13/2016
Screening kolorektálního karcinomu
13/2016 Miroslav Zavoral, Tomáš Grega, Štěpán Suchánek
Kolorektální karcinom představuje ve vyspělých zemích druhou nejčastější příčinu úmrtí na malignitu u obou pohlaví. Screening kolorektálního karcinomu, jako nástroj sekundární prevence, prokazatelně snižuje incidenci a mortalitu tohoto onemocnění. Umožňuje zachytit nejen prekancerózní léze, ale také časná stadia kolorektálního karcinomu, která lze účinně léčit. Pozitivní účinek screeningu na epidemiologii kolorektálního karcinomu vedl k jeho zakomponování do základních standardů primární preventivní péče. V České republice byl zahájen Národní program screeningu kolorektálního karcinomu v roce 2000. Týká se asymptomatických jedinců, kteří jsou starší 50 let a mají negativní osobní a rodinnou anamnézu kolorektální neoplazie. Mezi základní nástroje screeningu v České republice patří testy na okultní krvácení do stolice a kolonoskopie. Zavedením populačního screeningového programu adresným zvaním v roce 2014 došlo ke zvýšení účasti cílové populace na screeningu na 30,8 %.
CELÝ ČLÁNEK
Kolorektální karcinom představuje ve vyspělých zemích druhou nejčastější příčinu úmrtí na malignitu u obou pohlaví. Screening kolorektálního karcinomu, jako nástroj sekundární prevence, prokazatelně snižuje incidenci a mortalitu tohoto onemocnění. Umožňuje zachytit nejen prekancerózní léze, ale také časná stadia kolorektálního karcinomu, která lze účinně léčit. Pozitivní účinek screeningu na epidemiologii kolorektálního karcinomu vedl k jeho zakomponování do základních standardů primární preventivní péče. V České republice byl zahájen Národní program screeningu kolorektálního karcinomu v roce 2000. Týká se asymptomatických jedinců, kteří jsou starší 50 let a mají negativní osobní a rodinnou anamnézu kolorektální neoplazie. Mezi základní nástroje screeningu v České republice patří testy na okultní krvácení do stolice a kolonoskopie. Zavedením populačního screeningového programu adresným zvaním v roce 2014 došlo ke zvýšení účasti cílové populace na screeningu na 30,8 %.
Konsensus ESMO 2016: Volba optimální léčby metastazujícího kolorektálního karcinomu
13/2016 Tomáš Svoboda, Jindřich Fínek
Kolorektální karcinom představuje jako jedno z nejčastější nádorových onemocnění oblast širokého zájmu. V poslední době se nedaří do léčebných algoritmů zařazovat nové účinné cílené léky a možnosti standardní chemoterapie jsou rovněž vyčerpány. Do popředí se tak dostávají snahy o upřesnění nejvhodnější léčebné kombinace a sekvence. Ani výsledky nejvýznamnějších klinických studií publikovaných v poslední době výraznější změny do klinické praxe nepřinesly, i když se o to snaží hodnocením dalších dodatečných podskupin, např. nádorů pravého vs. levého tračníku. Vznikl tak dostatečný časový prostor, aby mohlo vzniknout ESMO konsensuální doporučení pro léčbu tohoto onemocnění v metastatickém stadiu, které je shrnuto v tomto článku.
CELÝ ČLÁNEK
Kolorektální karcinom představuje jako jedno z nejčastější nádorových onemocnění oblast širokého zájmu. V poslední době se nedaří do léčebných algoritmů zařazovat nové účinné cílené léky a možnosti standardní chemoterapie jsou rovněž vyčerpány. Do popředí se tak dostávají snahy o upřesnění nejvhodnější léčebné kombinace a sekvence. Ani výsledky nejvýznamnějších klinických studií publikovaných v poslední době výraznější změny do klinické praxe nepřinesly, i když se o to snaží hodnocením dalších dodatečných podskupin, např. nádorů pravého vs. levého tračníku. Vznikl tak dostatečný časový prostor, aby mohlo vzniknout ESMO konsensuální doporučení pro léčbu tohoto onemocnění v metastatickém stadiu, které je shrnuto v tomto článku.
Cílená léčba a imunoterapie u nádorů gastrointestinálního traktu
13/2016 Michal Podrazil, Jiřina Bartůňková
Současné vědecké poznatky zejména v oblasti molekulární imunologie vedou k lepšímu porozumění interakce mezi imunitním systémem a nádory, a tím umožňují identifikaci strategických imunoterapeutických cílů uplatňujících se ve vývoji nových protinádorových léků. Právě imunoterapie se vedle konvenčních terapeutických postupů ukazuje jako další perspektivní léčebná modalita u nádorových onemocnění. V článku diskutujeme obecné principy imunoterapie, je podán souhrn biologických léčiv schválených a používaných v klinické praxi u nádorů gastrointestinálního traktu a následně předkládáme přehled aktuálních imunoterapeutických přístupů, které jsou v pokročilé fázi klinického hodnocení a mají naději v dohledné době vstoupit do léčebných protokolů v této oblasti.
CELÝ ČLÁNEK
Současné vědecké poznatky zejména v oblasti molekulární imunologie vedou k lepšímu porozumění interakce mezi imunitním systémem a nádory, a tím umožňují identifikaci strategických imunoterapeutických cílů uplatňujících se ve vývoji nových protinádorových léků. Právě imunoterapie se vedle konvenčních terapeutických postupů ukazuje jako další perspektivní léčebná modalita u nádorových onemocnění. V článku diskutujeme obecné principy imunoterapie, je podán souhrn biologických léčiv schválených a používaných v klinické praxi u nádorů gastrointestinálního traktu a následně předkládáme přehled aktuálních imunoterapeutických přístupů, které jsou v pokročilé fázi klinického hodnocení a mají naději v dohledné době vstoupit do léčebných protokolů v této oblasti.
Mezioborový přístup k léčbě metastazujícího kolorektálního karcinomu - kasuistika
13/2016 Lenka Ostřížková
Nádory tlustého střeva jsou třetí nejčastější malignitou ve vyspělých zemích světa včetně České republiky. V době diagnózy má více než 20 % nemocných založeny vzdálené metastázy, u dalších 25-30 % nemocných se metastázy objeví do dvou let od operace primárního nádoru. U oligometastatického postižení je vždy nutné zvážit možnost resekce metastáz (nejčastěji jaterních), kde je tento postup cestou kurativní, protože u nemocných s kompletním odstraněním nádorových hmot je prokázáno signifikantně delší přežití. Tento postup se osvědčil při přítomnosti synchronních (kde je možný v 15-20 % případů) i u metachronních metastáz.
CELÝ ČLÁNEK
Nádory tlustého střeva jsou třetí nejčastější malignitou ve vyspělých zemích světa včetně České republiky. V době diagnózy má více než 20 % nemocných založeny vzdálené metastázy, u dalších 25-30 % nemocných se metastázy objeví do dvou let od operace primárního nádoru. U oligometastatického postižení je vždy nutné zvážit možnost resekce metastáz (nejčastěji jaterních), kde je tento postup cestou kurativní, protože u nemocných s kompletním odstraněním nádorových hmot je prokázáno signifikantně delší přežití. Tento postup se osvědčil při přítomnosti synchronních (kde je možný v 15-20 % případů) i u metachronních metastáz.
Úskalí léčby pankreatických neuroendokrinních nádorů - kasuistika
13/2016 Zuzana Bielčiková
Neuroendokrinní nádory jsou skupinou zahrnující neuroendokrinní tumory (NET) a neuroendokrinní karcinomy, entity s odlišných klinickým chováním a zejména prognózou. Správná diagnostika a klasifikace nemoci jsou klíčovými body pro predikci jejího chování a stanovení nejvhodnějšího léčebného postupu. Dlouhodobé přežívání nemocných s NET je nejen odrazem jejich shovívavé biologie, ale také úspěšné léčby, která v posledních letech zaznamenala významný pokrok. Zpětné hodnocení případů diagnostikovaných před rokem 2010 může být nejen zdrojem důležitých dat, ale také zajímavou historickou průpravou vývoje léčby této nemoci.
CELÝ ČLÁNEK
Neuroendokrinní nádory jsou skupinou zahrnující neuroendokrinní tumory (NET) a neuroendokrinní karcinomy, entity s odlišných klinickým chováním a zejména prognózou. Správná diagnostika a klasifikace nemoci jsou klíčovými body pro predikci jejího chování a stanovení nejvhodnějšího léčebného postupu. Dlouhodobé přežívání nemocných s NET je nejen odrazem jejich shovívavé biologie, ale také úspěšné léčby, která v posledních letech zaznamenala významný pokrok. Zpětné hodnocení případů diagnostikovaných před rokem 2010 může být nejen zdrojem důležitých dat, ale také zajímavou historickou průpravou vývoje léčby této nemoci.
Tyrosinkinázové inhibitory v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic
13/2016 Jaromír Roubec
Práce popisuje více než dvacetiletou historii studia a následné léčby nemalobuněčného karcinomu plic tyrosinkinázovými inhibitory. Omezené možnosti chemoterapie byly následovány klinickým a molekulárně genetickým výzkumem s výsledkem dnes třetí generace tyrosinkinázových inhibitorů. Nové informace přinesly excelentní výsledky terapie lokálně pokročilých a metastazujících onemocnění pozitivních na receptor pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR), nové znalosti máme také v léčbě onemocnění s výskytem nemutovaného typu EGFR. Je diskutována bezpečnost a tolerabilita této perorální terapie.
CELÝ ČLÁNEK
Práce popisuje více než dvacetiletou historii studia a následné léčby nemalobuněčného karcinomu plic tyrosinkinázovými inhibitory. Omezené možnosti chemoterapie byly následovány klinickým a molekulárně genetickým výzkumem s výsledkem dnes třetí generace tyrosinkinázových inhibitorů. Nové informace přinesly excelentní výsledky terapie lokálně pokročilých a metastazujících onemocnění pozitivních na receptor pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR), nové znalosti máme také v léčbě onemocnění s výskytem nemutovaného typu EGFR. Je diskutována bezpečnost a tolerabilita této perorální terapie.
Novinky v imunoterapii bronchogenního karcinomu
13/2016 Libor Havel
Imunoterapie cílená na osu PD-1 (membránový protein programované buněčné smrti, programmed cell death 1) a PD-L1 (ligand membránového proteinu programované buněčné smrti, programmed cell death ligand 1) se již stala nedílnou součástí léčebných algoritmů pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic v druhé linii léčby. Na konferenci ESMO 2016 byla prezentována nová data potenciálně měnící klinickou praxi týkající se druhé a zejména první linie léčby nemalobuněčného karcinomu plic.
CELÝ ČLÁNEK
Imunoterapie cílená na osu PD-1 (membránový protein programované buněčné smrti, programmed cell death 1) a PD-L1 (ligand membránového proteinu programované buněčné smrti, programmed cell death ligand 1) se již stala nedílnou součástí léčebných algoritmů pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic v druhé linii léčby. Na konferenci ESMO 2016 byla prezentována nová data potenciálně měnící klinickou praxi týkající se druhé a zejména první linie léčby nemalobuněčného karcinomu plic.
Nežádoucí účinky chemoterapie se zaměřením na geriatrického pacienta, možnosti jejich prevence a léčby
13/2016 Samuel Vokurka
U staršího pacienta musíme jakoukoli medikaci podávat obezřetně. O chemoterapii to platí dvojnásob. Kontraindikací chemoterapie není věk, nicméně tato onkologická léčba musí být většinou přizpůsobena celkovému stavu, komorbiditám a orgánovým funkcím pacienta. Podpůrná léčba a ošetřovatelská péče jsou zde zásadní.
CELÝ ČLÁNEK
U staršího pacienta musíme jakoukoli medikaci podávat obezřetně. O chemoterapii to platí dvojnásob. Kontraindikací chemoterapie není věk, nicméně tato onkologická léčba musí být většinou přizpůsobena celkovému stavu, komorbiditám a orgánovým funkcím pacienta. Podpůrná léčba a ošetřovatelská péče jsou zde zásadní.