Vybrané články

01/2021 MUDr. Milan Vošmik, Ph.D.
Prof. Jiří Petera, který nedávno oslavil významné životní jubileum, pochází z Libčic nad Vltavou. Právě toto starobylé městečko, ležící nedaleko od Prahy, formovalo v mnohém Jiřího povahu i budoucí zájmy, zejména o historii. Libčice jsou proslulé řadou archeologických památek z doby bronzové. Jméno Libčice je podle legend odvozeno od jména bájné Libuše, jejíž hradiště tam údajně stálo na skalách nad řekou Vltavou. A kousek od Libčic se také odehrála bitva známá z Jiráskových Starých pověstí českých jako bitva na Turském poli, nesoucí své jméno po Turovi, který stál v čele českého vojska a vítěznou bitvu zaplatil svým životem.

06/2020 Prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D.
Denosumab, 120 mg inj. s.c., významně přispívá k oddálení rozvoje kostní komplikace (patologická fraktura, míšní komprese, stav vyžadující radioterapii či chirurgickou intervenci) a zhoršení bolestí u pacientů s metastatickým postižením skeletu. Vstupní zajištění sanace chrupu a řádná suplementace kalcia a vitaminu D jsou nedílnou součástí a podmínkou úspěšné léčby s denosumabem.

06/2020 MUDr. Eugen Kubala
Léčba pokročilého a metastazujícího melanomu s mutací BRAF V600 kombinační léčbou inhibitory proteinkináz BRAF a MEK encorafenibem a binimetinibem byla prokázána ve studii COLUMBUS, jejíž výsledky byly aktualizovány v červnu 2020. Encorafenib je ATP-kompetitivní inhibitor BRAF, který je schopen, oproti jiným inhibitorům BRAF - dabrafenibu (2 hodiny) nebo vemurafenibu (0,5 hodiny) -, blokovat 30 hodin několik mutovaných forem BRAF proteinkinázy (např. V600E, V600D a V600K) v nádorových melanomových buňkách. Umožňuje téměř trvalou inhibici mutované formy BRAF kinázy. Podle aktualizovaných výsledků studie COLUMBUS byly potvrzeny výsledky doby přežití bez progrese (progression free survival, PFS) u kombinace encorafenib + binimetinib, kdy medián PFS dosáhl hodnoty 14,9 měsíce, oproti vemurafenibu, kde medián dosáhl hodnoty 7,3 měsíce. Významné je srovnání obou BRAF inhibitorů encorafenibu a vemurafienibu, které naznačilo vyšší účinnost encorafenibu oproti vemurafenibu (medián PFS 9,6 vs. 7,3 měsíce; poměr rizik [hazard ratio, HR] 0,68; 95% interval spolehlivosti [confidence interval, CI] 0,52-0,88; p = 0,0038). Kombinace BRAF inhibitoru encorafenibu a MEK inhibitoru binimetinibu významně prodloužila medián PFS na 16,4 měsíce a medián celkového přežití (overall survival, OS) na 33,6 měsíce bez navýšení toxicity oproti již zavedeným a používaným kombinacím inhibitorů BRAF a MEK, které používáme v léčbě BRAF V600 mutovaného melanomu. Při dlouhodobém sledování pacientů léčených kombinací encorafenib 450 mg + binimetinib 45 mg (COMBO 450) oproti vemurafenibu 960 mg dosáhlo 48měsíčního PFS 26 % pacientů vs. 12 % pacientů. Dalším primárním cílovým ukazatelem studie COLUMBUS byl aktualizovaný výsledek celkového přežití (OS). V dlouhodobém sledování s mediánem 60,6 měsíce byla prokázána nejvyšší míra OS u pacientů ze skupiny COMBO 450. Čtyřletého přežití dosáhlo 39 % pacientů léčených kombinační léčbou COMBO 450, 37 % pacientů léčených monoterapií encorafenib 300 mg (ENCO 300) a 26 % pacientů léčených vemurafenibem (VEM). Aktualizované výsledky studie COLUMBUS prezentované na konferenci pořádané American Society of Clinical Oncology (ASCO) 2020 jen potvrdily, že kombinace encorafenibu a binimetinibu je vysoce efektivní léčba u BRAF V600 mutovaného melanomu.

06/2020 MUDr. Kateřina Benková; MUDr. Zdeněk Kořístek, Ph.D.; MUDr. Petra Richterová; MUDr. Jana Mihályová; Mgr. Dagmar Zámoravcová; Ing. Karel Lach, CSc.; prof. MUDr. Roman Hájek, CSc.
Oxid arsenitý (arsenic trioxide, ATO) je lékem volby v léčbě relapsu akutní promyelocytární leukemie (acute promyelocytic leukemia, APL). Pro management léčby oxidem arsenitým u chronicky dialyzovaných pacientů však neexistují jednotná doporučení. Předložená kazuistika popisuje léčbu relabované APL pomocí ATO v dávce 10 mg 3* týdně po hemodialýze, přičemž byly frekventně kontrolovány laboratorní hodnoty a interval QT. Průběžně byly rovněž odebírány vzorky plazmy pro měření koncentrace arsenu. Léčba byla úspěšná a pacientka dosáhla molekulární remise bez výskytu závažnějších nežádoucích účinků. Autoři dále diskutují problematiku použití ATO u dialyzovaných pacientů a závěrem konstatují, že při léčbě APL u dialyzovaných pacientů lze bezpečně a efektivně použít ATO při pečlivém sledování pacienta. Informace o koncentraci arsenu v krvi není pro management léčby přínosná.

06/2020 MUDr. Petra Bělohlávková, Ph.D.
Myelodysplastický syndrom (MDS) 5q minus patří do kategorie MDS nízkého rizika s dobrou prognózou. Léčba lenalidomidem může účinně vést k dosažení transfuzní nezávislosti i cytogenetické remise se zlepšením celkového přežití pacientů. Prezentujeme případ pacientky, u které 5,5 roku po přerušení léčby lenalidomidem trvá dlouhodobá remise onemocnění.

06/2020 MUDr. Zdeněk Chovanec, Ph.D.; MUDr. Alena Berková, Ph.D.; MUDr. Vladimír Červeňák; MUDr. Tomáš Hanslík; MUDr. Adam Peštál, Ph.D.; MUDr. Vadym Prudius, Ph.D.; prof. MUDr. Ivan Čapov, CSc.
V kazuistice je prezentován případ 23letého muže, astmatika, došetřovaného pro náhle vzniklou dušnost, neúrazovou bolestivost levého ramene a zad po požití alkoholu. Na provedeném rentgenovém snímku bylo patrné rozšíření mediastina doleva a na následně provedeném vyšetření hrudníku výpočetní tomografií (computed tomography, CT) byl zřejmý infiltrát předního mediastina velikosti 4 * 5 * 5 cm. Vzhledem k nejednoznačné etiologii bylo dále provedeno plicní vyšetření a biopsie infiltrace pod CT kontrolou. Výsledek histologie nebyl jednoznačný, bylo vysloveno podezření na low grade myofibroblastický sarkom nebo teratom. Pacient byl tedy indikován k operační revizi, kdy byla provedena v jedné době nekomplikovaná diagnostická videothorakoskopická revize s vyšetřením cryo-cut a s následnou sternotomií rozšířenou o přední levostrannou thorakotomii s exstirpací infiltrátu mediastina. Definitivní histologie potvrdila nález zralého diferencovaného teratomu thymu.

06/2020

06/2020 MUDr. Jana Katolická, Ph.D.
U pacientů s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty byly doposud omezené možnosti léčby po selhání nebo rezistenci k docetaxelu rozšířeny o schválené přípravky abirateron acetát, cabazitaxel, enzalutamid a radium-223 dichlorid. I když bylo prokázáno, že každá z těchto látek významně prodlužuje celkové přežití v monoterapii, výsledky naznačují, že sekvence inovativních strategií s tradiční léčbou může dosáhnout aditivních nebo synergických účinků, což dále zvyšuje prospěch pro pacienta.

06/2020 MUDr. Alena Berková, Ph.D.; MUDr. Petr Vlček, Ph.D.; MUDr. Ilona Krejčová; MUDr. Tamara Vystrčilová; MUDr. Vladimír Červeňák; MUDr. Zdeněk Chovanec, Ph.D.; MUDr. Sabina Svobodová
Pacient ve věku 59 let s ulcerózní kolitidou je vyšetřován s intermitentními bolestmi břicha. Po provedení ultrazvukového vyšetření břicha bylo vysloveno podezření na mukokélu apendixu. Tato diagnóza byla následně potvrzena i na vyšetření magnetickou rezonancí. Mukokéla je chronická, cystická dilatace apendixu způsobená akumulací hlenu při luminální obstrukci. Mukokély jsou velice často asymptomatické. Pro potenciální malignitu a riziko ruptury se vznikem pseudomyxomu peritonea by měly být vždy chirurgicky odstraněny. U pacienta byla indikována a provedena laparoskopická apendektomie. Histologické vyšetření apendixu prokázalo low-grade apendikální mucinózní neoplazii (LAMN), hodnocenou podle WHO 2019 a 8. vydání TNM (tumor, nodes, metastasis) klasifikace jako pTis. Resekční linie byla bez patologických změn. Vzhledem k výsledku histologie byla apendektomie dostačujícím výkonem a pacient je dále sledován v rámci onkologické a gastroenterologické ambulance.

06/2020 MUDr. Andrea Jurečková
Prezentována je kazuistika pacientky s neuroendokrinním karcinomem jater a hormonálně podmíně­nou symptomatologií. Navzdory značnému vstupnímu rozsahu onemocnění a neuspokojivému účinku 1. linie léčby na bázi platiny byla následně léčena celkem třemi dalšími liniemi paliativní chemoterapie a přežívala více než 2,5 roku.

06/2020 MUDr. Ivo Kocák, Ph.D.; doc. MUDr. Ilona Kocáková, Ph.D.; doc. MUDr. Zdeněk Řehák, Ph.D.
V následující kazuistice popisujeme komplexní diagnostický a terapeutický postup u staršího pacienta s generalizovaným melanomem.

06/2020 MUDr. Klaudia Regináčová; doc. MUDr. Martina Kubecová, Ph.D.
V naší kazuistice prezentujeme pacientku s BRCA pozitivním karcinomem ovaria, která byla diagnos­tikována ve IV. stadiu onemocnění a podstoupila léčebné modality, které byly přístupné. Kazuistikou jsme chtěli zdůraznit význam multidisciplinárního týmu, nutnost genetického vyšetření při rozhodování o léčbě, a také vliv antiangiogenní a cílené léčby na přežití pacientky pří dobré kvalitě života.

06/2020 Doc. MUDr. Martina Kubecová, Ph.D.; MUDr. Klaudia Regináčová
Na příkladu pacientek s pokročilým karcinomem vaječníků se snažíme demonstrovat význam multidis­ciplinámího přístupu k tomuto onemocnění a jeho vliv na prodloužení přežití.

06/2020 MUDr. Michaela Miškovičová
Kazuistika popisuje případ mladé premenopauzální pacientky s hormonálně dependentním, HER2 negativním karcinomem prsu, diagnostikovaným ve stadiu generalizace do skeletu a lymfatických uzlin. Vzhledem k rozsahu postižení při nehrozící viscerální krizi a histopatologické charakteristice nádoru byla do první linie paliativní terapie zvolena kombinace inhibitoru cyklin-dependentní kinázy 4/6 (CDK4/6) ribociclibu s inhibitorem aromatázy letrozolem a agonistou hormonu uvolňujícího luteinizační hormon (LHRH). Tato léčba má velmi slibné výsledky podle randomizovaných studií, ve kterých ramena s ribociclibem ve srovnání s hormonální léčbou samotnou vykazují významnou dlouhodobou superioritu. Účinnost a profit z léčby je evidentní i u naší pacientky. Užívání terapie je ze začátku komplikováno závažnou hepatotoxicitou, etiologie je ale v tomto případě velmi suspektně multifaktoriální. Po mírné úpravě dávkování a pečlivé monitoraci jaterních parametrů pokračuje nemocná v terapii s velmi dobrou tolerancí, nyní již desátým cyklem.

06/2020 MUDr. Věra Benešová
Protinádorový účinek léčby inhibitory cyklin-dependentní kinázy 4/6 (CDK4/6) v kombinaci s hormo­nální léčbou metastazujícího hormonálně dependentního karcinomu prsu významně prodlužují přežití bez progrese s prodloužením délky života. Užití této kombinace v běžné klinické praxi zásadně mění možnosti léčby našich pacientek.

06/2020 MUDr. Tomáš Hanslík; MUDr. Zdeněk Chovanec, Ph.D.; MUDr. Alena Berková, Ph.D.; MUDr. Stanislav Špelda; MUDr. Michal Benej, Ph.D.; MUDr. Adam Peštál, Ph.D.; MUDr. Vadim Prudius, Ph.D.; prof. MUDr. Ivan Čapov, CSc.; MUDr. Vladimír Červeňák; MUDr. Tetiana Shatokhina
Autoři čtenáře seznamují prostřednictvím kazuistiky s pacientem, u kterého se nemalobuněčný plicní karcinom projevil netypicky objemným vyklenutím hrudní stěny. Zpočátku imponoval klinicky i radiolo­gicky jako sarkom hrudní stěny, jelikož nebyla patrná tumorózní infiltrace plicního parenchymu. Dále bylo přítomné ložisko pravého laloku štítné žlázy nejisté povahy. Rozuzlení a stanovení diagnózy přinesla až řada imunohistochemických testů. Podle genetického vyšetření byla v karcinomu prokázána přítomnost mutace ligandu programované buněčné smrti 1 (PD-L1) a následně byla nasazena imunologická terapie, která vedla k výrazné regresi nádorové masy hrudní stěny.

06/2020 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.; doc. MUDr. Jan Baxa, Ph.D.; prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.
Metastazující karcinom plic má velmi špatnou prognózu, s pětiletým přežitím kolem 5 %. Plicní zhoub­né novotvary s řídicí mutací, na kterou jsou dostupné biologicky cílené léky, mají lepší prognózu, jak ukazuje kazuistika nemocné se senzitivní řídicí EGFR mutací. Během léčby byla opakovaně prováděna biopsie tumoru i odběr periferní krve, tekutá biopsie, mj. k průkazu získané rezistentní mutace T790. Nemocná přežívá s metastazujícím adenokarcinomem plic osm let, stále s dobrou kvalitou života. Byla léčena opakovaně biologicky cílenou léčbou, chemoterapií i radioterapií. Kazuistika ukazuje na to, že díky vhodně volené sekvenci léčby podle předpokládaného či známého genetického profilu tumoru se i metastazující karcinom plic může změnit z takto závažného onemocnění na onemocnění chronické.

06/2020 MUDr. Leona Koubková
Dnes již víme, že nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) je geneticky nehomogenní skupinou nádo­rů. Průkaz genetických aberací nám pak umožňuje predikovat účinnost cílené léčby. Řadu let jsou již vyšetřovány mutace genu pro receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR). K dispozici máme tři generace inhibitorů tyrosinkinázy EGFR. Osimertinib je tyrosinkinázový inhibitor EGFR 3. generace, který byl nejprve schválen k léčbě pacientů s lokálně pokročilým nebo metastazujícím NSCLC s prokázanou mutací T790M EGFR (FDA 11/2015 a EMA 2/2016). V současné době je osimertinib schválen i pro léčbu první linie u pacientů s prokázanou aktivační mutací genu EGFR (FDA 4/2018 a EMA 6/2018).

06/2020 Mgr. Simona Šípová, MHA, a Bc. Michaela Tůmová

05/2020 MUDr. Lukáš Chlachula
Ačkoli má jak incidence, tak i mortalita plicních karcinomů v posledních letech v České republice spíše klesající tendenci, stále patří mezi jedny z nejčastějších nádorových onemocnění u nás u obou pohlaví. V posledních letech jsme schopni pacientům nabídnout stále více přípravků, které v boji s tímto zákeřným onemocněním využívají přirozené vlastnosti jejich vlastního imunitního systému. Níže zdokumentovaný případ popisuje spontánní regresi spinocelulárního plicního nádoru.