MUDr. Kateřina Jirsová

04/2024

S Katkou Jirsovou jsem se poprvé setkal před 12 lety. Bylo chvíli před Vánocemi a my se s kolegy onkology z celé republiky chystali na investigátorský meeting v Kyjevě. Tenkrát mě ani ve snu nenapadlo, že o několik let později se bude na Ukrajině válčit. Když na to vzpomínám, sešli jsme se jako jedna velká různorodá skupina. S někým se znáte, s někým trochu, s někým vůbec. Bylo překvapující, jak jsme si ale všichni tenkrát sedli.

V Kyjevě jsme přistávali za tmy a všude byly hromady sněhu. Krásná předvánoční atmosféra, všude milí lidé, ideální prostředí na to se trochu poznat. S Katkou jsme si hned od začátku rozuměli. Trápily nás stejné bolístky z běžné praxe bez ohledu na to, z jakých mateřských pracovišť jsme pocházeli. Už tenkrát nám přišlo divné, že se pacient maličko ztrácí z komplexního lékařského hledáčku některých onkologů. Že ti pacienty v horším klinickém stavu nebo ve velmi pokročilých stadiích svých nádorových onemocnění jako by přestal být zájem, ale začali být spíše nechtěnou přítěží. Tenkrát mně takový přístup vadil na mém pracovišti a byl to mimo jiné i jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl k odchodu do zahraničí. Jaké bylo moje příjemné překvapení, že se dá onkologie dělat nakonec i s jiným přístupem. A to i v Čechách. Že ti pacienti, kteří byli jako nechtěné zboží odesíláni neinformovaní a nevykomunikovaní na spádové interny, mohou být naopak chtění a že mohou dostat šanci na kvalitní péči. To, že o několik let později dostanu možnost se s Katkou podílet na projektu komplexní individuální péče u onkologických pacientů, jsem netušil a ani tušit nemohl.

Katka je primářkou Integrovaného onkologického centra Nemocnice Na Pleši. Tato malá soukromá nemocnice kousek za Prahou má v české onkologii velké jméno. Dá se říct, že jí prošla téměř všechna zvučná jména českých onkologů. A Katka v této tradici více než úspěšně pokračuje. Považuji ji za zakladatelku inovativního přístupu k pacientům s rakovinou. Když se v Čechách po vzoru anglosaských zemí začala rozvíjet paliativní medicína jako samostatný a uznávaný (nestigmatizovaný) medicínský obor, tak byla u toho. A to v době, kdy poukazovala na nutnost integrace paliativní péče do komplexní onkologie. To, co nám oběma v Čechách trochu chybělo, se na pilotním projektu Katce podařilo na jedničku.

Když dnes Na Pleš přijedete, tak vám ani nepřijde, že jste v nemocnici. Beton nahrazuje les a louka. Někdy nepřívětivou městskou zástavbu tady vytěsňuje historická budova po citlivé rekonstrukci. Dříve hlavně vyhlášené centrum paliativní péče tu doplnila moderní medicína se všemi dostupnými technologiemi, které jsou dnes v onkologii potřeba. Kromě ozařoven s lineárními urychlovači je tu celé nově vybudovaně centrum radiodiagnostiky. Když se Katky zeptám, jestli se považuje spíše za paliatra, nebo onkologa, tak bez váhání odpovídá, že hlavně za onkologa. Bez znalostí v onkologii si nedovede komplexní přístup k pacientům představit. Cítí se zde svobodně. Kdo si z pacientů sem najde cestu, dostane se mu všech léčebných možností. Katka i nedaleko bydlí. Nemůže si to vynachválit. Ani se moc nedivím, do práce kousek, všude příroda a při tom do Prahy kousíček. A co ji nejvíc baví? Prý práce. Je štěstí dělat to, co člověka baví a naplňuje. Ale velkou radost jí dělá hlavně rodina a dvě dospívající děti. Ráda si zalyžuje nebo si zajde do divadla. Sama se snaží Na Pleši organizovat kulturní akce nejen pro pacienty. Založila plešský festival, stála za obnovou nemocničního kinosálu. A kde na to všechno bere sílu? Prý ve vesmíru. A já jí to trochu věřím.

MUDr. Josef Valchář