04/2024

04/2024 MUDr. Ludmila Křížová

04/2024 MUDr. Josef Valchář

04/2024 MUDr. Soňa Křivonosková; MUDr. Natália Bočková
Druhá linie terapie metastazujícího hormonálně pozitivního karcinomu prsu je komplexní, vyžaduje individualizovaný přístup. Volba léčby závisí na mnoha faktorech, včetně biologické povahy a rozsahu onemocnění, celkového stavu pacienta a očekávaného účinku a toxicity léčiva. Kromě chemoterapie jsou k dispozici nové přípravky z oblasti endokrinní a cílené léčby. Znalost molekulárního profilu nádoru a genetické vyšetření jsou pro tuto linii při rozhodování o terapii klíčové. Prognóza těchto pacientů se s moderními léčebnými strategiemi významně zlepšuje, stále se však obecně jedná o léčbu paliativní. Proto je důležité se zaměřit jak na prodloužení přežití, tak i kvalitu života pacientů.

04/2024 MUDr. Filip Šiška
Zavedení terapie proti receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) do klinické praxe u pacientek s metastazujícím HER2 pozitivním karcinomem prsu zásadně změnilo prognózu tohoto onemocnění. Na základě výsledků studií bylo zjištěno, že nezanedbatelná část pacientek je schopna dosáhnout dlouhodobě trvající odpovědi při první linii anti-HER2 léčby. Většina z nich podstupuje nadále anti-HER2 léčbu na základě doporučení odborných společností. Existuje předpoklad, že léčba může být přerušena při trvání kompletní remise onemocnění u tzv. dlouhodobých respondérek. Doposud nebyly identifikovány jednoznačné klinické, biochemické nebo molekulárně genetické aspekty této skupiny. Momentálně probíhající studie nám mohou přinést poznatky, které budou klinicky relevantní při rozhodování o ukončení anti-HER2 terapie u pacientek s dlouhodobou odpovědí na anti-HER2 léčbu.

04/2024 MUDr. Adam Lukáč; MUDr. Alena Bulová
Na základě genetických a morfologických znaků je triple negativní karcinom prsu považován za heterogenní onemocnění, čímž se nabízí otázka, jestli nám nemůže molekulární subtypizace ovlivnit volbu terapie a tím i prodloužit život pacientů, protože triple negativní karcinom prsu se řadí mezi prognosticky nejméně příznivé nádory vůbec.

04/2024 MUDr. Renata Poncová
Ačkoli je karcinom děložního hrdla preventabilní onemocnění, stále se frekventně setkáváme i s pokročilými či metastatickými stadii tohoto onemocnění. Běžná léčba recidivujícího, pokročilého nebo metastazujícího karcinomu děložního hrdla je málo účinná, proto se snažíme najít novou cestu, kterou by mohla být právě imunoterapie.

04/2024 MUDr. Dominika Svobodová; MUDr. Ludmila Křížová; prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc.
Pozitivita receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal qrowth factor receptor 2, HER2) je přítomna zhruba u 15 % pacientek s karcinomem prsu. Jedná se o biomarker, který je spojen s agresivnější formou tohoto onemocnění. Nicméně dynamický rozvoj cílené terapie proti HER2 značně ovlivnil prognózu těchto pacientek; k dispozici jsou monoklonální protilátky, konjugáty a tyrosinkinázové inhibitory. Všechny tyto přípravky jsou používány v klinické praxi od časných stadií karcinomu prsu až po pokročilá onemocnění. V naší kazuistice se zaměříme na časný HER2 pozitivní karcinom prsu a možné použití neratinibu v této indikaci.

04/2024 MUDr. Renata Poncová
Tato kazuistika představuje případ pacientky, která byla léčena pro pokročilý ovariální karcinom. Standardně podstoupila cytoredukční výkon (primary debulking surgery) následovaný šesti cykly kombinované chemoterapie na bázi platinového derivátu spolu s paklitaxelem. Protože u pacientky v rámci genetického vyšetření byla zjištěna germinální mutace v genu homologní rekombinace BRCA1, byla indikována udržovací neboli maintenance terapie olaparibem. Vzhledem k hematotoxicitě musela být počáteční dávka upravena, ale i na snížené dávce je pacientka v dlouhodobé remisi.

04/2024 MUDr. Lucie Ehrlichová
Metastazující karcinom endometria představuje onemocnění s velmi nepříznivou prognózou. Při volbě optimální léčebné strategie musí být zohledněna nejen biologická povaha nádoru a rozsah postižení, ale také celkový stav a preference pacientky. Pokud není onemocnění vhodné ke kauzální operační léčbě nebo léčbě ozařováním, je terapie založena především na systémové léčbě podávané s paliativním záměrem. Systémová léčba byla po dlouhou dobu omezená pouze na chemoterapii a hormonoterapii, jejíž výsledky nebyly uspokojivé. Medián přežití pacientek dosahoval v průměru 12 měsíců. Molekulární klasifikace rozšířila standardní histopatologickou charakteristiku onemocnění a má značný prognostický i prediktivní dopad do klinické praxe. V individuálních případech mohou v rámci paliativní léčby pomoci také další léčebné modality (chirurgická léčba, radioterapie). Tato kazuistika demonstruje jednoznačný přínos individuálního přístupu a mezioborové spolupráce při léčbě pacientky s recidivujícím karcinomem endometria s rozsáhlou intraabdominální generalizací i metastatickým postižením mozku.

04/2024 MUDr. Martin Palkovský; prof. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA
Tato práce úvodem shrnuje indikace a mechanismus účinku ribociklibu. Na kazuistice 75leté pacientky léčené ribociklibem v kombinaci s fulvestrantem pak demonstrujeme naše poznatky, které v závěru srovnáváme s bezpečnostním profilem z registrační studie MONALEESA-3. Pacientka léčbu toleruje velmi dobře, bez nutnosti redukce dávky, a hlavně bez výraznější toxicity.

04/2024 MUDr. Miloš Holánek, Ph.D.
Zařazení anti-HER2 terapie do léčebného algoritmu metastazujícího karcinomu prsu s pozitivitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) je dlouhodobým standardem, díky kterému došlo k výraznému zlepšení prognózy pacientek s tímto agresivním podtypem onemocnění. V současné době je k léčbě metastazujícího HER2 pozitivního karcinomu prsu využíváno několik přípravků, jejichž spektrum se neustále rozšiřuje. K novějším přípravkům řadíme trastuzumab deruxtekan, zástupce lékové skupiny konjugátů monoklonální protilátky a cytostatika, který prokázal výraznou aktivitu u pacientek s HER2 pozitivním karcinomem a nověji také u pacientek s HER2-1ow karcinomem prsu. Předložená kazuistika dokládá vysokou účinnost tohoto přípravku u pacientky s metastazujícím HER2 pozitivním karcinomem prsu s dosažením dlouhodobé kompletní remise onemocnění.

04/2024 Prof. MUDr. Michal Zikán, Ph.D.
Terapie léky ze skupiny inhibitorů poiy(ADP-ribóza) polymerázy (PARP) je nejmodernějším krokem v léčbě ovariálního karcinomu. Až u poloviny karcinomů vaječníků lze nalézt defekt homologní rekombinace, jednoho ze způsobů opravy DNA. Proto se tento nádor stal modelem pro vývoj látek, které terapeuticky zasahují na úrovni reparace DNA. Buňky s poruchou homologní rekombinace musí využívat jiné cesty opravy DNA. Tyto cesty se tak stávají terapeutickým cílem. Proteiny rodiny PARP, především PARP1, hrají významnou roli v opravě jednovláknových zlomů DNA mechanismem nahrazování jednotlivých bází (base excision repair). Inhibice PARP vede ke kumulaci jednovláknových zlomů DNA, a následně, v důsledku kolapsu replikační vidlice, i k nahromadění dvouvláknových zlomů DNA. Tyto zlomy jsou ale opravovány jiným reparačním mechanismem - právě homologní rekombinací. Vyřazení dalšího z mechanismů opravy DNA inhibicí proteinu PARP olaparibem vede ke zvýšení citlivosti nádorových buněk k chemoterapii, nebo přímo k tzv. syntetické letaLitě. Tato léčba byla donedávna vyhrazena pacientkám s prokázanou germinální nebo somatickou mutací genů BRCA1 a BRCA2. Data o účinnosti PARP inhibitoru niraparibu však dovolila standardní použití u všech pacientek s pokročilým ovariálním karcinomem bez ohledu na mutační status. Prezentovaná kazuistika předkládá popis průběhu onemocnění u pacientky bez prokázané germinální nebo somatické mutace genů BRCA1 nebo BRCA2 s pokročilým high-grade serózním karcinomem ovaria, jíž byl po primární adjuvantní léčbě chemoterapií podáván perorální PARP inhibitor - niraparib - v udržovací léčbě. Přes vyšší toxicitu v úvodu léčby bylo, i za použití techniky deeskalace a reeskalace dávky, dosaženo dlouhodobého přežití bez známek onemocnění se zachováním vynikající kvality života.

04/2024 MUDr. Monika Náležinská; MUDr. Josef Chovanec, Ph.D.
Poznatky o molekulárních subtypech karcinomu endometria vedly v posledních několika letech k velkým změnám v klasifikačních systémech, prognostických skupinách a ve svém důsledku v terapeutických postupech u pacientek s pokročilým/metastazujícím karcinomem endometria. Z pohledu imunoterapeutického lze skupinu karcinomů endometria dělit na mikrosatelitově nestabilní (microsatellite instability-high, MSI-H) a skupinu mikrosatelitově stabilní (microsatellite stability, MSS). Mikrosatelitově nestabilní skupina tumorů zpravidla dobře reaguje na monoterapii checkpoint inhibitory, naopak skupina MSS obvykle vyžaduje k dosažení onkologického úspěchu kombinovanou terapii. Nejvýznamnějším posunem v obtížně léčitelné kohortě pacientek s pokročilým a metastazujícím karcinomem endometria od dob konvenční chemoterapie je jednoznačně kombinace pembrolizumabu s lenvatinibem, nezávislá na přítomnosti MSI-H nádorových buněk. Ve skupině MSI-H karcinomů se jako velmi úspěšná kombinace jeví podání dostarlimabu v monoterapii.

04/2024 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Terapie metastazujícího kolorektálního karcinomu doznala v posledních letech zásadních změn. Kromě cílené léčby na základě proběhlých klinických studií u pacientů s vysokou mikrosatelitovou instabilitou (microsatellite instability-high, MSI-H) / deficiencí mismatch repair genů (deficient mismatch repair, dMMR) je možno nově podle podmínek úhrady indikovat také imunoterapii. Pembrolizumab v monoterapii získal registraci i úhradu z veřejného zdravotního pojištění v první linii paliativní léčby a kombinace nivolumabu s ipilimumabem získala úhradu u pacientů předléčených. Imunoterapie jednoznačně patří do léčebného algoritmu metastazujícího kolorektálního karcinomu na základě vyšetření prediktivních markerů.

04/2024 MUDr. Stanislav Batko
Možnosti léčby metastazujícího kolorektálního karcinomu (metastatic coíorectaí cancer, mCRC) ve třetí a vyšší linii zahrnují chemoterapii, cílenou léčbu nebo jejich kombinace založené na molekulárních profilech nádoru. Trifluridin/tipiracil v kombinaci s bevacizumabem je současným standardem pro většinu pacientů, významně zlepšujícím celkové přežití ze 7,2 měsíce na 10,8 měsíce. Fruchintinib, inhibitor receptoru pro vaskulární endoteliální růstový faktor (vascular endothelial growth factor receptor, VEGFR) 1-3, rovněž prokázal účinnost zvyšující medián celkového přežití na 7,4 měsíce ve srovnání s 4,8 měsíce u placeba. U mCRC s mutací BRAF V600E naznačují reálné studie, že kombinovaná chemoterapie může být účinnější než jednotlivé přípravky. U pacientů s mCRC a pozitivitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) se ukázala jako účinná anti-HER2 terapie. Další možnosti zahrnují imunoterapii u vybraných pacientů, cílenou léčbu u vzácných mutací nebo rechahenge chemoterapii. Molekulární profilování nádoru má zásadní význam pro výběr vhodné terapie.

04/2024 Doc. MUDr. Radek Lakomý, Ph.D.; doc. MUDr. Alexandr Poprach, Ph.D.
V posledním desetiletí byly dosaženy značné pokroky v léčbě metastazujícího maligního melanomu, a to především díky imunoterapii, která významně zvýšila počet pacientů s dlouhodobou kontrolou onemocnění. Kombinace nivolumabu a ipilimumabu je v současnosti považována za nejúčinnější režim. Hlavním problémem je však jeho vysoká toxicita, která může být pro řadu pacientů limitující. Zvýšit účinnost, případně snížit toxicitu léčby je motivací k dalšímu výzkumu a vývoji nových checkpoint inhibitorů, jako jsou například anti-LAG-3 protilátky. Ve studii RELATIVITY-047 byla testována první anti-LAG-3 protilátka relatlimab v kombinaci s protilátkou proti receptoru programované buněčné smrti 1 (programmed cell death protein 1, PD-1) nivolumabem versus samotný nivolumab. Studie ukázala, že kombinace významně prodlužuje přežití bez progrese onemocnění ve srovnání s monoterapií nivolumabem (10,1 měsíce vs. 4,6 měsíce), a navíc bez výrazného navýšení toxicity ve srovnání s nivolumabem a ipilimumabem. Nivolumab + relatlimab tak představuje novou potenciálně účinnou variantu kombinované léčby pokročilého melanomu. Výběr vhodného léčebného režimu však dále musí být individualizovaný na základě charakteristik onemocnění a konkrétních potřeb pacienta.

04/2024 Doc. MUDr. Jitka Fricová, Ph.D.
Transmukózní fentanyl je určen k optimálnímu řešení atak průlomových bolestí s rychlým nástupem u onkologických pacientů. Nejčastěji jsou používány sublinguální a bukální tablety. Některé transmukózní fentanyly jsou určeny jak k použití pod jazyk, tak k použití bukálně. Pro některé onkologické pacienty je bukální forma aplikace transmukózního fentanylu jediná možná varianta. Průlomová bolest u onkologických pacientů představuje přechodné zhoršení bolesti u pacientů s dobře kontrolovanou základní bolestí. U většiny pacientů dosahuje průlomová bolest svého maxima během 5 až 15 minut, většinou je obtížně předvídatelná; až 48 % pacientů udává, že záchvat nedokážou nikdy předpovědět.