Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Vrána David . Zobrazit všechny články
Neoadjuvantní léčba pacientek s HER2 pozitivním karcinomem prsu
04/2022 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Léčba biokátory receptoru 2 pro lidský epidermáiní růstový faktor (human epidermai growth factor receptor 2, HER2) představuje jednoznačně standard v neoadjuvantní iéčbě pacientek s HER2 pozitivním karcinomem prsu. Po řadu iet používané kombinaci trastuzumabu s chemoterapií se nově do standardů dostala kombinace trastuzumabu s pertuzumabem. Co se týká dalších moiekui, jako je iapatinib, kombinace iapatinibu s trastuzumabem či trastuzumab emtansinem, tyto molekuly (kombinace) v tuto chvíli nepřinesly přesvědčivé výsledky a je třeba vyčkat výsledků dalších studií před zařazením do standardní neoadjuvantní iéčby. Tento text si kiade za cíi shrnout studie, které zkoumaly anti-HER2 iéčbu v neoadjuvantním podání.
CELÝ ČLÁNEK
Léčba biokátory receptoru 2 pro lidský epidermáiní růstový faktor (human epidermai growth factor receptor 2, HER2) představuje jednoznačně standard v neoadjuvantní iéčbě pacientek s HER2 pozitivním karcinomem prsu. Po řadu iet používané kombinaci trastuzumabu s chemoterapií se nově do standardů dostala kombinace trastuzumabu s pertuzumabem. Co se týká dalších moiekui, jako je iapatinib, kombinace iapatinibu s trastuzumabem či trastuzumab emtansinem, tyto molekuly (kombinace) v tuto chvíli nepřinesly přesvědčivé výsledky a je třeba vyčkat výsledků dalších studií před zařazením do standardní neoadjuvantní iéčby. Tento text si kiade za cíi shrnout studie, které zkoumaly anti-HER2 iéčbu v neoadjuvantním podání.
Optimalizace premedikačního režimu pri aplikaci cetuximabu v klinické praxi
03/2022 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Jedním z často skloňovaných nežádoucích účinků cetuximabu je infuzní reakce, a to zejména jako anafylaktická reakce při prvním podání této molekuly. Vlastní reakce souvisí s preexistujícími protilátkami IgE proti oligosacharidu α-1,3-galaktóze na molekule cetuximabu. V případě reakcí nižšího stupně - grade 1 a 2 - je možné v aplikaci pokračovat, nicméně v případě grade 3 či 4 je nezbytné aplikaci ukončit a další podávání cetuximabu je obvykle kontraindikováno. Rozšířené premedikační schéma snižuje riziko závažné infuzní reakce v průběhu aplikace cetuximabu a umožňuje převést aplikaci cetuximabu z jednotek intenzivní péče či lůžkových onkologických oddělení na ambulantní chemoterapeutický stacionář, což zvyšuje komfort pro pacienty a současně snižuje náklady na onkologickou léčbu.
CELÝ ČLÁNEK
Jedním z často skloňovaných nežádoucích účinků cetuximabu je infuzní reakce, a to zejména jako anafylaktická reakce při prvním podání této molekuly. Vlastní reakce souvisí s preexistujícími protilátkami IgE proti oligosacharidu α-1,3-galaktóze na molekule cetuximabu. V případě reakcí nižšího stupně - grade 1 a 2 - je možné v aplikaci pokračovat, nicméně v případě grade 3 či 4 je nezbytné aplikaci ukončit a další podávání cetuximabu je obvykle kontraindikováno. Rozšířené premedikační schéma snižuje riziko závažné infuzní reakce v průběhu aplikace cetuximabu a umožňuje převést aplikaci cetuximabu z jednotek intenzivní péče či lůžkových onkologických oddělení na ambulantní chemoterapeutický stacionář, což zvyšuje komfort pro pacienty a současně snižuje náklady na onkologickou léčbu.
Cemiplimab v léčbě nemalobuněčného plicního karcinomu
02/2022 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Terapie lokálně pokročilého či metastazujícího nemalobuněčného plicního karcinomu zaznamenala v posledních letech zásadní posun, když se v léčebných algoritmech jednoznačně etablovala imunoterapie. Imunoterapie se dostala postupně až do první linie paliativní léčby, poté co prokázala benefit ve srovnání s konvenční chemoterapií. Monoterapie pembrolizumabem, kombinace pembrolizumabu s chemoterapií či nově kombinace ipilimumabu a nivolumabu s dvěma cykly chemoterapie získaly úhradu z veřejného zdravotního pojištění v první linii paliativní léčby. Nově do léčby plicních karcinomů promlouvá také cemiplimab. Klinická studie EMPOWER-Lung 1 jednoznačně prokázala přínos a bezpečnost cemiplimabu v první linii paliativní léčby u pacientů s lokálně pokročilým nebo metastazujícím nemalobuněčným karcinomem plic s expresí PD-L1 ≥ 50 %. Současně studie EMPOWER-Lung 3 prokázala benefit cemiplimabu v kombinaci s chemoterapií. Cemiplimab získal registraci v monoterapii a v současnosti očekáváme úhradu z veřejného zdravotního pojištění.
CELÝ ČLÁNEK
Terapie lokálně pokročilého či metastazujícího nemalobuněčného plicního karcinomu zaznamenala v posledních letech zásadní posun, když se v léčebných algoritmech jednoznačně etablovala imunoterapie. Imunoterapie se dostala postupně až do první linie paliativní léčby, poté co prokázala benefit ve srovnání s konvenční chemoterapií. Monoterapie pembrolizumabem, kombinace pembrolizumabu s chemoterapií či nově kombinace ipilimumabu a nivolumabu s dvěma cykly chemoterapie získaly úhradu z veřejného zdravotního pojištění v první linii paliativní léčby. Nově do léčby plicních karcinomů promlouvá také cemiplimab. Klinická studie EMPOWER-Lung 1 jednoznačně prokázala přínos a bezpečnost cemiplimabu v první linii paliativní léčby u pacientů s lokálně pokročilým nebo metastazujícím nemalobuněčným karcinomem plic s expresí PD-L1 ≥ 50 %. Současně studie EMPOWER-Lung 3 prokázala benefit cemiplimabu v kombinaci s chemoterapií. Cemiplimab získal registraci v monoterapii a v současnosti očekáváme úhradu z veřejného zdravotního pojištění.
Phesgo - nová možnost léčby HER2 pozitivního karcinomu prsu
02/2022 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Phesgo představuje novou fixní kombinaci subkutánních přípravků pertuzumabu a trastuzumabu. Tato forma podávání prokázala odpovídající účinnost a bezpečnost ve srovnání s intravenózními formami přípravku v léčbě pacientek s karcinomem prsu. Phesgo představuje novou možnost léčby pacientek s pozitivitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2), a to v neoadjuvantním, adjuvantním či paliativním režimu. Přípravek Phesgo byl schválen pro použití na základě dvou klinických studií - FeDeriCa a PHranceSCa. Klinická studie FeDeriCa potvrdila non-inferioritu subkutánního podání ve srovnání s intravenózní formou a klinická studie PHranceSCa ukázala jednoznačnou preferenci subkutánní formy ze strany pacientek i zdravotního personálu. Přípravek Phesgo byl schválen pro použití u pacientek s karcinomem prsu jak Food and Drug Administration, tak European Medicines Agency, úhrada z veřejného zdravotního pojištění je v tuto chvíli netrpělivě očekávána.
CELÝ ČLÁNEK
Phesgo představuje novou fixní kombinaci subkutánních přípravků pertuzumabu a trastuzumabu. Tato forma podávání prokázala odpovídající účinnost a bezpečnost ve srovnání s intravenózními formami přípravku v léčbě pacientek s karcinomem prsu. Phesgo představuje novou možnost léčby pacientek s pozitivitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2), a to v neoadjuvantním, adjuvantním či paliativním režimu. Přípravek Phesgo byl schválen pro použití na základě dvou klinických studií - FeDeriCa a PHranceSCa. Klinická studie FeDeriCa potvrdila non-inferioritu subkutánního podání ve srovnání s intravenózní formou a klinická studie PHranceSCa ukázala jednoznačnou preferenci subkutánní formy ze strany pacientek i zdravotního personálu. Přípravek Phesgo byl schválen pro použití u pacientek s karcinomem prsu jak Food and Drug Administration, tak European Medicines Agency, úhrada z veřejného zdravotního pojištění je v tuto chvíli netrpělivě očekávána.
Ireverzibilní elektroporace jako salvage metoda radiorekurentního karcinomu prostaty - kazuistika
01/2022 MUDr. Rostislav Kotásek; Mgr. Luboš Homola; doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Radioterapie představuje vedle radikální prostatektomie základní léčebnou metodu lokalizovaného karcinomu prostaty. I přes významné pokroky v radioterapii stále dochází téměř u třetiny pacientů k lokální recidivě onemocnění. Současné možnosti kurativní terapie lokální recidivy karcinomu prostaty po radioterapii zahrnují radikální prostatektomii, brachyterapii, kryoablaci, fokusovaný ultrazvuk vysoké intenzity (high-intensity focused ultrasound, HIFU). Vzhledem ke změnám tkání po proběhlém ozáření jsou všechny tyto metody zatíženy významným rizikem klinicky závažné toxicity a selhání léčby. Proto je velká část pacientů s radiorekurentním karcinomem prostaty léčena pouze paliativní hormonální léčbou, případně sledována bez aktivní terapie. Jednu z perspektivních metod u této skupiny pacientů představuje ireverzibilní elektroporace (irreversible electroporation, IRE). Kazuistika prezentuje pacienta s lokální recidivou karcinomu prostaty ošetřeného metodou IRE na našem pracovišti.
CELÝ ČLÁNEK
Radioterapie představuje vedle radikální prostatektomie základní léčebnou metodu lokalizovaného karcinomu prostaty. I přes významné pokroky v radioterapii stále dochází téměř u třetiny pacientů k lokální recidivě onemocnění. Současné možnosti kurativní terapie lokální recidivy karcinomu prostaty po radioterapii zahrnují radikální prostatektomii, brachyterapii, kryoablaci, fokusovaný ultrazvuk vysoké intenzity (high-intensity focused ultrasound, HIFU). Vzhledem ke změnám tkání po proběhlém ozáření jsou všechny tyto metody zatíženy významným rizikem klinicky závažné toxicity a selhání léčby. Proto je velká část pacientů s radiorekurentním karcinomem prostaty léčena pouze paliativní hormonální léčbou, případně sledována bez aktivní terapie. Jednu z perspektivních metod u této skupiny pacientů představuje ireverzibilní elektroporace (irreversible electroporation, IRE). Kazuistika prezentuje pacienta s lokální recidivou karcinomu prostaty ošetřeného metodou IRE na našem pracovišti.
Novinky v adjuvantní léčbě nádorů jícnu
01/2022 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Neoadjuvantní chemoradioterapie následovaná chirurgickou resekcí představuje zlatý standard léčby nádorů jícnu a gastroezofageální junkce. Postavení neoadjuvantní chemoradioterapie je definováno několika studiemi a její indikace je poměrně jasná, kdežto vlastní indikace chirurgického výkonu, ačkoli v České republice obvyklá, je mnohem méně jednoznačná. Benefit adjuvantní chemoterapie byl prokázán v několika retrospektivních hodnoceních a v současné době máme i data prokazující benefit imunoterapie ve formě checkpoint inhibitorů po komplexní léčbě nádorů jícnu a gastroezofageální junkce u pacientů, kteří nedosáhli kompletní remise po neoadjuvantní chemoradioterapii, a to na základě klinické studie CheckMate 577. Nivolumab získal registraci v této indikaci, nicméně úhrada z veřejného zdravotního pojištění v tuto chvíli chybí.
CELÝ ČLÁNEK
Neoadjuvantní chemoradioterapie následovaná chirurgickou resekcí představuje zlatý standard léčby nádorů jícnu a gastroezofageální junkce. Postavení neoadjuvantní chemoradioterapie je definováno několika studiemi a její indikace je poměrně jasná, kdežto vlastní indikace chirurgického výkonu, ačkoli v České republice obvyklá, je mnohem méně jednoznačná. Benefit adjuvantní chemoterapie byl prokázán v několika retrospektivních hodnoceních a v současné době máme i data prokazující benefit imunoterapie ve formě checkpoint inhibitorů po komplexní léčbě nádorů jícnu a gastroezofageální junkce u pacientů, kteří nedosáhli kompletní remise po neoadjuvantní chemoradioterapii, a to na základě klinické studie CheckMate 577. Nivolumab získal registraci v této indikaci, nicméně úhrada z veřejného zdravotního pojištění v tuto chvíli chybí.
Nové možnosti léčby hormonálně dependentního HER2 negativního karcinomu prsu
01/2022 Doc. MUDr David Vrána, Ph.D.
Paliativní léčba hormonálně dependentního karcinomu prsu s negativitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) zaznamenala konečně v posledních několika letech větší posun, když se do běžné klinické praxe dostaly inhibitory cyklin dependentní kinázy 4/6 (cyclin-dependent kinase 4/6, CDK4/6) a současně prokázal svoji účinnost a bezpečnost inhibitor onkogenu pro izoformu alfa (phosphatidylinositol-4,5-bisphosphate 3-kinase catalytic subunit alpha, PIK3CA) alpelisib. Alpelisib je inhibitor kinázy PIK3CA, která v případě přítomnosti aktivační mutace „gain-of-function“ zásadně ovlivňuje karcinogenezi karcinomu prsu. Tento enzym je mutovaný u přibližně 40 % pacientek s karcinomem prsu. S ohledem na skutečnost, že CDK4/6 inhibitory se etablovaly v léčebných standardech lokálně pokročilého či metastazujícího karcinomu prsu první linie, a vzhledem k výsledkům studie BYLieve byl alpelisib registrován a je v tuto chvíli doporučen jako druhá linie paliativní léčby v případě přítomnosti mutace PIK3CA po selhání kombinace inhibitoru aromatázy s CDK4/6 inhibitorem.
CELÝ ČLÁNEK
Paliativní léčba hormonálně dependentního karcinomu prsu s negativitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) zaznamenala konečně v posledních několika letech větší posun, když se do běžné klinické praxe dostaly inhibitory cyklin dependentní kinázy 4/6 (cyclin-dependent kinase 4/6, CDK4/6) a současně prokázal svoji účinnost a bezpečnost inhibitor onkogenu pro izoformu alfa (phosphatidylinositol-4,5-bisphosphate 3-kinase catalytic subunit alpha, PIK3CA) alpelisib. Alpelisib je inhibitor kinázy PIK3CA, která v případě přítomnosti aktivační mutace „gain-of-function“ zásadně ovlivňuje karcinogenezi karcinomu prsu. Tento enzym je mutovaný u přibližně 40 % pacientek s karcinomem prsu. S ohledem na skutečnost, že CDK4/6 inhibitory se etablovaly v léčebných standardech lokálně pokročilého či metastazujícího karcinomu prsu první linie, a vzhledem k výsledkům studie BYLieve byl alpelisib registrován a je v tuto chvíli doporučen jako druhá linie paliativní léčby v případě přítomnosti mutace PIK3CA po selhání kombinace inhibitoru aromatázy s CDK4/6 inhibitorem.
Imunoterapie v první linii léčby metastazujícího NSCLC bez přítomnosti specifických mutací - souhrn dostupných léčebných možností v ČR v roce 2021
01/2022 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Léčba pacientů s metastazujícím nemalobuněčným karcinomem plic bez přítomnosti specifických mutací má stále paliativní charakter. Nově se do terapie v první linii etablovala imunoterapie, která získala úhradu z veřejného zdravotního pojištění, a to již u všech podskupin pacientů bez ohledu na expresi ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed death-ligand 1, PD-L1). Pembrolizumab v monoterapii je možné použít pro léčbu v první linii u pacientů s expresí PD-L1 ≥ 50 %, v případě skupiny pacientů s expresí PD-L1 1-49 % máme možnost podat jednak kombinaci pembrolizumabu s chemoterapií (druh chemoterapie zohledňuje histologii) a nově také kombinaci chemoterapie s ipilimumabem a nivolumabem. V případě skupiny pacientů s expresí PD-L1 <1 % je jedinou možností imunoterapie, která má registraci a současně úhradu z veřejného zdravotního pojištění, a sice kombinace chemoterapie s ipilimumabem a nivolumabem. Pembrolizumab přes prokázanou účinnost i v populaci PD-L1 negativních pacientů úhradu stanovenou nemá. Navzdory několika negativním klinickým studiím, jako například CheckMate 026 nebo IMpower131, se imunoterapie jednoznačně zařadila do první linie paliativní léčby u všech skupin pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem, kteří splňují podmínky úhrady a měla by být indikována, co nejdříve je to možné.
CELÝ ČLÁNEK
Léčba pacientů s metastazujícím nemalobuněčným karcinomem plic bez přítomnosti specifických mutací má stále paliativní charakter. Nově se do terapie v první linii etablovala imunoterapie, která získala úhradu z veřejného zdravotního pojištění, a to již u všech podskupin pacientů bez ohledu na expresi ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed death-ligand 1, PD-L1). Pembrolizumab v monoterapii je možné použít pro léčbu v první linii u pacientů s expresí PD-L1 ≥ 50 %, v případě skupiny pacientů s expresí PD-L1 1-49 % máme možnost podat jednak kombinaci pembrolizumabu s chemoterapií (druh chemoterapie zohledňuje histologii) a nově také kombinaci chemoterapie s ipilimumabem a nivolumabem. V případě skupiny pacientů s expresí PD-L1 <1 % je jedinou možností imunoterapie, která má registraci a současně úhradu z veřejného zdravotního pojištění, a sice kombinace chemoterapie s ipilimumabem a nivolumabem. Pembrolizumab přes prokázanou účinnost i v populaci PD-L1 negativních pacientů úhradu stanovenou nemá. Navzdory několika negativním klinickým studiím, jako například CheckMate 026 nebo IMpower131, se imunoterapie jednoznačně zařadila do první linie paliativní léčby u všech skupin pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem, kteří splňují podmínky úhrady a měla by být indikována, co nejdříve je to možné.
Analýza podskupin pacientů léčených trifluridin/tipiracilem v klinické studii TAGS
06/2021 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Generalizovaný adenokarcinom žaludku a gastroezofageální junkce představuje onemocnění s infaustní prognózou. Řadu let tvořila konvenční chemoterapie jedinou léčebnou možnost, ovšem s nezanedbatelnou toxicitou. V posledních letech se objevila řada molekul, která vstoupila do léčebného algoritmu této diagnózy. Imunoterapie (pembrolizumab či nivolumab), trastuzumab nebo ramucirumab prokázaly svoji účinnost a bezpečnost v terapii nádorů žaludku. Další molekulou, která se jednoznačně etablovala v léčbě těchto nádorů, je trifluridin/tipiracil (Lonsurf). Trifluridin/tipiracil je indikovaný ve třetí a vyšší linii paliativní léčby karcinomů žaludku a gastroezofageální junkce na základě klinické studie TAGS. Analýza podskupin randomizovaných pacientů potvrdila skutečnost, že tato léčba je účinná u všech analyzovaných podskupin bez ohledu na věk, lokalizaci nádorů v žaludku či gastroezofageální junkce a předchozí gastrektomii.
CELÝ ČLÁNEK
Generalizovaný adenokarcinom žaludku a gastroezofageální junkce představuje onemocnění s infaustní prognózou. Řadu let tvořila konvenční chemoterapie jedinou léčebnou možnost, ovšem s nezanedbatelnou toxicitou. V posledních letech se objevila řada molekul, která vstoupila do léčebného algoritmu této diagnózy. Imunoterapie (pembrolizumab či nivolumab), trastuzumab nebo ramucirumab prokázaly svoji účinnost a bezpečnost v terapii nádorů žaludku. Další molekulou, která se jednoznačně etablovala v léčbě těchto nádorů, je trifluridin/tipiracil (Lonsurf). Trifluridin/tipiracil je indikovaný ve třetí a vyšší linii paliativní léčby karcinomů žaludku a gastroezofageální junkce na základě klinické studie TAGS. Analýza podskupin randomizovaných pacientů potvrdila skutečnost, že tato léčba je účinná u všech analyzovaných podskupin bez ohledu na věk, lokalizaci nádorů v žaludku či gastroezofageální junkce a předchozí gastrektomii.
Současné postavení durvalumabu v léčbě plicních karcinomů
05/2021 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Plicní karcinomy tvoří jedny z nejčastěji se vyskytujících nádorových onemocnění. Je možné je obecně rozdělit na nemalobuněčné karcinomy a malobuněčné karcinomy. Léčebná strategie těchto karcinomů v posledních letech bohužel nezaznamenala až do příchodu imunoterapie a tyrozinkinázových inhibitorů větší posun. Imunoterapie ve smyslu checkpoint inhibitorů se rychle etablovala jako základní léčba řady malignit a nyní se dostala do léčebných standardů první linie nemalobuněčného i malobuněčného plicního karcinomu včetně udržovací léčby po primárně kurativní chemoradioterapii nemalobuněčného karcinomu. Durvalumab je monoklonální protilátka proti ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1), která blokuje interakci ligandu PD-L1 a receptoru programované buněčné smrti 1 (programmed cell death 1 receptor, PD-1) / CD80, díky níž dochází ke zvýšení odpovědi imunitního systému vůči nádorovému onemocnění. Toto ovlivnění imunitního systému však s sebou nese i specifické nežádoucí účinky, které se odlišují od nežádoucích účinků chemoterapie či tyrosinkinázových inhibitorů.
CELÝ ČLÁNEK
Plicní karcinomy tvoří jedny z nejčastěji se vyskytujících nádorových onemocnění. Je možné je obecně rozdělit na nemalobuněčné karcinomy a malobuněčné karcinomy. Léčebná strategie těchto karcinomů v posledních letech bohužel nezaznamenala až do příchodu imunoterapie a tyrozinkinázových inhibitorů větší posun. Imunoterapie ve smyslu checkpoint inhibitorů se rychle etablovala jako základní léčba řady malignit a nyní se dostala do léčebných standardů první linie nemalobuněčného i malobuněčného plicního karcinomu včetně udržovací léčby po primárně kurativní chemoradioterapii nemalobuněčného karcinomu. Durvalumab je monoklonální protilátka proti ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1), která blokuje interakci ligandu PD-L1 a receptoru programované buněčné smrti 1 (programmed cell death 1 receptor, PD-1) / CD80, díky níž dochází ke zvýšení odpovědi imunitního systému vůči nádorovému onemocnění. Toto ovlivnění imunitního systému však s sebou nese i specifické nežádoucí účinky, které se odlišují od nežádoucích účinků chemoterapie či tyrosinkinázových inhibitorů.
Novinky v systémové léčbě nádoru jícnu
03/2021 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Imunoterapie našla své nezpochybnitelné postavení v léčbě celé řady malignit. Na základě několika studií, které byly publikovány v poslední době, se dostala i do léčebného algoritmu nádorů jícnu a gastroezofageální junkce, a to jak do první, tak do vyšších linií paliativní léčby. Prediktivními markery, které hrají roli při výběru vhodné terapie, zůstávají stav ligandu programované buněčné smrti 1 (pro- grammed cell death-ligand 1, PD-L1), přítomnost defektu v genech zodpovědných za opravu chybného párování bází a s tím související vysoká mikrosatelitová instabilita (mismatch repair deficiency / high microsatellite instability, dMMR/MSI-H) a exprese receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2). Cílená terapie trastuzumabem, ramucirumabem či terapie trifluridin/tipiracilem zůstává léčbou volby v případě adenokarcinomů gastroezofageální junkce. V současnosti však bohužel zcela chybí úhrada z veřejného zdravotního pojištění pro jakoukoli molekulu ze skupiny imunoterapie u tohoto typu nádorového onemocnění. Níže uvedený text si klade za cíl shrnout současná data pro imunoterapii, cílenou léčbu nádorů jícnu a gastroezofageální junkce bez ohledu na stav úhrady.
CELÝ ČLÁNEK
Imunoterapie našla své nezpochybnitelné postavení v léčbě celé řady malignit. Na základě několika studií, které byly publikovány v poslední době, se dostala i do léčebného algoritmu nádorů jícnu a gastroezofageální junkce, a to jak do první, tak do vyšších linií paliativní léčby. Prediktivními markery, které hrají roli při výběru vhodné terapie, zůstávají stav ligandu programované buněčné smrti 1 (pro- grammed cell death-ligand 1, PD-L1), přítomnost defektu v genech zodpovědných za opravu chybného párování bází a s tím související vysoká mikrosatelitová instabilita (mismatch repair deficiency / high microsatellite instability, dMMR/MSI-H) a exprese receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2). Cílená terapie trastuzumabem, ramucirumabem či terapie trifluridin/tipiracilem zůstává léčbou volby v případě adenokarcinomů gastroezofageální junkce. V současnosti však bohužel zcela chybí úhrada z veřejného zdravotního pojištění pro jakoukoli molekulu ze skupiny imunoterapie u tohoto typu nádorového onemocnění. Níže uvedený text si klade za cíl shrnout současná data pro imunoterapii, cílenou léčbu nádorů jícnu a gastroezofageální junkce bez ohledu na stav úhrady.
Strategie systémové léčby generalizovaného kolorektálního karcinomu v roce 2020 s důrazem na nové molekuly
02/2021 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Léčba generalizovaného kolorektálního karcinomu je bohužel stále většinou s paliativním záměrem. Do léčebného algoritmu paliativní systémové léčby se postupně dostaly nové molekuly, a to jednak ze skupiny imunoterapie: pembrolizumab, nivolumab či kombinace nivolumabu s ipilimumabem byly schváleny Food and Drug Administration (FDA) pro předléčený kolorektální karcinom s defektem v mismatch repair genech / vysokou mikrosatelitovou instabilitou (dMMR/MSI-H) a pembrolizumab získal schválení FDA do první linie paliativní léčby těchto pacientů. V České republice jsou bohužel tyto molekuly v indikaci kolorektálního karcinomu bez registrace a samozřejmě bez úhrady. Současně se do klinické praxe dostala kombinace cetuximabu a encorafenibu u předléčených pacientů s BRAF V600E mutací, bohužel zatím také bez úhrady.
CELÝ ČLÁNEK
Léčba generalizovaného kolorektálního karcinomu je bohužel stále většinou s paliativním záměrem. Do léčebného algoritmu paliativní systémové léčby se postupně dostaly nové molekuly, a to jednak ze skupiny imunoterapie: pembrolizumab, nivolumab či kombinace nivolumabu s ipilimumabem byly schváleny Food and Drug Administration (FDA) pro předléčený kolorektální karcinom s defektem v mismatch repair genech / vysokou mikrosatelitovou instabilitou (dMMR/MSI-H) a pembrolizumab získal schválení FDA do první linie paliativní léčby těchto pacientů. V České republice jsou bohužel tyto molekuly v indikaci kolorektálního karcinomu bez registrace a samozřejmě bez úhrady. Současně se do klinické praxe dostala kombinace cetuximabu a encorafenibu u předléčených pacientů s BRAF V600E mutací, bohužel zatím také bez úhrady.
Cemiplimab v léčbě nemelanomových kožních nádorů
01/2021 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Nemelanomové kožní nádory představují nejčastější nádorová onemocnění vůbec. Radioterapie a chirurgická léčba tvoří základní léčebné modality, kdy jejich vlastní volba závisí na lokalizaci nádoru, věku, komorbiditách a současně preferencích pacienta. Malá část těchto nádorů bohužel progreduje do lokálně pokročilé či metastazující formy, kdy jsou možnosti lokoregionální terapie vyčerpány. Cemiplimab představuje další molekulu ze skupiny checkpoint inhibitorů (patří mezi inhibitory receptoru programované buněčné smrti 1 [programmed cell death protein 1, PD-1]), která prokázala svoji účinnost a bezpečnost v klinických studiích u lokálně pokročilého či metastazujícího spinocelulárního i bazocelulárního karcinomu, u nichž byly vyčerpány možnosti radioterapie a chirurgie. Cemiplimab tak představuje další možnost léčby těchto malignit s ohledem na omezenou účinnost samostatné konvenční chemoterapie.
CELÝ ČLÁNEK
Nemelanomové kožní nádory představují nejčastější nádorová onemocnění vůbec. Radioterapie a chirurgická léčba tvoří základní léčebné modality, kdy jejich vlastní volba závisí na lokalizaci nádoru, věku, komorbiditách a současně preferencích pacienta. Malá část těchto nádorů bohužel progreduje do lokálně pokročilé či metastazující formy, kdy jsou možnosti lokoregionální terapie vyčerpány. Cemiplimab představuje další molekulu ze skupiny checkpoint inhibitorů (patří mezi inhibitory receptoru programované buněčné smrti 1 [programmed cell death protein 1, PD-1]), která prokázala svoji účinnost a bezpečnost v klinických studiích u lokálně pokročilého či metastazujícího spinocelulárního i bazocelulárního karcinomu, u nichž byly vyčerpány možnosti radioterapie a chirurgie. Cemiplimab tak představuje další možnost léčby těchto malignit s ohledem na omezenou účinnost samostatné konvenční chemoterapie.
Kombinace nivolumabu a ipilimumabu v první linii léčby nemalobuněčného plicního karcinomu
01/2021 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Metastazující nemalobuněčný plicní karcinom představuje onemocnění s infaustní prognózou. Zavedení tyrosinkinázových inhibitorů specifických mutací zlepšilo výsledky léčby u části pacientů, nicméně většina z nich byla až do příchodu imunoterapie odkázána na konvenční chemoterapii s neuspokojivými výsledky. Řada molekul v rámci imunoterapie prokázala svoji účinnost a bezpečnost v první i druhé linii paliativní léčby plicních karcinomů. Nově se do klinické praxe dostala na základě výsledků klinických studií CheckMate 227 a CheckMate 9LA i kombinace nivolumabu s ipilimumabem. Kombinovaná terapie nivolumabem s ipilimumabem představuje novou léčebnou možnost u pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem bez přítomnosti specifických mutací a bez ohledu na expresi ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1). Registrace v České republice a úhrada této kombinace z veřejného zdravotního pojištění v tuto chvíli bohužel chybí.
CELÝ ČLÁNEK
Metastazující nemalobuněčný plicní karcinom představuje onemocnění s infaustní prognózou. Zavedení tyrosinkinázových inhibitorů specifických mutací zlepšilo výsledky léčby u části pacientů, nicméně většina z nich byla až do příchodu imunoterapie odkázána na konvenční chemoterapii s neuspokojivými výsledky. Řada molekul v rámci imunoterapie prokázala svoji účinnost a bezpečnost v první i druhé linii paliativní léčby plicních karcinomů. Nově se do klinické praxe dostala na základě výsledků klinických studií CheckMate 227 a CheckMate 9LA i kombinace nivolumabu s ipilimumabem. Kombinovaná terapie nivolumabem s ipilimumabem představuje novou léčebnou možnost u pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem bez přítomnosti specifických mutací a bez ohledu na expresi ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1). Registrace v České republice a úhrada této kombinace z veřejného zdravotního pojištění v tuto chvíli bohužel chybí.
Novinky v systémové léčbě metastazujícího karcinomu žaludku a gastroezofageální junkce
03/2020 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Hlavním cílem léčby lokálně pokročilého adenokarcinomu žaludku či gastroezofageální junkce je zlepšit kvalitu života, zmírnit symptomy onemocnění a prodloužit celkové přežití pacientů. Obvyklou terapií do první linie léčby zůstává kombinace chemoterapeutik na bázi platinového derivátu, eventuálně s trastuzumabem u nádorů exprimujících receptor pro lidský epidermální růstový faktor 2 (human epidermal growth factor receptor 2, HER2). Nově se i do první linie dostává imunoterapie pembrolizumabem. Standardní terapie druhé a vyšší linie je mnohem méně definována, kdy obvyklým režimem u pacientů v dobrém výkonnostním stavu zůstává paclitaxel s ramucirumabem, eventuálně monoterapie na bázi taxanu, irinotecanu či capecitabinu. U pacientů s mikrosatelitovou instabilitou či defektem mismatch repair genů je možností volby pembrolizumab. Ve třetí linii je nově k dispozici trifluridin/tipiracil jako léčebný standard. Níže uvedený text si klade za cíl shrnout současný léčebný algoritmus lokálně pokročilého či metastazujícího adenokarcinomu žaludku a gastroezofageální junkce.
CELÝ ČLÁNEK
Hlavním cílem léčby lokálně pokročilého adenokarcinomu žaludku či gastroezofageální junkce je zlepšit kvalitu života, zmírnit symptomy onemocnění a prodloužit celkové přežití pacientů. Obvyklou terapií do první linie léčby zůstává kombinace chemoterapeutik na bázi platinového derivátu, eventuálně s trastuzumabem u nádorů exprimujících receptor pro lidský epidermální růstový faktor 2 (human epidermal growth factor receptor 2, HER2). Nově se i do první linie dostává imunoterapie pembrolizumabem. Standardní terapie druhé a vyšší linie je mnohem méně definována, kdy obvyklým režimem u pacientů v dobrém výkonnostním stavu zůstává paclitaxel s ramucirumabem, eventuálně monoterapie na bázi taxanu, irinotecanu či capecitabinu. U pacientů s mikrosatelitovou instabilitou či defektem mismatch repair genů je možností volby pembrolizumab. Ve třetí linii je nově k dispozici trifluridin/tipiracil jako léčebný standard. Níže uvedený text si klade za cíl shrnout současný léčebný algoritmus lokálně pokročilého či metastazujícího adenokarcinomu žaludku a gastroezofageální junkce.
Atezolizumab v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic
01/2020 MUDr. Gyula Nyárs; doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Atezolizumab je modifikovaná humanizovaná monoklonální protilátka IgG1 proti Ligandu 1 programované buněčné smrti (PD-L1). Je jedním z nemnoha tzv. checkpoint inhibitorů, které lze využít k terapii pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem, přičemž podle registrace je v současnosti v České republice schválena pouze indikace ve druhé a vyšší linii paliativní terapie po selhání chemoterapie či cílené léčby, a to navíc bez úhrady. Cílem tohoto článku je poskytnout čtenáři stručný a ucelený souhrn o výsledcích stěžejních studií, které prokázaly efektivitu a bezpečnost atezolizumabu nejen ve druhé, ale i v první linii paliativní léčby.
CELÝ ČLÁNEK
Atezolizumab je modifikovaná humanizovaná monoklonální protilátka IgG1 proti Ligandu 1 programované buněčné smrti (PD-L1). Je jedním z nemnoha tzv. checkpoint inhibitorů, které lze využít k terapii pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem, přičemž podle registrace je v současnosti v České republice schválena pouze indikace ve druhé a vyšší linii paliativní terapie po selhání chemoterapie či cílené léčby, a to navíc bez úhrady. Cílem tohoto článku je poskytnout čtenáři stručný a ucelený souhrn o výsledcích stěžejních studií, které prokázaly efektivitu a bezpečnost atezolizumabu nejen ve druhé, ale i v první linii paliativní léčby.