01/2023

01/2023 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.

01/2023 Prof. MUDr. Jan Starý, DrSc.

01/2023 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Systémová léčba lokálně pokročilého či metastazujícího hormonálně pozitivního (hormone receptor-positive, HR+) karcinomu prsu s negativitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2 negative, HER2-) je v současné době většinou založena na kombinaci hormonální léčby s inhibitory cyklin dependentní kinázy 4/6 (cyclin-dependent kinase 4/6, CDK4/6). Při výběru konkrétní molekuly je třeba zohlednit jednak vlastní nádorové onemocnění, jednak potencionální nežádoucí účinky léčby. Nežádoucí účinky mohou zásadním způsobem ovlivnit compliance pacientek s onkologickou léčbou, a to do té míry, že pokračování v léčbě může být pro pacientky dokonce nepřijatelné, jak demonstrujeme v níže uvedeném textu. Přímé srovnání nežádoucích účinků jednotlivých molekul (ribociclib, abemaciclib, palbociclib) / kvality života neexistuje, nicméně existuje nepřímé porovnání ribociclibu s abemaciclibem, které jednoznačně preferuje terapii ribociclibem. Většina nežádoucích účinků / obtíží pacientek v průběhu paliativní léčby inhibitory CDK4/6 je zvládnutelná, je třeba na ně myslet a v optimálním případě jim předcházet.

01/2023 MUDr. Vlastimila Čmejlová
V léčbě metastazujícího karcinomu prsu s pozitivitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) došlo v posledních letech k potvrzení účinku několika nových molekul. Současným léčebným standardem je kombinace taxanů s pertuzumabem a trastuzumabem v první linii s následnou terapií trastuzumab emtansinem ve druhé linii. Novinkou v portfoliu léčby pokročilého HER2 pozitivního karcinomu prsu jsou další anti-HER2 přípravky jako trastuzumab deruxtecan či tucatinib v kombinaci s capecitabinem a trastuzumabem. V tomto článku jsou prezentovány výsledky klinických studií a přehled současné léčby metastazujícího HER2 pozitivního karcinomu prsu v souladu s nejnovějšími evropskými a celosvětovými guidelines.

01/2023 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Chemoterapie na bázi platiny, taxanu a eventuálně antracyklinů byla dlouhou dobu základem léčby pacientek s lokálně pokročilými a metastazujícími nádory čípku a těla dělohy, u nichž byly vyčerpány možnosti chirurgické léčby a radioterapie. První molekula, která získala registraci v případě léčby čípku dělohy, byl bevacizumab v kombinaci s chemoterapií a nyní se nově do léčebných algoritmů dostala také imunoterapie. Imunoterapie pembrolizumabem je v tuto chvíli indikována v kombinaci s chemoterapií a eventuálně bevacizumabem v první linii paliativní léčby pacientek s karcinomem čípku dělohy a v druhé a vyšších liniích je možno indikovat pembrolizumab nebo cemiplimab. Podobně v případě nádorů těla dělohy je možné na základě proběhlých studií podávat u předléčených pacientek pembrolizumab pro léčbu nádorů s defektem v mismatch repair genech / vysokou mikrosatelitovou instabilitou (dMMR/MSI-H), eventuálně bez ohledu na status MMR kombinaci pembrolizumabu s lenvatinibem. Imunoterapie tak představuje nový standard léčby těchto nádorů.

01/2023 MUDr. Stanislav Batko
Karcinom žaludku představuje velmi agresivní onkologické onemocnění. V České republice jeho incidence sice setrvale klesá, avšak v celosvětovém měřítku představuje s pátým místem v incidenci a třetím v mortalitě jednu z nejrozšířenějších malignit. Většina nově diagnostikovaných nádorů je zastižena v lokálně pokročilém či metastatickém stadiu. Léčba lokalizovaného onemocnění je i přes multimodální přístup zatížena vysokým rizikem recidivy, obzvláště pokud nevedla neoadjuvatní chemoradioterapie ke kompletní patologické remisi onemocnění. U těchto pacientů prokázala studie CheckMate 577 přínos adjuvantního podání nivolumabu, který zdvojnásobil dobu přežití bez nemoci. Přínos byl pozorován jak u adenokarcinomů, tak i u spinocelulárních karcinomů. Studie CheckMate 577 byla po dlouhé době první studií, která prokázala v léčbě metastazujícího karcinomu žaludku u kombinace nivolumabu s chemoterapií na bázi oxaliplatiny s 5-flourouracilem v první linii v populaci pacientů s expresí ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1) hodnocené pomocí tzv. kombinovaného skóre (combined positive score, CPS) PD-L1 CPS ≥ 5 % zvýšení podílu pacientů s léčebnou odpovědí, prodloužení doby do progrese nemoci i prodloužení celkového přežití a stanovila nový standard léčby metastazujícího karcinomu žaludku.

01/2023 MUDr. Daniel Krejčí; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Aktivační mutace v genu pro receptor epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) u nemalobuněčného plicního karcinomu (non-small cell lung cancer, NSCLC) jsou obecně považovány za pozitivní prognostický faktor. Léčba tyrosinkinázovými inhibitory (tyrosine kinase inhibitors, TKI) dokázala významně ovlivnit přežití a kvalitu života u těchto pacientů. Jednou z výjimek představují právě aktivační mutace inzerce v exonu 20 genu EGFR (ins20 EGFR), u kterých je účinnost dostupných TKI minimální. Amivantamab je v České republice dostupná, bispecifická monoklonální protilátka, která prokázala účinnost v léčbě ins20 EGFR pozitivního NSCLC a je předmětem dalšího klinického sledování.

01/2023 MUDr. Petra Čičátková; doc. MUDr. Daniela Žáčková, Ph.D.
Před zavedením inhibitorů tyrosinkináz se terapie pacientů s chronickou myeloidní leukemií opírala o nespecificky působící látky jako busulfan, hydroxyurea a interferon alfa s celkovým přežitím nepřesahujícím 30 %. Novou éru terapie chronické myeloidní leukemie nastartovalo odhalení fúzního genu BCR: ABL1 a jím kódované konstitutivně aktivované tyrosinkinázy BCR::ABL1 která se stala cílem inhibitorů tyrosinkináz reprezentovaných imatinibem, nilotinibem, dasatinibem, bosutinibem, ponatinibem a také nejnovějším alosterickým inhibitorem asciminibem. S jejich zavedením se předpokládaná délka života pacientů s nově diagnostikovaným onemocněním v chronické fázi téměř neliší od délky života zdravých vrstevníků. I přes to, že některé specifické situace stále vyžadují podání interferonu alfa nebo provedení alogenní transplantace krvetvorby či umožňují vysazení léku s dosažením remise bez nutnosti terapie, inhibitory tyrosinkináz jsou v léčbě zcela nezastupitelné a tvoří základní kámen terapie chronické myeloidní leukemie. Jejich pevné postavení jak v první, tak v následujících liniích v podmínkách České republiky komplexně shrnuje i předkládaná práce.

01/2023 MUDr. Klaudia Regináčová; doc. MUDr. Martina Kubecová, Ph.D.
Karcinom ovaria byl dlouhá léta považován za smutné onemocnění, které je většinou diagnostikováno pozdě a často relabuje. Léčebnou možností bylo operační řešení a chemoterapie. Změna nastala s nasazením inhibitorů poly(ADP-ribóza)polymerázy (PARP), které zlepšují přežití pacientek a prodlužují dobu do progrese onemocnění. Prvním dostupným inhibitorem PARP byl olaparib.

01/2023 MUDr. Anna Germanová, Ph.D.
Karcinom vaječníku/vejcovodu je chronické recidivující onemocnění s nepříznivou prognózou. Novou možností zlepšení prognózy pacientek jsou inhibitory poly(adenosindifosfát-ribóza) polymerázy (PARP), které se používají jako udržovací léčba po primární léčbě nebo po léčbě platina senzitivní recidivy onemocnění. Niraparib je v těchto indikacích určen pro všechny pacientky nezávisle na mutačním statusu. V primární léčbě významně prodlužuje interval bez progrese onemocnění, data vzhledem k celkovému přežití nejsou zatím zralá.

01/2023 MUDr. Jana Krejčí; MUDr. Petr Opálka, CSc., MBA; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D. ; MUDr. Tereza Drbohlavová
V současné době je téměř každý čtvrtý nemocný s nemalobuněčným plicním karcinomem v době stanovení diagnózy ve III. klinickém stadiu a bohužel častěji s nemožností radikální resekce.¹ I přes kurativní standardní chemoterapii s radioterapií dochází u většiny nemocných k recidivě onemocnění. Imunoterapie durvalumabem se stala nadějí pro tyto nemocné, což dokládá naše kazuistika.

01/2023 MUDr. Jana Krejčí; MUDr. Petr Opálka, CSc., MBA; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Osimertinib patří mezi tyrosinkinázové inhibitory 3. generace, vysoce účinné i v oblasti centrálního nervového systému. Léčba je vyhrazena pro nemocné s pozitivní mutací receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) u nemalobuněčného plicního karcinomu. V současné době je hrazena u nemocných s pokročilým či generalizovaným onemocněním, nicméně účinnost prokázal také v adjuvantní fázi, což dokládá naše kazuistika.

01/2023 MUDr. Linda Řandová; MUDr. Taťána Šuková; MUDr. Ilona Procházková; MUDr. Ivana Krajsová, MBA; doc. MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D.
Tato kazuistika popisuje případ pacienta s metastazujícím melanomem v oblasti pankreatu, léčeného kombinací inhibitory BRAF a MEK encorafenibem a binimetinibem. Pomocí této léčby bylo po půl roce dosaženo kompletní remise onemocnění, která přetrvává i navzdory závažné zdravotní komplikaci, a to ischemické cévní mozkové příhodě. V současné době remise onemocnění trvá již 96 měsíců.

01/2023 MUDr. Sabina Svobodová; MUDr. Vladimír Červeňák
V kazuistice je popsána komplexní onkologická léčba, jejíž důležitou součástí je monoklonální protilátka denosumab, u 68letého pacienta s náhodně zjištěným renálním karcinomem ve stadiu již metastatické diseminace do skeletu. Ukazuje účinnost a profit z léčby u našeho pacienta. Dokládá, že vhodně volenou multimodální léčbou za účasti onkologa, urologa, ortopeda, lze dosáhnout přežití pacienta v dobré kvalitě života i v metastatické fázi onkologického onemocnění řádově v letech.