01/2021

01/2021 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.

01/2021 MUDr. Milan Vošmik, Ph.D.
Prof. Jiří Petera, který nedávno oslavil významné životní jubileum, pochází z Libčic nad Vltavou. Právě toto starobylé městečko, ležící nedaleko od Prahy, formovalo v mnohém Jiřího povahu i budoucí zájmy, zejména o historii. Libčice jsou proslulé řadou archeologických památek z doby bronzové. Jméno Libčice je podle legend odvozeno od jména bájné Libuše, jejíž hradiště tam údajně stálo na skalách nad řekou Vltavou. A kousek od Libčic se také odehrála bitva známá z Jiráskových Starých pověstí českých jako bitva na Turském poli, nesoucí své jméno po Turovi, který stál v čele českého vojska a vítěznou bitvu zaplatil svým životem.

01/2021 MUDr. Igor Richter, Ph.D.; doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D.; MUDr. Jiří Bartoš, MBA
V systémové léčbě zhoubných onemocnění došlo v posledních letech k zásadním změnám. Kromě léta používané hormonální léčby či chemoterapie máme k dispozici i nové léčebné postupy, jako je imunoterapie či cílená léčba. Každým rokem přibývá mnoho nových přípravků k léčbě zhoubných onemocnění, postupně se aktualizují a mění léčebné postupy. Cílem předkládaného textu je přehled nových molekul v léčbě solidních nádorů. Vzhledem k rozsahu problematiky se text zabývá nejvíce používanými skupinami léků v léčbě solidních zhoubných nádorů, jako jsou tyrosinkinázové inhibitory a monoklonální protilátky.

01/2021 MUDr. Lenka Jakubíková, Ph.D.
Receptor epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) je transmembránový glykoprotein s vazebným místem pro rodinu ligandů extracelulárních proteinových epidermálních růstových faktorů. Receptor epidermálního růstového faktoru je členem rodiny receptorů ErbB (erythroblastic leukemia viral oncogene), která je tvořena celkem čtyřmi členy úzce příbuzných receptorových tyrosinkináz: EGFR (ErbBI, HER1), ErbB2/neu (HER2), ErbB3 (HER3) a ErbB4 (HER4). Epidermální růstový faktor a jeho receptor byly objeveny Stanleyem Cohenem. Cohen se v roce 1986 podělil o Nobelovu cenu za medicínu s Ritou Levi-Montalciniovou za objev růstových faktorů. Od EGFR může být signál předáván řadou intracelulárních přenašečů RAS-RAF-MAPK (vedoucí k proliferaci buněk), nebo jsou aktivovány signální dráhy JAK-STAT3 či PI3K-AKT (ovlivňující přežívání buněk). Vyšetření mutačního stavu tohoto receptoru má zásadní roli v rozhodování o léčbě nemalobuněčného plicního karcinomu a je cílem tzv. biologické léčby.

01/2021 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Metastazující nemalobuněčný plicní karcinom představuje onemocnění s infaustní prognózou. Zavedení tyrosinkinázových inhibitorů specifických mutací zlepšilo výsledky léčby u části pacientů, nicméně většina z nich byla až do příchodu imunoterapie odkázána na konvenční chemoterapii s neuspokojivými výsledky. Řada molekul v rámci imunoterapie prokázala svoji účinnost a bezpečnost v první i druhé linii paliativní léčby plicních karcinomů. Nově se do klinické praxe dostala na základě výsledků klinických studií CheckMate 227 a CheckMate 9LA i kombinace nivolumabu s ipilimumabem. Kombinovaná terapie nivolumabem s ipilimumabem představuje novou léčebnou možnost u pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem bez přítomnosti specifických mutací a bez ohledu na expresi ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1). Registrace v České republice a úhrada této kombinace z veřejného zdravotního pojištění v tuto chvíli bohužel chybí.

01/2021 MUDr. Ondřej Bílek
Nemalobuněčný karcinom plic je asi v jedné čtvrtině případů diagnostikován ve stadiu lokálně pokročilého onemocnění. Standardní léčbu těchto pacientů dlouhodobě představuje konkomitantní chemoterapie a radioterapie. V současné době je již nedílnou součástí léčebného algoritmu imunoterapie, zejména checkpoint inhibitory - inhibitorem receptoru programované buněčné smrti 1 (programmed cell death protein 1, anti-PD-1) a protilátkou proti ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, anti-PD-LI). Studie PACIFIC v rámci čtyřletého sledování prokázala významný přínos konsolidační imunoterapie anti-PD-L1 monoklonální protilátkou durvalumabem po ukončení radioterapie, včetně prodloužení celkového přežití. Durvalumab aktuálně představuje referenční molekulu v této indikaci. Tolerance a bezpečnostní profil jsou příznivé, je nutná včasná diagnostika a léčba imunitně podmíněných nežádoucích účinků.

01/2021 MUDr. Jaromír Roubec, Ph.D.; MUDr. Jaromír Richter
V přehledu diskutují autoři aktuální přístupy v léčbě lokálně pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic s použitím konkomitantní chemoradioterapie vycházející z předchozích výsledků a metaanalýz a nové možnosti léčby kombinované chemoradioterapie s imunoterapií.

01/2021 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Nemelanomové kožní nádory představují nejčastější nádorová onemocnění vůbec. Radioterapie a chirurgická léčba tvoří základní léčebné modality, kdy jejich vlastní volba závisí na lokalizaci nádoru, věku, komorbiditách a současně preferencích pacienta. Malá část těchto nádorů bohužel progreduje do lokálně pokročilé či metastazující formy, kdy jsou možnosti lokoregionální terapie vyčerpány. Cemiplimab představuje další molekulu ze skupiny checkpoint inhibitorů (patří mezi inhibitory receptoru programované buněčné smrti 1 [programmed cell death protein 1, PD-1]), která prokázala svoji účinnost a bezpečnost v klinických studiích u lokálně pokročilého či metastazujícího spinocelulárního i bazocelulárního karcinomu, u nichž byly vyčerpány možnosti radioterapie a chirurgie. Cemiplimab tak představuje další možnost léčby těchto malignit s ohledem na omezenou účinnost samostatné konvenční chemoterapie.

01/2021 MUDr. Adam Wendrinski
Adjuvantní léčba maligního melanomu prodělala v posledních 20 letech významný rozvoj. Před 20 lety byly k dispozici jen přípravky na bázi interferonu. V posledních letech, díky nástupu protilátek proti receptoru programované buněčné smrti 1 (anti-programmed death-1, anti-PD-1), je revolucí v léčbě maligního melanomu. Anti-PD-1 terapie byla nejprve použita v paliativní léčbě maligního melanomu. V roce 2015 byla publikována studie CHECKMATE 238, která prokázala účinnost anti-PD-1 léčby - nivolumabu v adjuvantním podání. Později byla publikována další studie KEYNOTE 054 s pembrolizumabem v adjuvantním podání. I tato studie prokázala účinnost pembrolizumabu v adjuvanci. Nyní již můžeme anti-PD-1 protilátky rutinně využívat v adjuvantní terapii maligního melanomu. Jejími velkými výhodami jsou účinnost a bezpečnost s relativně malým počtem závažných nežádoucích účinků. Ale je nutno si uvědomit, že i když je počet nežádoucích účinků relativně malý, existuje zde pořád riziko závažných komplikací. Proto je nutné anti-PD-1 protilátky indikovat u pacientů, kde budou mít maximální přínos.

01/2021 MUDr. Jaromír Richter
Karcinom prostaty představuje nejčastější nádorové onemocnění u mužů. I přes vysokou úspěšnost lokoregionální terapie dochází u části pacientů k relapsu onemocnění a postupně k rozvoji kastračně rezistentního karcinomu, a to i bez známek metastazujícího onemocnění. V současné době je novou možností léčby tohoto stadia apalutamid. Apalutamid prokázal statisticky signifikantní prodloužení doby do rozvoje metastazujícího onemocnění i symptomatické progrese ve srovnání s placebem. Apalutamid představuje novou možnost léčby nemetastazujícího kastračně rezistentního karcinomu prostaty (non-metastatic castration-resistant prostate cancer, nmCRPC) bez průkazu vzdálených metastáz.

01/2021 MUDr. Lucie Reifová
Metastazující karcinom prsu je dosud nevyléčitelné onemocnění. Před zavedením trastuzumabu do léčby byla prognóza pacientek s HER2 pozitivním metastazujícím karcinomem velmi špatná a teprve léčba cílená na receptor dramaticky zlepšila osud pacientek ve smyslu prodloužení života a zmírnění obtíží. Od zavedení trastuzumabu do léčby koncem minulého století se objevila řada účinných přípravků - pertuzumab, trastuzumab emtansin (T-DM1) a lapatinib. Přesto téměř u všech pacientek dojde v průběhu léčby k progresi a je potřeba najít nové postupy a léčiva. Tento typ karcinomu velmi často metastazuje do centrální nervové soustavy a nová léčiva se zdají být účinná i pro tuto situaci.

01/2021 MUDr. David Belada, Ph.D.
Difuzní velkobuněčný B-lymfom (diffuse large B-cell lymphoma, DLBCL) představuje heterogenní skupinu onemocnění. Standardem léčby 1. linie je nadále režim R-CHOP (rituximab, cyclophosphamid, doxorubicin, vincristin, prednison) s dosažením dlouhodobé remise u cca 60 % nemocných. U cca 40 % nemocných dojde k relapsu lymfomu nebo je onemocnění primárně refrakterní. Prognóza těchto nemocných je zatím nepříznivá. U mladších nemocných je standardním přístupem podání záchranné chemoterapie s autologní transplantací. U starších pacientů jsou léčebné možnosti omezené a prognóza zatím nepříznivá. Zde je léčba založena zatím na kombinaci bendamustin + rituximab nebo se užívají gemcitabinové režimy. Velkou nadějí je celá řada nových léčebných modalit, a to zejména léčba pomocí geneticky upravených T lymfocytů (CAR-T), polatuzumab vedotin v kombinaci s bendamustinem a rituximabem nebo bispecifické protilátky. Tato cílená terapie může být nadějí pro vyléčení nemocných s relabujícím nebo refrakterním DLBCL.

01/2021 Doc. MUDr. Jan Novotný, Ph.D.
Pokroky v molekulární klasifikaci gastrointestinálního stromálního nádoru (GIST), zejména jeho subklasifikace podle zjištěných genetických alterací i vývoj nových léků v posledních dvou letech výrazným způsobem ovlinily volbu léčebných postupů jak v časné fázi nemoci, tak i vedení léčby paliativní.

01/2021 MUDr. Lucie Reifová
Metastázy do skeletu jsou hlavní příčinou morbidity a někdy i mortality pacientů se zhoubnými nádory. Generalizovaný karcinom je onemocnění nevyléčitelné, nicméně kostní metastázy jsou dobře ovlivnitelné moderní systémovou léčbou cílenou na skelet - bisfosfonáty a denosumabem - látkami ovlivňujícími kostní metabolismus (bone modifying agents, BMA). Tato léčba výrazně zlepšuje kvalitu života pacientů s kostními metastázami a mnohdy i prodlužuje život, nicméně je zapotřebí umět s těmito látkami zacházet. Důležité je včasné nasazení, dlouhodobá léčba, spolupráce s pacientem a prevence a léčba nežádoucích účinků. Bisfosfonáty a denosumab jsou indikovány i v léčbě osteoporózy, ovšem v mnohem nižším dávkování než v léčbě kostních metastáz. Osteonekróza čelisti vzniklá v souvislosti s terapií BMA je obtížně léčitelná a mnohdy vede k přerušení nebo ukončení této terapie. Je extrémně důležité vzniku této nežádoucí situace předcházet.

01/2021 Doc. MUDr. Andrea Janíková, Ph.D.
V popisu případu chceme ukázat atypický průběh primárního lymfomu centrální nervové soustavy (primary central nervous system lymphoma, PCNSL) u pacientky po dlouholeté imunosupresivní léčbě pro idiopatický střevní zánět. V literatuře i v klinické praxi se má za to, že relapsy PCNSL se objevují opět v CNS. Náš poměrně raritní případ však jasně dokládá, že lze pozorovat i případy relapsu výlučně mimo CNS. Nakolik je tento průběh spojen s předchozí expozicí imunosupresivní léčbě, lze těžko odhadnout.

01/2021 MUDr. Bc. Petr Zůna
Bronchogenní karcinom se řadí mezi nádory s velmi špatnou prognózou. Pacienti s plicním karcinomem a prokázanou mutací v genu pro receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR) jsou indikováni k cílené terapii tyrosinkinázovými inhibitory vzhledem k celkově dobré toleranci léčby a statisticky významnému delšímu přežití oproti chemoterapii. Naše kazuistika prezentuje dlouhodobé přežití 78leté pacientky s nemalobuněčným karcinomem plic a mutací genu EGFR léčené cílenou léčbou.

01/2021 MUDr. Vladimír Červeňák; MUDr. Alena Berková, Ph.D.; MUDr. Zdeněk Chovanec, Ph.D.; doc. MUDr. Jiří Vaniček, Ph.D.; MUDr. Tomáš Hanslík; MUDr. Sabina Svobodová
Zhoubné onemocnění plic se řadí na třetí příčku nejčastějších maligních onemocnění, jak u mužů, tak i u žen. Ne příliš častou variantou adenokarcinomu plic je karcinom s lepidickým růstem, pro který je charakteristický proliferativní růst podél intaktních stěn alveolů. Tímto typem nádoru bývají postiženy více ženy a nekuřáci. Včasné stanovení diagnózy odhalí nádorový proces v neinvazivním a miniinvazivním stadiu, a prognóza pětiletého přežití se tak pohybuje kolem 100 %. Zobrazovací metodou volby je vyšetření výpočetní tomografií, kdy typickým obrazem karcinomu s lepidickým růstem je subsolidní nodulus. Teoretické informace týkající se této neobvyklé diagnózy jsou v příspěvku doplněny o přehlednou kazuistiku pacientky s kolorektálním karcinomem a subsolidním ložiskem horního laloku levé plíce, u kterého histologické vyšetření potvrdilo diagnózu plicního adenokarcinomu s lepidickým růstem.

01/2021 MUDr. Zdeněk Chovanec, Ph.D.; MUDr. Michal Reška, Ph.D.; MUDr. Alena Berková, Ph.D.; MUDr. Vladimír Červeňák; prof. MUDr. Jiří Veselý, CSc.; MUDr. Zdeněk Dvořák, Ph.D.; MUDr. Tomáš Hanslík; MUDr. Adam Peštál, Ph.D.; MUDr. Vadym Prudius, Ph.D.; prof. MUDr. Ivan Čapov, CSc.
V kazuistice je prezentován případ 68letého muže, došetřovaného pro pomalu rostoucí, lehce bolestivou infiltraci v dolní polovině sterna, kterou zde pozoruje dva roky. Podle provedeného vyšetření hrudníku výpočetní tomografií byla popsána infiltrace střední části hrudní kosti velikosti 7 * 6 * 6,5 cm s prominencí do měkkých tkání ventrálně 1 cm a dorzálně 4 cm. Na základě toho byla provedena otevřená biopsie; histologie odhalila středně diferencovaný (grade 2) konvenční chondrosarkom. Následně byl pacient odeslán cestou multioborové indikační komise pro muskuloskeletální tumory Masarykova onkologického ústavu v Brně a I. ortopedické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny (LF MU a FNUSA) v Brně k naplánování a provedení operační terapie na I. chirurgickou kliniku LF MU a FNUSA v Brně. Byla provedena parciální resekce sterna s tumorem a následným vyplněním defektu dvěma kondenzovanými polytetrafluorethylenovými síťkami ve smyslu „sandwich" techniky a zpevnění defektu v hrudním koši titanovými dlahami a s následnou rekonstrukcí defektu posunem musculi pectoralis major. Definitivní histologie potvrdila nález konvenčního chondrosarkomu grade 2 sterna.