Prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D.

06/2020

 

Narodil se 6. února 1972 v Písku, dět­ství prožil ve Volarech a studentská léta pak v Prachaticích a Plzni, kde již zůstal a dodnes pracuje a žije.

Jeho cesta k medicíně nebyla tak samozřejmá a přímá. V průběhu školní docházky ve Volarech a v počátku studií na gymnáziu v Prachaticích více uvažoval o možnosti věnovat se archeologii, paleon­tologii nebo žurnalistice, účastnil se literár­ních a recitačních soutěží, hrál ochotnické divadlo, reprezentoval školy na atletických přeborech. Po družebním brigádnickém pobytu v sovchozu na venkově v Gomelské oblasti bývalého Sovětského svazu (nyní Bělorusko) byl kontaktován státní bez­pečností a v prvních dnech studentské stávkové pohotovosti v listopadu 1989 mu bylo jasně připomenuto, že možnosti jeho následného vysokoškolského studia se opravdu budou odvíjet od výsledného směru politického vývoje.

Po úspěšném ukončení studia na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni nastoupil v roce 1996 jako lékař na Hematologicko-onkologické oddě­lení Fakultní nemocnice Plzeň, kde se pod vedením primáře MUDr. Vladimíra Kozy věnoval problematice diagnosti­ky a léčby hematologických malignit, transplantací a dárcovství kostní dřeně, podpůrné léčbě, ošetřovatelským proble­matikám a působil také aktivně ve správ­ní radě Nadace pro transplantace kostní dřeně. Dvacet let působení na plzeňské hematoonkologii bylo velkou profesní a současně i životní školou. V roce 1999 získal atestaci pro interní lékařství I. stup­ně a v roce 2002 atestaci pro hematologii a transfuzní službu. Vedle klinické práce se více zaměřoval na problematiku před­cházení a řešení komplikací onkologické léčby, podpoře a bezpečnosti dárcovství kostní dřeně a podpoře ošetřovatelské péče nejen v České republice, ale i mezi­národně. Velmi aktivně pomáhal rozví­jet edukační a ošetřovatelsko-výzkumné projekty napříč tuzemskými hematoonkologickými centry a také v rámci stře­doevropské a východoevropské sester­ské skupiny Evropské společnosti pro transplantace kostní dřeně. V tématech řešení komplikací pacientů, léčebných i ošetřovatelských výstupů publikoval řadu původních i přehledových článků a v té době také tři monografie. Vedle toho se od roku 2006 začal aktivně věnovat i pedagogické činnosti (nepočítáme-li jeho výpomoc při praktických výukách mladších mediků na Ústavu anatomie LF UK v Plzni) - nejprve na Katedře ošetřovatelství Vysoké školy v Plzni o.p.s., následně Fakulty zdra­votnických studií Západočeské uni­verzity v Plzni a od roku 2009 i výuce na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni, kde v roce 2013 habilitoval na téma Významná postižení sliznic duti­ny ústní hematoonkologických pacientů.

Byla to řada postupných a návaz­ných okolností z osobního a profesní­ho života, které ho koncem roku 2015 přivedly ke změně a následnému pokra­čování v práci lékaře na Onkologické a radioterapeutické klinice Fakultní nemocnice Plzeň pod vedením prof. MUDr. Jindřicha Fínka, Ph.D., MHA. Nové prostředí přineslo i nové výzvy, potřebu dovzdělávání, pozná­vání, ale i další možnosti a otevřenost k pokračování v profesní, pedagogické a publikační činnosti, včetně možnosti dále a intenzivněji rozvíjet problematiku podpůrné léčby a péče u onkologických pacientů. Získal atestaci z klinické onkologie a na návrh profesora MUDr. Jiřího Vorlíčka, CSc., dr.h.c., byl zvolen předse­dou Sekce podpůrné léčby České onko­logické společnosti ČLS JEP. Monografie Postižení dutiny ústní a trávicího traktu onkologických pacientů (Vokurka S, et al. Praha: Current Media, 2016) S byla oceněna Českou onkologickou společností ČLS JEP jako nejlepší knižní publikace za rok 2016. V prosinci 2018 byl pak jmenován profesorem pro obor Vnitřní nemoci na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy.

 

 

Není bez zajímavosti, že jeho jméno najdeme také mezi „special thanks to...“ za lokální asistenci k přípravě dokumen­tárního filmu „One Survivor Remembers“, oceněného Academy Awards Oscar Winner 1996 a zaměřeného na osud Gerdy Weissmann Klein, účastnice pochodu smrti židovských dívek a žen v lednu až květnu 1945 do oblasti Volar na Šumavě. Stejně tak je zmíněn díky asistenci u přípravy knihy „The Secret Hunters“ (Sir. Ranulph Fieness; Little Brown and Company, 2001) s námětem rekonstrukce událostí závěrečných úseků a dní výše zmíněného pochodu smrti.

Profesor Samuel Vokurka se dále věnu­je aktivní a každodenní péči o onkolo­gické pacienty, vedle pedagogické čin­nosti v ošetřovatelských a lékařských oborech také osvětě a edukaci pacientů a veřejnosti. Je hlavním autorem šesti monografií a tří brožur, desítek člán­ků a vyzvaných přednášek v České republice i v zahraničí. Přechodně moderoval regionální pořad rozhovo­rů s plzeňskými lékaři „S doktorem bez pláště“ (TV redakce Styl Tip). Je před­sedou redakční rady časopisu Podpůrná léčba, členem redakční rady časopisu Onkologická revue a periodika Profi Medicína. Nejspíše není nic nepravdivé­ho na tvrzení, že jeho zaměření na řešení komplikací onkologické léčby, podporu pacientů a ošetřovatelství je svým způ­sobem zároveň i jeho hobby.

 

Mgr. Simona Šípová, MHA, a Bc. Michaela Tůmová