Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek Zemanová Milada . Zobrazit všechny články

Cílená léčba a imunoterapie pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic

03/2022 MUDr. Petra Zemanová; doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.; prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.; MUDr. Jan Špaček, Ph.D.
Nemalobuněčný karcinom plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) tvoří 85 % všech karcinomů plic. Karcinom plic nadále zaujímá čelní příčky v příčinách úmrtí na nádorové onemocnění. V posledních dvou dekádách do terapie lokálně pokročilého nebo metastazujícího NSCLC vstoupila cílená léčba a imunoterapie, které změnily léčebné paradigma tohoto nádorového onemocnění. Obě léčebné modality vedly k významnému prodloužení celkového přežití pacientů s diagnózou pokročilého NSCLC.
CELÝ ČLÁNEK

Aktuální postupy a novinky v léčbě karcinomu plic

02/2021 Doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.
Bronchogenní karcinom je v České republice příčinou téměř 5,5 tisíce úmrtí ročně, medián celkového přežití metastazujících a recidivujících nádorů při standardní chemoterapii je přibližně jeden rok. Již více let je výjimkou asi 10 % nemocných s cílenou léčbou podle výskytu mutace receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR) nebo translokace anaplastické lymfomové kinázy (anaplastic lymphoma kinase, ALK). Pokrokem jsou tyrosinkinázové inhibitory (tyrosine kinase inhibitor, TKI) třetí generace jako anti-EGFR TKI osimertinib nebo anti-ALK TKI alectinib, brigatinib a lorlatinib, které umožnily prodloužit medián přežití na tři až pět let. Podat účinnou molekulárně cílenou léčbu u dalších vzácných molekulárních aberací, jako např. ROS1, BRAF, KRAS, NTRK, cMET, HER2/neu, by umožnila jednak identifikace této mutace pomocí metody „next generation sequencing" a následně úhrada registrovaného přípravku. Pro většinu pacientů bez řídicích mutací je nadějí na větší úspěch léčby možnost zařadit do léčebného algoritmu protinádorovou imunoterapii, a to co nejdříve po stanovení diagnózy. Hrazeným standardem je durvalumab jako konsolidační léčba po konkomitantní chemoradioterapii inoperabilního nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) s ligandem programované buněčné smrti 1 (programmed death-ligand 1, PD-L1) ≥ 1 %, s prodloužením mediánu celkového přežití na téměř čtyři roky. V první linii léčby pacientů s NSCLC máme pembrolizumab v monoterapii při PD-L1 ≥ 50 % a v kombinaci s chemoterapií při PD-L1 ≥ 1 %, v druhé linii je indikován bez ohledu na expresi PD-L1 nivolumab nebo atezolizumab. Další kombinace pro léčbu NSCLC v první linii s atezolizumabem, nivolumabem a pembrolizumabem jsou registrovány; celkově použití protinádorové imunoterapie snižuje riziko úmrtí přibližně o 20-40 %, s prodloužením mediánu celkového přežití na 16-30 měsíců. Imunochemoterapie se zařazením durvalumabu nebo atezolizumabu je významně účinná rovněž u pacientů s extenzivním stadiem malobuněčného karcinomu.
CELÝ ČLÁNEK

Je imunoterapeutická léčba přelomem v terapii plicních nádorů?

03/2020 Doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.
Plicní karcinom vede k úmrtí do 5 let u 85-90 % nově zjištěných případů. Při vysoké mutační náloži patří k nádorům s dobrou odpovědí na protinádorovou imunoterapii pomocí inhibitorů kontrolních bodů buňky (checkpoint inhibitory). Monoklonální protilátky proti PD-1 receptoru (nivolumab, pembrolizumab) nebo proti PD-L1 ligandu (atezolizumab, durvalumab) byly registrovány pro klinické podávání u nádorů plic. Přelomem ve druhé (a další) linii léčby pokročilého nemalobuněčného plicního karcinomu (non-small cell lung cancer, NSCLC) je dříve nedosažený medián přežití nad 12 měsíců, prospěch se týká zejména u nemocných s vysokou expresí PD-L1. Přelomem v první linii léčby pokročilého NSCLC u nemocných s vysokou expresí PD-L1 (TPS > 50 %) je významně vyšší účinnost monoterapie pembrolizumabem oproti chemoterapii s mediánem přežití nad 20 měsíců. U nemocných s nízkou nebo zcela negativní expresí PD-L1 je kombinace chemoterapie + imunoterapie významně lepší než chemoterapie samotná, s mediány přežití v různých hodnoceních 15,2-23,7 měsíce, což je dvojnásobek výsledků dosahovaných chemoterapií samotnou. Přelomem u inoperabilního NSCLC je významné prodloužení dvou a tříletého přežití, o 50 % delší medián přežití, po 20 letech léčebné stagnace zdvojnásobení procenta potenciálně vyléčených pacientů. Přelomem u malobuněčného karcinomu extenzivního stadia je významné prodloužení přežití a dosažení významně vyššího počtu dlouhodobých remisí přidáním atezolizumabu k standardní chemoterapii karboplatina plus etoposid.
CELÝ ČLÁNEK

Kombinovaná terapie u lokálně pokročilého karcinomu jícnu, její přínosy i rizika - kazuistika

03/2020 MUDr. Stanislav Hloušek; doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.
Kazuistika představuje případ pacienta s lokálně pokročilým karcinomem distálního jícnu, klinického stadia IIIB. Vzhledem ke stadiu onemocnění byla u nemocného indikována neoadjuvantní konkomitantní chemoradioterapie. V průběhu léčby se u pacienta rozvinuly komplikace, a proto musel být hospitalizován. Pro afagii byl pacient zajištěn parenterální výživou a bylo indikováno zavedení výživové jejunostomie k úpravě výživových parametrů. Pacient následně po zlepšení celkového stavu byl schopen podstoupit radikální výkon, po kterém trvá toho času remise onemocnění. Případ tak prezentuje možnosti pozitivního přínosu i komplikací kombinované léčby u pacienta s lokálně pokročilým karcinomem jícnu.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba nádorů jícnu a gastroezofageální junkce

03/2020 Doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.
CELÝ ČLÁNEK

Radioterapie a její vztah k chemoterapii u karcinomu plic

05/2019 Doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.
V léčbě karcinomu plic je základní modalitou radioterapie, která má prokázaný léčebný prospěch v radikálních i paliativních indikacích až u 76 % všech nemocných. V České republice dlouhodobě nepřekračuje podíl nemocných s bronchogenním karcinomem léčených radioterapií 25 %. V případě klinicky inoperabilního nemalobuněčného plicního karcinomu (non-small cell lung cancer, NSCLC) ve stadiu I je metodou volby stereotaktická radioterapie, která umožňuje lokální kontrolu ve více než 80 % po třech letech. Pooperační radioterapie je vhodná v případě postižení mediastinálních uzlin. U lokálně pokročilého inoperabilního NSCLC je standardem léčby konkomitantní chemoradioterapie podávaná souběžně s chemoterapií založené na dvojkombinaci cytostatik obsahující platinový derivát, neosvědčila se paušální eskalace dávky nad 60 Gy / 6 týdnů pro vzrůst toxicity s vyšším rizikem úmrtí. Zlepšení výsledků léčby přinášejí technické inovace, jako jsou radioterapie s modulovanou intenzitou svazku, radioterapie řízená obrazem nebo sledování dýchacích pohybů v čase. Jednoznačný přínos léčby protonovým svazkem nebyl zatím prokázán. U malobuněčného karcinomu je ve stadiu s „limited disease“ nejúčinnější konkomitantní chemoradioterapie, se začátkem ozařování nejpozději od třetího cyklu chemoterapie. Radioterapie se doporučuje i ve stadiu „extensive disease“ jako konsolidační léčba po chemoterapii při velmi dobré léčebné odpovědi. V léčbě malobuněčných karcinomů je standardně doporučováno preventivní ozáření mozku, i když studie z poslední doby jako alternativu uvádějí pečlivé a časté sledování pomocí vyšetření magnetickou rezonancí a včasnou léčbu v asymptomatickém stadiu. U NSCLC snižuje preventivní ozáření podíl nemocných s rozvojem metastáz v mozku z 30 % na 8 %, ale prodloužení přežití nebylo prokázáno.
CELÝ ČLÁNEK

Je imunoterapeutická léčba přelomem v terapii plicních nádorů?

Supplementum 01/2019 Imunoterapie
Doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.
Plicní karcinom vede k úmrtí do 5 let u 85-90 % nově zjištěných případů. Při vysoké mutační náloži patří k nádorům s dobrou odpovědí na protinádorovou imunoterapii pomocí inhibitorů kontrolních bodů buňky (checkpoint inhibitory). Monoklonální protilátky proti PD-1 receptoru (nivolumab, pembrolizumab) nebo proti PD-L1 ligandu (atezolizumab, durvalumab) byly registrovány pro klinické podávání u nádorů plic. Přelomem ve druhé (a další) linii léčby pokročilého nemalobuněčného plicního karcinomu (non-small cell lung cancer, NSCLC) je dříve nedosažený medián přežití nad 12 měsíců, prospěch se týká zejména u nemocných s vysokou expresí PD-L1. Přelomem v první linii léčby pokročilého NSCLC u nemocných s vysokou expresí PD-L1 (TPS > 50 %) je významně vyšší účinnost monoterapie pembrolizumabem oproti chemoterapii s mediánem přežití nad 20 měsíců. U nemocných s nízkou nebo zcela negativní expresí PD-L1 je kombinace chemoterapie + imunoterapie významně lepší než chemoterapie samotná, s mediány přežití v různých hodnoceních 15,2-23,7 měsíce, což je dvojnásobek výsledků dosahovaných chemoterapií samotnou. Přelomem u inoperabilního NSCLC je významné prodloužení dvou a tříletého přežití, o 50 % delší medián přežití, po 20 letech léčebné stagnace zdvojnásobení procenta potenciálně vyléčených pacientů. Přelomem u malobuněčného karcinomu extenzivního stadia je významné prodloužení přežití a dosažení významně vyššího počtu dlouhodobých remisí přidáním atezolizumabu k standardní chemoterapii karboplatina plus etoposid.
CELÝ ČLÁNEK

Stereotaktická radioterapie jako alternativa k chirurgickému řešení časného stadia nemalobuněčného karcinomu plic

01/2019 MUDr. Stanislav Hloušek; doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.; prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA
Kazuistika představuje případ pacienta s nemalobuněčným karcinomem plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) klinického stadia IA3, který odmítl chirurgické odstranění tumoru. Místo operace byla pacientovi nabídnuta varianta stereotaktické radioterapie, se kterou pacient souhlasil a následně podstoupil bez komplikací. Při následných kontrolách byla pozorována na CT (výpočetní tomografie) snímcích parciální remise. Po jednom roce od terapie je pacient bez známek progrese či generalizace. Případ tak představuje alternativní možnost ke standardní operační léčbě pro pacienty, u kterých z různých důvodů tato modalita není indikovaná či preferovaná.
CELÝ ČLÁNEK

Radioterapie plicních nádorů

01/2019 Doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.
V léčbě plicního karcinomu je základní modalitou radioterapie, která má prokázaný léčebný prospěch v radikálních i paliativních indikacích až u 76 % všech nemocných. V České republice dlouhodobě nepřekračuje podíl nemocných s bronchogenním karcinomem léčených radioterapií 25 %. V případě klinicky inoperabilního nemalobuněčného plicního karcinomu ve stadiu I je metodou volby stereotaktická radioterapie, která umožňuje lokální kontrolu až 90 % po třech letech a účinností je srovnatelná s operací, s lepší tolerancí. Pooperační radioterapie je vhodná v případě postižených mediastinálních uzlin. U lokálně pokročilého inoperabilního NSCLC je standardem konkomitantní chemoradioterapie podávaná souběžně s chemoterapií založené na dvojkombinaci cytostatik obsahující platinový derivát, neosvědčila se paušální eskalace dávky nad 60 Gy/6 týdnů pro vzrůst toxicity s vyšším rizikem úmrtí. Zlepšení výsledků léčby přinášejí technické inovace, jako jsou radioterapie s modulovanou intenzitou svazku, radioterapie řízená obrazem nebo sledování dýchacích pohybů v čase. Jednoznačný přínos léčby protonovým svazkem nebyl zatím prokázán. U malobuněčného karcinomu je ve stadiu limited disease nejúčinnější konkomitantní chemoradioterapie, se začátkem ozařování nejpozději od třetího cyklu chemoterapie, v dávce 66 Gy/33 frakcích nebo hyperfrakcionace 2* denně po dobu tří týdnů do dávky 45 Gy. Radioterapie se doporučuje i ve stadiu extensive disease (ED) jako konsolidační léčba po chemoterapii při velmi dobré léčebné odpovědi. V léčbě malobuněčných karcinomů je standardně doporučováno preventivní ozáření mozku, i když studie z poslední doby jako alternativu uvádějí pečlivé a časté sledování pomocí magnetické rezonance a včasnou léčbu v asymptomatickém stadiu. U nemalobuněčného plicního karcinomu snižuje preventivní ozáření podíl nemocných s rozvojem metastáz v mozku z 30 na 8 %, ale prodloužení přežití tím nebylo prokázáno.
CELÝ ČLÁNEK

Diagnostické a terapeutické přístupy u lokalizovaných stadií plicního karcinomu

01/2019 Doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.
V odborné literatuře zahraniční i tuzemské vládnou informace o léčebných přístupech, novinkách a výzvách v terapii pokročilých a metastazujících stadií plicního karcinomu. Není divu, vždyť tyto přístupy se týkají většiny nemocných, stadium III a IV je zjišťováno u přibližně 70-75 % nemocných a řada pacientů, odhadem dobrá polovina s úvodním časným stadiem I a II, recidivuje nebo nemůže podstoupit radikální operační léčbu.
CELÝ ČLÁNEK

Erlotinib v léčbě pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic - dosavadní zkušenosti a výsledky v České republice

04/2018 MUDr. Helena Čoupková, Mgr. Renata Chloupková, Marek Konečný, Mgr. Magda Bařinová, prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc., prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., doc. MUDr. František Salajka, CSc., doc. MUDr. Milada Zemanová, CSc., MUDr. Leona Koubková, MUDr. Libor Havel, MUDr. Kateřina Košatová
Erlotinib je inhibitor tyrozinkinázy receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR), lék účinný v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic (non-small-cell lung cancer, NSCLC). V našem sdělení předkládáme soubor pacientů s pokročilým NSCLC léčených v České republice v rámci lékového registru TULUNG (kromě pacientů z Fakultní nemocnice v Ostravě). Do 2. 10. 2017 bylo v tomto souboru léčeno erlotinibem 3 763 pacientů. Četnost léčebných odpovědí v celém souboru byla 8,7 %, kontroly onemocnění bylo dosaženo v 58,5 %. Data o přežití byla aktualizována ke dni 21. 5. 2018 - přežití bez progrese onemocnění a celkové přežití byly 3,1 měsíce a 7,7 měsíce. V našem hodnocení jsme zaznamenali statisticky signifikantní rozdíl v účinnosti léčby v celkovém přežití a v přežití bez progrese u pacientů podle stavu mutace EGFR, stavu výkonnosti, pohlaví a kuřáctví, jen v přežití bez progrese navíc i podle linie léčby. Podle našich výsledků se kožní toxicita ukázala jako prognostický faktor. Rozdíl v účinnosti léčby u skvamózních a neskvamózních karcinomů nebyl statisticky významný. Z 3763 nemocných se u 1592 (42,3 %) vyskytly nežádoucí účinky léčby, nejčastější byly vyrážka (35,3 %) a průjem (16,3 %). U 13,6 % pacientů byly hlášeny nežádoucí účinky stupně 3-4, nejčastěji opět vyrážka (9,0 %) a průjem (3,0 %). Naše výsledky potvrzují účinnost a bezpečnost léčby erlotinibem v první a dalších liniích terapie pokročilého NSCLC.
CELÝ ČLÁNEK

Souběžná chemoterapie a radioterapie karcinomu plic

08/2016 Milada Zemanová
Konkomitantní chemoradioterapie (konkomCRT) je jednoznačně léčbou volby u pacientů s inoperabilním plicním karcinomem malobuněčného i nemalobuněčného typu v případě výkonnostního stavu PS 0-1, kdy nabízí nejdelší přežití za cenu vyšší akutní toxicity, hlavně jícnové. Standardní dávkou je 60-66 Gy/30-33 frakcí/6-6,5 týdne, zvyšování dávky se mimo kontrolované klinické studie nedoporučuje pro riziko toxicity. Souběžná chemoterapie je založena na cisplatině nebo karboplatině, v kombinaci s platinovým derivátem se podává etoposid, paklitaxel, docetaxel, vinorelbin nebo pemetrexed. I když používané protokoly někdy podávají chemoterapii v celkové době 12 týdnů, není ve skutečnosti doklad o prospěchu indukční nebo konsolidační chemoterapie mimo dobu radioterapie. Zahájení radioterapie se doporučuje nejpozději po druhém indukčním cyklu.
Konkomitantní chemoradioterapie je indikována též předoperačně nebo pooperačně. Předoperační konkomCRT je možností u resekabilního stadia IIIA (minimální N2 a možnost lobektomie). Předoperační konkomCRT je doporučena pro resekabilní tumory horního sulku. Stanovení resekability v trimodální léčbě má být provedeno před zahájením jakékoli léčby. Pacienti ve stadiu peroperačně uzavřeném jako pN2+ mají prospěch z pooperační radioterapie (PORT) přidané k adjuvantní chemoterapii. Optimální sekvence PORT nebyla stanovena, obvykle po chemoterapii. PORT konkomitantně s adjuvantní chemoterapií je možná bezpečně u „fit“ nemocných a je doporučena v případě pozitivního okraje (R1 nebo R2 resekce).
CELÝ ČLÁNEK