Molekulární mechanismy a signální dráhy u karcinomu pankreatu

01/2018

As. RNDr. Ing. Libor Staněk, PCTM^1,2,3; prof. MUDr. Robert Gurlich, DrSc.³; doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc.²; Mgr. Zdeněk Musil⁴; prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.²

1) Ústav patologie FN Královské Vinohrady, Praha

2) Onkologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

3) Chirurgická klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha

4) Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN, Praha

SOUHRN

Karcinom pankreatu patří k nejzhoubnějším typům nádorů u člověka. Je druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění ve světě. Celosvětově je ročně diagnostikováno více než 300 000 nových onemocnění a přibližně stejný počet pacientů na toto onemocnění zemře. V roce 2015 byla v České republice incidence 20/100 000 obyvatel, což nás řadí na 2. místo světových tabulek. Přes veškeré pokroky moderní onkologické léčby je dlouhodobé přežití osob s tímto typem zhoubného bujení spíše výjimečné. Pozornost se nyní zaměřuje na genetické příčiny tohoto nádorového onemocnění. V podstatě se jedná o genetické onemocnění, u něhož je přibližně známa posloupnost somatických mutací s vícestupňovým procesem. Dochází ke kumulativnímu efektu získaných mutací v kódujících i regulačních genech a dále změn ploidity, genové amplifikace, strukturální přestavby, delece nebo ztráty heterozygozity. K nejčastějším mutacím dochází v protoonkogenech KRAS a tumor supresorových genech p16, p53, BRCA2 a DPC4/SMAD4, vedoucí k maligním změnám epitelu vývodů.

KLÍČOVÁ SLOVA

karcinom pankreatu, mutace, KRAS, HER2/neu, tumor supresorové geny