Úvodník 01/2020 Speciální vydání

01/2020 Speciální vydání

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dostává se vám do rukou unikátní soubor prací v českém jazyce, který je věnován léčbě kombinací radioterapie a imunoterapie a systémovým účinkům radioterapie v oblasti imunitního systému. Stále se jedná o oblast ne zcela dobře prozkoumanou a objasněnou, ale některé výsledky již ukazují na správný směr v léčbě nádorových onemocnění.

Radioterapie je spíše řazena mezi lokální protinádorovou léčebnou modalitu především s imunosupresivním působením. Nicméně se množí důkazy potvrzující účinek radioterapie mimo ozařovaný objem, tzv. abskopální efekt - imunitně zprostředkovanou odpověď neozářených nádorových buněk. Aktivovaná protinádorová imunita je také jednou z důležitých podmínek léčebného účinku imunitních checkpoint inhibitorů, proto kombinace radioterapie a imunoterapie má teoretické odůvodnění.

První klinické studie, které kombinovaly imunoterapii s radioterapií, se týkaly lokalizovaného karcinomu prostaty. Pacienti absolvovali radikální radioterapii s vakcínou anebo bez ní. Primárním cílem studie byla imunologická odpověď. Mezi nádory, u kterých je synergický účinek kombinace radioterapie a imunoterapie již v praxi využíván, patří kromě maligního melanomu i nádory plic. Je prokázán účinek stereotaktického ozáření metastatického ložiska nebo ložisek v kombinaci s imunoterapií. Významně lepší výsledky v nedávné době přinesla konsolidační léčba imunoterapií po radikální konkomitantní chemoradioterapii u pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem III. stadia.

Stereotaktická radioterapie je využívána v současné době rutinně k léčbě mozkových metastáz většiny nádorových onemocnění. Ale současně máme k dispozici výsledky studií, které prokázaly účinnost imunoterapie v léčbě mozkových metastáz maligního melanomu. V éře cílené léčby a imunoterapie je velmi aktuální kombinace těchto molekul právě se stereotaktickou radioterapií. Není však zcela jasné, jakou sekvenci jednotlivých modalit zvolit, což bude určitě předmětem dalších studií.

Pravděpodobně s „nastartováním“ protinádorových imunitních mechanismů souvisí i systémové účinky radioterapie v případě ozáření primárního nádoru u pacientů se synchronními metastázami. V některých klinických situacích zařazení radioterapie může dokonce zlepšit celkové přežití a je důležité na její použití myslet.

Pochopení interakcí radioterapie s imunoterapií otevírá nové perspektivy léčebných možností. Mění se také pohled na radioterapii jako takovou a její využití u metastazujícího onemocnění, kde rozhodně nemá pouze paliativní potenciál. Identifikace a inhibice klíčových drah imunosuprese by pak měly pomoci zlepšit další výsledky léčby i u velmi agresivních nádorů, kde zatím nejsme v léčbě příliš úspěšní.

Doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D.

Radioterapeutická a onkologická klinika LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha