01/2022

01/2022 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.

01/2022 Prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D.
Narodil se krátce před okupací spojeneckými vojsky Varšavské smlouvy do rodiny strojního inženýra a operátorky v Plzni. O svém budoucím zaměření se stanoveným cílem věnovat se medicíně měl poměrně jasno již ve 4. třídě základní školy po jedné z besed na lékařské téma - obvyklá touha být kosmonautem nebo prezidentem se u něj tedy prakticky neprojevila a ani nyní se neobjevuje. V době studia na gymnáziu v Plzni (1982-1986, původně Pionýrů, nyní Masarykovo) jej bavily spíše humanitní než technické předměty a po jeho zdárném ukončení se mu skutečně podařilo složit přijímací zkoušky na medicínu, čímž se přiblížil svému snu a přání, a v letech 1986-1992 vystudoval obor všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni.

01/2022 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Léčba pacientů s metastazujícím nemalobuněčným karcinomem plic bez přítomnosti specifických mutací má stále paliativní charakter. Nově se do terapie v první linii etablovala imunoterapie, která získala úhradu z veřejného zdravotního pojištění, a to již u všech podskupin pacientů bez ohledu na expresi ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed death-ligand 1, PD-L1). Pembrolizumab v monoterapii je možné použít pro léčbu v první linii u pacientů s expresí PD-L1 ≥ 50 %, v případě skupiny pacientů s expresí PD-L1 1-49 % máme možnost podat jednak kombinaci pembrolizumabu s chemoterapií (druh chemoterapie zohledňuje histologii) a nově také kombinaci chemoterapie s ipilimumabem a nivolumabem. V případě skupiny pacientů s expresí PD-L1 <1 % je jedinou možností imunoterapie, která má registraci a současně úhradu z veřejného zdravotního pojištění, a sice kombinace chemoterapie s ipilimumabem a nivolumabem. Pembrolizumab přes prokázanou účinnost i v populaci PD-L1 negativních pacientů úhradu stanovenou nemá. Navzdory několika negativním klinickým studiím, jako například CheckMate 026 nebo IMpower131, se imunoterapie jednoznačně zařadila do první linie paliativní léčby u všech skupin pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem, kteří splňují podmínky úhrady a měla by být indikována, co nejdříve je to možné.

01/2022 MUDr. Jaromír Roubec, Ph.D.
V přehledu autor uvádí známé i nové informace o expresi genu ROS1 způsobující nádorovou proliferaci. Tento léčebný cíl může být příznivě ovlivněn tyrosinkinázovým inhibitorem entrectinibem. Tato preferovaná léčba je nyní novou možností pro pacienty s genovou aberací ROS1.

01/2022 MUDr. Ondřej Bílek
Imunoterapie checkpoint inhibitory prokázala pozoruhodný přínos v léčbě řady onkologických diagnóz včetně karcinomu plic. Standardně je indikována léčba inhibitory receptoru programované buněčné smrti 1 / ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death protein 1 / programmed cell death-ligand 1, PD-1/PD-LI) v monoterapii, jako kombinovaná imunoterapie s inhibitory cytotoxického antigenu 4 asociovaného s T lymfocyty (cytotoxic T-lymphocyte antigen 4, CTLA-4) nebo v kombinaci s jinými léčebnými modalitami, např. chemoterapií či radioterapií. Tento článek si klade za cíl představit aktuální možnosti léčby karcinomu plic durvalumabem - pětiletá data studie PACIFIC a tříletá data studie CASPIAN.

01/2022 MUDr. Marie Drösslerová
Ani radikální chirurgická léčba časného stadia nemalobuněčného plicního karcinomu (non-small cell lung cancer, NSCLC) nedává jistotu vyléčení. Adjuvantní chemoterapie zlepšuje absolutní pětileté přežití pouze o cca 5 %. Řadu let nedošlo v adjuvanci k zásadní inovaci. Studie ADAURA přináší průlom. Došlo dokonce k jejímu předčasnému odslepení. Důvodem jsou impozantní výsledky osimertinibu v adjuvantním podání u pacientů s NSCLC s mutací receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR), stadia IB-IIIA. A právě přelomové studii ADAURA je článek níže věnován.

01/2022 Doc. MUDr David Vrána, Ph.D.
Paliativní léčba hormonálně dependentního karcinomu prsu s negativitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) zaznamenala konečně v posledních několika letech větší posun, když se do běžné klinické praxe dostaly inhibitory cyklin dependentní kinázy 4/6 (cyclin-dependent kinase 4/6, CDK4/6) a současně prokázal svoji účinnost a bezpečnost inhibitor onkogenu pro izoformu alfa (phosphatidylinositol-4,5-bisphosphate 3-kinase catalytic subunit alpha, PIK3CA) alpelisib. Alpelisib je inhibitor kinázy PIK3CA, která v případě přítomnosti aktivační mutace „gain-of-function“ zásadně ovlivňuje karcinogenezi karcinomu prsu. Tento enzym je mutovaný u přibližně 40 % pacientek s karcinomem prsu. S ohledem na skutečnost, že CDK4/6 inhibitory se etablovaly v léčebných standardech lokálně pokročilého či metastazujícího karcinomu prsu první linie, a vzhledem k výsledkům studie BYLieve byl alpelisib registrován a je v tuto chvíli doporučen jako druhá linie paliativní léčby v případě přítomnosti mutace PIK3CA po selhání kombinace inhibitoru aromatázy s CDK4/6 inhibitorem.

01/2022 MUDr. Miloš Holánek, Ph.D.
Karcinom prsu s pozitivitou receptoru pro lidský epidermální růstový faktor 2 (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) je agresivním onemocněním, u kterého je k dosažení optimálních léčebných výsledků třeba využít všech dostupných modalit moderní onkologické léčby. Díky kombinaci chemoterapie a cílené anti-HER2 terapie, která je dlouhodobým léčebným standardem, bylo dosaženo výrazného zlepšení léčebných výsledků. Léčba HER2 pozitivního karcinomu prsu bez vzdáleného postižení je podávána s kurativním cílem. Značná část pacientek s HER2 pozitivním karcinomem je léčena neoadjuvantní terapií s následným provedením operačního výkonu. Dlouhodobým standardem po provedení operace bylo pokračování v adjuvantní anti-HER2 terapii bez ohledu na účinek neoadjuvantní léčby. V současné době je novým standardem v léčbě HER2 pozitivních pacientek s reziduálním postižením po neoadjuvantní terapii léčba pomocí trastuzumabu emtansinu (T-DM1), což je spojeno s výrazným zlepšením prognózy této podskupiny pacientek.

01/2022 MUDr. Martina Zimovjanová, Ph.D.
Prognóza nemocných s neresekovatelným či metastazujícím karcinomem prsu s pozitivitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) se významně zlepšila zavedením nových anti-HER2 přípravků. Současným léčebným standardem je kombinace taxanů s pertuzumabem a trastuzumabem v první linii s následnou terapií trastuzumab emtansinem v druhé anti-HER2 linii. Možnosti léčby pokročilého HER2 pozitivního karcinomu prsu se stále rozvíjejí, k dispozici jsou další anti-HER2 přípravky, jako např. trastuzumab deruxtecan (fam-trastuzumab deruxtecan-nxki [DS-8201a]). Trastuzumab deruxtecan prokázal velmi slibné výsledky v klinických studiích DESTINY-Breast01 a DESTINY-Breast03. Cílem sdělení je prezentace výsledků klinických studií s trastuzumab deruxtecanem s návrhem algoritmu managementu léčby nemocných s HER2 pozitivním pokročilým karcinomem prsu podle nejaktuálnějších mezinárodních doporučení.

01/2022 MUDr. Monika Náležinská; MUDr. Josef Chovanec, Ph.D.
Inhibitory poly(adenosindifosfát-ribóza) polymerázy (PARP) vstupují jako cílená terapeutika do armamentaria epiteliálního ovariálního karcinomu. V rámci klinických studií byl potvrzen účinek udržovací terapie na prodloužení intervalu po léčbě chemoterapií do další progrese, s nutností zahájit další linii paliativní chemoterapie. Finální analýza dat ze studií a studie z reálné praxe potvrdily bezpečnost dlouhodobého užívání niraparibu v udržovací léčbě. Hematologické a nehematologické nežádoucí účinky se minimalizují, pokud je dodržena individualizace dávkování při zahájení terapie. Ani cílené léčbě se nevyhýbá možnost vzniku různých mechanismů rezistence. V rámci skupiny inhibitorů PARP souvisí rezistence zejména s obnovením správné funkce homologní rekombinace. Účinnou cestou v překonání rezistence k inhibitorům PARP je užití kombinované terapie.

01/2022 MUDr. Klaudia Regináčová; doc. MUDr. Martina Kubecová, Ph.D.
Karcinom ovaria patří dlouhodobě mezi onemocnění s nejistou prognózou a vysokou mortalitou. S postupujícími poznatky se ukazuje význam inhibice poly(ADP-ribóza) polymerázy (poly[ADP-ribose] polymerase, PARP) v terapii onemocnění. Studie SOLO1 u nově diagnostikovaného pokročilého karcinomu ovaria prokázala benefit olaparibu jako udržovací léčby ve výrazném zlepšení přežití bez nemoci při dobré kvalitě života pacientek.

01/2022 MUDr. Igor Richter, Ph.D.; doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D.; MUDr. Jiří Bartoš, MBA
V léčbě metastazujícího karcinomu ledviny došlo v posledních letech k významnému rozšíření léčebných možností. Aktuálním letitým standardem je podání tyrosinkinázových inhibitorů, novějším postupem je podání imunoterapie zaměřené na kontrolní body imunitní reakce. V poslední době se ukazuje, že významnější vliv by mohla mít kombinovaná léčba. Jednou z možností je i kombinace tyrosinkinázového inhibitoru axitinibu s monoklonální protilátkou avelumabem. Tato protilátka inhibuje kontrolní body imunitní reakce a výsledkem je aktivace imunitního systému. Přehledový článek se zabývá aktuálním postavením této kombinace v léčbě první linie metastazujícího karcinomu ledviny.

01/2022 MUDr. Eva Kindlová
V posledních letech dochází k významnému rozvoji léčebných modalit v terapii karcinomu prostaty. Nové léky ze skupiny přípravků cílených na androgenní receptor (androgen receptor targeted agents, ARTA) mají zásadní přínos pro celkové přežití a rovněž umožňují zlepšit či udržet kvalitu života pacienta. Postupně jsou zařazovány do léčebných schémat - nejprve u metastazujícího kastračně rezistentního karcinomu prostaty, později v léčbě metastazujícího hormonálně senzitivního karcinomu a nejnověji u karcinomů nemetastazujících kastračně rezistentních. V následujícím textu se budeme věnovat jejich úloze zejména u metastazujícího hormonálně senzitivního karcinomu prostaty.
 

01/2022 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Neoadjuvantní chemoradioterapie následovaná chirurgickou resekcí představuje zlatý standard léčby nádorů jícnu a gastroezofageální junkce. Postavení neoadjuvantní chemoradioterapie je definováno několika studiemi a její indikace je poměrně jasná, kdežto vlastní indikace chirurgického výkonu, ačkoli v České republice obvyklá, je mnohem méně jednoznačná. Benefit adjuvantní chemoterapie byl prokázán v několika retrospektivních hodnoceních a v současné době máme i data prokazující benefit imunoterapie ve formě checkpoint inhibitorů po komplexní léčbě nádorů jícnu a gastroezofageální junkce u pacientů, kteří nedosáhli kompletní remise po neoadjuvantní chemoradioterapii, a to na základě klinické studie CheckMate 577. Nivolumab získal registraci v této indikaci, nicméně úhrada z veřejného zdravotního pojištění v tuto chvíli chybí.

01/2022 MUDr. Marián Liberko; doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA
Možnosti léčby hepatocelulárního karcinomu se po dlouhém období stagnace od zavedení sorafenibu zejména v posledních letech výrazně rozšiřují. V současnosti máme k dispozici tři možnosti volby v první linii léčby (sorafenib, lenvatinib a atezolizumab + bevacizumab) a tři možnosti volby v druhé linii léčby (regorafenib, cabozantinib a ramucirumab). Výrazně do léčby pacientů s hepatocelulárním karcinomem promlouvá imunoterapie. Tento článek má za cíl podat přehled současných možností léčby tohoto onemocnění se zaměřením na léčbu pokročilých stadií.

01/2022 MUDr. Magdalena Halámka, Ph.D.
Kolorektální karcinom patří v České republice k nejčastějším nádorům. I přes zavedený screening tohoto onemocnění je až 20 % pacientů diagnostikováno v metastazujícím stadiu IV. Současné léčebné možnosti nedovolují kurativní přístup u těchto pacientů, nicméně komplexní onkologická léčba zahrnující chemoterapii, cílenou léčbu, operační výkony a radioterapii jim nabízí několikaleté přežití při dobré kvalitě života.

01/2022 Prof. MUDr. Jaroslav Štěrba, Ph.D.; MUDr. Michal Kýr, Ph.D.; PharmDr. Šárka Kozáková, MBA; prof. MUDr. Dalibor Valík, Ph.D., DABCC
Koncept personalizované medicíny je jedním z hlavních léčebných směrů v pediatrické onkologii posledních přibližně 15 let. Potřeba individualizace léčby či její personalizace vyplynula z klinických zkušeností a léčebných výsledků dosažených na bázi léčby čistě podle klinických protokolů, které - jakkoli přinesly do klinické medicíny potřebný prvek standardizace - často nebyly schopny zohlednit faktor jedince. Mezi faktory jedince patří z těch základních věk, komorbidity, souběžná terapie a vývoj těchto aspektů v průběhu onemocnění. V dalším textu se zaměříme na stručný rozbor aspektů vlastního onemocnění, aspektů celkového kontextu organismu hostitele, tj. pacienta, kterého léčíme, a dále aspektů léčiv, resp. léčebné strategie, jíž pacienta léčíme.

01/2022 MUDr. Rostislav Kotásek; Mgr. Luboš Homola; doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Radioterapie představuje vedle radikální prostatektomie základní léčebnou metodu lokalizovaného karcinomu prostaty. I přes významné pokroky v radioterapii stále dochází téměř u třetiny pacientů k lokální recidivě onemocnění. Současné možnosti kurativní terapie lokální recidivy karcinomu prostaty po radioterapii zahrnují radikální prostatektomii, brachyterapii, kryoablaci, fokusovaný ultrazvuk vysoké intenzity (high-intensity focused ultrasound, HIFU). Vzhledem ke změnám tkání po proběhlém ozáření jsou všechny tyto metody zatíženy významným rizikem klinicky závažné toxicity a selhání léčby. Proto je velká část pacientů s radiorekurentním karcinomem prostaty léčena pouze paliativní hormonální léčbou, případně sledována bez aktivní terapie. Jednu z perspektivních metod u této skupiny pacientů představuje ireverzibilní elektroporace (irreversible electroporation, IRE). Kazuistika prezentuje pacienta s lokální recidivou karcinomu prostaty ošetřeného metodou IRE na našem pracovišti.