10/2016
Současná doporučení pro léčbu hormonálně dependentního metastatického karcinomu prsu bez HER2-pozitivity
10/2016 Marta Krásenská
Metastatický karcinom prsu je léčitelné, avšak v naprosté většině případů trvale nevyléčitelné onemocnění s mediánem přežití 2-3 roky. Hormonálně dependentní onemocnění bez HER2-pozitivity je možné v úvodu léčit hormonální léčbou, část nemocných předléčených nesteroidním inhibitorem aromatázy je vhodná k léčbě kombinací exemestanu s everolimem. Chemoterapie by měla být v iniciální léčbě vyhrazena pro agresivní, rychle progredující formy onemocnění nebo případy s jasnou rezistencí k hormonální léčbě.
CELÝ ČLÁNEK
Metastatický karcinom prsu je léčitelné, avšak v naprosté většině případů trvale nevyléčitelné onemocnění s mediánem přežití 2-3 roky. Hormonálně dependentní onemocnění bez HER2-pozitivity je možné v úvodu léčit hormonální léčbou, část nemocných předléčených nesteroidním inhibitorem aromatázy je vhodná k léčbě kombinací exemestanu s everolimem. Chemoterapie by měla být v iniciální léčbě vyhrazena pro agresivní, rychle progredující formy onemocnění nebo případy s jasnou rezistencí k hormonální léčbě.
Pacientka s pokročilým hormonálně dependentním karcinomem prsu - kazuistika
10/2016 Michaela Zábojníková
Hormonálně dependentní karcinomy prsu exprimují při imunohistochemickém vyšetření estrogenové a progesteronové receptory a jsou citlivé k hormonální terapii. Hormonální léčba je nejstarší a nejbezpečnější klinicky ověřená systémová léčba, používaná ve všech stadiích onemocnění karcinomem prsu u premenopauzálních a postmenopauzálních žen. Na našem pracovišti je léčena pacientka, které byl v 66 letech diagnostikován pokročilý hormonálně dependentní karcinom prsu.
CELÝ ČLÁNEK
Hormonálně dependentní karcinomy prsu exprimují při imunohistochemickém vyšetření estrogenové a progesteronové receptory a jsou citlivé k hormonální terapii. Hormonální léčba je nejstarší a nejbezpečnější klinicky ověřená systémová léčba, používaná ve všech stadiích onemocnění karcinomem prsu u premenopauzálních a postmenopauzálních žen. Na našem pracovišti je léčena pacientka, které byl v 66 letech diagnostikován pokročilý hormonálně dependentní karcinom prsu.
Standardní postupy a novinky v léčbě HER2-pozitivního pokročilého karcinomu prsu
10/2016 Marta Krásenská
Pacientky s HER2 pozitivním metastatickým karcinomem prsu mohou mít prospěch z léčby cílenou anti-HER2 terapií. V první linii je účinnější kombinace taxanu s trastuzumabem a pertuzumabem ve srovnání s kombinací taxanu se samotným trastuzumabem. U pacientek s onemocněním progredujícím po minimálně jedné linii léčby obsahující trastuzumab by měl být preferován trastuzumab-emtansin, který zlepšuje jejich celkové přežití.
CELÝ ČLÁNEK
Pacientky s HER2 pozitivním metastatickým karcinomem prsu mohou mít prospěch z léčby cílenou anti-HER2 terapií. V první linii je účinnější kombinace taxanu s trastuzumabem a pertuzumabem ve srovnání s kombinací taxanu se samotným trastuzumabem. U pacientek s onemocněním progredujícím po minimálně jedné linii léčby obsahující trastuzumab by měl být preferován trastuzumab-emtansin, který zlepšuje jejich celkové přežití.
Vývoj chirurgických výkonů v axile
10/2016 Jiří Gatěk
Odstranění maligního nádoru a spádových uzlin je základním požadavkem onkochirurgických výkonů včetně karcinomu prsu. Během vývoje byla disekce axilárních uzlin součástí mastektomie, která byla do devadesátých let minulého století prakticky jediným chirurgickým výkonem léčení karcinomu prsu. Bezpečnou alternativou mastektomie se však již staly konzervativní výkony včetně axilární disekce. Revoluční změnou v chirurgické léčbě karcinomu prsu je biopsie sentinelové uzliny, která nahradila disekci axily u klinicky negativních axilárních uzlin. Významně tak omezila počet radikálních výkonů v axile, které jsou provázeny značným počtem závažných komplikací, které se mohou projevit významným snížením kvality života operovaných žen. Další studie prokázaly, že je možné omezit počet disekcí i ve vybraných případech, kdy sentinelové uzliny obsahují maligní buňky, mikrometastázy a dokonce i omezený počet makrometastáz. Neoadjuvantní chemoterapie může také za určitých okolností využít biopsii sentinelové uzliny a omezit počet disekcí axily.
CELÝ ČLÁNEK
Odstranění maligního nádoru a spádových uzlin je základním požadavkem onkochirurgických výkonů včetně karcinomu prsu. Během vývoje byla disekce axilárních uzlin součástí mastektomie, která byla do devadesátých let minulého století prakticky jediným chirurgickým výkonem léčení karcinomu prsu. Bezpečnou alternativou mastektomie se však již staly konzervativní výkony včetně axilární disekce. Revoluční změnou v chirurgické léčbě karcinomu prsu je biopsie sentinelové uzliny, která nahradila disekci axily u klinicky negativních axilárních uzlin. Významně tak omezila počet radikálních výkonů v axile, které jsou provázeny značným počtem závažných komplikací, které se mohou projevit významným snížením kvality života operovaných žen. Další studie prokázaly, že je možné omezit počet disekcí i ve vybraných případech, kdy sentinelové uzliny obsahují maligní buňky, mikrometastázy a dokonce i omezený počet makrometastáz. Neoadjuvantní chemoterapie může také za určitých okolností využít biopsii sentinelové uzliny a omezit počet disekcí axily.
Víme, kdy a jak ozařovat svodnou lymfatickou oblast u časného karcinomu prsu?
10/2016 Renata Soumarová
Radioterapie je nedílnou součástí léčby časného karcinomu prsu. Cílovým objemem pro adjuvantní ozáření po parciální mastektomii je prs se svodnou lymfatickou oblastí nebo bez ní, což závisí na postižení uzlin. Po radikální mastektomii závisí rozhodnutí o lokoregionální radioterapii i na velikosti nádoru. O indikacích a rozsahu radioterapie regionálních lymfatických uzlin se vedou stále diskuse. Při rozhodování je důležitý zejména vliv radioterapie na lokální kontrolu a celkové přežití pacientek, ale je nutné také zohlednit možný vliv léčby na pozdní, zejména kardiální, toxicitu. Práce na základě současných poznatků a dat diskutuje indikace a techniky radioterapie axilární, supraklavikulární a vnitřní mamární oblasti.
CELÝ ČLÁNEK
Radioterapie je nedílnou součástí léčby časného karcinomu prsu. Cílovým objemem pro adjuvantní ozáření po parciální mastektomii je prs se svodnou lymfatickou oblastí nebo bez ní, což závisí na postižení uzlin. Po radikální mastektomii závisí rozhodnutí o lokoregionální radioterapii i na velikosti nádoru. O indikacích a rozsahu radioterapie regionálních lymfatických uzlin se vedou stále diskuse. Při rozhodování je důležitý zejména vliv radioterapie na lokální kontrolu a celkové přežití pacientek, ale je nutné také zohlednit možný vliv léčby na pozdní, zejména kardiální, toxicitu. Práce na základě současných poznatků a dat diskutuje indikace a techniky radioterapie axilární, supraklavikulární a vnitřní mamární oblasti.
Metastatické postižení axilárních lymfatických uzlin u karcinomu prsu - problematika a možnosti diagnostiky
10/2016 Monika Schneiderová
Operační odstranění axilárních lymfatických uzlin je nedílnou součástí správně, tj. lege artis, provedené operace zhoubného nádoru prsu. V dnešní době jsou standardem dva typy operačního ošetření axily - klasická disekce axily a operace sentinelové uzliny (sentinel node biopsy - SNB). Provedení biopsie sentinelové uzliny má pro pacientku velký význam, protože výrazně šetří tkáně axily. Podmínkou indikace a provedení SNB je negativní výsledek stagingového vyšetření lymfatických uzlin axily. Výsledek vyšetření axilárních lymfatických uzlin má tedy pro pacientku zásadní význam a může významně ovlivnit další kvalitu jejího života. Nesprávný závěr vyšetření má negativní dopad na osud pacientky v obou případech nesprávného hodnocení - nadhodnocení (falešná pozitivita) i podhodnocení (falešná negativita). Optimální provedení stagingového vyšetření axilárních lymfatických uzlin a jeho správný závěr klade poměrně velké nároky na erudici, pozornost i čas vyšetřujícího lékaře. Hlavní problém představují uzliny s počínajícím (minimálním) metastatickým postižením, kde je obraz postižení diskrétní a může být podobný s uzlinou se zánětlivou aktivací. Diagnostika lymfatického systému je diagnostika aktivního reaktivního systému, kde je pravidlem průběžná změna jeho obrazu. Diagnostik tak neposuzuje přítomnost možného metastatického postižení v jednom neměnném „základním“ obrazu lymfatické uzliny, ale setkává se s celým spektrem obrazů lymfatických uzlin.
CELÝ ČLÁNEK
Operační odstranění axilárních lymfatických uzlin je nedílnou součástí správně, tj. lege artis, provedené operace zhoubného nádoru prsu. V dnešní době jsou standardem dva typy operačního ošetření axily - klasická disekce axily a operace sentinelové uzliny (sentinel node biopsy - SNB). Provedení biopsie sentinelové uzliny má pro pacientku velký význam, protože výrazně šetří tkáně axily. Podmínkou indikace a provedení SNB je negativní výsledek stagingového vyšetření lymfatických uzlin axily. Výsledek vyšetření axilárních lymfatických uzlin má tedy pro pacientku zásadní význam a může významně ovlivnit další kvalitu jejího života. Nesprávný závěr vyšetření má negativní dopad na osud pacientky v obou případech nesprávného hodnocení - nadhodnocení (falešná pozitivita) i podhodnocení (falešná negativita). Optimální provedení stagingového vyšetření axilárních lymfatických uzlin a jeho správný závěr klade poměrně velké nároky na erudici, pozornost i čas vyšetřujícího lékaře. Hlavní problém představují uzliny s počínajícím (minimálním) metastatickým postižením, kde je obraz postižení diskrétní a může být podobný s uzlinou se zánětlivou aktivací. Diagnostika lymfatického systému je diagnostika aktivního reaktivního systému, kde je pravidlem průběžná změna jeho obrazu. Diagnostik tak neposuzuje přítomnost možného metastatického postižení v jednom neměnném „základním“ obrazu lymfatické uzliny, ale setkává se s celým spektrem obrazů lymfatických uzlin.
Současný pohled na léčbu nádorové bolesti
10/2016 Štěpán Rusín, Petr Jelínek
Bolest je normální reakcí organismu na škodlivý podnět a svým způsobem je i prospěšným signálem, který je důležitý k obraně organismu proti nepříznivým vlivům. Za určitých okolností se však stává příčinou utrpení nemocného - platí to zejména pro bolest nádorovou, ale také pro jakoukoli bolest chronickou. Zhoubná nádorová onemocnění jsou sama o sobě velkou zátěží pro nemocného i rodinu. Neléčená nebo nedostatečně léčená nádorová bolest významně zhoršuje zdravotní stav, má výrazný negativní vliv na psychiku a kvalitu života vůbec. Bolest u nádorového onemocnění není závislá na tom, jestli vlastní léčba tohoto onemocnění je nebo není úspěšná. Bolest může být stejně nepříjemná i u onkologických onemocnění, která se daří dobře zvládnout. V současné době jsme schopni až u 95 % pacientů s nádorovým onemocněním bolest buď odstranit, nebo aspoň výrazně zmírnit na snesitelnější úroveň.
CELÝ ČLÁNEK
Bolest je normální reakcí organismu na škodlivý podnět a svým způsobem je i prospěšným signálem, který je důležitý k obraně organismu proti nepříznivým vlivům. Za určitých okolností se však stává příčinou utrpení nemocného - platí to zejména pro bolest nádorovou, ale také pro jakoukoli bolest chronickou. Zhoubná nádorová onemocnění jsou sama o sobě velkou zátěží pro nemocného i rodinu. Neléčená nebo nedostatečně léčená nádorová bolest významně zhoršuje zdravotní stav, má výrazný negativní vliv na psychiku a kvalitu života vůbec. Bolest u nádorového onemocnění není závislá na tom, jestli vlastní léčba tohoto onemocnění je nebo není úspěšná. Bolest může být stejně nepříjemná i u onkologických onemocnění, která se daří dobře zvládnout. V současné době jsme schopni až u 95 % pacientů s nádorovým onemocněním bolest buď odstranit, nebo aspoň výrazně zmírnit na snesitelnější úroveň.
Adjuvantní hormonální terapie karcinomu prsu
10/2016 Miloš Holánek, Marta Krásenská
Karcinom prsu je onemocněním s neustále stoupající incidencí, ale díky možnostem moderní diagnostiky a léčby nyní dochází k záchytu časnějších stadií onemocnění a s tím spojenému poklesu mortality. Terapie časného karcinomu prsu je komplexní a využívá všech dostupných modalit - chirurgické léčby, radioterapie, chemoterapie a hormonální terapie. Adjuvantní hormonální léčba je u pacientek s hormonálně dependentním onemocněním dlouhodobě využívána. Cílem je zabránit relapsu onemocnění (časné a pozdní relapsy onemocnění) a snížit riziko úmrtí spojené s karcinomem prsu. V rámci hormonální terapie je standardně užíván tamoxifen, inhibitory aromatáz (IA) a analoga LHRH (hormon uvolňující LH, luteinizing hormone-releasing hormone). Algoritmus léčby závisí na iniciálním rozsahu onemocnění, rizikových faktorech relapsu onemocnění a hlavně na menopauzálním stavu pacientky. Aktuálně je diskutována problematika ovariální suprese pomocí LHRH analog a její místo v adjuvantní léčbě karcinomu prsu u premenopauzálních pacientek a též optimální délka trvání adjuvantní hormonální terapie.
CELÝ ČLÁNEK
Karcinom prsu je onemocněním s neustále stoupající incidencí, ale díky možnostem moderní diagnostiky a léčby nyní dochází k záchytu časnějších stadií onemocnění a s tím spojenému poklesu mortality. Terapie časného karcinomu prsu je komplexní a využívá všech dostupných modalit - chirurgické léčby, radioterapie, chemoterapie a hormonální terapie. Adjuvantní hormonální léčba je u pacientek s hormonálně dependentním onemocněním dlouhodobě využívána. Cílem je zabránit relapsu onemocnění (časné a pozdní relapsy onemocnění) a snížit riziko úmrtí spojené s karcinomem prsu. V rámci hormonální terapie je standardně užíván tamoxifen, inhibitory aromatáz (IA) a analoga LHRH (hormon uvolňující LH, luteinizing hormone-releasing hormone). Algoritmus léčby závisí na iniciálním rozsahu onemocnění, rizikových faktorech relapsu onemocnění a hlavně na menopauzálním stavu pacientky. Aktuálně je diskutována problematika ovariální suprese pomocí LHRH analog a její místo v adjuvantní léčbě karcinomu prsu u premenopauzálních pacientek a též optimální délka trvání adjuvantní hormonální terapie.