Vybrané články

02/2024 MUDr. Martin Palkovský; prof. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA; PharmDr. MUDr. Jan Dvořák; MUDr. Eva Kindlová
Uroteliální karcinom močového měchýře je poměrně frekventní zhoubné onemocnění, které nejčastěji postihuje muže kuřáky starší 65 let věku. Léčba časných stadií onemocnění zaznamenala významné zlepšení, léčba lokálně pokročilého a metastazujícího uroteliálního karcinomu dlouho zůstávala založená pouze na chemoterapii na bázi cisplatiny. Ačkoli bylo za posledních 20 let zkoušeno mnoho nových léčiv, žádné neprokázalo významné zlepšení léčebných výsledků až doposud. Enfortumab vedotin nejprve získal registraci k léčbě pacientů s pokročilým uroteliálním karcinomem, který progredoval po chemoterapii a imunoterapii. Následně americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv v prosinci 2023 udělil zrychlené schválení enfortumab vedotinu v kombinaci s pembrolizumabem pro léčbu pokročilého uroteliálního karcinomu v první linii. Tento článek poskytuje přehled současných a možných budoucích způsobů léčby pokročilého uroteliálního karcinomu. Cílem je poskytnout ucelený a aktuální souhrn dostupných možností léčby uroteliálního karcinomu, včetně jejich omezení a vyhlídek do budoucna.

 

04/2023 Doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D.
Radioterapie je stále nezbytnou součástí komplexní léčby karcinomu prsu, přestože pokroky v diagnosrtice, chirurgii a systémové léčbě zásadně změnily strategii léčby karcinomu prsu. Mezi aktuální témata v léčbě zářením u časného karcinomu prsu patří zkrácení délky léčby, identifikace skupiny pacientek, které nepotřebují adjuvantní radioterapii a snižování rizika pozdních poradiačních změn s použitím nových technik radioterapie. U lokálně pokročilého karcinomu prsu po mastektomii se diskutuje o skurpině pacientek, u nichž je nutné provedení radioterapie hrudní stěny a regionálních lymfatických uzlin. Aktuální je i načasování radioterapie a rekonstrukce prsu. Terapie zaměřená na metastázy pomocí ablativní radioterapie je novou oblastí zájmu i u karcinomu prsu, včetně její role a dopadu u oligometastatického karcinomu prsu.

02/2023 Doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA
Nemetastazující kastračně rezistentní karcinom prostaty je heterogenní onemocnění, které může mít u vysoce rizikových pacientů agresivní průběh. V posledních letech byly publikovány tři pozitivní studie s novými antagonisty androgenních receptorů (ARTA přípravky), které právě zařazovaly pacienty s nemetastazujícím vysoce rizikovým kastračně rezistentním karcinomem prostaty. Všechny ve shodě prokázaly prodloužení přežití bez metastáz, vliv na celkové přežití je prokázán také minimálně ve dvou z nich. Všechny tři léky (apalutamid, darolutamid, enzalutamid) měly podobný klinický přínos. Rozhodnutí o léčbě by mělo být založeno na potenciálních nežádoucích účincích v kontextu daného onemocnění a komorbidit pacienta. Studie využívaly k eventuální detekci metastazujícího onemocnění konvenční zobrazovací metody. V současnosti, v éře pozitronové emisní tomografie s prostatickým specifickým membránovým antigenem (prostate specific membrane antigen positron emission tomography, PSMA PET) se ze skupiny kastračně rezistentního karcinomu prostaty mohou rekrutovat ti, kteří budou profitovat i z radioterapie v případě oligometastáz, oligoprogrese či oligorekurence.

04/2022 Doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA
Neoadjuvantní chemoterapie se dostává i do léčby méně pokročilých, operabilních tumorů, s nepříznivou biologickou charakteristikou. Její širší používání však otevírá nové otázky týkající se pooperační radioterapie. Nejvíce diskutabilní je indikace radioterapie u žen, které po neoadjuvantní chemoterapii dosáhnou patologické kompletní remise. Ty mají na jedné straně lepší prognózu, na druhé straně u nich vynechání radioterapie může vést k větší míře lokoregionálních recidiv. Indikace radioterapie se proto opírá stále o předoperační klasifikaci a data z retrospektivních studií. Vzhledem k tomu, že radioterapie může být zatížena pozdními ireverzibilními nežádoucími účinky, je snaha lépe identifikovat pacientky, které z ní budou mít největší prospěch. K tomu směřují prospektivní studie, na jejichž závěry ještě musíme počkat.

03/2022 MUDr. Marián Liberko; doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA
Možnosti léčby lokálně pokročilých a metastazujících nádorů jícnu a žaludku jsou primárně založeny na paliativní systémové chemoterapii ± radioterapii. Základem léčby metastazujícího onemocnění jsou dublety (platinový derivát v kombinaci s fluoropyrimidinem, eventuálně s taxanem). Nicméně účinnost paliativní chemoterapie je omezená a není patrný další posun v mediánu přežití těchto pacientů, které se u metastazujícího onemocnění pohybuje kolem 12 měsíců. V posledních dvou letech se ke slovu dostává imunoterapie, ať už jako monoterapie, nebo v kombinaci. Recentně byly publikovány výsledky studií, které prokázaly benefit imunoterapie jak v adjuvantním podání, tak v léčbě metastazujícího onemocnění v první či vyšší linii. Cílem tohoto přehledového článku je ukázat aktuální možnosti imunoterapie v léčbě nádorů jícnu, gastroezofageální junkce a žaludku.

02/2022 Doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D.
Systémová terapie je standardem léčby pacientů s metastazujícím hormonálně senzitivním karcinomem prostaty. Nedávné výsledky studií však prokazují, že léčba zářením u některých pacientů může dále onkologické výsledky zlepšit. Jedná se o ozáření primárního nádoru, tedy prostaty, i ozáření metastáz. U určité podskupiny pacientů s nízkoobjemovým onemocněním ozáření prostaty zlepšuje celkové přežití. U oligometastatického onemocnění ozáření metastáz zlepšuje přežití bez progrese a také oddaluje dobu do zahájení androgenní deprivace. Léčba zářením se tak stává součástí komplexní léčby metastazujícího hormonálně senzitivního karcinomu prostaty.

01/2022 MUDr. Marián Liberko; doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA
Možnosti léčby hepatocelulárního karcinomu se po dlouhém období stagnace od zavedení sorafenibu zejména v posledních letech výrazně rozšiřují. V současnosti máme k dispozici tři možnosti volby v první linii léčby (sorafenib, lenvatinib a atezolizumab + bevacizumab) a tři možnosti volby v druhé linii léčby (regorafenib, cabozantinib a ramucirumab). Výrazně do léčby pacientů s hepatocelulárním karcinomem promlouvá imunoterapie. Tento článek má za cíl podat přehled současných možností léčby tohoto onemocnění se zaměřením na léčbu pokročilých stadií.

06/2021 MUDr. Tomáš Blažek; MUDr. Jana Jackaninová; doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA
Nádory hlavy a krku jsou heterogenní skupinou nádorů s odlišnou prognózou a odpovědí na onkologickou léčbu v závislosti na histologickém typu nádoru, lokalizaci a stadiu. Zvláštní pozornost je věnována problematice léčby metastazujících nádorů a nádorů lokálně relabujících, neresekabilních, u kterých jsou vyčerpány možnosti lokální léčby. Hlavní léčebnou modalitou u těchto pacientů je systémová terapie. V minulosti byly léčebné možnosti omezené na indikaci paliativní systémové chemoterapie, jejíž účinnost nedosahovala uspokojivých výsledků ve smyslu zlepšení přežívání pacientů. Navíc byla zatížena poměrně širokým spektrem nežádoucích účinků. V posledních deseti letech však systémová terapie nádorů hlavy a krku zaznamenává poměrně zásadní změny a pokroky, které vedou ke zlepšení onkologických výsledků léčby a v některých případech i snížení toxicity, resp. nežádoucích účinků spojených s léčbou. Terapie cílená na signální molekuly a povrchové receptory lokalizované na buňkách nádoru a imunitního systému pacienta nabízí nové perspektivy nejen z pohledu zlepšení celkového přežití, ale především kvality života během léčby. Záměrem tohoto souhrnného článku je poskytnout přehled současných možností paliativní systémové terapie skupiny nádorů v oblasti hlavy a krku.

05/2021 MUDr. Tomáš Blažek; doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA
Léčba uroteliálního karcinomu močového měchýře zaznamenává v průběhu poslední dekády znatelné změny a pokroky. Velkou měrou se na tom podílejí nové poznatky v oblasti imunoonkologie. Konvenční léčebné modality, tzn. chirurgická léčba, radioterapie a systémová chemoterapie jsou nově rozšířeny o možnosti imunoterapie. Historicky lze k prvním imunoterapeutickým léčebným postupům zařadit použití atenuované vakcíny Bacillus Calmette-Guérin (BCG). Vakcína byla indikována pro terapii povrchových, neinvazivních uroteliálních karcinomů močového měchýře. Studium imunitních mechanismů a interakcí v nádorovém mikroprostředí podpořené zkušenostmi s účinností BCG vakcíny přispělo k rozvoji imunoterapie. V moderní éře imunoterapie se uplatňují nové aktivní molekuly, tzv. checkpoint inhibitory. Využití těchto aktivních molekul cílených na povrchové receptory lokalizované na buňkách nádoru a imunitního systému pacienta přináší nové perspektivy v systémové léčbě metastazujícího a lokálně pokročilého uroteliálního karcinomu močového měchýře. Specifika imunoterapie především z pohledu účinnosti, tolerance a profilu nežádoucích účinků, které se z velké míry promítají do kvality života pacientů, činí imunoterapii vedle konvenční systémové chemoterapie novou, alternativní modalitou. Cílem tohoto článku je poskytnutí přehledu o současných možnostech systémové terapie karcinomu močového měchýře s využitím imunoterapie, resp. checkpoint inhibitorů.

05/2021 MUDr. Tereza Kohlová; doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D.; Ing. Anna Negri; Ing. Šárka Šípová
Radioterapie je klíčovou léčebnou modalitou v léčbě karcinomu plic napříč všemi stadii. V průběhu nemoci je radioterapie klinicky přínosná až u 77 % pacientů.¹ Celosvětově je ovšem „prozářenosť daleko nižší, v České republice absolvuje radioterapii zhruba 25 % pacientů s bronchogenním karcinomem.² Pokročilé techniky radioterapie, jako jsou IMRT (intensity modulated radiotherapy) a IGRT se zohledněním dýchacích pohybů (image guided radiotherapy), umožňují redukovat dávku na srdce a zdravou plíci, snižují riziko postradiační pneumonitidy a prodlužují přežití.

03/2021 MUDr. Marián Liberko; doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA
Karcinom pankreatu je onemocnění s dlouhodobě nejhoršími onkologickými výsledky napříč všemi stadii. V klinické praxi se z důvodu asymptomatických, resp. nespecifických projevů onemocnění setkáváme zejména s lokálně pokročilými a metastazujícími nádory, u kterých je medián přežívání kolem jednoho roku. Bohužel i časná stadia po radikální chirurgické léčbě a adjuvantní terapii jsou spojena s časnou lokální recidivou nebo vzdálenou generalizací a dlouhodobé přežívání pacientů je i v těchto stadiích spíše výjimkou. I přes tyto nepříznivé charakteristiky onemocnění dochází zejména v posledních letech k pozvolnému prodlužování přežívání těchto pacientů. Je to jednak důsledek pokroku v diagnostice, chirurgické terapii, ale hlavně v onkologické terapii (jednak v systémové chemoterapii - adjuvantní, neoadjuvantní, perioperační, indukční a paliativní, jednak v radioterapii). Byly provedeny a publikovány výsledky studií napříč všemi stadii karcinomu pankreatu (resekabilní, hraničně resekabilní, lokálně pokročilý, metastazující), které se promítly do zlepšeného přežívání. Cílem tohoto článku je podat přehled o aktuálních možnostech terapie tohoto onemocnění.

02/2021 Doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D.; MUDr. Tereza Kohlová
Oligometastatické onemocnění tvoří samostatnou kategorii metastazujícího karcinomu prostaty. V posledních letech je zaměřena stále větší pozornost na jeho optimální definici i léčbu. Zásadní pro označení oligometastatického karcinomu prostaty je nejen počet a lokalizace metastáz, ale také využívání nových zobrazovacích metod při jejich identifikaci. Léčba oligometastatického karcinomu prostaty může mít kurativní potenciál. Její součástí je léčba systémová i radikální léčba lokální, která může být cílena jak na primární nádor, tak na metastázy. Jako lokálně ablativní léčba se více využívá radioterapie, zejména technika stereotaktické radioterapie. V tomto případě lokální léčba nezabraňuje pouze lokální progresi onemocnění, ale zlepšuje i celkové přežití. Hranice mezi kurativní a paliativní léčbou se tak stále posunují. Lepší identifikace pacientů, kteří budou mít benefit z lokální léčby, a lepší klasifikace podskupin oligometastatického karcinomu prostaty na základě biomolekulárních markerů je úkolem dalších studií.

01/2021 Doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D.; MUDr. Tereza Kohlová
Snahou článku je podat přehled studií publikovaných v roce 2020, které mění a změnily klinickou praxi v radiační onkologii. Výčet studií nemá ambice být kompletní, určitě nebudou obsaženy všechny zajímavé, ale většina těch nejpodstatnějších randomizovaných studií fáze III. Radioterapii, podobně jako jiné obory v roce 2020, ovlivňovala pandemie covidu-19, a proto se do praxe rychleji zaváděly např. kratší hypofrakcionační režimy. Na druhou stranu je důležité si uvědomit, jak je časový faktor pro výsledky léčby našich pacientů důležitý. Na prvním místě v každé situaci jsou především onkologické výsledky a postupy vycházející zejména z dat velkých randomizovaných studií.

05/2020 MUDr. Marián Liberko; doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA
Kazuistika popisuje případ pacienta s lokálně pokročilým karcinomem pankreatu, kde kombinací chemoterapie a chemoradioterapie došlo ke konverzi primárně radikálně neresekabilního onemocnění (lokálně pokročilý karcinom pankreatu) na onemocnění resekabilní s dosažením významné patologické odpovědi.

02/2020 Doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA; MUDr. Tomáš Blažek; MUDr. PharmDr. Jan Dvořák
Léčba inoperabilního nemalobuněčného karcinomu plic stadia III je založena na konkomitantní chemoradioterapii. Většina pacientů se však dožívá relapsu onemocnění. Snahy o zlepšení výsledků vedly přes různé kombinace cytostatik podaných současně s radioterapií nebo po jejím skončení, zlepšení techniky ozáření nebo zvýšení aplikované dávky záření. K významnějšímu zlepšení přežití bez progrese i celkovému přežití však vedla až kombinace konkomitantní chemoradioterapie s imunoterapií. Ve studii PACIFIC byl po dokončení chemoradioterapie podáván jako konsolidační léčba durvalumab. Výsledky studie jsou podrobně diskutovány v článku a znamenají změnu současné klinické praxe a nový standard v léčbě pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic III. stadia.

01/2020 Speciální vydání  - MUDr. Marián Liberko; doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D.
Kazuistika popisuje případ pacientky se stenozujícím karcinomem rekta a mnohočetnou generalizací do jater. U pacientky bylo systémovou chemobioterapií (mFOLFOX + panitumumab) dosaženo významné klinické odpovědi jaterních metastáz umožňující radikální chirurgický výkon na játrech v rámci „liver first approach“. Následné zařazení chemoradioterapie primárního tumoru rekta vedlo k výrazné regresi podle zobrazovacích metod a pacientka byla indikována k radikálnímu výkonu na rektu. Kombinace modalit onkologické terapie u selektované skupiny pacientů s generalizovaným kolorektálním karcinomem může přestavovat potenciálně radikální přístup se šancí na dlouhodobé přežívání.

01/2020 Speciální vydání - Doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D.; MUDr. Tomáš Blažek; MUDr. Marián Liberko
Radioterapie má velmi důležité místo v léčbě nádorových onemocnění. Obvykle se používá v léčbě lokalizovaného onemocnění v kombinaci s chirurgickým výkonem nebo jako léčba kurativní s chemoterapií nebo bez ní. U generalizovaného onemocnění má zpravidla paliativní záměr s cílem ulevit pacientovi od potíží. Nicméně s rozvojem radioterapeutických technik se posunují i indikace radioterapie. Využívá se radikálních dávek záření a technik také v léčbě metastazujícího onemocnění s cílem zlepšit nejen lokální kontrolu, ale i celkové přežití. Preklinické a experimentální studie totiž prokazují systémové účinky radioterapie, které ovlivní imunitní reakce působící i na ložiska nádoru mimo ozařovaný objem. Novou příležitost pak představuje kombinace radioterapie s imunoterapií. Cílem sdělení je přehled prací a studií, které se zabývají přínosem radioterapie primárního nádoru u synchronního metastazujícího onemocnění.

01/2020 Speciální vydání - Renata Soumarová

04/2019 MUDr. Lenka Rušinová; doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D.; MUDr. Marián Liberko
Bohužel se i v současnosti setkáváme se vstupně lokálně velmi pokročilými a generalizovanými karcinomy prsu. Díky systémové léčbě a zejména cílené terapii však u pacientek s HER2 pozitivními nádory můžeme vidět i vynikající dlouhodobé odpovědi. Právě objev nových přípravků cílených na extracelulární doménu receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) a kombinace této monoklonální protilátky s mikrotubulárním inhibitorem T-DM1 (trastuzumab emtansinem) vedly ke statisticky signifikantnímu prodloužení celkového přežití a změnily metastazující HER2 pozitivní karcinom prsu na chronické onemocnění.

04/2019 Doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D.; MUDr. Lenka Rušínová
Adjuvantní radioterapie po radikální i parciální mastektomii má vliv na lokální kontrolu onemocnění, ale i na celkové přežití, což bylo prokázáno velkými studiemi s dlouhodobým sledováním. Indikace pooperační radioterapie u pacientek po neoadjuvantní chemoterapii patří však ke kontroverzním tématům. Důvodem je odlišná odpověď nádorů na neoadjuvantní léčbu a nedostatek prospektivních studií. V současnosti je při zvažování pooperační radioterapie po neoadjuvantní léčbě nutné zohlednit jak velmi přesnou předléčebnou klasifikaci, tak charakteristiku nádoru včetně molekulárních subtypů a definitivní patologickou klasifikaci. Nejobtížnější je rozhodování zejména u skupiny pacientek, které dosáhly patologické kompletní odpovědi.