06/2022

 

Obsah čísla

 

editorial: Andrea Janíková

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


medailonek: Marek Babjuk

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Mantle cell lymfom – přehled diagnostiky a léčby v roce 2022

Mantle cell lymphoma – overview of management and therapy in 2022

Andrea Janíková

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Aktuální možnosti biologické léčby u nemocných s myelodysplastickým syndromem

Current options for biological treatment in patients with myelodysplastic syndrom

Anna Jonášová

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Systémová AL amyloidóza – diagnostika a léčba

Systemic AL amyloidosis – diagnosis and treatment

Tomáš Pika, Pavla Flodrová, Eva Polcrová

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Současné postupy v léčbě akutních myeloidních leukemií

Current procedures in the treatment of acute myeloid leukemia

Miloslava Hisemová

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Brentuximab vedotin v léčbě Hodgkinova lymfomu

Brentuximab vedotin treatment in Hodgkin’s lymphoma

Heidi Móciková

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Význam sledování minimální reziduální nemoci u chronické lymfocytární leukemie

The importance of monitoring minimal residual disease in chronic lymphocytic leukemia

Peter Turcsányi, Eva Kriegová

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Současné možnosti léčby nivolumabem u nemocných s klasickým Hodgkinovým lymfomem

Current therapy options with nivolumab in patients with classic Hodgkin lymphoma

Jozef Michalka

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Etiopatogeneze a histologická diagnostika karcinomu z Merkelových buněk

Etiopathogenesis and histological diagnosis of Merkel cell carcinoma

Aleš Ryška

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Karcinom z Merkelových buněk a jeho klinicko‑patologická specifika

Merkel cell carcinoma and its clinical‑pathological specificity

David Šulc

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Imunoterapie u metastazujícího kolorektálního karcinomu MSI‑H/dMMR

Immunotherapy in MSI‑H/dMMR metastatic colorectal cancer

David Vrána

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Durvalumab v léčbě malobuněčného karcinomu plic – tříletá data studie CASPIAN

Durvalumab in the treatment of small cell lung cancer – three‑year data from the CASPIAN study

Ondřej Bílek

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Systémová léčba kostních metastáz karcinomu prostaty

Systemic treatment of bone metastases of prostate cancer

Jana Katolická

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

 

Doporučené články

Úvodník 06/2022

06/2022 Doc. MUDr. Andrea Janíková, Ph.D.
CELÝ ČLÁNEK

Prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc.

06/2022 Prof. MUDr. Milan Hora, Ph.D., MBA
CELÝ ČLÁNEK

Mantle cell lymfom - přehled diagnostiky a léčby v roce 2022

06/2022 Doc. MUDr. Andrea Janíková, Ph.D.
Mantle cell lymfom (mantle cell lymphoma, MCL) je vzácná B lymfoidní neoplazie, s mediánem věku v době iniciální diagnózy 68 let a s častějším výskytem u mužů. Základem současné léčby je chemoterapie v kombinaci s cílenou léčbou anti-CD20. Přestože se za posledních 30 let prognóza pacientů s MCL výrazně zlepšila s více než dvojnásobným přežitím, zůstává MCL pro většinu pacientů stále nevyléčitelné onemocnění. Průlom v léčbě relabovaných pacientů představují cílené inhibitory Brutonovy tyrosinkinázy. Současný vývoj a výzkum nabízí pacientům s MCL lepší perspektivu v podobě dalších nových léčiv, jako jsou bispecifické protilátky (CD20/CD3), anti-CD19 CAR-T buňky, nové protilátky (anti-CD19, anti-ROR1), imunokonjugáty (zilovertamab vedotin) a další léčiva.
CELÝ ČLÁNEK

Aktuální možnosti biologické léčby u nemocných s myelodysplastickým syndromem

06/2022 Doc. MUDr. Anna Jonášová, Ph.D.
Myelodysplastický syndrom (myelodysplastic syndrome, MDS) je heterogenní závažné onemocnění krvetvorby. Terapie je dosud velmi svízelná jak u nízce, tak u vysoce rizikových skupin nemocných. Nicméně s kumulací našich znalostí týkajících se patogeneze tohoto onemocnění, a zvláště pak s rozvojem molekulárně genetických informací, se objevují nové, i cílené formy biologické léčby. Uvádíme souhrn používaných biologických terapeutických postupů u nemocných s MDS a nových perspektivních přípravků.
CELÝ ČLÁNEK

Systémová AL amyloidóza-diagnostika a léčba

06/2022 MUDr. Tomáš Pika, Ph.D.; MUDr. Pavla Flodrová, Ph.D.; MUDr. Eva Polcrová
AL amyloidóza (light chain) je systémové nebo orgánově limitované onemocnění patřící do skupiny mono-klonálních gamapatií, resp. plazmocelulárních dyskrazií. Onemocnění je charakterizované depozicí fibril tvořených fragmenty nebo kompletními molekulami monoklonálních lehkých řetězců imunoglobulinu produkovaných klonální plazmocelulární populací. Inhibice tkání amyloidem má za následek progredující postižení orgánů nejčastěji ledvin, srdce, jater a periferního nervového systému. Diagnostika AL amyloidózy zahrnuje komplexní vyšetření zahrnující průkaz monoklonálního imunoglobulinu v séru a/nebo v moči či strukturálních podjednotek volných lehkých řetězců imunoglobulinu, průkaz produkujícího B buněčného klonu a orgánový screening. Nezbytností je bioptický odběr tkáně s histologickým průkazem a typizací amyloidových mas. Léčba AL amyloidózy je přísně individuální s volbou terapie s ohledem na věk, komorbidity a pokročilost orgánového postižení. Eliminace B lymfocytárního klonu a redukce nálože amyloidogenních lehkých řetězců (tedy dosažení hematologické remise) je podmínkou k dosažení orgánové léčebné odpovědi a tím i delšího přežití nemocných. Doposud nejúčinnější léčebnou modalitu pro nemocné s AL amyloidózou představuje terapie vysokodávkovaným melphalanem s podporou auto logního štěpu. Tato léčebná modalita je spojena s vysokým procentem dosažených remisí, nicméně tuto terapii lze poskytnout pouze asi 20 % pacientům. Pro indukční terapii před autologní transplantací stejně jako pro konvenční terapii u netransplantabilních nemocných se v současnosti používá režim kombinující monoklonální protilátku daratumumab s bortezomibem, cyclophosphamidem a dexamethasonem. Léčba je u většiny pacientů spojena s vysokým procentem hematologických, ale i orgánových odpovědí při velmi dobré toleranci. Pro léčbu relabujících či refrakterních nemocných je užíváno režimů s alkylačními cytostatiky, imunomodulačními léky či venetoclaxem. V současnosti probíhají klinické studie testující terapeutické použití protilátek vůči amyloidovým depozitům v tkáních. Nedílnou součástí léčby je podpůrná terapie cílená na zlepšení či náhradu funkce postižených orgánů, nezbytná je mezioborová spolupráce.
CELÝ ČLÁNEK

Současné postupy v léčbě akutních myeloidních leukemií

06/2022 MUDr. Miloslava Hisemová
Akutní myeloidní leukemie (acute myeloid leukemia, AML) je heterogenní klonální nádorové onemocnění kostní dřeně vycházející z myeloidní vývojové řady hematopoézy. Postihuje převážně starší pacienty a řadí se k zřídkavým onkologickým onemocněním, protože tvoří kolem 1 % všech nádorových onemocnění. Od 70. let minulého století byla mladším pacientům nabízena k léčení AML základní indukční chemoterapie 3 + 7 (3 dny daunorubicin a 7 dnů cytarabin) a konsolidační chemoterapie (cytarabin) za hospitalizace s následnou možnou alogenní transplantací kostní dřeně a starším pacientům ambulantní léčba k brždění klonální proliferace leukemických myeloblastů. V nové éře po roku 2000 se objevuje termín cílená individualizovaná terapie za pomoci nových léků, které díky novým mechanismům ovlivnění leukemické buňky přímo blokací nebo aktivací patologického cíle na myeloblastu mají synergický účinek s dosavadní základní chemoterapií a nabízejí pacientům lepší výsledky. Článek poskytuje přehled současných trendů a možností v léčbě AML jak pro mladší, tak pro starší pacienty.
CELÝ ČLÁNEK

Brentuximab vedotin v léčbě Hodgkinova lymfomu

06/2022 MUDr. Heidi Móciková, Ph.D.
Hodgkinův lymfom lze v 80 až 90 % případů vyléčit první linií léčby. Brentuximab vedotin je konjugát chimérické monoklonální protilátky IgG1 anti-CD30 a monomethylauristatinu E. Nový mechanismus účinku brentuximab vedotinu, jeho účinnost v monoterapii a v kombinaci s chemoterapií nebo s inhibitory proteinu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death protein 1, PD-1) v první linii léčby a v relapsu u Hodgkinova lymfomu a profil toxicity zlepšily prognózu těchto pacientů. V přehledovém článku jsou uvedeny výsledky klinických studií s brentuximab vedotinem u Hodgkinova lymfomu.
CELÝ ČLÁNEK

Význam sledování minimální reziduální nemoci u chronické lymfocytární leukemie

06/2022 MUDr. Peter Turcsányi, Ph.D.; doc. Dr. Ing. Eva Kriegová
S příchodem nových léčebných molekul a jejich kombinací, s potenciálem eradikace maligních buněk z periferní krve a tkání došlo k posunu i v léčbě chronické lymfocytární leukemie. Hodnocení léčebné odpovědi na molekulární úrovni proto nabývá na důležitosti, a jak se postupně ukazuje, je spolehlivým prediktorem trvání léčebné odpovědi a celkové prognózy pacienta. Správné načasování individuální délky léčby je vhodné hned v několika aspektech, a to jak ze zdravotního, tak z finančního hlediska.
CELÝ ČLÁNEK

Současné možnosti léčby nivolumabem u nemocných s klasickým Hodgkinovým lymfomem

06/2022 MUDr. Jozef Michalka
Nivolumab by měl být v současnosti lékem volby u pacientů s relapsem klasického Hodgkinova lymfomu po vysokodávkované chemoterapii a provedení autologní transplantace krvetvorných buněk. Vzhledem ke specifickému imunitnímu mechanismu účinku bez přímého cytotoxického vlivu na nádorové buňky, příznivému profilu toxicity a deklarované účinnosti i u jinak refrakterních případů je snahou využít jeho léčebný potenciál i v jiných léčebných schématech. V tomto přehledu zmiňujeme různé klinické situace a možnosti léčebného použití nivolumabu u nemocných s klasickým Hodgkinovým lymfomem s odkazem na publikované výsledky klinických studií.
CELÝ ČLÁNEK

Etiopatogeneze a histologická diagnostika karcinomu z Merkelových buněk

06/2022 Prof. MUDr. Aleš Ryška, Ph.D.
Karcinom z Merkelových buněk (Merkel cell carcinoma, MCC) je relativně vzácný primární kožní neuroendokrinní karcinom s incidencí zhruba 3 případy na 1 000 000 obyvatel za rok, který se typicky vyskytuje v partiích chronicky exponovaných slunečnímu záření (obličej, kůže hlavy, krk). Mezi etiopatogenetické faktory patří zejména působení Merkelova polyomaviru (zhruba 80 % všech MCC), chronická expozice ultrafialovému záření a oslabení imunitního systému. Nádory asociované s virovou infekcí a nádory bez ní jsou biologicky odlišné, nádory bez prokázaného viru mají výrazně vyšší mutační nálož včetně mutací p53 a Rb. Z terapeutického hlediska však není odlišení obou subtypů MCC zatím zásadní, neboť oba mají obdobně nepříznivou prognózu a stejný terapeutický management. Histologicky má MCC charakter high-grade neuroendokrinního karcinomu, diferenciálně diagnosticky je nutno odlišit například malobuněčnou variantu melanomu, lymfohistiocytární neoplazie, Ewingův sarkom a kožní metastázy neuroendokrinních karcinomů jiného primárního origa. V případě diagnostické nejistoty lze využít druhého čtení na jiném pracovišti patologie.
CELÝ ČLÁNEK

Karcinom z Merkelových buněk a jeho klinicko-patologická specifika

06/2022 MUDr. David Šulc
Karcinom z Merkelových buněk (Merkel cell carcinoma, MCC) je aktuálně, i přes jeho poměrně vzácný výskyt, velmi zajímavou diagnózou, a to zejména díky vstupu imunoterapie do léčebného armamentaria. Na našem pracovišti jsme v období posledních dvou let (od října 2020) zahájili léčbu avelumabem u celkem čtyř pacientů. Na tomto souboru se nám podařilo prokázat nejen velmi dobrou účinnost této léčby u metastazujícího MCC, ale také jsme opakovaně narazili na úskalí v klinicko-patologické diagnostice. Zjistili jsme, že MCC se často primárně prezentuje jako metastazující high-grade neuroendokrinní karcinom. Pokud se nám ale podaří v těchto případech prokázat, že jde o primární kožní MCC, přináší to pro pacienta velký benefit právě v možnosti léčby imunoterapií.
CELÝ ČLÁNEK

Imunoterapie u metastazujícího kolorektálního karcinomu MSI-H/dMMR

06/2022 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Imunoterapie zásadním způsobem ovlivnila léčbu celé řady malignit. Nyní se nově dostala i do léčebných algoritmů metastazujícího kolorektálního karcinomu, a to v případě pacientů s vysokou mikrosatelitovou nestabilitou / deficitem v genech opravy chybného párování bází (microsatellite instability-high / mismatch repair deficient, MSI-H/dMMR). Klinická studie KEYNOTE-177 potvrdila účinnost a bezpečnost monoterapie pembrolizumabem v porovnání se standardními chemoterapeutickými režimy s eventuální cílenou terapií protilátkami proti receptoru epidermálního růstového faktoru / vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor / vascular endothelial growth factor, anti-EGFR/anti-VEGF) v první linii léčby metastazujícího kolorektálního karcinomu. Podobně byla potvrzena účinnost pembrolizumabu u předléčených pacientů s kolorektálním karcinomem na základě studie KEYNOTE-164. Imunoterapie představuje v současnosti jednoznačně preferovanou léčebnou modalitu u pacientů s metastazujícím kolorektálním karcinomem s MSI-H/dMMR, a to jak v první, tak ve vyšších liniích léčby, pro které získal pembrolizumab registraci, a v první linii od 1. 9. 2022 také úhradu z veřejného zdravotního pojištění.
CELÝ ČLÁNEK

Durvalumab v léčbě malobuněčného karcinomu plic - tříletá data studie CASPIAN

06/2022 MUDr. Ondřej Bílek
Malobuněčný karcinom plic patří k nejagresivnějším zhoubným nádorům s nepříznivou prognózou. Základem léčby je systémová chemoterapie platinovým derivátem a etoposidem. Imunoterapie checkpoint inhibitory prokázala pozoruhodný přínos v léčbě řady onkologických diagnóz včetně karcinomu plic. Durvalumab prokázal léčebný benefit v rámci studie CASPIAN.
CELÝ ČLÁNEK

Systémová léčba kostních metastáz karcinomu prostaty

06/2022 MUDr. Jana Katolická, Ph.D.
Kostní metastázy se vyvinou u většiny pacientů s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty. Ovlivňují strukturální integritu kosti, projevují se bolestí a kostními příhodami (skeletal-related events, SRE) a jsou primární příčinou snížené kvality života. Bisfosfonáty a denosumab jsou indikovány k prevenci SRE u mužů s metastazujícím karcinomem prostaty.
CELÝ ČLÁNEK