05/2023
Obsah čísla
tematický blok: PNEUMOONKOLOGIE
Léčba nádorů plic s řídicími mutacemi – nové molekuly a indikace
Treatment of lung cancer with targetable mutations – new drugs and indications
Milada Zemanová, Petra Zemanová
Imunoterapie v první linii léčby metastazujícího nemalobuněčného karcinomu plic
Immunotherapy in the first-line treatment of metastatic non-small cell lung cancer
Ján Podhorec, Ondřej Bílek
Aktuální přehled možností imunoterapie u karcinomu plic v České republice
Current overview of immunotherapy options for lung cancer in the Czech Republic
Gabriela Krákorová
Jaromír Roubec
Léčba osimertinibem napříč liniemi u nemalobuněčného karcinomu plic s mutací EGFR – kazuistika
Cross-lineage osimertinib treatment of non-small cell lung cancer with EGFR mutation – case report
Lenka Jakubíková
ALK-positive advanced non-small cell lung cancer patient with poor performance status – case report
Daniel Krejčí
Jana Krejčí, Petr Opálka, Norbert Pauk, Michal Vočka, Luboš Petruželka, Jiří Beneš
Entrectinib a boj s toxicitami – kazuistika
Entrectinib and the fight against toxicities – case report
Adéla Komancová, Petr Opálka, Norbert Pauk
Nivolumab u nemocné s NSCLC: protrahovaná, ale účinná léčba plná toxicit – kazuistika
Jana Krejčí, Petr Opálka, Norbert Pauk
Pembrolizumab: léčba u nemocných s osovými metastázami skeletu, po stabilizaci páteře – kazuistiky
Yelyzaveta Zhuber, Petr Opálka, Norbert Pauk, Tereza Drbohlavová
Maligní pleurální mezoteliom – kazuistika
Malignant pleural mesothelioma – case report
Petra Zemanová, Milada Zemanová, Jan Špaček
Kolik linií léčby lze podat nemocnému s nemalobuněčným plicním karcinomem – kazuistika
How many lines of treatment can be given to a patient with non-small cell lung cancer – case report
Jana Krejčí, Petr Opálka, Norbert Pauk
Jan Špaček
Ivosidenib v léčbě cholangiocelulárního karcinomu
Ivosidenib in the treatment of cholangiocellular carcinoma
Stanislav John
Současná doporučení pro antiemetickou profylaxi – souhrn
Current recommendations for antiemetic prophylaxis – summary
David Vrána
Sacituzumab govitecan v léčbě triple negativního karcinomu prsu
Sacituzumab govitecan in the treatment of triple negative breast cancer
Aneta Rozsypalová, Josef Dvořák
Léčba průlomové nádorové bolesti transmukózním fentanylem
Treatment of breakthrough cancer pain with transmucosal fentanyl
Helena Vorlíková, Dana Vondráčková
Doporučené články
Léčba nádorů plic s řídicími mutacemi – nové molekuly a indikace
Nemalobuněčný karcinom plic (non-smaii cell lung cancer, NSCLC) tvoří 85 % všech plicních nádorů a nadále zaujímá čelní příčky v příčinách úmrtí na nádorová onemocnění. V posledních dvou dekádách do terapie lokálně pokročilého nebo metastazujícího NSCLC vstoupila cílená léčba, která významně změnila léčebné paradigma tohoto nádorového onemocnění. Molekulárně cílená léčba vede k významnému prodloužení celkového přežití pacientů s diagnózou pokročilého NSCLC. Terapeuticky cílených přípravků rychle přibývá a jeden z nich již figuruje v indikaci adjuvantní léčby po operaci plicního karcinomu se senzitivní mutací EGFR.
Imunoterapie v první linii léčby metastazujícího nemalobuněčného karcinomu plic
Imunoterapie checkpoint inhibitory prokázala pozoruhodný přínos v léčbě řady onkologických diagnóz včetně nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC). Na základě dat z klinických studií se stala standardní součástí algoritmu léčby NSCLC. Standardně je indikována léčba inhibitory PD-1/PD-L1 v monoterapii, jako kombinovaná imunoterapie s inhibitory CTLA-4 nebo v kombinaci s jinými léčebnými modalitami (chemoterapií, antiangiogenní léčbou a radioterapií). Z klinického hlediska jsou nezbytné snahy o identifikaci a validaci prediktivních biomarkerů léčebné odpovědi. Imunoterapie přinesla nové spektrum nežádoucích účinků, které jsou imunitně podmíněné a je nutné jejich včasné odhalení a zahájení léčby.
Aktuální přehled možností imunoterapie u karcinomu plic v České republice
Karcinom plic patří celosvětově na čelní místa co do incidence i mortality. U většího podílu nemocných bývá zachycen v inoperabilním pokročilém či metastazujícím stadiu. Imunoterapie checkpoint inhibitory je standardní součástí léčby metastazujícího karcinomu plic, a to bud' samostatně, nebo v kombinaci s chemoterapií. Imunoterapie jednoznačně patří do první linie léčby, kde přináší nejlepší výsledky. U nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) neskvamózní histologie musíme primárně vyloučit řídicí mutace – především mutaci receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR) a traslokaci genu pro anaplastickou lymfomovou kinázu (anaplastic lymphoma kinase, ALK), abychom mohli tuto léčbu indikovat. U NSCLC obecně platí, že imunoterapie je tím účinnější, čím je vyšší exprese ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1). U nádorů s vysokou expresí PD-L1 (50 % a více) můžeme používat imunoterapii samotnou, v ostatních případech ji kombinujeme s chemoterapií. Další možností u NSCLC je adjuvantní podání imunoterapie po úspěšné konkomitantní chemoradioterapii. Kombinace chemoterapie a imunoterapie v první linii je standardem léčby i u malobuněčného karcinomu plic, nezávisle na expresi PD-L1. Článek detailně rozebírá možnosti použití (chemo)imunoterapie u nemocných s karcinomy plic v kontextu léčby v České republice hrazené ze zdravotního pojištění.
Amivantamab - lékový profil
V přehledovém článku jsou uvedena data ze studie CHRYSALIS týkající se účinné látky amivantamab v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic s mutací genu pro receptor epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR), a to s inzercí v exonu 20. Na podkladě dosavadních prognostických faktorů jsou známa data o přežití z reálné praxe současné léčby. Primárním cílem ve studii byla celková četnost odpovědí, hodnocená nezávislou centrální revizní komisí. Jsou uvedeny výsledky hodnocení a účinnost u 89 pacientů, trvání léčebné odpovědi a protinádorová aktivita amivantamabu u všech studovaných subtypů mutací. Výsledky jsou prezentovány v tabulkách a grafech. Na podkladě výsledků studie CHRYSALIS byl amivantamab schválen Evropskou lékovou agenturou v prosinci 2021 k léčbě dospělých pacientů s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic s aktivační mutací, inzercí v exonu 20 EGFR, v monoterapii, po selhání léčby na bázi platiny.
Léčba osimertinibem napříč liniemi u nemalobuněčného karcinomu plic s mutací EGFR – kazuistika
Osimertinib je ireverzibilní perorální inhibitor tyrosinkinázy receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) třetí generace, který selektivně inhibuje mutace senzibilizující tyrosinkinázový inhibitor EGFR i mutace rezistence EGFR T790M a prokázal účinnost u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic, kteří mají metastázy v centrálním nervovém systému. Aktuální výsledky studie ADAURA a shrnutí dosavadních indikací k léčbě osimertinibem s perspektivou i v dalších rozšiřujících indikacích je předmětem následujícího sdělení s případem nemocné s výborným účinkem osimertinibu ve čtvrté linii léčby.
ALK pozitivní metastazující nemalobuněčný karcinom plic u pacienta v horším výkonnostním stavu – kazuistika
Špatný výkonnostní stav (performance status, PS) pacienta je jedním z negativních prognostických faktorů v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic. Pacienti bývají většinou pro horší PS vylučováni z náboru do klinických studií. Dostupná data týkající se těchto pacientů jsou proto převážně retrospektivní a ,,reai worid". Zmiňovaná kazuistika představuje jedince, který i přes vstupně velmi hraniční výkonnostní stav výrazně profituje z cílené terapie.
Léčba pembrolizumabem u nemocné s nemalobunečným karcinomem plic po absolvované fekální transplantaci – kazuistika
S příchodem imunoterapie v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic došlo k prodloužení života velké části nemocných. Pokud organismus nemocného reaguje na léčebné impulsy a podaří se probudit protinádorovou imunitu, je to úspěch. V praxi jsme ale svědkem situací, kdy se to přes veškerou snahu nedaří podle našich plánů a nemocný neprofituje z této léčby. Stále existuje mnoho otázek, proč tomu tak je. Jednou z teorií, proč určitá skupina pacientů má z léčby prospěch, a jiná nikoli, je složení střevního mikrobiomu. Naše kazuistika dokládá krásnou léčebnou odpověď u nemocné s adenokarcinomem, která podstoupila fekální transplantaci. A po roce od diagnózy začínáme být optimisty.
Entrectinib a boj s toxicitami – kazuistika
Entrectinib a jeho toxicita v praxi u ROS1 pozitivního pacienta s nemalobuněčným karcinomem plic byla vlastně naší první zkušeností s touto cílenou léčbou a rovnou i zkušeností s možnou formou nežádoucích účinků. Přestože entrectinib má výborná data léčebné odpovědi a přežití, je nutno myslet i na nežádoucí účinky a nemocné bedlivě sledovat. Někdy může být léčba vykoupena tou nejdražší daní.
Nivolumab u nemocné s NSCLC: rotrahovaná, ale účinná léčba plná toxicit – kazuistika
Imunoterapie je dnes standardní součástí terapeutického algoritmu u nemocných s nemalobuněčným plicním karcinomem. Jde o velký léčebný posun vpřed a naději na dlouhodobé přežití nemocných. Daní za tuto léčbu bývá neobvyklé spektrum toxicit. Jejich výskyt není tak častý, jako bývá u cytostatické léčby, ale mnohdy je obtížněji podchytitelný a toxicity mohou být i závažné s nutností hospitalizace a ukončením imunoterapie. Jedním z léků této kategorie (imunoterapie) je nivolumab, který byl ve druhé linii léčby podán naší nemocné. Přestože léčbu doprovázely různé nežádoucí účinky, pacientka měla z léčby profit, a maximálně jsme se proto snažili ji ponechat na této účinné a moderní terapii.
Pembrolizumab: léčba u nemocných s osovými metastázami skeletu, po stabilizaci páteře – kazuistiky
Skeletální metastázy se v době diagnózy vyskytují až u 20-30 % pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (non-smah cell lung cancer, NSCLC); v průběhu onemocnění se vyvinou až u 60 % nemocných s NSCLC, až v polovině případů predilekčně postihují páteř. Ohrožují vybranou skupinu pacientů tzv. kostními příhodami, kdy v popředí jsou obtížně zvládnutelné bolesti, patologické fraktury, míšní komprese, neurologické deficity, hyperkalcemie. Celkově jsou zdrojem výrazné morbidity, značně zhoršují kvalitu života pacientů a jsou indikátorem horší prognózy s mediánem přežití 6-7 měsíců od stanovení diagnózy. Doposud není stanovena účinná léčba cílená na skeletální metastázy NSCLC. V této kazuistice prezentujeme dva pacienty s NSCLC a osovými metastázami skeletu po operační stabilizaci. Systémově byl u obou zvolen pembrolizumab, a přestože si byly zpočátku oba případy podobné, každý se vyvíjel jinak.
Maligní pleurální mezoteliom – kazuistika
Kazuistika popisuje případ 59letého pacienta, který je léčen imunoterapií pro inoperabilní recidivu maligního pleurálního mezoteliomu. Následná diskuse shrnuje výsledky klinických studií, které se zabývají využitím imunoterapie v léčbě neresekabilního maligního pleurálního mezoteliomu.
Kolik linií léčby lze podat nemocnému s nemalobunečným plicním karcinomem – kazuistika
Léčba bronchogenního karcinomu se rok od roku obohacuje o nová léčiva, rozšiřuje se spektrum cílených léků na jednotlivé řídicí mutace, a tak i standardy léčby se dynamicky vyvíjejí. Naše kazuistika není nijak výjimečná ohledně vzácnosti genů či léčiv, ale je ukázkou odolnosti nemocného. Jeho touha žít a optimismus jistě napomohly tomu, že jsme jej léčili jednou linií za druhou, až jsme pomalu, ale jistě narazili na dno. Nemocný absolvoval sedm linií léčby a možná to není ještě konec.
Účinnost a toxicita kombinované imunochemoterapie v léčbě pacientů s bronchogenním karcinomem s expresí receptoru PD-L1 <1 % - kazuistika
Následující kazuistika pojednává o přínosech a potenciálních rizicích jedné z nejmodernějších léčebných modalit, které v klinické onkologii máme k dispozici. Imunoterapie cílená na kontrolní body imunitní reakce dokáže zejména ve dvojkombinaci dosáhnout významné a trvalé léčebné odpovědi u poměrně vysokého procenta pacientů. Tyto impozantní terapeutické výsledky však nejsou bez nežádoucích účinků. Rizikovější stran vývoje toxicity a dávkově dependentní je použití molekuly cílící na receptor CTLA-4. Méně případů autoimunitních reakcí potom pozorujeme při použití anti-PD-1 monoklonálních protilátek, a ještě méně při užití anti-PD-LI monoklonálních protilátek. Jak víme již z mnoha klinických studií, autoimunitně podmíněné nežádoucí účinky imunoterapie jsou většinou spojeny i s léčebným efektem. Přesně tento kauzální důkaz nám bude demonstrovat náš kazuistický případ.
Ivosidenib v léčbě cholangiocelulárního karcinomu
Cholangiokarcinom patří mezi zhoubná nádorová onemocnění s velmi nepříznivou prognózou, pětileté přežití se týká méně než 10 % pacientů. Pokrok v oblasti molekulárních analýz těchto nádorů však velmi rozšířil možnosti cílené léčby. K nejčastěji identifikovaným změnám cholangiokarcinomu patří mutace isocitrátdehydrogenázy 1 (IDH1). Ivosidenib (Tibsovo®) jako cílený inhibitor této enzymatické varianty může nyní uplatnit svoji účinnost.
Současná doporučení pro antiemetickou profylaxi – souhrn
Správně indikovaná antiemetická profylaxe zásadním způsobem zvyšuje compliance pacientů s protinádorovou léčbou a současně zvyšuje jejich kvalitu života. Současná doporučení vycházejí ze stratifikace chemoterapeutik (chemoterapeutických režimů) do čtyř skupin podle emetogenního potenciálu. Obvyklým doporučením pro vysoce emetogenní režimy je v současnosti čtyřkombinace setronu, inhibitoru receptoru NK1, kortikosteroidu a olanzapinu. V případě středně emetogenních chemoterapeutik je obvykle setron s kortikosteroidem dostatečný a u nízce emetogenních režimů doporučujeme setron nebo metoclopramid jako jednorázovou profylaxi. V žádném případě bychom neměli zapomínat ani na antiemetickou profylaxi v průběhu radioterapie.
Sacituzumab govitecan v léčbě triple negativního karcinomu prsu
Sacituzumab govitecan představuje novou terapeutickou možnost v léčbě triple negativního karcinomu prsu. Jedná se o konjugát protilátka—léčivo. Monoklonální protilátka je namířena proti antigenu Trop-2 a na svém povrchu nese navázané malé molekuly SN-38, které po hydrolytickém rozštěpení vazby inhibují topoizomerázu I. To vede k poškození DNA a následné apoptóze a smrti buňky. Registrace sacituzumab govitecanu v léčbě metastazujícího triple negativního karcinomu prsu se opírá o data studie ASCENT, kde ve druhé nebo vyšší linii bylo prokázáno významné zlepšení přežití bez progrese a celkové přežití v rameni se sacituzumab govitecanem oproti chemoterapii.1 O úhradě z veřejného zdravotního pojištění v rámci České republiky se jedná.
Léčba průlomové nádorové bolesti transmukózním fentanylem
Průlomová bolest se objevuje i přes dobře kontrolovanou základní bolest u vysokého procenta onkologických pacientů a má významný dopad na kvalitu jejich života. Úskalím léčby průlomové bolesti je často nepředvídatelnost, rychlý nástup a krátké trvání epizod. Transmukózní formy fentanylu představují díky svým farmakologickým vlastnostem účinný způsob managementu této bolesti. Předpokladem úspěšné léčby je správná diagnostika průlomové bolesti, adekvátní terapie základní bolesti a individuální přístup. Článek seznamuje s charakteristikami průlomové bolesti, indikacemi transmukózního fentanylu, konkrétními lékovými formami a praktickými aspekty použití.