01/2017
Obsah čísla
Úvodník 01/2017
Milan Vošmik
Lidské papilomaviry a jejich úloha při vzniku zhoubných nádorů
Jan Laco
Laboratorní diagnostika lidských papilomavirů
Kateřina Sieglová, Hana Vošmiková, Jan Laco, Ivo Šteiner
Role lidských papilomavirů v etiopatogenezi nádorů anogenitální oblasti
Ivan Práznovec, Petr Halada, Peter Škapinec, Jiří Špaček
Lidské papilomaviry v etiopatogenezi nádorů hlavy a krku a jejich epidemiologie
Jan Klozar
Léčba nádorů hlavy a krku – prognostický a prediktivní význam lidského papilomaviru
Miloslav Pála
Deset let očkování proti lidskému papilomaviru a jeho genderová problematika
Tomáš Fait
Očkování proti lidskému papilomaviru v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost
Alena Šebková
Inhibitory ALK v léčbě pacientů s NSCLC
Libor Havel
Možnosti sekvenční léčby pacientů s karcinomem prostaty
Jana Katolická
Štěpán Rusín, Petr Jelínek
Harmonické zrcadlení Ilony Loubkové
Doporučené články
Lidské papilomaviry a jejich úloha při vzniku zhoubných nádorů
Lidské papilomaviry jsou důležitými patogeny, které jsou nejčastěji přenášeny pohlavním stykem a významně se uplatňují při vzniku jednak benigních kožně-slizničních lézí typu dlaždicobuněčných papilomů, kondylomů a bradavic, jednak zhoubných nádorů, a to zejména v anogenitální oblasti a v oblasti hlavy a krku. Jsou nejdůležitějšími etiologickými faktory pro vznik karcinomu děložního hrdla, pochvy a anální krajiny a podílejí se na vzniku některých karcinomů vulvy a penisu. V oblasti hlavy a krku se uplatňují v etiopatogenezi karcinomu orofaryngu, postihujícího nejčastěji patrové mandle a kořen jazyka, a části karcinomů sinonazálního traktu.
Laboratorní diagnostika lidských papilomavirů
Lidský papilomavirus (human papillomavirus, HPV) byl rozpoznán jako hlavní etiologický faktor karcinomu děložního čípku již v roce 1983.1 Následně bylo zjištěno, že lidské papilomaviry se významně uplatňují také při vzniku karcinomů dalších orgánů anogenitální krajiny a rovněž některých anatomických oblastí hlavy a krku. V posledních letech je stále jasnější, že dlaždicobuněčné karcinomy asociované s HPV se významně liší od nádorů negativních na HPV, a to jak epidemiologicky a biologicky, tak prognosticky, a proto je testování HPV v nádorové tkáni klinicky přínosné. K testování přítomnosti HPV bylo vyvinuto mnoho metod, které se vzájemně liší nejen požadavky na zdrojový materiál, citlivostí a cenou, ale i výpovědní hodnotou; v závislosti na těchto aspektech je důležitý jejich správný výběr.
Role lidských papilomavirů v etiopatogenezi nádorů anogenitální oblasti
Lidské papilomaviry jsou nejčastějšími původci sexuálně přenosných infekcí s prokázanou souvislostí se vznikem nádorů anogenitální oblasti (děložní hrdlo, pochva, vulva, anus, penis). Z daných onemocnění má v České republice nejvyšší incidenci karcinom děložního hrdla. Anogenitální oblast postihuje přibližně 40 subtypů lidských papilomavirů. V etiopatogenezi hrají významnou roli proonkogenní proteiny E6 a E7 spolu s intracelulárním p53. Nejčastěji se infekce přenáší pohlavním stykem.
Lidské papilomaviry v etiopatogenezi nádorů hlavy a krku a jejich epidemiologie
Incidence nádorů orofaryngu asociovaných s lidskými papilomaviry (human papillomaviruses, HPV) prudce stoupá. Tyto nádory jsou odlišné od nádorů indukovaných tabákem z hlediska molekulárně biologického a epidemiologického, jsou odlišné i svým klinickým chováním. Pacienti s nádory pozitivními na HPV jsou signifikantně méně často kuřáci a mohou se lišit i v sexuálních zvycích. Jde o odlišné jednotky orofaryngeálního karcinomu, což bude mít v budoucnu velmi pravděpodobně důsledky pro rozhodování o léčebném postupu, nádory pozitivní na HPV by mohly být léčeny méně intenzivně s menší toxicitou. Očkování celé populace proti HPV by spolu s omezením konzumace tabáku mohlo mít příznivý vliv na výskyt této skupiny nádorů.
Léčba nádorů hlavy a krku - prognostický a prediktivní význam lidského papilomaviru
Spinocelulární karcinomy hlavy a krku jsou heterogenní skupinou nádorů s různými mechanismy patogeneze - první je spojen s kouřením a konzumací alkoholu, druhý pak s infekcí lidským papilomavirem (human papillomavirus, HPV). Karcinomy asociované s HPV mají ve srovnání s karcinomy negativními na HPV odlišné epidemiologické a molekulární charakteristiky, které jsou provázeny odlišným biologickým chováním a klinickými výsledky. Četné retrospektivní studie poukázaly na lepší odpověď na léčbu a lepší prognózu u orofaryngeálních karcinomů pozitivních na HPV. Probíhající klinické studie zkoumají, zda případná deeskalace léčby může u této skupiny nádorů snížit toxicitu bez zhoršení výsledků léčby.
Deset let očkování proti lidskému papilomaviru a jeho genderová problematika
Lidské papilomaviry (human papillomavirus, HPV) jsou nejvýznamnějším příčinným faktorem vzniku karcinomu děložního hrdla, ale i dalších maligních a benigních lézí ženského i mužského genitálu a částečně i dalších oblastí přechodu dlaždicového a cylindrického epitelu (skvamokolumnární junkce). Zabránění získání této infekce je pak ve svém důsledku primární prevencí všech těchto lézí včetně karcinomu děložního hrdla. Donedávna bylo možné přenosu a infikování HPV zabránit pouze sexuální abstinencí a bariérovými kontracepčními pomůckami, ovšem s vědomím toho, že viry jsou přenosné i při nekoitálních aktivitách. Posledních deset let máme možnost primární prevence očkováním kvadrivalentní, bivalentní a nejnověji též nonavalentní vakcínou proti HPV. Všechny charakterizuje vysoká účinnost proti typům HPV obsaženým v daných vakcínách a jejich bezpečnost.
Očkování proti lidskému papilomaviru v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost
Preventivní opatření v rámci zdravotní péče o občany je základem zdravotnictví v každém rozvinutém státě. Systémy preventivních opatření jsou dány zvyklostmi a tradicemi, ale zároveň se vyvíjejí na základě nových medicínských poznatků. Prevence má význam nejen pro zdravotní stav jednotlivce, pro kvalitu jeho života od dětství do stáří, ale i pro společnost, a to jak z hledisek sociálních a pracovních, tak i ekonomických. Kromě preventivních prohlídek a screeningových vyšetření považujeme za účinný nástroj prevence závažných onemocnění očkování. V převážné většině se v souvislosti s očkováním mluví o prevenci vysoce infekčních onemocnění. Se stoupajícím výskytem nádorových onemocnění je ale požadavkem moderního zdravotnického systému rovněž ochrana před vznikem a nevratnými následky těchto chorob. Proto byly a nadále jsou předmětem výzkumu možnosti prevence v této oblasti. Zde můžeme v současnosti hovořit o prokázané onkologické prevenci u očkování proti hepatitidě B a očkování proti infekcím vyvolaným lidskými papilomaviry, neboť obě infekce jsou v příčinné souvislosti s nádorovým onemocněním.
Inhibitory ALK v léčbě pacientů s NSCLC
Pacienti s prokázanou translokací EML4-ALK představují malou, nicméně klinicky zajímavou podmnožinu nemocných s nemalobuněčným plicním karcinomem (non-small cell lung cancer, NSCLC). Během deseti let od objevu této genetické alterace jsme svědky překotného vývoje na poli léčby těchto nemocných. Inhibice ALK (anaplastic lymphoma kinase) se stala pevnou součástí léčby první linie, k dispozici pro klinické použití jsou inhibitory ALK druhé generace a probíhá výzkum inhibitorů ALK dalších generací. Cílem sdělení je podat informaci k aktuálnímu postavení této modality v léčbě NSCLC.
Možnosti sekvenční léčby pacientů s karcinomem prostaty
Léčba metastazujícího kastračně rezistentního karcinomu prostaty prošla za poslední roky významným vývojem. K dispozici jsou léky s vlivem na androgenní receptor enzalutamid a abirateron, zástupce imunoterapie sipuleucel-T, z chemoterapie na bázi taxanů podáváme docetaxel a cabazitaxel, a jako radiofarmakum cílené na kostní tkáň užíváme radium-223. Sekvenční léčba nám umožňuje významné prodloužení přežití nemocných s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty.
Průlomová bolest
Průlomová bolest je přechodné vzplanutí bolesti silné intenzity při jinak dobře kontrolované a léčené základní bolesti. Vyskytuje se u jakékoli chronické bolesti nádorového i nenádorového typu. Její léčba by měla být součástí léčby všech chronických bolestí. Při řešení tohoto typu bolesti je potřeba každého ambulantního pacienta léčeného pro chronickou bolest vybavit i adekvátní záchrannou medikací s rychlým nástupem účinku.