Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek dermatovenerologie. Zobrazit všechny články

Karcinom z Merkelových buněk - nové možnosti léčby

04/2018 MUDr. Ivana Krajsová
Karcinom z Merkelových buněk (Merkel cell carcinoma, MCC) je vzácný neuroendokrinní kožní nádor. Přibližně u 80 % tumorů je prokazována pozitivita Merkel cell polyoma viru (MCPyV), u zbylých 20 % se nachází vysoká četnost UV zářením vyvolaných mutací. MCC má vysoce agresivní chování se sklonem k častému metastazování do kůže, uzlin i vzdálených orgánů. Donedávna využívaná chemoterapie sice vyvolávala relativně četné léčebné odpovědi, dosahující v některých případech až 60 %, ale byly krátkodobé a nepromítly se do prodloužení celkového přežití. Teprve zavedení imunoterapie využívající inhibiční monoklonální protilátky proti receptorům PD-1 či PD-L1 vedlo k významnému prodloužení doby do progrese i celkového přežití nemocných s metastazujícím karcinomem z Merkelových buněk (mMCC). Jediným lékem, který má v současné době schválení FDA (Food and Drug Administration) i EMA (European Medicines Agency) pro terapii mMCC, je avelumab. Jde o IgG1 monoklonální protilátku proti PD-L1, prokazující účinnost v první i dalších liniích léčby.
CELÝ ČLÁNEK

Pokroky v léčbě metastazujícího melanomu

01/2018 MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D., MUDr. Ivana Krajsová
Pokroky v léčbě metastazujícího melanomu zásadním způsobem ovlivnily prognózu pacientů s metastatickým postižením. V současné době se terapie opírá o dva základní terapeutické principy, a to imunoterapii monoklonálními protilátkami anti-CTLA-4 a anti-PD-1 a cílenou onkologickou terapii inhibitory BRAF v monoterapii nebo v kombinaci s inhibitory MEK. Znalosti jednotlivých terapeutických modalit vedou k léčbě kombinované, která je předmětem řady klinických studií. Práce přináší přehled klíčových soudobých znalostí a nástin nových možností v léčbě metastazujícího melanomu.
CELÝ ČLÁNEK

Bazaliom

12/2016 Petr Arenberger, Jiří Ettler
Bazaliom nebo bazocelulární karcinom je nejčastějším kožním nádorem, který velmi výjimečně metastazuje, ale může způsobit značnou mutilaci při penetraci do okolních tkání. Postihuje především osoby se světlým fototypem a pozitivní rodinnou anamnézou. Léčbou volby je standardní chirurgická excize. Mohsova mikrografická chirurgie se provádí ambulantně nebo za hospitalizace, kdy se nádor exciduje a bezprostředně se vyšetří v mikroskopu. Kryoterapie je starší metoda, používaná pro velkou část kožních nádorů. Další možnosti, jako fotodynamická terapie, lokální imunoterapie, aktinoterapie nebo cílená terapie budou diskutovány.
CELÝ ČLÁNEK

Talimogene laherparepvec - onkolytická virová léčba s imunoterapeutickým potenciálem v léčbě metastazujícího melanomu

12/2016 Eugen Kubala
Koncepce onkolytické virové terapie je založena na hypotéze, že geneticky upravené viry mohou selektivně destruovat nádorové buňky v lézi, do které byly instalovány, ale současně jsou schopny navodit systémovou imunitní reakci, která vede k destrukci ostatních nádorových lézí. Takovým geneticky upraveným virem je talimogene laherparepvec. Prokázal svoji účinnost v léčbě metastazujícího melanomu ve studii fáze III OPTiM, kde významně zvýšil počet trvajících odpovědí (durable response rate, DRR) na 16,1 % proti 2,1 % (p < 0,0001) v kontrolní skupině, a prodloužil průměrnou dobu celkového přežití (overall survival, OS) o 4,4 měsíce (poměr rizik [hazard ratio, HR] = 0,79; 95% interval spolehlivosti [confidence interval, CI]: 0,62-1,00; p = 0,051). Toxicita byla akceptovatelná a neovlivnila léčbu pacientů.
CELÝ ČLÁNEK

Rezistence na imunoterapii checkpoint inhibitory

12/2016 Tomáš Büchler
Několik publikací z nedávné doby poukazuje na nově objevené mechanismy primární a sekundární rezistence na léčbu monoklonálními protilátkami proti PD-1/PD-L1 (programmed cell death 1, membránový protein programované buněčné smrti 1/programmed cell death ligand 1, ligand membránového proteinu programované buněčné smrti 1).
Z patofyziologického hlediska ji lze rozdělit na rezistenci způsobenou změněnou antigenní výbavou nádorových buněk a rezistenci podmíněnou změnami v signálních drahách. Některé z těchto mechanismů rezistence jsou ovlivnitelné cílenými léky.
CELÝ ČLÁNEK

Nežádoucí účinky imunoterapie monoklonálními protilátkami proti CTLA-4 a PD-1

12/2016 Ivana Krajsová
Imunoterapie monoklonálními protilátkami proti inhibičním receptorům CTLA-4 a PD-1 může vyvolávat imunitně zprostředkované nežádoucí účinky, projevující se převážně vznikem autoimunitních reakcí (irAEs - immune related adverse events, imunitně zprostředkované nežádoucí účinky). Dominantně postihují kůži, gastrointenstinální trakt, játra a žlázy s vnitřní sekrecí, mohou však ovlivnit funkci kteréhokoliv orgánu. Základním léčebným ovlivněním irAEs je podávání kortikosteroidů, v závažných případech v dávce 1-2 mg/kg intravenózně, s pomalým vysazováním po ústupu příznaků. Pozdní zahájení léčby, použití nízkých dávek nebo brzké ukončení aplikace kortikosteroidů může vést k návratu toxických reakcí, někdy i s fatálními následky. Pravidelné sledování pacientů včetně monitorace laboratorních hodnot je základem pro včasné odhalení nežádoucích účinků a zahájení léčby, které zabrání nutnosti předčasného ukončení imunoterapie pro závažnou toxicitu.
CELÝ ČLÁNEK

Pacient s mnohočetnými kožními metastázami maligního melanomu léčený vemurafenibem - kasuistika

12/2016 Taťána Šuková, Ilona Procházková
Léčba maligního melanom v posledních letech zaznamenala výraznou změnu. Chemoterapie byla nahrazena léky, které jsou schopny ovlivnit dobu přežití u pacientů s generalizovaným maligním melanomem. Jedním z nově užívaných léků jsou inhibitory BRAF. Terapeutická úspěšnost je ale omezena časným rozvojem rezistence.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba generalizovaného maligního melanomu kombinací inhibitoru BRAF a inhibitoru MEK - kasuistiky

12/2016 Ilona Procházková, Taťána Šuková
Cílená léčba proti mutaci genu BRAF společně s imunoterapií protilátkami proti CTLA-4 a proti PD-1 znamená v posledních letech výrazný posun v léčbě generalizovaného maligního melanomu. Cílenou léčbu představují inhibitory BRAF, inhibitory MEK a jejich kombinace. Terapeutická úspěšnost monoterapie je omezena časným rozvojem rezistence, kombinace inhibitorů BRAF a inhibitorů MEK vznik rezistence významně oddaluje.
CELÝ ČLÁNEK

Nivolumab v léčbě pokročilého maligního melanomu – kasuistika

12/2016 MUDr. Radek Lakomý, Ph.D., MUDr. Alexandr Poprach, Ph.D.
Cílená léčba a moderní imunoterapie s checkpoint inhibitory změnila prognózu pacientů s pokročilým maligním melanomem. Zvláště výsledky imunoterapie a její potenciál pro dlouhodobou kontrolu onemocnění jsou více než povzbuzující. Dnes již standardně používaný
ipilimumab začíná být nahrazován účinnějšími a méně toxickými protilátkami proti PD‑1. Nivolumab prokázal svoji vysokou účinnost jak u nově diagnostikovaných, tak u velmi předléčených pacientů. Následující kasuistika pacientky s diseminovaným melanomem ukazuje úspěch nivolumabu po selhání cílené léčby, dacarbazinu a ipilimumabu.
CELÝ ČLÁNEK

Terapie onkologických ran II

03/2016 Martina Žemličková, Naděžda Polincová
V době rozvinuté protinádorové terapie se setkáváme s pokročilými stadii nádorových onemocnění, která metastazují do jednotlivých orgánů včetně kůže. Rozsáhlé metastatické rány ohrožují onkologické pacienty masivním krvácením z bohatě vaskularizovaných uzlů či sepsí při sekundární infekci ran. Pacienty samotné ale trápí především silný zápach rozpadající se tkáně, který je pronásleduje všude, nevědí si s ním rady a velmi komplikuje jejich společenský život. I vlastní členové rodiny, kteří by s pacientem chtěli trávit v této těžké situaci co nejvíce času, jsou pronikavým zápachem natolik odrazováni, že se jej pozvolna začínají stranit.
Pacient hledá pomoc v chirurgické nebo kožní ambulanci, kde je většinou jednorázově ošetřen a dále zdvořile odmítnut právě pro komplikovanost jeho rány a s ní související problémy, tedy nesnesitelný zápach a velké nebezpečí silného krvácení, které jej může usmrtit. Proto tento druh ran patří do péče specializovaných pracovišť zaměřených na terapii komplikovaných defektů s vyškoleným personálem s hlubokou znalostí péče o chronické rány různé etiologie. Onkologické rány jsou problémem multidisciplinárním, kde je nezbytná spolupráce s onkologem, který řídí onkologickou léčbu, případně s chirurgem, který odstraní nekrotické hmoty, jež lze odstranit bez nebezpečí masivní ztráty krve. Vhodně zvolená a provedená lokální terapie dokáže pacienty ochránit od infekčních komplikací, snížit riziko masivního krvácení a spolu s celkovou onkologickou léčbou mnohdy stabilizovat či zhojit ložiska. Pacientům zásadně zvedne životní komfort a dokáže je zbavit tolik obávaného nepříjemného zápachu, který je často obtěžuje více než bolest.
CELÝ ČLÁNEK

Využití podtlakové terapie v hojení komplikovaných ran

03/2016 Hana Píšová, Simona Chudáčková, Lukáš Sirotek
Podtlaková terapie představuje moderní způsob léčby (neinvazivní procedura) nehojících se ran, která podporuje K a urychluje hojení. Cílem terapie je stimulace granulační tkáně, zlepšení prokrvení lůžka rány, rovnoměrné stahování, stabilizace a čištění rány, snížení otoků, redukce choroboplodných zárodků a prevence infekcí díky uzavřenému systému.
CELÝ ČLÁNEK