Vybrané články

05/2020 MUDr. Marián Liberko; doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA
Kazuistika popisuje případ pacienta s lokálně pokročilým karcinomem pankreatu, kde kombinací chemoterapie a chemoradioterapie došlo ke konverzi primárně radikálně neresekabilního onemocnění (lokálně pokročilý karcinom pankreatu) na onemocnění resekabilní s dosažením významné patologické odpovědi.

05/2020 MUDr. Mária Maco
Obinutuzumab spolu s bendamustinem se v současnosti používá u pacientů s folikulárním lymfomem, kteří jsou refrakterní na rituximab nebo na jeho kombinaci s chemoterapií. Kazuistika popisuje případ pacienta, u kterého byla s úspěchem použita kombinace obinutuzumabu s bendamustinem a následně udržovací léčba obinutuzumabem v opakovaném relapsu po předchozích liniích léčby s rituximabem.

05/2020 MUDr. Stanislav John
Inhibitory receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) se staly standardní součástí kombinovaných léčebných schémat metastazujícího/pokročilého kolorektálního karcinomu. Jejich použití je vázáno na doplnění mutačního stavu genů KRAS a NRAS a z hlediska dlouhodobé účinnosti je doporučováno hlavně u levostranných tumorů.^1,2 Následující kazuistika ukazuje výrazný přínos použití EGFR inhibitoru panitumumabu v léčbě pacienta s lokálně pokročilým tumorem rektosigmoidea, která i po letech nakonec vedla k velké naději na úplné uzdravení.

05/2020 MUDr. Petra Pokorná
V níže popsaném případu se budeme snažit předat zkušenosti s podáním nové moderní chemoterapie u dlouhodobě léčeného pacienta s generalizovaným adenokarcinomem apendixu.

05/2020 MUDr. Vladimír Červeňák, MUDr. Zdeněk Chovanec, Ph.D., MUDr. Alena Berková, Ph.D., doc. MUDr. Jiří Vaníček, Ph.D., MUDr. Tomáš Hanslík, MUDr. Sabina Svobodová, MUDr. Robert Novák
Mezi nejčastější tumory thymu patří epiteliální nádory. Řadí se sem thymomy a karcinomy thymu. Jsou velmi vzácné, přesto patří k nejčastějším nádorům předního mediastina u dospělých. Thymus je orgán imunologického systému, který můžeme běžně sledovat při různých vyšetřovacích metodách hrudníku. Více se s ním setkáváme u dětí, ale ani u dospělých není výjimkou. Problémem u dospělých je jeho variabilní vzhled, neboť s věkem dochází k procesu involuce. Involuci podporuje i vliv kortikosteroidů během nadměrného stresu. Stejně tak mohou vést ke změně jeho tvaru a velikosti i patologické léze. Základy embryologie, anatomie spolu se znalostmi jednotlivých zobrazovacích metod jsou nezbytnou podmínkou pro přesnou diagnostiku benigních i maligních tumorů brzlíku. Jen správná identifikace těchto patologií umožňuje zvolit vhodnou metodu terapie.

05/2020 MUDr. Jana Zuchnická; MUDr. Jana Mihályová; MUDr. Jaromír Gumulec; prof. MUDr. Roman Hájek, CSc.
Chronickou lymfocytární leukemii provází dysfunkce imunitního systému. Nerovnováha imunity se mimo jiné projevuje zvýšeným výskytem autoimunitních cytopenií. Pro volbu správného terapeutického postupu je důležité zhodnotit diferenciálně diagnosticky i jiné příčiny anemie, trombocytopenie či granulocytopenie. V terapii se uplatňují zejména kortikosteroidy, intravenózní imunoglobuliny, rituximab, případně další imunosupresiva. Nedostatečná odpověď na terapii je indikací pro zahájení léčby chronické lymfocytární leukemie.

05/2020 MUDr. Jindřich Kopecký, Ph.D.
Kožní spinocelulární karcinom (cutaneous squamous cell carcinoma, cSCC) patří svojí incidencí mezi nejčastější kožní nádory. Zásadní význam v léčbě cSCC má stále chirurgická intervence. Inoperabilní či metastazující cSCC patří svým výskytem mezi méně častá, avšak nevyléčitelná onemocnění. V systémové léčbě se používají jak cytostatické přípravky (nejčastěji cisplatina, 5-fluorouracil) a dále pak tyrosinkinázové inhibitory. I když je dosahováno těmito přípravky relativně dobré léčebné odpovědi, problematická zůstává jejich účinnost z dlouhodobého hlediska. Cemiplimab je dalším z řady imunitu modulujících léků, které cílí proti receptoru programované buněčné smrti PD-1 (programmed cell death protein 1, PD-1, CD279). Dosavadní výsledky mají nejen dobrou léčebnou odpověď, ale především si udržují dlouhodobou účinnost. Kvůli těmto vlastnostem se staly lékem první volby pro inoperabilní/metastazující onemocnění cSCC.

05/2020 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.
Paliativní péče je poskytována nemocným s nevyléčitelným onemocněním a je zaměřována na kvalitu života pacientů a jejich rodin. Nejde o „vítěznou medicínu", nepopírá smrt a nesnaží se ji oddálit, ale není ani medicínou nihilistickou, ve smyslu „tady už se nedá nic dělat". Je medicínou aktivní, která se snaží o zmírnění utrpení. Dále se článek zabývá kategorizací paliativní péče, a detailně pak plánem paliativní péče. Tento plán je tvořen individuálně, na základě klinického stavu nemocného a rovněž podle jeho přání. Pacient s karcinomem plic je obvykle významně symptomatický. Podle publikovaných dat je zřejmé, že časná paliativní péče vede nejen ke zlepšení kvality života, nižšímu výskytu depresí, ale i k prodloužení přežití. Je důležité zdůraznit, že kvalitní paliativní péči nelze na zdravotnických pracovištích poskytovat bez zázemí dostatečného počtu vzdělaných pečujících pracovníků, kteří mají vysokou profesní i lidskou hodnotu.

05/2020 MUDr. Libor Havel
Imunoterapie v podobě blokátorů kontrolních bodů imunitních reakcí (checkpoint inhibitory) cílených na PD-1/PD-L1 či CTLA-4 se stala nedílnou součástí léčebných algoritmů plicního karcinomu. Dynamiku pokroku na tomto poli lze nepochybně nazvat až neuvěřitelnou. V podmínkách České republiky je v dostupnosti jednotlivých léčeb patrné jisté opoždění vůči světu. Je však celá řada nemocných, kteří hodlají maximálně využít všech dostupných léčebných možností, i když třeba nejsou hrazeny z všeobecného zdravotního pojištění. Následující text je proto koncipován jako přehled dostupných a v některé části světa registrovaných léčebných metod, nikoli toho, co je v současné době v ČR kryto úhradou zdravotního pojištění.

05/2020 MUDr. Leona Koubková
Lepší porozumění molekulární biologii nádorů a rozšiřující se možnosti jejich genotypizace vedou k posílení precizní medicíny, která nám umožňuje personalizovanou léčbu. Jsou to především genetické změny nádoru, které nám pomáhají predikovat odpověď na molekulárně cílenou terapii, a vybrat tak pro naše pacienty nejúčinnější léčbu. Zavedením cílené léčby založené na molekulární typizaci do klinické praxe se podařilo významně prodloužit dobu přežití pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic, a to v některých případech až o několik let při velmi dobré kvalitě jejich života.

05/2020 Prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc.
V celosvětovém měřítku je karcinom plic nejčastěji diagnostikovaným typem zhoubného nádoru u mužů i u žen (11,6 % celkového počtu nově diagnostikovaných zhoubných nádorů) a je nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění (1,8 mil. úmrtí, tzn. 18,4 % z celkového počtu úmrtí na nádorová onemocnění). Mezi základní léčebné modality karcinomu plic patří léčba chirurgická, radioterapie, chemoterapie, cílená (terčová) léčba a imunoterapie. Kombinovaná chemoterapie je základní a nezbytnou léčebnou modalitou všech pacientů s malobuněčným karcinomem. Chemoterapie má také v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic významnou roli i v době biologické léčby a imunoterapie. Má uplatnění v léčbě adjuvantní, neoadjuvantní, podává se souběžně s radioterapií nebo po ní může následovat, význam má i paliativní chemoterapie, udržovací chemoterapie a metronomická chemoterapie.

05/2020 MUDr. Radovan Vojtíšek, Ph.D.
Plicní karcinomy jsou celosvětově nejčastěji diagnostikovanými nádorovými onemocněními. Radioterapie může být indikována v jejich léčebném algoritmu za určitých okolností v jakémkoliv stadiu onemocnění s odpovídajícím léčebným záměrem. Jedná se o velmi dynamicky se rozvíjející disciplínu, která promptně zařazuje do svých léčebných postupů nejmodernější zobrazovací metody, nejnovější poznatky z radiobiologie a rovněž moderní technologie sloužící k přesnému dodání dávky do cílového objemu.

05/2020 MUDr. Adam Peštál, Ph.D.
Pacienti s plicním karcinomem jsou indikováni k operační léčbě na pokladně zjištěného stadia nemoci a interního stavu. Pro nemalobuněčný karcinom plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) jsou vhodná k chirurgické léčbě stadia I, II a IIIA (podle klasifikace TNM). Přísně individuálně lze uvážit i stadia vyšší. Malobuněčný karcinom plic (small cell lung cancer, SCLC) je vhodný k operačnímu řešení jen při parametrech T1—2(3), N0(1), M0. Cílem operační léčby je dosáhnout resekce bez ponechání nádorové tkáně, tzv. resekce R0. Součástí chirurgické léčby plicního karcinomu je i systematická lymfadenektomie, tedy kompletní odstranění plicních, hilových a stejnostranných mediastinálních lymfatických uzlin.

05/2020 Prof. MUDr. Radoslav Matěj, Ph.D.; prof. MUDr. Pavel Dundr, Ph.D.; MUDr. Helena Hornychová, Ph.D.; prof. MUDr. Aleš Ryška, Ph.D., RNDr. Ivana Tichá, Ph.D.

05/2020 Prof. MUDr. Radoslav Matěj, Ph.D., prof. MUDr. Pavel Dundr, Ph.D.
V následujícím textu máte možnost se seznámit s plnou verzí doporučeného postupu bioptického vyšetření nádorů plic, který jsme v rámci skupiny spoluautorů připravili v roce 2019 pod záštitou Společnosti českých patologů ČLS JEP (SČP). V rámci naší odborné společnosti obdobné doporučené postupy vypracováváme pro všechny hlavní diagnózy nádorových onemocnění.

05/2020 MUDr. Jiří Votruba, Ph.D.
Bronchologie se vyvíjí a poskytuje klinikům stále lepší možnosti miniinvazivní diagnostiky. Dále trvá logické dělení na flexibilní a rigidní endoskopii, podle různých kritérií je však možností dělení i více, jak uvedeme v následujícím textu.

05/2020 Prof. MUDr. Jiří Ferda, Ph.D., MUDr. Eva Ferdová, doc. MUDr. Jan Baxa, Ph.D., prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc., MUDr. Petr Mukenšnabl, Ph.D., doc. MUDr. Hynek Mírka, Ph.D.
Molekulární metody zobrazení u karcinomu plic představují v současnosti základní diagnostické postupy při stanovení přítomnosti nádorového onemocnění, stagingu i restagingu. Nejčastějším typem zobrazení je kombinace pozitronové emisní tomografie a výpočetní tomografie (positron emission tomography / computed tomography, PET/CT) s podáním ¹⁸F-fluorodeoxyglukózy, které se využívá jako základní metoda stanovení klinického stadia onemocnění před zahájením terapie. Kombinované vyšetření pozitronovou emisní tomografií a magnetickou rezonancí (PET/MR) dovoluje doplnit i plně validní zobrazení mozkové tkáně, ale jeho nevýhodou je prodloužení doby vyšetření, která pro nemocné v horším klinickém stavu nemusí být akceptovatelná. Jako alternativní možnost zobrazení farmakokinetiky v tkáních s možností předpovědi i hodnocení účinku terapie se jeví kvantifikace obsahu jódu pomocí perfuzní výpočetní tomografie (computed tomography, CT) nebo CT s duální energií. Okrajové využití mohou mít v posouzení biologie nádorů i jiná radiofarmaka, jako ¹⁸F-fluorothymidin k posouzení proliferační aktivity nebo ⁶⁸Ga-DOTA deriváty u řady neuroendokrinních plicních nádorů k posouzení hustoty somatostatinových receptorů.

05/2020 MUDr. Martin Svatoň, Ph.D.
Cílem tohoto článku je získat základní představu o moderním trendu v diagnostice plicního karcinomu. Věnuje se stručně jak celkovému pohledu na pacienta, tak i zobrazovacím metodám a verifikaci nalezených lézí. V oblasti zobrazovacích metod objasňuje koncept užití vyšetření trupu metodou pozitronové emisní tomografie kombinované s výpočetní tomografií (positron emission tomography / computed tomography, PET/CT) a vyšetření mozku metodou magnetické rezonance (magnetic resonance, MR). V morfologické verifikaci se věnuje jak klasickým metodám, tak i moderním navigačním bronchoskopickým systémům. Opomenuty nejsou ani patologické požadavky na adekvátní diagnostiku plicního karcinomu včetně molekulárních markerů.

05/2020 MUDr. Zdeněk Merta, CSc.
Prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., se narodila 18. 2. 1952 v Brně. Po absolvování brněnské lékařské fakulty nastoupila v roce 1976 do služeb tehdejšího OÚNZ Brno-venkov, kde jako sekundární lékařka poznala práci na neurologii, chirurgii a na interních odděleních v Tišnově a Ivančicích, a také, osudově, v tehdejší nemocnici tuberkulózy a respiračních nemocí v Babicích nad Svitavou, která se roku 1980 na devatenáct let stala jejím trvalým pracovištěm.

04/2020 MUDr. Igor Richter, Ph.D.; doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D.
Česká republika celosvětově dosahuje prvenství v incidenci zhoubných nádorů ledvin. Přibližně 70 % zhoubných nádorů ledvin představuje světlobuněčný renální karcinom, který je spojen s dysfunkcí genu von Hippel-Lindau (VHL). Tato porucha je spojena s akumulací hypoxií indukovatelného faktoru (hypoxia-inducible factor, HIF), v jejímž důsledku dochází k podobným metabolickým jevům jako při hypoxii. Výsledkem je indukce vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (vascular endothelial growth factor, VEGF) s následnou stimulací angiogeneze. Racionálním podkladem terapie je proto inhi - bice angiogeneze. Podle aktuální úhradové vyhlášky mají největší význam v léčbě první linie metastazujícího světlobuněčného renálního karcinomu inhibitory receptoru vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (vascular endothelial growth factor receptor, VEGFR) sunitinib a pazopanib. U většiny pacientů dochází ale postupně k progresi onemocnění. Do druhé linie lze aktuálně indikovat novější inhibitor VEGFR cabozantinib, který působí i na jiné signální dráhy (MET, AXL). Tato skutečnost dovoluje překonávat rezistenci na předchozí inhibitory VEGFR. Důkazem jsou výsledky studie METEOR, kde cabozantinib prokázal ve srovnání s everolimem významné prodloužení přežití bez známek progrese, celkové přežití i dosažení léčebné odpovědi po předchozí léčbě inhibitory VEGFR. Na našem pracovišti jsme cabozantinib začali v klinické praxi používat od roku 2018. Níže popisujeme kazuistiku pacienta léčeného právě cabozantinibem.