Úvodník 04/2018

Méně je někdy více

Méně je více je mantra, kterou by si měly starší dámy stále opakovat. Nicméně překvapivě to platí stále více i v klinické onkologii. Zní to možná trochu paradoxně, vždyť se už dlouhá léta snažíme najít všechny způsoby, jak využít dostupné možnosti zbavit nemocné onkologických onemocnění. Ačkoliv je indikujme v celé široké škále, stále neumíme podstatnou část onkologických pacientů vyléčit. Ale objevování dalších nových účinných léků naštěstí stále pokračuje, i když se zatím zdá, že univerzální protinádorová léčba je ještě v nedohlednu.

Odhalování nových cílových struktur, typických pro nádorové buňky, které se mohou stát terčem pro protinádorovou terapii a zapojení vlastní imunity hostitele do destrukce zhoubného nádoru, umožňuje stále efektivnější likvidaci některých specifických podtypů zhoubných nádorů a úplně mění jejich prognózu. Nicméně si uvědomujeme, že nechceme uzdravovat nemocné s nádorem pro chvíli uzdravení, ale pro co nejdelší přežití.

Kromě časové dimenze je pro život zachráněného pacienta stejně významná i kvalita jeho nastaveného života. Pro přežití onkologického onemocnění je třeba někdy obětovat orgán, vlasy, spánek, citlivost končetin nebo část funkce srdce. Někdy ale ne. V adjuvantní indikaci léčíme nemocné často zcela naslepo. Minimální reziduální chorobu zatím u solidních nádorů nikdo neviděl, i když máme nepřímé důkazy o její existenci. Zdá se tedy logické, že použití všech možností adjuvantní terapie sebou přináší největší jistotu na uzdravení. Bohužel ale také akutní i dlouhodobé nežádoucí účinky. Naší zodpovědností je posoudit, jestli je taková cena nutná. Pomáhá nám k tomu především zkušenost a také stále dostupnější možnosti genetického testování nádorů, které odhaluje s větší přesností, co je individuální malignita vlastně zač a jak je opravdu nebezpečná. To nám umožňuje postupně opustit „konfekčnost“ adjuvantního terapeutického přístupu, který část nemocných zbytečně poškozuje.

Vedle nových terapeutických možností tedy proniká do mezinárodních léčebných doporučení také, pokud je to na místě, terapeutický minimalismus, méně adjuvantní chemoterapie, radioterapie i chirurgie. I když genetický profil nádoru prognózu nemocných zásadně zpřesňuje, ani výsledky nejnovějších studií nám nedávají absolutní jistotu, že nebezpečí nádoru nepodceníme. Stále je tedy nutná určitá dávka odvahy některé dostupné léčebné metody nemocnému vůbec neposkytnout s úmyslem zachovat jeho budoucí kvalitu života.

Takže až budete indikovat další adjuvantní chemoterapii, kterou rutinně rozepisujeme s takovou profesionální lehkostí, představte si, že stejná chemoterapie by měla za chvíli začít proudit do vašich žil. Zkuste se zamyslet nad tím, jestli právě v tomto konkrétním případě by nemohlo být náhodou méně vlastně více...

Petra Tesařová