Vybrané články

02/2020 MUDr. Simona Michalčová
Kazuistika popisuje atypickou imunitní odpověď, která byla zaznamenána v prvních třech měsících terapie, u pacienta s vysoce rizikovým melanomem stadia III, léčeného adjuvantně anti-PD-1 protilátkou nivolumabem. Vyšetření PET/CT (positron emission tomography / computed tomography) prokázalo přítomnost patologických lymfatických uzlin v mediastinu, podezření na intersticiální plicní proces a rozsáhlé denzifikace v podkoží končetin s patologickou metabolickou aktivitou. Ve spolupráci s pneumoonkologem byla vyloučena autoimunitní pneumonitida jako nežádoucí účinek imunoterapie.

02/2020 MUDr. Ilona Procházková
Solární keratóza je často se vyskytující dysplazie epidermis, kdy dochází k proliferaci atypických keratinocytů. Vzniká na místech často vystavených UV záření, častěji u lidí fototypu I a II. Na podkladě solární keratózy může vzniknout spinocelulární karcinom. Léčba je chirurgická, fyzikální a topická. K topické léčbě nyní nově přibyla terapie ingenol-mebutátem v gelu.

02/2020 MUDr. Miroslav Důra
Protinádorová imunoterapie se stává standardem léčby ve stále se zvyšujícím počtu diagnóz. Vedle jejího prokázaného protinádorového účinku je již dnes známa řada jejích specifických nežádoucích účinků, jejichž společným jmenovatelem je imunitní podklad jejich vzniku. Předkládaný článek shrnuje nejčastější typy kožní toxicity imunoterapie, včetně hodnocení závažnosti podle nové verze CTCAE (Common Terminology Criteria for Adverse Events). V rámci managementu léčby je přihlédnuto k současným doporučením ESMO (European Society for Medical Oncology) a NCCN (National Comprehensive Cancer Network).

02/2020 MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D.
Vznik nádorové rezistence na cílenou léčbu představuje významný zdravotnický problém. Překonání těchto mechanismů by vedlo k prodloužení účinku této formy léčby, která vyniká výrazně vyšším procentem terapeutických odpovědí než imunoterapie. Klíčem k vývoji nových léčiv, která by potencovala účinek BRAF a MEK inhibitorů, je podrobné zmapování mechanismů rezistence. Tato práce poukazuje na některé mechanismy epigenetické, genetické a působení nádorového mikroprostředí. Poukazuje i na vliv imunitního systému, který nabízí jednu z cest, jak účinek cílené terapie potencovat.

02/2020 MUDr. Eugen Kubala
Úspěšná cesta pokračuje. Léčba melanomu se po úspěších u pokročilého a metastazujícího melanomu přenesla do adjuvantní léčby. Zásadním úkolem je stanovit stadia časného melanomu vhodná pro adjuvantní léčbu. Podle nové klasifikace se ukazuje, že prognóza stadií IIB a IIC je horší než u stadia IIIA. Této skupině pacientů je zatím adjuvantní léčba odpírána a čekáme na výsledky probíhajících studií. Protože riziko relapsu onemocnění je vysoké (40-60 %), je cílem současného výzkumu přesunout adjuvantní léčbu do stadia II. Studie Keynote 716 (MK 3475-716 - NCT03553836) si dala za cíl zjistit, zda adjuvantní léčba s pembrolizumabem u rizikových stadií IIB a IIC povede k oddálení relapsu onemocnění. Na stadium III se zaměřily hlavní studie cílené léčby COMBI AD a imunoterapie EORTC 18071, CheckMate-238, Keynote 054. Otázkou není, zda léčit, ale jakou léčbou začít, zvláště u melanomu s mutací BRAF V600. Adjuvantní léčba u tohoto stadia prokázala jednoznačný benefit a o jejím použití není pochyb. Bohužel, nemáme jasno o následné léčbě při relapsu v průběhu nebo po ukončení adjuvantní léčby.

01/2020 Speciální vydání - MUDr. Věra Benešová
Protinádorový účinek inhibitorů CDK4/6 v kombinaci s hormonální léčbou významně prodlužuje přežití bez progrese s prodloužením doby života. Užití této kombinační léčby v běžné klinické praxi zásadně mění možnosti léčby našich pacientek.

01/2020 Speciální vydání - MUDr. Ondřej Bílek
Karcinom plic představuje nejčastější příčinu úmrtí v souvislosti s onkologickým onemocněním. Nejčastěji je diagnostikován ve stadiu lokálně pokročilého nebo metastazujícího onemocnění. V současné době je již nedílnou součástí léčebného algoritmu imunoterapie, zejména anti-PD-1 a anti-PD-LI checkpoint inhibitory. Tento článek si klade za cíl shrnout dosavadní léčebné výsledky durvalumabu u pacientů s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic.

01/2020 Speciální vydání  - MUDr. Marián Liberko; doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D.
Kazuistika popisuje případ pacientky se stenozujícím karcinomem rekta a mnohočetnou generalizací do jater. U pacientky bylo systémovou chemobioterapií (mFOLFOX + panitumumab) dosaženo významné klinické odpovědi jaterních metastáz umožňující radikální chirurgický výkon na játrech v rámci „liver first approach“. Následné zařazení chemoradioterapie primárního tumoru rekta vedlo k výrazné regresi podle zobrazovacích metod a pacientka byla indikována k radikálnímu výkonu na rektu. Kombinace modalit onkologické terapie u selektované skupiny pacientů s generalizovaným kolorektálním karcinomem může přestavovat potenciálně radikální přístup se šancí na dlouhodobé přežívání.

01/2020 Speciální vydání - MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.; MUDr. Hana Steinbergerová; prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.; prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA; MUDr. Tomáš Svoboda, Ph.D.
Nemalobuněčný plicní karcinom je i nadále velkým socioekonomickým problémem. Většina nádorů je zachycována v pokročilém nebo metastatickém stadiu a dostupné léčebné metody, až na malý počet pacientů se specifickými mutacemi, nejsou spojeny s uspokojivými výsledky. Základem většiny režimů je radiochemoterapie, ale přidání indukční ani udržovací cytostatické léčby žádný benefit nepřineslo. Velkým příslibem je však nyní moderní imunoterapie PD-1 a PD-L1 inhibitory. Především v kombinaci s radioterapií senzibilizující k větší účinnosti této imunoterapie by se mohla brzy stát standardem většiny léčebných doporučení. Jako výhodnější se v této souvislosti jeví hypofrakcionované ozáření limitovanými cílovými objemy než užití klasické frakcionace a větších polí. Jakou roli hraje abskopální efekt, zůstává nadále nejisté.

01/2020 Speciální vydání - MUDr. Tomáš Blažek
Terapie mozkových metastáz se dostává do popředí zájmu díky novým možnostem paliativní systémové terapie a pokrokům v lokální terapii. Zdokonalení technik radioterapie, cílená terapie a imunoterapie znatelně ovlivnily prognózu pacientů i jejich celkové přežití. Zásadní roli přitom hraje počet metastáz, jejich lokalizace, histologický typ a přítomnost či absence klíčových struktur (receptorů, ligandů) pro cílení terapie. Záměrem tohoto souhrnného článku je poskytnout přehled současných léčebných možností a nastínit, jakým směrem se bude ubírat radioterapie mozkových metastáz.

01/2020 Speciální vydání - MUDr. Lukáš Chlachula
Radioterapie je jedna z metod léčebného armamentaria, využívaná ve všech stadiích nádorového onemocnění. V drtivé většině je indikací radioterapie lokální ošetření nádorového ložiska. Využitím moderních technik lze zvýšit efektivitu za současného snížení nežádoucích účinků. Četné literární zdroje popisují i tzv. abskopální efekt - imunitně zprostředkovanou odpověď neozářených nádorových buněk. Kombinace s imunoterapií, tzv. checkpoint inhibitory (anti-CTLA-4, anti-PD-1 a anti-PD-LI), přináší nové možnosti v posílení komplexního protinádorového účinku za současného využití abskopálního efektu.

01/2020 Speciální vydání - MUDr. Milan Vošmik, Ph.D.
Moderní imunoterapie pomocí checkpoint inhibitorů zažívá v běžné klinické praxi obrovský rozmach. V preklinické i klinické praxi je pozorována synergie imunoterapie a radioterapie. Důvodem je schopnost radioterapie aktivovat protinádorovou imunitu, a to i mimo ozářené nádorové ložisko (tzv. abskopální efekt). Aktivovaná protinádorová imunita je jednou z důležitých podmínek léčebného účinku imunitních checkpoint inhibitorů.

01/2020 Speciální vydání - Doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D.; MUDr. Tomáš Blažek; MUDr. Marián Liberko
Radioterapie má velmi důležité místo v léčbě nádorových onemocnění. Obvykle se používá v léčbě lokalizovaného onemocnění v kombinaci s chirurgickým výkonem nebo jako léčba kurativní s chemoterapií nebo bez ní. U generalizovaného onemocnění má zpravidla paliativní záměr s cílem ulevit pacientovi od potíží. Nicméně s rozvojem radioterapeutických technik se posunují i indikace radioterapie. Využívá se radikálních dávek záření a technik také v léčbě metastazujícího onemocnění s cílem zlepšit nejen lokální kontrolu, ale i celkové přežití. Preklinické a experimentální studie totiž prokazují systémové účinky radioterapie, které ovlivní imunitní reakce působící i na ložiska nádoru mimo ozařovaný objem. Novou příležitost pak představuje kombinace radioterapie s imunoterapií. Cílem sdělení je přehled prací a studií, které se zabývají přínosem radioterapie primárního nádoru u synchronního metastazujícího onemocnění.

01/2020 Pohled za hranice
Přinášíme Vám další díl v rámci rubriky Pohled za hranice, ve které představujeme životní příběhy českých lékařů, kteří vykonávají svou lékařskou praxi delší dobu mimo naši republiku. Rádi bychom Vám zajímavou formou osobního příběhu pohledem českých lékařů přinesli informace o možnostech, výhodách, ale i nevýhodách a úskalích vykonávání lékařské praxe v zahraničí. Zajímavé bude i porovnání týkající se různých států, oborů medicíny apod. Pro některé z Vás, kteří byste uvažovali o práci v zahraničí, či naopak pro Vás, kteří nechtějí nebo to pro ně není z různých důvodů dostupné, by nová rubrika mohla přinést zajímavé čtení a poučení.

01/2020 MUDr. Jiří Tomášek, Ph.D.
Přinášíme kazuistiku 75leté ženy, která se léčí 4,5 roku pro metastazující kolorektální karcinom a klade důraz na ambulantní léčbu, která by ji neměla významně omezovat.

01/2020 MUDr. Hana Korunková
Bude prezentován případ nemocné, která je léčena pro metastazující kolorektální karcinom po dobu šesti let. Léčena byla šesti liniemi systémové léčby a dvěma lokálními zákroky na játrech. V rámci systémové léčby byla využita všechna dostupná cytostatika indikovaná pro danou diagnózu, s výjimkou capecitabinu, přípravky cílené léčby s výjimkou bevacizumabu a využili jsme možnost rechallenge inhibitoru EGFR.

01/2020 MUDr. Leona Koubková
Lepší porozumění molekulární biologii nádorů a rozšiřující se možnosti jejich genotypizace vedou k posílení precizní medicíny, jejíž podstatou je snaha o individualizovanou léčbu. Jsou to především genetické změny nádoru, které nám pomáhají predikovat odpověď na molekulárně cílenou léčbu. Mezi ně patří také přestavba genu ALK (anaplastická lymfomová kináza, anaplastic lymphoma kinase) u nemalobuněčného plicního karcinomu (non-small cell lung cancer, NSCLC), která nám predikuje účinnost ALK inhibitorů, významně zlepšujících léčebné výsledky u pacientů s tímto závažným onemocněním. Alectinib, současný standard prvoliniové léčby ALK pozitivních NSCLC, je vysoce selektivní a potentní inhibitor ALK a RET (rearranged during transfection) tyrosinkinázy a od 1. 11. 2019 má i v České republice stanovenu úhradu v 1. linii léčby.

01/2020 MUDr. Juraj Ďuraš; MUDr. Michal Kaščák; prof. MUDr. Roman Hájek, CSc.
Současný demografický vývoj s narůstajícím zastoupením osob vyššího věku je spojen s nárůstem incidence hematologických malignit, včetně non-Hodgkinových lymfomů. Vyšší věk je spojen se signifikantně horší prognózou - jednak v důsledku přirozeného poklesu orgánových funkcí organismu, jednak v důsledku zvýšeného výskytu komorbidit, které limitují možnosti léčby.
Stážovací vyšetření se u seniorů zásadně neliší od vyšetření realizovaných u mladších nemocných. Standardním zobrazovacím vyšetřením je výpočetní tomografie (computed tomography, CT) trupu, vyšetření PET/CT (pozitronová emisní tomografie / CT) je doporučeno u pacientů s agresivním lymfomem, léčených s kurativní intencí. U folikulárního lymfomu je PET/CT vhodné zejména před zvažovanou lokální léčbou radioterapií k potvrzení lokalizované nemoci.
K posouzení geriatrických rizik a objektivnímu zhodnocení celkového stavu je jako screeningový test doporučen dotazník Geriatric 8 (G8). V případě nízkého dosaženého skóre (≤ 14) je vhodné provedení komplexního geriatrického hodnocení, které kromě posouzení fyzické výkonnosti zahrnuje i zhodnocení soběstačnosti (základních a instrumentálních aktivit denního života), duševního stavu, případného smyslového postižení a komorbidit.
Léčba starších pacientů s lymfomem vyžaduje personalizovaný přístup. V případě dobrého celkového stavu umožňujícího podání standardní léčby lze i u starších nemocných očekávat výsledky podobné výsledkům dosahovaným u mladých pacientů. U „zranitelných“ nemocných v horším zdravotním stavu by měla být léčba vedená s cílem prodloužení života s důrazem na zachování jeho kvality a se snahou vyvarovat se intenzivním léčebným postupům s rizikem toxicity. U terminálně nemocných, kteří nebudou profitovat z onkologické terapie, je doporučena jen symptomatická podpůrná léčba. Léčebné možnosti u konkrétních nejčastějších klinických jednotek uvádíme v druhé části článku.

01/2020 MUDr. Viktor Maňásek
Chemoterapií indukovaná neutropenie, a především febrilní neutropenie, představují závažnou komplikaci protinádorové systémové léčby. V profylaxi indikujeme ve specifických situacích růstové faktory myelopoézy. Kromě filgrastimu a pegfilgrastimu došlo v poslední době k vývoji mnoha biosimilárních přípravků, které prokázaly podobný léčebný a bezpečností profil ve srovnání s originálními přípravky. Biosimilární léčiva podléhají týmž schvalovacím procesům a týmž standardům farmaceutické kvality, bezpečnosti a účinnosti, které se vztahují na veškerá biologická léčiva schválená v Evropské unii. Při snížení nákladů na biosimilární přípravky by mohlo dojít k optimalizaci používání růstovým faktorů s lepší dostupností pro indikované nemocné.

01/2020 MUDr. Tomáš Blažek
Léčba karcinomu prostaty zaznamenala za posledních 10 let výrazné pokroky. V terapii lokalizovaných stadií je kladen důraz na kvalitu života pacientů po radikální léčbě a snahu o minimalizaci pozdních nežádoucích účinků léčby. Pacienti dosahují velmi dobrých léčebných výsledků a jejich celkové přežití, resp. nádorově specifické přežití je ve srovnání s jinými malignitami znatelně lepší. Podobný trend lze zaznamenat v případech generalizovaného onemocnění. Pokroky v paliativní systémové terapii metastatického karcinomu prostaty se pozitivně promítly do zlepšení celkového, resp. nádorově specifického přežití. Terapie cílená na androgenní receptor nabízí pacientům s generalizovaným karcinomem prostaty nové perspektivy nejen z pohledu zlepšení celkového přežití, ale především kvality života během léčby. Záměrem tohoto souhrnného článku je poskytnout přehled současných možností terapie metastazujícího, hormonálně senzitivního karcinomu prostaty.