04/2018

 

Obsah čísla

 

Úvodník 04/2018

Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc.

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

Prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

Nab‑paclitaxel v neoadjuvantní léčbě karcinomu prsu

Petra Tesařová

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

Bude mít pertuzumab svoje místo i v neoadjuvanci?

Markéta Protivánková

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

Biosimilární trastuzumab – máme se bát nebo těšit?

David Vrána

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

Změní inhibitory CDK4/6 u metastazujícího HR+/HER2– karcinomu prsu dosavadní léčebnou praxi?

Michaela Zezulová

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

Diskrepance mezi histologickým nálezem z biopsie a operace karcinomu prsu

Markéta Trnková

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

Metastázy karcinomu prsu do ovarií – existují pravidla diagnostiky a léčby?

Klaudia Regináčová, Martina Kubecová

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

Rekonstrukce prsu současně s onkologickým výkonem – pro a proti…

Lucie Zárubová

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

Má protonové záření místo v adjuvantní léčbě karcinomu prsu?

Renata Soumarová

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

Které nádory jsou skutečně vzácné?

Luboš Petruželka

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

Alecensa – nová naděje pro pacienty s nemalobuněčným karcinomem plic s pozitivitou ALK

Leona Koubková

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

Erlotinib v léčbě pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic – dosavadní zkušenosti a výsledky v České republice

Helena Čoupková, Renata Chloupková, Marek Konečný, Magda Bařinová, Jana Skřičková, Miloš Pešek, Vítězslav Kolek, František Salajka, Milada Zemanová, Leona Koubková, Libor Havel, Kateřina Košatová

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

Karcinom z Merkelových buněk – nové možnosti léčby

Ivana Krajsová

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

Individualizovaná léčba pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic

Jaromír Roubec

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

Kostní algický syndrom u maligních onemocnění

Štěpán Rusín, Petr Jelínek

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

Pacient s metastatickým kolorektálním karcinomem léčený ve třetí linii léčby trifluridin/tipiracilem

Jan Prokš, Josef Dvořák

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

Jak se stanoví úhrada a tvoří cena nového léku?

Lenka Vostalová

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

 

 

Doporučené články

Úvodník 04/2018

04/2018 Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc.
CELÝ ČLÁNEK

Prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.

04/2018 MUDr. Martin Matějů, Ph.D.
Fakta a čísla, která obsahuje profesní životopis našeho přednosty, jsou opravdu úctyhodná.
CELÝ ČLÁNEK

Nab-paclitaxel v neoadjuvantní léčbě karcinomu prsu

04/2018 Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc.
Neoadjuvantní chemoterapie je schopna zmenšit neresekovatelné nádory prsu na resekabilní nádory, a tak umožnit konzervativní chirurgický výkon u některých kandidátů na mastektomii. Chemoterapeutické kombinace, včetně taxanů, doporučované v adjuvantní indikaci, jsou také vhodné v neoadjuvantním režimu. V neoadjuvanci byla provedena také řada klinických studií s nab-paclitaxelem. Nab-paclitaxel v neoadjuvanci prokázal protinádorovou aktivitu a přijatelný bezpečnostní profil. V některých studiích byl efektivnější než paclitaxel. Pobíhají další klinické studie s předoperačním nab-paclitaxelem u karcinomu prsu, včetně kombinace s cílenou léčbou i imunoterapií.
CELÝ ČLÁNEK

Bude mít pertuzumab svoje místo i v neoadjuvanci?

04/2018 MUDr. Markéta Protivánková
Neoadjuvantní chemoterapie je systémová chemoterapie, která je podávána před lokálním zákrokem, který vede k odstranění nádoru. V léčbě rakoviny prsu je určena zejména pacientkám, u kterých chceme tímto postupem dosáhnout downstaging nádoru za účelem zlepšení jeho operability a dosažení prs záchovného operačního výkonu. I když aktuálně není prokázáno delší dlouhodobé přežití u pacientek, které absolvují chemoterapii neoadjuvantně, pacientky, které dosáhnou kompletní patologické remise (pCR) mají lepší dlouhodobou prognózu. U pacientek s HER2 pozitivními nádory je dosaženo výrazně vyššího počtu pCR, je-li do neoadjuvance přidán trastuzumab; pokud je do kombinace přidána duální blokáda cestou současného podání trastuzumabu a pertuzumabu s chemoterapií, počet pCR se téměř zdvojnásobuje. Z tohoto důvodu by se pertuzumab v kombinaci s trastuzumabem měl stát pevnou součástí neoadjuvantní chemoterapie u pacientek s vysoce rizikovým HER2 pozitivním karcinomem prsu.
CELÝ ČLÁNEK

Biosimilární trastuzumab - máme se bát nebo těšit?

04/2018 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Trastuzumab představuje jednu ze základních cílených molekul používaných v současné onkologii. Vzhledem k vysoké incidenci karcinomu prsu, stále se prodlužujícímu přežití pacientek s HER2 pozitivním karcinomem strmě rostou i náklady na trastuzumab. S ohledem na vypršení patentu Herceptinu v Evropě je enormní snaha o jeho náhradu levnějšími ekvivalenty. Biosimilars tak představují možnou dostupnější alternativu Herceptinu. V současné chvíli je v Evropě schválených několik biosimilars trastuzumabu (Ontruzant, Kanjinti, Herzuma) a další čekají na schválení. Jejich využití představuje pro plátce možnou úsporu v řádu 20-30 %, a tím i eventuální možnost rozšíření na indikace, které dosud úhradu postrádají. Biosimilars jsou běžně používány v České republice již řadu let s dobrými zkušenostmi, nicméně s ohledem na odlišný proces schvalování biosimilars ve srovnání s referenčními molekulami je třeba mít na paměti možné nežádoucí účinky, které se při testování na malé skupině pacientů nemusely projevit.
CELÝ ČLÁNEK

Změní inhibitory CDK4/6 u metastazujícího HR+/HER2- karcinomu prsu dosavadní léčebnou praxi?

04/2018 MUDr. Michaela Zezulová, Ph.D.
Hormonální terapie umožňuje pacientkám s metastazujícími hormonálně pozitivními nádory dobrou kontrolu onemocnění při zachování co nejlepší kvality života. Problémem jejího dlouhodobého podávání je zejména vznik rezistence. Inhibitory CDK4/6 představují novou terapeutickou skupinu léčiv, jejichž kombinace s hormonálními přípravky přináší významný benefit v oddálení rezistence a prodloužení doby do progrese za příznivého bezpečnostního profilu. Největšího benefitu zřejmě dosáhneme při použití inhibitorů CDK4/6 již iniciálně v 1. linii, nicméně i v 2. linii je terapie velmi přínosná. Paušální zařazení inhibitorů CDK4/6 do terapeutické praxe můžeme očekávat již v brzké době, na optimální sekvenci je však nutno vyčkat výsledků klinických studií.
CELÝ ČLÁNEK

Diskrepance mezi histologickým nálezem z biopsie a operace karcinomu prsu

04/2018 MUDr. Markéta Trnková
Zavedení tlustojehlové core cut biopsie v diagnostice nehmatných i hmatných lézí prsu na počátku devadesátých let minulého století postupně nahradilo chirurgickou diagnostickou excizi. Minimálně invazivní metoda, která z ložiska zaměřeného stereotakticky či pod kontrolou ultrazvuku nebo magnetické rezonance umožňuje získání částí tkáně, jež lze na rozdíl od tenkojehlové biopsie zpracovat standardním histologickým postupem, přinesla na jedné straně jednak zrychlení diagnostiky maligních nádorů a ušetřila pacientky s benigním nálezem chirurgického zákroku, jednak snížila ekonomické náklady. Na straně druhé však otevřela otázku spolehlivosti diagnostiky založené na minimálním vzorku tkáně, tedy reprezentativnosti tohoto vzorku z pohledu jak základní typizace nádoru, tak i stanovení prognostických a prediktivních parametrů, které jsou podkladem pro následnou léčbu. Histologický výsledek core cut biopsie je základním zdrojem informací o nádoru pro indikaci neoadjuvantní terapie, a tak často i jedinou dostupnou nádorovou tkání při kompletní patologické odpovědi. Tyto skutečnosti podtrhují důležitost přesnosti diagnostiky z core cut biopsie a nutnost povědomí o možných diskrepancích mezi histologickým nálezem z biopsie a z chirurgického vzorku a o jejich příčinách. Ve snaze tyto diskrepance eliminovat však vyvolávají také tlak na zavádění opatření či nových metod.
CELÝ ČLÁNEK

Metastázy karcinomu prsu do ovarií - existují pravidla diagnostiky a léčby?

04/2018 MUDr. Klaudia Regináčová, doc. MUDr. Martina Kubecová, Ph.D.
Metastázy karcinomu prsu do ovarií se mohou objevit v pokročilých stadiích onemocnění a v běžné klinické praxi je jejich odlišení od primárních nádorů vaječníků často složité. V diagnostice má své nezastupitelné místo ultrazvukové vyšetření. Definitivní odpověď přinese až chirurgický zákrok a histologické vyšetření.
CELÝ ČLÁNEK

Rekonstrukce prsu současně s onkologickým výkonem - pro a proti...

04/2018 MUDr. Lucie Zárubová
Tento článek (vedle technických aspektů operativy karcinomu prsu z pohledu chirurga a plastického chirurga) chce otevřít oči chirurgům, plastickým chirurgům a onkologům, ale hlavně vedoucím představitelům zdravotního systému v České republice. V ostatních zemích celosvětově, dokonce i v Rumunsku a Maďarsku, je komplexní léčba karcinomu prsu, tedy i její chirurgická část, na daleko vyšší úrovni než u nás. A to i přes skutečnost, že incidence a prevalence karcinomu prsu neustále rostou. Okamžitá rekonstrukce prsu by měla být dostupná všem ženám s karcinomem prsu, které jsou k tomuto výkonu indikovány.
CELÝ ČLÁNEK

Má protonové záření místo v adjuvantní léčbě karcinomu prsu?

04/2018 Doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D.
Adjuvantní radioterapie u karcinomu prsu s pomocí protonových svazků není zatím součástí žádných doporučení i přes nesporné dozimetrické výhody zahrnující především nižší dávky na srdce, plíce i druhostranný prs. Důvodem je nedostatek klinických dat s protonovou radioterapií u karcinomu prsu, která by její teoretickou výhodu potvrzovala v praxi. Výsledky studií hodnotících kardiovaskulární morbiditu po ozáření levé strany hrudníku nejsou jednoznačné, dávky na srdce je však nutné monitorovat a snižovat i při provádění fotonové radioterapie. K moderním metodám, které toto umožní, patří tzv. technika breath holding nebo používání ozáření pouze lůžka nádoru u určité skupiny pacientek či uložením pacientky na břicho s použitím tzv. breast boardu. Na otázky týkající se klinického benefitu protonové radioterapie u karcinomu prsu by měly odpovědět probíhající klinické studie.
CELÝ ČLÁNEK

Které nádory jsou skutečně vzácné?

04/2018 Prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.
Precizní onkologie vyžaduje přizpůsobení léčby jednotlivci a jeho onkologickému onemocnění na základě jedinečných molekulárních a biologických vlastností. V pregenomické éře jsou nádorová onemocnění klasifikována na základě primární lokalizace nádoru a histologie. V nadcházejících genomických obdobích budou nádorová onemocnění reklasifikována na základě molekulárních a biologických charakteristik, což povede ke zvýšení počtu typů nádorových onemocnění. V budoucnu bude definováno stále více a více identifikátorů nádorové diverzity a lze očekávat konec pregenomické éry vzácných nádorů.
CELÝ ČLÁNEK

Alecensa - nová naděje pro pacienty s nemalobuněčným karcinomem plic s pozitivitou ALK

04/2018 MUDr. Leona Koubková
Možnosti léčby nemalobuněčného karcinomu plic se na základě lepšího porozumění molekulární biologii nádorů rozšiřují. Identifikace genetických změn vedla k vývoji řady malých molekul tyrozinkinázových inhibitorů, jejichž cílem je ovlivnit změněné signální dráhy u nádorů s těmito genetickými změnami. Jednou z těchto genetických změn je přestavba genu anaplastické lymfomové kinázy (ALK), při jejímž výskytu je indikována léčba inhibitory ALK. Inhibitor ALK 2. generace alectinib prokázal svoji účinnost nejen při selhání léčby inhibitorem ALK 1. generace, ale také v první linii léčby, a to i díky své účinnosti v centrálním nervovém systému.
CELÝ ČLÁNEK

Erlotinib v léčbě pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic - dosavadní zkušenosti a výsledky v České republice

04/2018 MUDr. Helena Čoupková, Mgr. Renata Chloupková, Marek Konečný, Mgr. Magda Bařinová, prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc., prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., doc. MUDr. František Salajka, CSc., doc. MUDr. Milada Zemanová, CSc., MUDr. Leona Koubková, MUDr. Libor Havel, MUDr. Kateřina Košatová
Erlotinib je inhibitor tyrozinkinázy receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR), lék účinný v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic (non-small-cell lung cancer, NSCLC). V našem sdělení předkládáme soubor pacientů s pokročilým NSCLC léčených v České republice v rámci lékového registru TULUNG (kromě pacientů z Fakultní nemocnice v Ostravě). Do 2. 10. 2017 bylo v tomto souboru léčeno erlotinibem 3 763 pacientů. Četnost léčebných odpovědí v celém souboru byla 8,7 %, kontroly onemocnění bylo dosaženo v 58,5 %. Data o přežití byla aktualizována ke dni 21. 5. 2018 - přežití bez progrese onemocnění a celkové přežití byly 3,1 měsíce a 7,7 měsíce. V našem hodnocení jsme zaznamenali statisticky signifikantní rozdíl v účinnosti léčby v celkovém přežití a v přežití bez progrese u pacientů podle stavu mutace EGFR, stavu výkonnosti, pohlaví a kuřáctví, jen v přežití bez progrese navíc i podle linie léčby. Podle našich výsledků se kožní toxicita ukázala jako prognostický faktor. Rozdíl v účinnosti léčby u skvamózních a neskvamózních karcinomů nebyl statisticky významný. Z 3763 nemocných se u 1592 (42,3 %) vyskytly nežádoucí účinky léčby, nejčastější byly vyrážka (35,3 %) a průjem (16,3 %). U 13,6 % pacientů byly hlášeny nežádoucí účinky stupně 3-4, nejčastěji opět vyrážka (9,0 %) a průjem (3,0 %). Naše výsledky potvrzují účinnost a bezpečnost léčby erlotinibem v první a dalších liniích terapie pokročilého NSCLC.
CELÝ ČLÁNEK

Karcinom z Merkelových buněk - nové možnosti léčby

04/2018 MUDr. Ivana Krajsová
Karcinom z Merkelových buněk (Merkel cell carcinoma, MCC) je vzácný neuroendokrinní kožní nádor. Přibližně u 80 % tumorů je prokazována pozitivita Merkel cell polyoma viru (MCPyV), u zbylých 20 % se nachází vysoká četnost UV zářením vyvolaných mutací. MCC má vysoce agresivní chování se sklonem k častému metastazování do kůže, uzlin i vzdálených orgánů. Donedávna využívaná chemoterapie sice vyvolávala relativně četné léčebné odpovědi, dosahující v některých případech až 60 %, ale byly krátkodobé a nepromítly se do prodloužení celkového přežití. Teprve zavedení imunoterapie využívající inhibiční monoklonální protilátky proti receptorům PD-1 či PD-L1 vedlo k významnému prodloužení doby do progrese i celkového přežití nemocných s metastazujícím karcinomem z Merkelových buněk (mMCC). Jediným lékem, který má v současné době schválení FDA (Food and Drug Administration) i EMA (European Medicines Agency) pro terapii mMCC, je avelumab. Jde o IgG1 monoklonální protilátku proti PD-L1, prokazující účinnost v první i dalších liniích léčby.
CELÝ ČLÁNEK

Individualizovaná léčba pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic

04/2018 MUDr. Jaromír Roubec, Ph.D.
Autor v článku popisuje zásadní léčebné etapy a změny v přístupu k léčbě pokročilého a metastatického karcinomu plic za poslední tři desetiletí se zaměřením na současný bouřlivý vývoj v cílené personalizované biologické léčbě a v imunoterapii této nemoci spolu s dalšími perspektivami výzkumu a klinické praxe.
CELÝ ČLÁNEK

Kostní algický syndrom u maligních onemocnění

04/2018 MUDr. Štěpán Rusín; MUDr. Petr Jelínek, Ph.D.
Kostní tumory a kostní metastázy jsou jedním z vedoucích zdrojů bolestí u nemocných s pokročilým onkologickým onemocněním, a tím i jednou z hlavních příčin jejich nižší kvality života. Představují ztrátu funkční nezávislosti nemocného a omezení schopnosti podílet se na běžných denních činnostech, často jsou spojovány s terminální fází onkologického onemocnění, vedou ke strachu, úzkosti a depresím. Prevalence bolesti u nádorů kostí je 85-100 %.
CELÝ ČLÁNEK

Pacient s metastatickým kolorektálním karcinomem léčený ve třetí linii léčby trifluridin/tipiracilem

04/2018 MUDr. Jan Prokš, doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D.
Od roku 2015 je na základě placebem kontrolované studie fáze III RECOURSE k dispozici trifluridin/tipiracil (Lonsurf®, dříve TAS 102), určený k léčbě refrakterního metastazujícího kolorektálního karcinomu u pacientů předléčených nebo nevhodných k léčbě fluoropyrimidiny, oxaliplatinou, irinotecanem, inhibitory VEGF a inhibitory EGFR. Jedná se o perorální analog thymidinu v kombinaci s inhibitorem thymidinfosforylázy, který brání jeho degradaci. Následující kasuistika demonstruje účinnost a zároveň i dobrou toleranci trifluridin/tipiracilu ve třetí linii léčby u pacienta s metastazujícím kolorektálním karcinomem.
CELÝ ČLÁNEK

Jak se stanoví úhrada a tvoří cena nového léku?

04/2018 PharmDr. Lenka Vostalová, Ph.D.
Přehledový článek vysvětluje historický vývoj cenové a úhradové regulace léků v České republice, zmiňuje časové milníky s odkazem na stěžejní části legislativy v kontextu s postupem hodnocení a posuzování výše cen a úhrad terapií. Stanovené výše a podmínky úhrady léků jsou v ČR výsledkem komplexního hodnocení přidané hodnoty posuzovaného léčiva a odráží tedy jeho míru účinnosti, bezpečnosti a přínosu pro kvalitu života ve vztahu k ostatním medicínských technologiím hrazeným z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
CELÝ ČLÁNEK