložena klinickými studiemi fáze 3 a jejich použití se Liší s ohledem na expresi Ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1) se skóre nádorového podílu (Tumor Proportion Score, TPS), celkový stav pacienta a histologický podtyp plicního karcinomu. Imunoterapie je v tuto chvíli jednoznačným standardem Léčby pacientů v první a současně ve vyšších Liniích paliativní Léčby v případě, že nebyLa použita v úvodu Léčby. Níže uvedený text si klade za cíl shrnout současná aktualizovaná data hLavních studií, na jejichž zákLadě je postaven aktuální standard Léčby NSCLC bez přítomnosti specifických řídicích mutací v první a ve vyšších Liniích Léčby.

01/2024 MUDr. Marta Krásenská
Karcinom prsu s nadměrnou expresí receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) je nepříznivou formou onemocnění. Jeho prognózu zlepšuje cílená anti-HER2 léčba v adjuvanci, u pokročilejších onemocnění v neoadjuvantním podání a následné adjuvantní léčbě. Přesto část nemocných bohužel v budoucnu relabuje, část nemocných je zachycena jako de novo metastazující onemocnění. Standardem léčby první linie je duální HER2 blokáda kombinací trastuzumab, pertuzumab a taxan, která prokázala ve studii fáze III zlepšení celkového přežití. Ve druhé linii léčby byl doposud standardně podáván trastuzumab emtansin, který je v současné době nahrazen jiným konjugátem protilátka - léčivo, trastuzumab deruxtecanem, který ve studii DESTINY-Breast03 prokázal vyšší účinnost a zvládnutelnou toxicitu. Text se věnuje účinnosti, toxicitě trastuzumab deruxtecanu a popisu diagnostiky a léčby klinicky nejvýznamnější toxicity - intersticiální plicní nemoci, resp. pneumonitidy.

01/2024 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Paliativní léčba hormonálně dependentních nádorů prsu je v současnosti založena na hormonální léčbě v kombinaci s inhibitorem cyklin dependentní kinázy 4/6 (cyciin-dependent kinase 4/6, CDK4/6). Tato kombinace je podložena dostatečnými daty z klinických studií a je zlatým standardem léčby. Výjimku tvoří skupina pacientek s velmi rychle probíhajícím nádorovým onemocněním, eventuálně viscerální krizí, kdy chemoterapie, ať již v monoterapii, nebo v kombinaci představuje stále preferovaný postup. Změnu z tohoto zažitého algoritmu přinesla až klinická studie RIGHT Choice, která hodnotila kombinaci ribociclibu s hormonální léčbou versus kombinovaná chemoterapie právě u této skupiny pacientek s velmi špatnou prognózou. Výsledky studie potvrdily benefit hormonální léčby v kombinaci s inhibitorem CDK4/6 ve všech studovaných parametrech, a to včetně kvality života léčených pacientek, a je podkladem změny standardu léčby.

01/2024 MUDr. Miloš Holánek, Ph.D.
K dosažení co nejlepších léčebných výsledků a snížení rizika nadléčení u pacientek s časným hormonálně dependentním karcinomem prsu s negativním receptorem 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) je zásadní výběr optimálního adjuvantního léčebného postupu. I v rámci tohoto podtypu se jedná o heterogenní onemocnění, s odlišným biologickým chováním, léčebnou odpovědí a prognózou. V naprosté většině případů je u této skupiny pacientek volena v adjuvantní léčbě hormonální terapie. Adjuvantní chemoterapie je u pacientek s hormonálně dependentním / HER2 negativním karcinomem volena podle standardně dostupných klinicko-patologických charakteristik, na jejichž základě lze stanovit riziko relapsu onemocnění a přibližně určit benefit adjuvantní chemoterapie. Nověji můžeme využít ke zhodnocení prognózy (ve smyslu rizika relapsu onemocnění) a benefitu adjuvantní chemoterapie multigenové testy, ke kterým patří i vyšetření MammaPrint a BluePrint.

01/2024 Doc. MUDr. Otakar Čapoun, Ph.D., FEBU
Kastrační léčba pokročilého karcinomu prostaty spočívá v aplikaci agonistů nebo antagonistů hormonu uvolňujícího luteinizační hormon (luteinizing hormone-releasing hormone, LHRH). Relugolix je nejnovější perorální antagonista LHRH, jehož hlavní využití spočívá v podávání v době kolem radikální radioterapie karcinomu prostaty, v případě relapsu prostatického specifického antigenu po radikální prostatektomii u pacientů indikovaných k salvage radioterapii nebo v případě, kdy u lokálně pokročilého karcinomu prostaty nelze provést radikální léčbu. Mezi další indikace patří primárně metastazující hormonálně senzitivní karcinom prostaty bez možnosti kombinace kastrační léčby s antiandrogeny nové generace. Indikace k podání reíugoíixu by měla být dána rozhodnutím multidisciplinárního uroonkoíogického týmu.

01/2024 MUDr. Jana Katolická, Ph.D.
Karcinom prostaty je jedním z nejčastějších nádorů u mužů. Lutecium-177 vipivotid tetraxetan je nový teranostický lék pro léčbu pokročilého metastazujícího karcinomu prostaty. Je prokázáno, že významně zlepšuje míru přežití pacientů s karcinomem prostaty, kvalitu jejich života a také prodlužuje dobu do progrese onemocnění.
 

01/2024 MUDr. Juraj Ďuraš; MUDr. Martin Lachnit; prof. MUDr. Roman Hájek, CSc.
Difuzní velkobuněčný B lymfom je nejčastějším maligním lymfomem v našich podmínkách. Standardní léčbou založenou na imunochemoterapii R-CHOP (rituximab, cyklofosfamid, doxorubicin, vincristin, prednison) a záchranné terapii na bázi platinového režimu a vysokodávkované chemoterapie s autologní transplantací je možno vyléčit asi 60-70 % pacientů. Zlepšení prognózy v první linii ve srovnání s režimem R-CHOP u pacientů s rizikovým onemocněním přinesla kombinace polatuzumab vedotinu s R-CHP (rituximab, cyklofosfamid, doxorubicin, prednison) s 27% redukcí rizika progrese, relapsu nebo úmrtí ve dvou letech s 2letým přežitím bez progrese 76,7 % vs. 70,2 % při standardní léčbě (poměr rizik [hazard ratio, HR] 0,73; p = 0,02). Jako perspektivní se dále v první linii jeví kombinace režimu R-CHOP s tafasitamabem a lenalidomidem, resp. bispecifickými protilátkami glofitamabem, epcoritamabem a odronextamabem zapojujícími mechanismy T buněčné imunity. V situaci relabované nemoci u pacientů s progresí nemoci do 1 roku je nyní standardním postupem buněčná terapie přípravky CAR-T terapie (T lymfocyty s chimérickým antigenním receptorem) axicabtagen ciíoíeuceíem (axi-cel) a lisocabtagen maraleucelem (liso-cel), které ve srovnání s platinovými režimy a vysokodávkovanou chemoterapií s autologní transplantací přinesly 60-65% redukci rizika selhání léčby: 2leté přežití bez události (event free survival, EFS) 41 % u axi-celu vs. 16 % (HR 0,40; p < 0,001); 2leté EFS 45 % u liso-celu vs. 24 % (HR 0,35; p < 0,0001). Ve třetí a vyšší linii se velmi účinná jeví terapie bispecifickými protilátkami glofitamabem a epcoritamabem, u kterých v monoterapii je možno dosáhnout až 39 % kompletních remisí s následným trváním odpovědi delší než 12 měsíců až u 80 % pacientů. Dalšími nadějnými léky jsou imunokonjugát loncastuximab tesirin a kombinace monoklonální protilátky tafasitamabu s lenalidomidem.

01/2024 MUDr. Petra Čičátková; MUDr. Tomáš Horňák; MUDr. Anežka Kvetková; doc. MUDr. Daniela Žáčková, Ph.D.
Pokrok v terapii chronické myeloidní leukemie vedl k zásadnímu zlepšení prognózy pacientů s tímto onemocněním a k prodloužení délky života prakticky na roveň zdravých vrstevníků. Tato revoluční změna je spojena s objevem imatinibu, následovaného dalšími inhibitory tyrosinkináz (tyrosine kinase inhibitor, TKI) druhé a třetí generace: dasatinibem, nilotinibem, bosutinibem a ponatinibem. Mechanismem účinku všech zmíněných přípravků je jejich vazba do ATP vazebné domény konstitutivně aktivované kinázy BCR: ABL1 a její následná inhibice. Tyrosinkinázové inhibitory však ovlivňují i jiné kinázy a toto „off-target" působení je často skloňováno jako jedna z možných příčin nežádoucích účinků. Kromě toxicity léčby je závažným problémem vznik rezistence na ni, přičemž jejím nejlépe prozkoumaným mechanismem jsou mutace v ATP vazebné doméně. Jako jedno z možných řešení jak intolerance terapie TKI, tak selhání jejího účinku se nabízí i nejnovější přípravek, asciminib, působící odlišně, tj. vazbou do myristoylové kapsy s následnou alosterickou inhibicí kinázy BCR: ABL1. Cestě přípravku do klinické praxe i jeho současnému postavení v terapii pacientů s chronickou myeloidní leukemií se věnuje následující text.

01/2024 MUDr. Petr Soukup, MHA; MUDr. Jan Válka, Ph.D.
Již tři roky je na Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) v Praze přípravek gemtuzumab ozogamicin (Mylotarg) zařazen do standardního schématu indukční léčby spolu s klasickým režimem 3 + 7 (daunorubicin + cytosinarabinosid). V tomto sdělení shrneme dosavadní praktické zkušenosti, dokreslené kazuistickým příkladem a první stručné výsledky s použitím této terapeutické kombinace v léčbě pacientů s akutní myeloidní leukemií s nízkým či středním rizikem podle kritérií European LeukemiaNet 2017 na našem pracovišti.

01/2024 Prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D.
úvodní slovo

01/2024 Doc. MUDr. Jitka Fricová, Ph.D.
Průlomová bolest představuje přechodné zhoršení bolesti u pacientů s dobře kontrolovanou základní bolestí. U většiny pacientů dosahuje průlomová bolest svého maxima během 5-15 minut, je většinou obtížně předvídatelná; až 48 % pacientů udává, že záchvat nedokážou nikdy předpovědět a pouze 19 % pacientů udává, že příchod ataky poznají vždy. Chronickou neuropatickou bolest lze připsat mnohočetné etiologii nádorů nebo metastázám. Včasné zahájení léčby atak průlomových bolestí je prevencí neadekvátního zvyšování základní dávky opioidu a brání následné kumulaci nežádoucích účinků léčby opioidy. Transmukózní fentanyl je určen k optimálnímu řešení atak průlomových bolestí s rychlým nástupem u onkologických pacientů.

01/2024 MUDr. Pavlína Nosková, Ph.D.
Léčba bolesti v onkologii vyžaduje používání analgetik z řad silných opioidů. Fentanyl je standardním opioidem v její léčbě. Farmakologické vlastnosti fentanylu jsou podstatou praktického užívání fentanylu v transdermální formě, která přináší výhody pro pacienty i lékaře. Předností je zejména dlouhodobé udržení analgeticky účinné dávky, aplikační komfort a nezatěžování gastrointestinálního traktu další medikací.

01/2024 Doc. PharmDr. Miroslav Miletín, Ph.D.
Monoklonální protilátky (monoclonal antibodies, mAb) patří spolu s prostředky genové terapie k nejdynamičtěji se rozvíjejícím skupinám léčiv. Trendem jsou různé typy modifikací základní struktury mAb, zlepšující jejich farmakokinetické a farmakodynamické vlastnosti. Patří sem i protilátky konjugované s další aktivní molekulou, tedy nesoucí další účinný princip (Antibody-Drug Conjugates, ADC). Konjugovanou molekulou je nejčastěji silný cytotoxin různého charakteru a mechanismu účinku. Monoklonální protilátky zde slouží především jako nosič cytotoxinu, vyhledávající specifický antigen. Konjugované monoklonální protilátky se skládají ze tří důležitých součástí – vlastní mAb, cytotoxinu a Línkem, který je spojuje. Předmětem článku je přehled cytotoxinů využívaných u klinicky povolených ADC, typů linkerů a jejich vlastností.

01/2024 MUDr. Lenka Ostřížková
Incidence nádorů žlučových cest postupně roste. Velká část pacientů přichází s lokálně pokročilým, neresekabilním nebo metastazujícím onemocněním. Základem léčby je kombinace chemoterapie gemcitabinu a cisplatiny. Přidání imunoterapie – durvalumabu – prodlužuje dobu do progrese onemocnění i přežití nemocných a nezhoršuje kvalitu jejich života.

01/2024 MUDr. Marie Beneš Kočová
Kazuistika popisuje případ pacienta s karcinomem pankreatu, který po operaci a adjuvantní terapii časně progredoval do metastatického stadia. Paliativní systémová léčba v rámci první linie (gemcitabin + nab-paclitaxel) a druhé linie (pegylovaný iiposomáiní irinotekan + 5-fluorouracii) přinesla pacientovi významný benefit v prodloužení celkového přežití i doby do progrese při zachování dobré kvality života.

01/2024 MUDr. Tereza Drbohlavová; MUDr. Jana Krejčí
Standardem léčby inoperabiiního nemaiobuněčného karcinomu III. klinického stadia je u pacientů únosných k radikálnímu přístupu konkomitantní chemoradioterapie následovaná konsolidační imunoterapií v déice až 12 měsíců. Tento postup vede ke zlepšení léčebných výsledků (včetně celkového přežití). U pacientů, kteří nejsou schopni absolvovat konkomitantní chemoradioterapii, se nabízí sekvenční chemoradioterapie s využitím akcelerované hypofrakcionace.

01/2024 MUDr. Jana Krejčí; MUDr. Petr Opálka, CSc., MBA; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Osimertinib je tyrosinkinázovým inhibitorem třetí generace, vysoce účinný i v oblasti centrálního nervového systému, kde často nádory plic generalizují. Léčba je vyhrazena pro nemocné s nemalobuněčným plicním karcinomem s mutací receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR). V současné době je hrazena u pacientů s pokročilým či generalizovaným onemocněním, ale i v adjuvanci po dobu tří let, kdy významně snižuje riziko vzniku relapsu nemoci.