04/2017
Obsah čísla
Petra Tesařová
Nová doporučení k testování hereditárních karcinomů prsu a ovarií v běžné klinické praxi
Věra Benešová
Nádorové mutace BRCA1/2 a „BRCAness“ triple negativních karcinomů prsu
Libor Staněk, Petra Tesařová
Doporučená péče o ženy s prokázanou mutací v genech BRCA1 a BRCA2
Lenka Foretová
Nové možnosti léčby pacientek s mutacemi genů BRCA1/2 a karcinomem ovarií
Michal Zikán
Nová doporučení pro neoadjuvantní léčbu HER2 pozitivních pacientek s karcinomem prsu
Dagmar Brančíková, Markéta Protivánková
Palbociclib v kontextu ostatních inhibitorů CDK4/6
Miloš Holánek
Tomáš Svoboda
Další naděje pro terapii špatně léčitelných typů karcinomu prsu klíčí v Čechách
Jiří Neužil
Imunoterapie nemalobuněčného karcinomu plic cestou anti‑PD‑L1 protilátek
Vítězslav Kolek
Beatrix Bencsiková
Aktuální postupy v léčbě metastazujícího karcinomu pankreatu
Petr Karásek
Giotrif v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic – kasuistika
Libor Havel
Co potřebují onkologicky nemocní v České republice?
Anna Rubešová, Michaela Čadková Svejkovská, Zita Dubová
Udělení Ceny J. E. Purkyně Jaroslavu Květinovi
Doporučené články
Nová doporučení k testování hereditárních karcinomů prsu a ovarií v běžné klinické praxi
Karcinom prsu patří mezi nejčastěji se vyskytující zhoubné nádory u žen. Až 90-95 % nádorů vzniká náhodně, 5-10 % nádorů patří mezi nádory hereditární. Nejčastější příčina hereditárního karcinomu prsu a ovarií je mutace genu BRCA1 a BRCA2. Následující článek se zabývá novými doporučeními k jejich detekci a péčí o ženy s touto mutací.
Nádorové mutace BRCA1/2 a „BRCAness" triple negativních karcinomů prsu
Triple negativní karcinom prsu tvoří přibližně 15-20 % všech karcinomů prsu a vyznačuje se ztrátou exprese a-estrogenových, progesteronových a HER2 receptorů, převážně s nízkou diferenciací. Většina z triple negativních karcinomů prsu patří do basal-like podskupiny. Častěji se vyskytuje u mladších žen a bývá spjat s výskytem dědičných nebo sporadických forem karcinomu prsu způsobeným patogenní mutací v genu BRCA1, vzácněji i BRCA2 či jinou genetickou vadou vedoucí k HR-deficitním nádorům.
Doporučená péče o ženy s prokázanou mutací v genech BRCA1 a BRCA2
Dědičná příčina, zárodečná mutace v genech BRCA1 nebo BRCA2, je zodpovědná za 3-5 % neselektovaných nádorů prsu a 15-20 % nádorů vaječníků. Nosičky těchto mutací mají významně zvýšené riziko nádorů prsu, vaječníků a vejcovodů, ale i jiných solidních nádorů. Preventivní péče o zdravé nosičky mutací by měla být poskytována v rámci komplexních onkologických a gynekologických center. Ženy nosičky mutace by měly být sledovány od 25 let onkologem v půlročních intervalech, s použitím ultrasonografie (US) a magnetické rezonance (MR) prsů, od 30 do 65 let s využitím mamografie a MR, později s užitím US a mamografie. Preventivní bilaterální mastektomie jsou vhodnou možností k redukci až 85% celoživotního rizika onemocnění na riziko 1-5 %. Profylaktická adnexektomie je nutná k redukci rizika nádorů vaječníků a vejcovodů, které jsou i v případě pravidelného sledování v půlročních intervalech včetně vaginální ultrasonografie téměř vždy zachyceny v pozdním stadiu s nemožností vyléčení. Vysvětlení všech přínosů preventivních operací a konzultace jejich možností je nezbytnou součástí preventivního sledování nosiček.
Nové možnosti léčby pacientek s mutacemi genů BRCA1/2 a karcinomem ovarií
Do léčby ovariální karcinomu vstupuje nový lék využívající unikátní mechanismus účinku - zásah do opravy DNA. Olaparib je lékem ze skupiny tzv. inhibitorů poly(ADP-ribóza) polymerázy (poly[ADP-ribose] polymerase, PARP). Zásah do mechanismu reparace DNA je účinný především u nosiček mutací genů BRCA1/2, u nichž je v důsledku germinální nebo somatické mutace již primárně jeden ze systémů oprav vyřazen. Olaparib v léčbě platina senzitivního recidivujícího ovariálního karcinomu u BRCA1/2 pozitivních žen vede k prodloužení přežití bez progrese onemocnění i k prodloužení celkového přežití.
Nová doporučení pro neoadjuvantní léčbu HER2 pozitivních pacientek s karcinomem prsu
Léčba lokálně pokročilého nádoru prsu s amplifikací HER2/neu je systémová a skládá se z chemoterapie a blokády receptoru. Neoadjuvantní postup má za účel rychlé zmenšení hmoty nádoru a usnadnění nebo umožnění operability. I přes pochybnosti z několika studií zůstává patologická kompletní remise (pCR) spolehlivým náhradním ukazatelem pro dobu do progrese či celkového přežití. V našem sdělení uvádíme přehled zkušeností s chemoterapeutickými režimy a blokátory HER2/neu a možnosti jejich kombinací. Nejslibnějšími jsou zatím tříletá data ze studie NeoSphere, která ukazují slibný trend ke zlepšení doby přežití bez progrese pro kombinaci docetaxel/trastuzumab/pertuzumab, která zvýšila počet patologických kompletních remisí ve zkoušené skupině z 29 % na 46 %. Ve všech neoadjuvantních studiích skupina pacientů s hormon-pozitivním onemocněním měla menší přínos z léčby kombinací blokády anti-HER2 a chemoterapie, přesto je tento postup zatím ověřen jako nejlepší a o hormonální léčbě samostatné nebo v kombinaci v této indikaci není dostatek dat.
Palbociclib v kontextu ostatních inhibitorů CDK4/6
Hormonální terapie představuje u pacientek s diseminovaným, hormonálně dependentním karcinomem prsu jednoznačně preferovanou léčebnou alternativu. Měla by být zvažována u všech pacientek, bez ohledu na rozsah a místo postižení. Pouze v případě rychle progredujícího, agresivního onemocnění se známkami viscerální krize je vhodné zahájit léčbu pomocí chemoterapie, protože nástup účinku chemoterapie bývá rychlejší než nástup účinku hormonální léčby. Aktuálně se možnosti hormonální terapie pokročilého karcinomu prsu mění - díky kombinaci hormonální terapie s inhibitory cyklin-dependentní kinázy 4/6 (CDK4/6) došlo k výraznému zlepšení účinnosti terapie. Ke zlepšení léčby došlo ve všech podskupinách pacientů, kterým byly inhibitory CDK4/6 podány. Doposud nebyl identifikován prediktor, který by dokázal identifikovat pacientky s nejlepším profitem z této léčby. V rámci klinických hodnocení byly hodnoceny následující přípravky ze skupiny inhibitorů CDK4/6 - palbociclib, ribociclib a abemaciclib. Článek představuje shrnutí týkající se účinnosti a tolerance těchto přípravků.
Vítězný úsměv Monaleesy - ribociclib v první linii paliativní léčby hormonálně dependentního karcinomu prsu
Do klinické praxe se u hormonálně závislého metastazujícího karcinomu prsu dostává nová skupina cílených léčiv. Jde o inhibitory cyklindependentních kináz 4/6 (CDK4/6) podávané současně s inhibitorem aromatázy. Nejnovější publikovaná data ze studie MONALEESA-2 s letrozolem a ribociclibem ukazují na vysokou účinnost této kombinace a dobrý profil toxicity. Mediánu doby bez progrese nemoci u ribociclibu dokonce nebylo zatím dosaženo. Zdá se, že tento postup má velkou šanci stát se novým léčebným standardem již v první linii léčby, což dokazuje jeho uvedení v současných nejvýznamnějších světových léčebných doporučeních.
Další naděje pro terapii špatně léčitelných typů karcinomu prsu klíčí v Čechách
Nádory prsu se vyznačují značnou proměnlivostí a velkou rozdílností v citlivosti k léčebným postupům. Některé typy těchto neoplastických chorob jsou velmi špatně léčitelné či prakticky zcela neléčitelné. Je třeba hledat nové zásahové místo, které by nepodléhalo mutacím a které by bylo možné využít na cílenou léčbu nádorových onemocnění s minimální toxicitou vůči normálním tkáním. Proto jsme vyvinuli novou protinádorovou látku, která je odvozena od tamoxifenu a je cílená do mitochondrií. Tato látka je na rozdíl od mateřské látky účinná i vůči špatně léčitelným typům nádorů prsu. V současné době připravujeme 1. fázi jejího klinického testování.
Imunoterapie nemalobuněčného karcinomu plic cestou anti-PD-L1 protilátek
Je referováno o imunoonkoterapii zaměřené na inhibici ligandu proteinu programované smrti PD-L1 (programmed death-ligand 1, PD-L1) u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic ve druhé nebo třetí linii léčby podle výsledků studií POPLAR a OAK. Léčebný přípravek z této skupiny - atezolizumab - prokázal zlepšení přežití ve srovnání s docetaxelem u všech podskupin nemocných s výjimkou nádorů s pozitivitou receptorů pro epidermální růstový faktor a anaplastickou lymfomovou kinázu. Účinnost byla největší u nádorů s vysokou expresí PD-L1 a velkou lymfocytární infiltrací nádoru, ale byla zjištěna i u nízké nebo neprůkazné exprese. Lék byl velmi dobře tolerován a je další nadějí pro nemocné s metastazujícím a lokálně pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic.
Optimální postupy v systémové léčbě gastrointestinálních stromálních nádorů: aktuální postupy, novinky, výhledy v léčbě
Gastrointestinální stromální nádory (GIST) jsou nejčastějšími mezenchymálními nádory gastrointestinálního traktu. Onkogenní aktivující mutace receptorových tyrozinkináz KIT (78 %) a PDGFRA (platelet-derived growth factor receptor alpha; 5-8 %) mají zásadní význam v molekulární patogenezi GIST. Novější léčebné strategie a zavedení cílené léčby přináší signifikantně delší přežití pacientů s GIST. Zařazení inhibitoru receptorových tyrozinkináz imatinibu do léčby GIST je nejvýznamnějším krokem, má význam v léčbě první linie neresekabilních nebo pokročilých GIST, rovněž v léčbě adjuvantní po resekci GIST s vysokým rizikem rekurence. Sunitinib je indikován v léčbě druhé linie. Regorafenib je schválen pro léčbu třetí linie pacientů s progresí nebo intolerancí léčby imatinibem a sunitinibem. Včasná identifikace skupiny pacientů rezistentních na terapii je důležitým cílem personalizované léčby pacientů s GIST.
Aktuální postupy v léčbě metastazujícího karcinomu pankreatu
Karcinom slinivky břišní je vysoce agresivní malignita se špatnými léčebnými výsledky ve všech stadiích. V době diagnózy je u většiny pacientů přítomen metastatický rozsev nebo lokálně pokročilé onemocnění. Po mnoho let byl používán v paliativní léčbě pokročilého onemocnění gemcitabin v monoterapii, a to i přes jeho nízkou účinnost. V posledních letech se ale terapeutické možnosti výrazně rozšiřují. V paliativní léčbě první linie byly zavedeny do rutinní klinické praxe režimy FOLFIRINOX a nab-paclitaxel/gemcitabin, které zvýšily celkové přežití o 4-5 měsíců. Další možnosti prodloužení přežití představuje léčba druhé linie s nanoliposomálním irinotekanem v kombinaci s 5-fluorouracilem a leucovorinem u pacientů předléčených režimem s gemcitabinem. Zajímavé výsledky přináší studie zaměřené na ovlivnění extracelulárního prostředí nádorových buněk.
Giotrif v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic - kasuistika
Aktivační mutace receptoru pro epidermální růstový faktor se vyskytují asi u 50 % nemocných s nemalobuněčným karcinomem plic asijského původu.1 Ve střední Evropě se tento typ mutací vyskytuje méně často, a to asi u 10-12 % nemocných s nemalobuněčným karcinomem plic.2 Tato molekulární alterace predikuje senzitivitu k léčbě tyrozinkinázovými inhibitory první a druhé generace: gefitinibu, erlotinibu, afatinibu. Četnost léčebných odpovědí a doba do progrese nemoci je při jejich použití vyšší v porovnání se standardní chemoterapií platinovým dubletem. V případě průkazu těchto mutací tedy tyrozinkinázové inhibitory receptoru pro epidermální růstový faktor představují léčebný standard.
Co potřebují onkologicky nemocní v České republice?
Psychosociální péče o onkologicky nemocného vede k vyšší kvalitě jeho života i ke snížení nákladů na léčbu. Průzkum psychosociálních potřeb onkologicky nemocných lidí, první svého druhu v České republice, měl za cíl identifikovat potřeby onkologicky nemocných osob a důležitost těchto potřeb pro nemocného člověka. Vytvořili jsme Dotazník potřeb onkologicky nemocných, který vyplnilo 253 respondentů. Z odpovědí vyplynulo, že onkologicky nemocní lidé potřebují především mít dobrý vztah se zdravotníky, dále psychickou podporu a informace, na jakou pomoc od státu mají během nemoci a po ní právo. Ve všech těchto oblastech lze péči o onkologicky nemocné zlepšit.
Udělení Ceny J. E. Purkyně prof. Jaroslavu Květinovi
Dne 23. května letošního roku převzal prof. RNDr. Jaroslav Květina, DrSc., dr.h.c., FCMA, na zámku v Libochovicích z rukou předsedy České lékařské společnosti JEP, prof. MUDr. Štěpána Svačiny, DrSc., nejvyšší vyznamenání ČLS JEP, Cenu J. E. Purkyně. Stal se tak historicky prvním farmaceutem, který obdržel toto nejvyšší vyznamenání.