01/2023 Supplementum

Supplementum 01/2023 Doc. MUDr. Andrea Janíková, Ph.D.
 

Supplementum 01/2023 MUDr. Andrea Mullerová; MUDr. Ondřej Fischer
Prezentuje kazuistiku pacientky s metachronní nádorovou duplicitou, která byla léčena durvalumabem v udržovací léčbě po konkomitantní chemoradioterapii nemalobuněčného karcinomu plic. Současně nabízíme krátký přehled informací o této monoklonální protilátce, která nedávno získala úhradu též v léčbě malobuněčného karcinomu plic, a nabízí tak zlepšení prognózy nemocných v obou indikacích.

Supplementum 01/2023 MUDr. Lukáš Dostálek, Ph.D.
Tato kazuistika popisuje případ pacientky s karcinomem ovaria, u které byla mimo operační léčby a chemoterapie užita i cílená léčba v podobě inhibitoru PARP (poly(ADP-ribóza)polymerázy) niraparibu. Pomocí této léčby bylo dosaženo uspokojivé stabilizace stavu recidivujícího onemocnění. Podmínkou k dosažení uspokojivého výsledku léčby však i nadále zůstává adekvátně provedený operační zákrok.

Supplementum 01/2023 Prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc.
Zhruba 15 % nemocných s karcinomem prsu si každý rok vyslechne informaci o tom, že jejich nádor je HER2 pozitivní. Overexprese nebo amplifikace HER2 neu receptoru je známka horší prognózy nemoci, ale zároveň je také cílem pro anti-HER2 terapii, která proměnila zásadně osud těchto pacientů. Možnost využít v léčbě HER2 pozitivního karcinomu prsu také konjugáty protilátky proti HER2 a cytostatika příznivě dopadá na osud nemocných s touto chorobou v metastatické fázi.

Supplementum 01/2023 MUDr. Zuzana Pribulová; MUDr. Michaela Miškovičová, Ph.D.
Karcinóm prsníka a tumory ovárií patria medzi najčastejšie nádorové ochorenia v ženskej populácii. Podlá publikovaných údajov približne 5-10 % zo všetkých nádorových ochorení prsníka/ovárií patrí medzi tzv. hereditárne podmienené formy. Za hereditárny syndróm nádorov prsníka a ovárií je zodpovedná vo váčšine prípadov zárodočná mutácia v génoch BRCA1 a BRCA2.¹ Historicky bola prognóza pacientov s pokročilým karcinómom ovária velmi nepriaznivá a minimálne posledná dekáda potvrdila jasný benefit PARP inhibítorov nielen u rekurentných ovariálnych karcinómov s mutáciou BRCA, ale aj ich využitie a pozitívne výsledky v prvej línii liečby. Aktuálne už máme pozitívne dlhodobé dáta z dvoch štúdií fázy III udržiavacej liečby olaparibom u pacientok s novo diagnostikovaným pokročilým karcinómom vaječníkov, ktoré boli prezentovane na ESMO 2022. V danej kazuistike prezentujeme prípad 50ročnej nosičky mutácie BRCA1 s duplicitnou malignitou - karcinómu prsníka v úvode ochorenia s neskoršie potvrdeným karcinómom ovária. Pacientka je aktuálne v liečbe PARP inhibítorom olaparibom takmer sedem rokov a je v kompletnej remisii ochorenia bez zaznamenanej vážnej toxicity. Danou kazuistikou chceme taktiež dokumentovať efektívnosť a bezpečnosť liečby.

Supplementum 01/2023 MUDr. Lucia Tomková; MUDr. Jana Katolická, Ph.D.; MUDr. Vladimír Červeňák
V naší kazuistice prezentujeme komplexní léčbu pacienta s metastazujícím hormonálně senzitivním karcinomem prostaty s početnou diseminací do kostí. Pacient profituje z dvojkombinační terapie (androgen deprivační terapie + apalutamid), včetně podpůrné léčby denosumabem, s dobrou kvalitou života.

Supplementum 01/2023 MUDr. Natália Podstavková
Ropeginterferon alfa-2b je v současnosti jako jediný z pegylovaných interferonů schválen a registrován v České republice pro terapii pacientů s pravou polycytemií bez symptomatické splenomegalie. Jeho účinnost a bezpečnost byla prokázaná v multicentrických randomizovaných studiích, kde byl srovnáván s terapií hydroxyureou. Jeho superiorita byla dále prokázána i v udržení hematokritu pod cílovou hodnotu 45 % ve skupině pacientů s pravou polycytemií nízkého rizika při srovnání se skupinou léčenou pouze antiagregační terapií v kombinaci s venepunkcemi. Tato kazuistika popisuje výbornou účinnost i snášenlivost terapie ropeginterferonem alfa-2b u pacienta s pravou polycytemií, která byla podána po předchozím nedostatečném účinku a intoleranci léčby pegylovaným interferonem alfa-2a.

Supplementum 01/2023 MUDr. Petra Čičátková; MUDr. Tomáš Horňák; Mgr. Tomáš Jurček, Ph.D.; doc. MUDr. Daniela Žáčková, Ph.D.
Asciminib je nejnovějším zástupcem z portfolia inhibitorů tyrosinkináz určených k terapii chronické myeloidní leukemie. Působí unikátním mechanismem prostřednictvím vazby do myristoylové kapsy ABL1 s následnou změnou konformace kinázy BCR::ABL1 na neaktivní. Odlišný mechanismus účinku může představovat výhodu v případě nedostatečné účinnosti inhibitorů tyrosinkináz působících cestou ATP-vazebné domény, a také se očekává příznivý profil nežádoucích účinků. Níže je představen případ pacientky profitující z užívání asciminibu nejen ve smyslu dosažení hluboké molekulární odpovědi, ale také s dobrou kvalitou života.

Supplementum 01/2023 MUDr. Samuel Hricko; doc. MUDr. Andrea Janíková, Ph.D.
Primární CNS lymfom (PCNSL) je vzácnou formou B-non-hodgkinského lymfomu s výskytem v řádu jednotek procent nově diagnostikovaných lymfomů i nádorů CNS. Onemocnění je klinicky agresivní, s mediánem přežití bez zahájení léčby 3-7 měsíců, v případě efektivní a relativně intenzivní chemoimunoterapie lze ale vyléčit polovinu pacientů. Naopak relabující PCNSL představuje velký problém s velmi špatnou prognózou s mediánem přežití v řádu několika měsíců prakticky bez ohledu na podanou léčbu. Zde prezentujeme kazuistiku pacienta se dvěma časnými relapsy PCNSL, u kterého byla úspěšně použita v konsolidační léčbě anti-PD-LI monoklonální protilátka nivolumab.

Supplementum 01/2023 MUDr. Miroslav Kopčík; doc. MUDr. Andrea Janíková, Ph.D.
Lenalidomid je imunomodulační lék, začal být používán v léčbě mnohočetného myelomu, následně lymfomu z plášťových buněk, nyní je již v kombinaci s rituximabem schválen pro léčbu relabovaného folikulárního lymfomu. Jeho protinádorová aktivita zahrnuje inhibici proliferace, zvýšení imunity zprostředkovanou T a NK buňkami, inhibici angiogeneze a produkci prozánětlivých cytokinů. U buněk folikulárního lymfomu zvyšuje v kombinaci s rituximabem cytotoxický efekt závislý na protilátkách.¹ Na příkladě této kazuistiky chceme poukázat na jeho účinek při léčbě relabovaného a refrakterního folikulárního lymfomu.

Supplementum 01/2023 MUDr. Jozef Michalka
Syndrom multiorgánové dysfunkce může být charakterizován jako kulminace excesivní generalizované imunitní, neuroendokrinní a zánětlivé reakce organismu na inzult, která postihuje minimálně dva orgánové systémy. A to i ty, které nebyly původním inzultem primárně postiženy.¹ Vyskytuje se nejčastěji v souvislosti se sepsí, ale vzácně může být i projevem nádorového onemocnění. Klasický Hodgkinův lymfom je jedním z nejlépe léčitelných nádorů. V závislosti na věku, klinickém stadiu lymfomu a dalších rizikových faktorech může být vyléčeno až 90 % nemocných.² V této kazuistice popisujeme nezvyklý průběh dlouho nepoznaného klasického Hodgkinova lymfomu, který byl asociován se syndromem aktivovaných makrofágů a vedl k bezprostředně život ohrožujícímu syndromu multiorgánové dysfunkce.