01/2018

 

Obsah čísla

 

Úvodník 01/2018

Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc.

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

Laudatio doc. MUDr. Petře Tesařové, CSc. 

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Léčba pacientek s karcinomem vaječníků s přítomnou mutací BRCA1/2

Mária Zvaríková

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Rodina inhibitorů CDK4/6 se rozrůstá

Věra Benešová

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Pokroky v onkologické léčbě nádorů hlavy a krku

Petra Holečková, Libor Staněk

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Tyrozinkinázové inhibitory EGFR třetí generace cílící na mutaci T790M v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic

Libor Havel

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Nové možnosti systémové léčby karcinomu štítné žlázy

Kateřina Kopečková

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Pokroky v léčbě metastazujícího melanomu

Ondřej Kodet, Ivana Krajsová

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Molekulární mechanismy a signální dráhy u karcinomu pankreatu

Libor Staněk, Robert Gurlich, Petra Tesařová, Zdeněk Musil, Luboš Petruželka

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Afatinib v klinické praxi – kasuistika pacienta s osmnáctiměsíčním přežitím bez progrese a vysokou kvalitou života

Jaromír Roubec, Radoslava Černeková

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Erlotinib v první linii léčby metastazujícího nemalobuněčného karcinomu plic

Daniel Krejčí, Jana Krejčí, Norbert Pauk

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Účinnost erlotinibu ve vyšších liniích léčby nemalobuněčného plicního karcinomu

Jana Krejčí, Daniel Krejčí, Norbert Pauk

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Cyberknife – neúnavný pomocník v lokální léčbě zhoubných nádorů

Jakub Cvek, Lukáš Knybel

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Současné možnosti chirurgické léčby karcinomu žaludku

David Hoskovec

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Biosimilární přípravky v onkologii – také výrobci originálních léků sdružení v AIFP vyvíjejí biosimilars

Jakub Dvořáček

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

 

 

 

Doporučené články

Úvodník 01/2018

01/2018 Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc.
CELÝ ČLÁNEK

Laudatio doc. MUDr. Petře Tesařové, CSc.

01/2018 MUDr. Igor Sirák, Ph.D.
Docentka MUDr. Petra Tesařová, Ph.D., se narodila dne 4. 1. 1961 v Trutnově. Za svoji celoživotní cestu si zvolila medicínu. Studium na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze ukončila v roce 1985 a za naprosto výjimečné studijní výsledky obdržela z rukou Milana Vondrušky Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba pacientek s karcinomem vaječníků s přítomnou mutací BRCA1/2

01/2018 MUDr. Mária Zvaríková
Inhibitory poly(ADP-ribóza)polymerázy (PARP) jsou považovány za jednu z nejzajímavějších nových možností terapie pro pacientky s karcinomem vaječníků. V monoterapii inhibitory PARP prokázaly největší aktivitu v nádorových buňkách nesoucích mutaci v genech BRCA. Nedávné studie fáze III ukázaly, že aktivita inhibitorů PARP je přítomna i u nemutovaných pacientek, zvláště pokud mají určité klinické charakteristiky, jako jsou citlivost na platinu a histologicky verifikovaný high-grade serózní karcinom. Inhibitory PARP byly také kombinovány s chemoterapií, avšak překrývající se myelosuprese pozorovaná jak u inhibitorů PARP, tak u chemoterapie vývoj těchto kombinací zbrzdila. Naproti tomu kombinace inhibitorů PARP a biologických agens, konkrétně antiangiogenních látek, se zdají být dobře tolerovány a vykazují slibnou aktivitu jak u karcinomů BRCA, tak u BRCA nemutovaných (wild-type BRCA). V současné době probíhají četné klinické studie zkoumající protinádorovou aktivitu kombinační terapie inhibitorů PARP.
CELÝ ČLÁNEK

Rodina inhibitorů CDK4/6 se rozrůstá

01/2018 MUDr. Věra Benešová
Karcinom prsu patří mezi nejčastěji se vyskytující zhoubná onemocnění žen u nás. V souvislosti se zavedením screeningového programu jsou dnes nádory prsu častěji zachycovány v I. nebo II. klinickém stadiu. Přesto jsou i nadále diagnostikovány též pacientky ve stadiu metastatického onemocnění a taktéž dochází ke vzniku metastáz u již vyléčených pacientek. Přibližně 70 % pacientek s karcinomem prsu je hormonálně pozitivních. V terapii jejich onemocnění je pak užívána hormonální léčba, a to jak v adjuvantním podání, tak i v případě metastatického onemocnění. Hormonální léčba má dobrou účinnost a příznivý profil nežádoucích účinků. Problémem účinnosti hormonální léčby je vznik rezistence na ni.
CELÝ ČLÁNEK

Pokroky v onkologické léčbě nádorů hlavy a krku

01/2018 MUDr. Petra Holečková, Ph.D., MBA; as. RNDr. Ing. Libor Staněk, PCTM
Karcinomy hlavy a krku jsou jedním z významných nádorových onemocnění i příčin úmrtí. Většina těchto nádorů se vyskytuje v lokoregionálně pokročilém stadiu a více než 50 % z nich relabuje do tří let. Standardní kurativní léčbou je chirurgická léčba a radioterapie. K léčbě recidivujících a metastazujících karcinomů je využívána chemoterapie na bázi platinových derivátů, event. v kombinaci s cetuximabem. Novými látkami, které lze v terapii nádorů hlavy a krku využít, jsou checkpoint inhibitory pembrolizumab a nivolumab. Významnou roli v diagnostice i terapii mohou hrát molekulární biologie a genetika.
CELÝ ČLÁNEK

Tyrozinkinázové inhibitory EGFR třetí generace cílící na mutaci T790M v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic

01/2018 MUDr. Libor Havel
Tyrozinkinázové inhibitory EGFR se staly základní léčbou nemocných s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic s mutacemi EGFR, vyznačující se vysokou četností léčebných odpovědí a prodloužením doby do progrese nemoci ve srovnání s klasickou léčbou platinovým dubletem. U většiny nemocných dochází zhruba do 12 měsíců od zahájení léčby k vzniku sekundární rezistence a progresi nemoci. Nejčastějším mechanismem této rezistence je mutace T790M. Inhibitory EGFR 3. generace jsou cílené proti této mutaci. Z doposud testovaných inhibitorů 3. generace se do klinické praxe doposud dostal pouze osimertinib. V článku budou shrnuta data o účinku tyrozinkinázových inhibitorů 3. generace v léčbě nemocných s nemalobuněčným karcinomem plic.
CELÝ ČLÁNEK

Nové možnosti systémové léčby karcinomu štítné žlázy

01/2018 MUDr. Kateřina Kopečková
Diferencované karcinomy představují 90 % všech malignit štítné žlázy. Medián přežití u radiojod refrakterních karcinomů (10-20 % všech nádorů) je 2,5—3,5 roku. Nové poznatky v oblasti molekulární genetiky byly základem pro vývoj nových léčiv systémové terapie. Sorafenib, multikinázový inhibitor, je registrován pro léčbu radiojod refrakterního diferencovaného karcinomu na základě randomizované klinické studie s placebem, ve které bylo dosaženo doby do progrese onemocnění u pacientů léčených sorafenibem delší o pět měsíců. Druhým nově registrovaným léčivem je lenvatinib se stejnou indikací a dobou do progrese onemocnění měsíce. Medulární karcinom je vzácný nádor štítné žlázy. Prvním registrovaným léčivým přípravkem pro tuto diagnózu je multikinázový inhibitor vandetanib následovaný cabozantinibem. V registrační studii vandetanibu nebyl medián doby do progrese dosažen a odhadovaná doba na základě statistického modelování byla 30,5 měsíce. Doba do progrese onemocnění v klinické studii s cabozantinibem byla 11,2 měsíce ve srovnání se 4,0 měsíce pro placebo.
CELÝ ČLÁNEK

Pokroky v léčbě metastazujícího melanomu

01/2018 MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D., MUDr. Ivana Krajsová
Pokroky v léčbě metastazujícího melanomu zásadním způsobem ovlivnily prognózu pacientů s metastatickým postižením. V současné době se terapie opírá o dva základní terapeutické principy, a to imunoterapii monoklonálními protilátkami anti-CTLA-4 a anti-PD-1 a cílenou onkologickou terapii inhibitory BRAF v monoterapii nebo v kombinaci s inhibitory MEK. Znalosti jednotlivých terapeutických modalit vedou k léčbě kombinované, která je předmětem řady klinických studií. Práce přináší přehled klíčových soudobých znalostí a nástin nových možností v léčbě metastazujícího melanomu.
CELÝ ČLÁNEK

Molekulární mechanismy a signální dráhy u karcinomu pankreatu

01/2018 As. RNDr. Ing. Libor Staněk, PCTM; prof. MUDr. Robert Gurlich, DrSc.; doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc.; Mgr. Zdeněk Musil; prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.
Karcinom pankreatu patří k nejzhoubnějším typům nádorů u člověka. Je druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění ve světě. Celosvětově je ročně diagnostikováno více než 300 000 nových onemocnění a přibližně stejný počet pacientů na toto onemocnění zemře. V roce 2015 byla v České republice incidence 20/100 000 obyvatel, což nás řadí na 2. místo světových tabulek. Přes veškeré pokroky moderní onkologické léčby je dlouhodobé přežití osob s tímto typem zhoubného bujení spíše výjimečné. Pozornost se nyní zaměřuje na genetické příčiny tohoto nádorového onemocnění. V podstatě se jedná o genetické onemocnění, u něhož je přibližně známa posloupnost somatických mutací s vícestupňovým procesem. Dochází ke kumulativnímu efektu získaných mutací v kódujících i regulačních genech a dále změn ploidity, genové amplifikace, strukturální přestavby, delece nebo ztráty heterozygozity. K nejčastějším mutacím dochází v protoonkogenech KRAS a tumor supresorových genech p16, p53, BRCA2 a DPC4/SMAD4, vedoucí k maligním změnám epitelu vývodů.
CELÝ ČLÁNEK

Afatinib v klinické praxi - kasuistika pacienta s osmnáctiměsíčním přežitím bez progrese a vysokou kvalitou života

01/2018 MUDr. Jaromír Roubec, Ph.D., MUDr. Radoslava Černeková
Autor předkládá kasuistiku pacienta léčeného afatinibem. Jedná se o muže narozeného v roce 1961, u něhož byl 3. 6. 2014 perthorakální punkcí ložiska levé plíce pod kontrolou CT diagnostikován primární plicní adenokarcinom acinárně mikropapilárního typu, podle TNM klasifikace T4N3M1b st. IV, s oboustranným metastatickým postižením plic, karcinomatózní lymfangoitidou, výpotkem a metastázami do jater a štítné žlázy. Ložisko metastázy ve štítné žláze bylo ověřeno punkčně a porovnáno se vzorkem tkáně odebrané z plíce. Výkonnostní status podle ECOG byl 1. molekulárněgenetickým vyšetřením 20. 6. 2014 byla zjištěna aktivační mutace EGFR v exonu 21 L858R, byla zjištěna i amplifikace genu EGFR, nebyla nalezena přestavba genu ALK a ROS1. Pacient byl pouze příležitostný kuřák, k lékaři se dostal pro úbytek hmotnosti sedm kilogramů za tři měsíce a dechové stesky se suchým pokašláváním. Léčba afatinibem v časném přístupu byla zahájena 27. 6. 2014, tedy za méně než měsíc od odběru tkáně. Pacient byl v pravidelném sledování s dlouhodobou výraznou parciální regresí postižení plic, jater a štítné žlázy při zlepšení výkonnostního stavu podle ECOG na 0 až do progrese nemoci po 18 měsících léčby do CNS s celkovým přežitím 28 měsíců.
CELÝ ČLÁNEK

Erlotinib v první linii léčby metastazujícího nemalobuněčného karcinomu plic

01/2018 MUDr. Daniel Krejčí, MUDr. Jana Krejčí, doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
V následujícím textu pojednáváme o případu pacientky s nemalobuněčným karcinomem plic, u které byla prokázána přítomnost aktivační mutace epidermálního růstového faktoru, na základě čehož jsme nemocnou léčili v první linii 15 měsíců erlotinibem až do progrese onemocnění. V druhé linii absolvovala pacientka tři cykly chemoterapie s pemetrexedem v monoterapii, tato léčba pak byla ukončena pro progresi a velkou hematotoxicitu. Další postup probíhá již cestou spádové onkologie na přání nemocné.
CELÝ ČLÁNEK

Účinnost erlotinibu ve vyšších liniích léčby nemalobuněčného plicního karcinomu

01/2018 MUDr. Jana Krejčí, MUDr. Daniel Krejčí, doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
V léčbě bronchogenních karcinomů se stále více uplatňuje cílená terapie. Jednou z možností je i podání erlotinibu ve vyšších liniích léčby u nemocných s nemalobuněčnými karcinomy. Naše dvě kasuistiky dokládají velmi dobrý léčebný účinek s minimální toxicitou, a to jak u adenokarcinomu bez přítomné mutace receptoru pro epidermální růstový faktor, tak u epidermoidního karcinomu.
CELÝ ČLÁNEK

Cyberknife - neúnavný pomocník v lokální léčbě zhoubných nádorů

01/2018 MUDr. Jakub Cvek, Ph.D., Ing. Lukáš Knybel
Technický pokrok v radiační onkologii umožňuje stereotaktickou radiochirurgii a radioterapii využívat stále častěji. Vedle dedikovaných stereotaktických přístrojů, jako jsou GamaKnife nebo CyberKnife, lze v některých situacích dobře využít i moderní lineární urychlovače se stereotaktickou nadstavbou. V případech stereotaktického ozáření páteře a plic je však role kybernetického nože velmi často nezastupitelná.
CELÝ ČLÁNEK

Současné možnosti chirurgické léčby karcinomu žaludku

01/2018 Doc. MUDr. David Hoskovec, Ph.D.
Karcinom žaludku představuje malignitu s neuspokojivými výsledky léčby. Problémem evropských zemí je pozdní diagnostika, často již v inkurabilním, generalizovaném stadiu. U lokalizovaného onemocnění je klíčovým faktorem pro dlouhodobé přežití adekvátní chirurgický výkon. Správné načasování onkologické léčby napomáhá zlepšení výsledků. Léčba by měla být vedena multidisciplinárním týmem. Článek podává přehled diagnostiky a léčby karcinomu žaludku se zaměřením na chirurgickou léčbu.
CELÝ ČLÁNEK

Biosimilární přípravky v onkologii - také výrobci originálních léků sdružení v AIFP vyvíjejí biosimilars

01/2018 Mgr. Jakub Dvořáček, MHA
Biosimilární léčivé přípravky nejsou novinkou, ale zájem odborné veřejnosti vzbudily až monoklonální protilátky. V současnosti je k dispozici nebo se blíží ke konci registrace zhruba třicet biosimilárních přípravků, jejichž uvedení na trh předchází velmi pečlivé regulatorní řízení. Onkologie je jeden z ekonomicky nejnáročnějších oborů a nové biologické léky představují extrémní nárůst nákladů na zdravotní péči. Zvýšení dostupnosti péče se očekává právě od biosimilárních léků, jakou jsou rituximab, trastuzumab, bevacizumab a další.
CELÝ ČLÁNEK