Tyrozinkinázové inhibitory EGFR třetí generace cílící na mutaci T790M v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic

01/2018

MUDr. Libor Havel

Pneumologická klinika 1. LF UK a Thomayerova nemocnice, Praha

SOUHRN

Tyrozinkinázové inhibitory EGFR se staly základní léčbou nemocných s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic s mutacemi EGFR, vyznačující se vysokou četností léčebných odpovědí a prodloužením doby do progrese nemoci ve srovnání s klasickou léčbou platinovým dubletem. U většiny nemocných dochází zhruba do 12 měsíců od zahájení léčby k vzniku sekundární rezistence a progresi nemoci. Nejčastějším mechanismem této rezistence je mutace T790M. Inhibitory EGFR 3. generace jsou cílené proti této mutaci. Z doposud testovaných inhibitorů 3. generace se do klinické praxe doposud dostal pouze osimertinib. V článku budou shrnuta data o účinku tyrozinkinázových inhibitorů 3. generace v léčbě nemocných s nemalobuněčným karcinomem plic.

KLÍČOVÁ SLOVA

nemalobuněčný karcinom plic, mutace EGFR, tyrozinkinázové inhibitory, T790M