02/2021

02/2021 MUDr. Eva Sedláčková, MBA
Životní cesta dr. Bajčiové se s tou mojí poprvé zkřížila v roce 2003 při práci v neformální interdisciplinární Karcinoidové skupině, zabývající se diagnostikou a terapií neuroendokrinních nádorů. Byla tehdy jedinou zástupkyní dětské onkologie mezi námi, „dospělými“ onkology. Časté pracovní schůzky, domácí i zahraniční kongresy s aktivní účastí členů skupiny nám poskytly příležitost probírat záležitosti profesní i rodinné, a navzdory vzdálenosti Praha - Brno se Vierka zařadila do úzkého okruhu mých blízkých přátel. V pozdějších letech, když nám odrostly děti, začaly jsme spolu vyrážet na společné dobrodružné dovolené. Vieru tak znám nejen z života profesního, ale i z života osobního. Ze společných chvil, které jsme trávily nejen dlouhými debatami o onkologii, ale i o běžných lidských problémech, které nám život předkládá, oceňuji nejen její smysl pro humor, ale i její reakce ve stresových situacích, které jsme spolu zažily. Třeba bloudění v lese v Jizerských horách, dohánění odjíždějícího trajektu po 16 km dlouhém sestupu soutěskou na Krétě, výstup do kráteru sopky Vulcano nebo sjezd divoké řeky na raftu v Turecku.

02/2021 Doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.; MUDr. Aneta Rozsypalová; MUDr. Ludmila Boublíková, Ph.D.
Pozitronová emisní tomografie s využitím 18-ftuorodeoxyglukózy (FDG-PET) je zobrazovací metoda, která umožňuje zobrazení na základě metabolické aktivity zobrazované tkáně - hodnocením aktivity glukózového metabolismu. U pacientů s testikulárními nádory může být metodou velmi nápomocnou, zejména v rámci rozhodování o další léčbě při přítomnosti nádorového rezidua, ale také mj. v hodnocení toxicity léčby, jako je např. bleomycinem indukovaná pneumonitida. Význam této metody narůstá zejména u pokročilých nádorů a vysoce rizikových pacientů. I přes to, že nám tato metoda nabízí nové možnosti zobrazení, i zde jsou jistá úskalí, na která se snažíme poukázat v tomto článku.

02/2021 MUDr. Petra Holubová, Ph.D.; doc. MUDr. Martin Doležel, Ph.D.; MUDr. Igor Hartmann, Ph.D.
Základním pilířem sledování u mužů podstoupivších radikální radioterapii je monitorace prostatického specifického antigenu. V souladu s doporučením National Comprehensive Cancer Network je odběr prostatického specifického antigenu prováděn každých 6-12 měsíců prvních pět let po léčbě a následně jednou ročně. Pro predikci úspěchu léčby po radikální lokální terapii byly vytvořeny nomogramy využívající jako korelát histopatologické faktory. Pro lepší lokalizaci relapsu nádoru prostaty byly vyvinuty nové technologie pozitronové emisní tomografie využívající cholin, ¹⁸F-ftuciclovin a ⁶⁸Ga-prostatický specifický membránový antigen. Pro hodnocení míry postradiační toxicity můžeme využít některou z akceptovaných škál (RTOG, FC-LENT SOMA, Common Terminology Criteria for Adverse Events).

02/2021 MUDr. Jana Katolická, Ph.D.
Neinvazivní uroteliální karcinom močového měchýře je běžně léčen lokální terapií. Intravezikální aplikace vakcíny Bacillus Calmette-Guérin (BCG) prokázala u pacientů středního a vysokého rizika významný přínos. Novou možností léčby nádorů nereagujících na BCG vakcínu je aplikace pembrolizumabu.

02/2021 Doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.
Kardiovaskulární choroby jsou velmi významnou příčinou morbidity a mortality pacientů s karcinomem prostaty. Androgenní deprivace a léčba zaměřená na signalizaci androgenního receptoru (androgen receptor-targeted agent, ARTA) zvyšuje riziko kardiovaskulárních komplikací. Data z randomizovaných studií i klinické praxe ukazují na fakt, že pokud se ARTA nasadí až po chemoterapii docetaxelem, je kardiovaskulární riziko ještě vyšší než při použití těchto léků v prechemoterapeutické indikaci. Existuje asociace mezi karcinomem prostaty a fibrilací síní, která je u těchto pacientů nezávislým prediktorem mortality. K prodloužení intervalu QT u pacientů s karcinomem prostaty přispívá zejména navozený hypoandrogenní stav a hypokalemie spojená s hormonální léčbou.

02/2021 MUDr. Martin Lukeš; MUDr. Petra Holečková; MUDr. Viktor Vik, Ph.D.; MUDr. Petr Holý, Ph.D.; MUDr. Tomáš Novotný
Radioterapie karcinomu prostaty patří k základním terapeutickým modalitám lokalizovaného či lokálně pokročilého karcinomu prostaty. Hlavní úskalí, stejně jako u chirurgické léčby, představuje množství a závažnost postterapeutických komplikací. V případě radioterapie se jedná zejména o gastrointestinální a urogenitální toxicitu. Přes veškeré pokroky v modalitách radioterapie se nepodařilo tyto nežádoucí účinky radiační léčby zcela eliminovat. Velmi nadějné výsledky z tohoto pohledu nabízejí práce dokumentující využití perirektálního polyethylenglykolu (PEG) (SpaceOAR™ Hydrogel). Tento biodegradabilní hydrogel určený k vytvoření většího prostoru mezi přední stěnou rekta a prostatou byl u pacientů indikovaných k radioterapii pro karcinom prostaty schválen organizací Food and Drug Administration v roce 2015 k medicínskému použití. V České republice prozatím nenalezl, ani přes začlenění do národních doporučení a poměrně značné rozšíření a popularitu v zahraničí, výraznější rozšíření či využití. Cílem článku je shrnutí dostupných informací a výsledků o využití PEG hydrogelu při radioterapii karcinomu prostaty, doplněné o naše vlastní zkušenosti s prvním souborem 81 pacientů v České republice po aplikaci SpaceOAR™ Hydrogelu.

02/2021 Doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.
Bronchogenní karcinom je v České republice příčinou téměř 5,5 tisíce úmrtí ročně, medián celkového přežití metastazujících a recidivujících nádorů při standardní chemoterapii je přibližně jeden rok. Již více let je výjimkou asi 10 % nemocných s cílenou léčbou podle výskytu mutace receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR) nebo translokace anaplastické lymfomové kinázy (anaplastic lymphoma kinase, ALK). Pokrokem jsou tyrosinkinázové inhibitory (tyrosine kinase inhibitor, TKI) třetí generace jako anti-EGFR TKI osimertinib nebo anti-ALK TKI alectinib, brigatinib a lorlatinib, které umožnily prodloužit medián přežití na tři až pět let. Podat účinnou molekulárně cílenou léčbu u dalších vzácných molekulárních aberací, jako např. ROS1, BRAF, KRAS, NTRK, cMET, HER2/neu, by umožnila jednak identifikace této mutace pomocí metody „next generation sequencing" a následně úhrada registrovaného přípravku. Pro většinu pacientů bez řídicích mutací je nadějí na větší úspěch léčby možnost zařadit do léčebného algoritmu protinádorovou imunoterapii, a to co nejdříve po stanovení diagnózy. Hrazeným standardem je durvalumab jako konsolidační léčba po konkomitantní chemoradioterapii inoperabilního nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) s ligandem programované buněčné smrti 1 (programmed death-ligand 1, PD-L1) ≥ 1 %, s prodloužením mediánu celkového přežití na téměř čtyři roky. V první linii léčby pacientů s NSCLC máme pembrolizumab v monoterapii při PD-L1 ≥ 50 % a v kombinaci s chemoterapií při PD-L1 ≥ 1 %, v druhé linii je indikován bez ohledu na expresi PD-L1 nivolumab nebo atezolizumab. Další kombinace pro léčbu NSCLC v první linii s atezolizumabem, nivolumabem a pembrolizumabem jsou registrovány; celkově použití protinádorové imunoterapie snižuje riziko úmrtí přibližně o 20-40 %, s prodloužením mediánu celkového přežití na 16-30 měsíců. Imunochemoterapie se zařazením durvalumabu nebo atezolizumabu je významně účinná rovněž u pacientů s extenzivním stadiem malobuněčného karcinomu.

01/2021 Doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D.; MUDr. Tereza Kohlová
Snahou článku je podat přehled studií publikovaných v roce 2020, které mění a změnily klinickou praxi v radiační onkologii. Výčet studií nemá ambice být kompletní, určitě nebudou obsaženy všechny zajímavé, ale většina těch nejpodstatnějších randomizovaných studií fáze III. Radioterapii, podobně jako jiné obory v roce 2020, ovlivňovala pandemie covidu-19, a proto se do praxe rychleji zaváděly např. kratší hypofrakcionační režimy. Na druhou stranu je důležité si uvědomit, jak je časový faktor pro výsledky léčby našich pacientů důležitý. Na prvním místě v každé situaci jsou především onkologické výsledky a postupy vycházející zejména z dat velkých randomizovaných studií.

02/2021 MUDr. Nikol Rušarová; MUDr. Hana Študentová, Ph.D.
Karcinom prostaty patří celosvětově mezi jedno z nejčastějších nádorových onemocnění postihujících muže. I přes časnou diagnostiku přichází stále mnoho pacientů s již metastatickým postižením. Hledání ideální sekvence léčby pro pokročilý karcinom prostaty je v současné době jednou z nejčastějších otázek.

02/2021 MUDr. Igor Richter, Ph.D.; doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D.; MUDr. Vladimír Šámal, Ph.D.; MUDr. Jiří Bartoš, MBA
Cílená léčba a imunoterapie významně prodloužily celkové přežití u pacientů s metastazujícím karcinomem ledviny. Standardy ESMO, NCCN a České onkologické společnosti ČLS JEP definují celkem tři linie léčby. S rozšířením nových léků a prodloužením přežití se proto dostává do popředí i otázka identifikace 4. linie léčby. K dispozici nemáme data vycházející z randomizovaných studií. Aplikace 4. linie léčby se proto může lišit podle jednotlivých center, navíc je ovlivněná i možností úhrady.

02/2021 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Léčba generalizovaného kolorektálního karcinomu je bohužel stále většinou s paliativním záměrem. Do léčebného algoritmu paliativní systémové léčby se postupně dostaly nové molekuly, a to jednak ze skupiny imunoterapie: pembrolizumab, nivolumab či kombinace nivolumabu s ipilimumabem byly schváleny Food and Drug Administration (FDA) pro předléčený kolorektální karcinom s defektem v mismatch repair genech / vysokou mikrosatelitovou instabilitou (dMMR/MSI-H) a pembrolizumab získal schválení FDA do první linie paliativní léčby těchto pacientů. V České republice jsou bohužel tyto molekuly v indikaci kolorektálního karcinomu bez registrace a samozřejmě bez úhrady. Současně se do klinické praxe dostala kombinace cetuximabu a encorafenibu u předléčených pacientů s BRAF V600E mutací, bohužel zatím také bez úhrady.

02/2021 MUDr. Jana Katolická, Ph.D.
Metastatické kostní postižení se běžně vyskytuje u urogenitálních typů karcinomů - zejména prostaty (85 %) a ledvin (40 %). Látky cílené na kosti - bisfosfonáty a denosumab - jsou silnými inhibitory kostní resorpce pro prevenci kostních příhod u pacientů se solidními nádory. Ve studii fáze III denosumab významně oddálil kostní příhody ve srovnání s kyselinou zoledronovou u pacientů s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty a renálním karcinomem. Kromě toho denosumab u těchto pacientů vykazoval vynikající účinek na bolest a kvalitu života související se zdravím.

02/2021 MUDr. Leona Koubková
V posledních letech jsme svědky rozšiřujících se možností genotypizace nádorů, která nám umožňuje posílení precizní medicíny, jejíž podstatou je snaha o individualizovanou léčbu. Zvyšuje se také množství léčebných přípravků, které umožňují molekulárně cílenou terapii nádorů s prokázanými genetickými aberacemi. Patří mezi ně i entrectinib, který je účinný u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic, u něhož je prokázána přestavba genu ROS1 či fúze genu NTRK, a to i při metastatickém postižení centrálního nervového systému.

02//2021 MUDr. Lukáš Chlachula
Monoklonální protilátky vůči různým strukturám představují v onkologické léčbě významný milník a tvoří jasně etablovanou skupinu protinádorové terapie. Jejich uplatnění však nacházíme prakticky ve všech oborech medicíny. Mezi jedny z prvních masově etablovaných v onkologické praxi patří bevacizumab. Existují ale i biosimilární léčiva, která nejsou identickými generickými kopiemi referenčních léčiv, nicméně vykazují vlastnosti s referenčním přípravkem shodné. Mvasi® je první biosimilární přípravek k bevacizumabu schválený FDA a EMA k léčbě velké skupiny nádorových onemocnění. Specifickým procesem schválení (totality of evidence, TOE) prokázal stejné vlastnosti včetně účinnosti jako referenční produkt (bevacizumab).

02/2021 MUDr. Daniel Krejčí; MUDr. Lukáš Hruška
Lambertův-Eatonův myastenický syndrom (LEMS) je vzácná autoimunitní porucha přenosu nervosvalového signálu postihující presynaptickou membránu. Projevuje se primárně měnlivou svalovou slabostí, poruchami autonomního nervového systému a hyporeflexií.¹ Nejčastěji bývá LEMS etiopatogeneticky spojen s malobuněčným karcinomem, jehož diagnózu může manifestně předcházet. Terapie je symptomatická a doplňuje léčbu malobuněčného karcinomu plic. Kazuistika prezentuje charakteristický případ pacientky s LEMS a zároveň s netypicky dlouhou dobou přežití u malobuněčného karcinomu plic.

02/2021 MUDr. Jana Krejčí; MUDr. Petr Opálka, CSc., MBA; MUDr. Bc. Petr Zůna; MUDr. Daniel Krejčí; MUDr. Ferdinand Třebický; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Multiplicitní nádory nejsou v onkologii časté, nicméně jejich podíl se zvyšuje a je třeba jim věnovat pozornost. Náš nemocný s tetraplicitou (karcinom ledviny, karcinom hrtanu a dva bronchogenní karcinomy) je ukázkou boje a odhodlání. Přestože všechny tyto diagnózy jsou závažné a nemocný je od roku 2018 léčen mimo jiné pro generalizaci bronchogenního karcinomu do mozku, má chuť do života a nevzdává se. Prošel si operacemi, tracheostomií, gastrostomií, chemoterapií i radioterapiemi. V blízké době se budeme muset rozhodnout, kterou léčebnou cestou se vydat dále.

02/2021 MUDr. Igor Richter, Ph.D.; doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D.; MUDr. Vladimír Šámal, Ph.D.; MUDr. Jiří Bartoš, MBA
Léčba metastazujícího kastračně rezistentního karcinomu prostaty dosáhla v posledních 10 letech výrazného rozvoje. Přidání chemoterapie (docetaxel, cabazitaxel), léčby látkami cílenými na androgenní receptory (ARTA - abirateron, enzalutamid) a radia 223 významně prodloužilo léčebné výsledky pacientů s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty (metastatic castration-resistant prostate cancer, mCRPC). Abirateron v klinické praxi používáme nejčastěji před podáním chemoterapie založené na podání docetaxelu. Uvádíme kazuistiku pacienta s mCRPC, který je léčen abirateronem více než čtyři roky v indikaci před podáním chemoterapie.