Úvodník 10/2016

10/2016

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dostává se Vám do rukou další vydání Onkologické revue, které je monotematicky zaměřeno na problematiku karcinomu prsu.

V části věnované systémové léčbě najdete aktuální doporučení pro adjuvantní hormonoterapii, zejména klinická data podporující kombinovanou hormonální léčbu s ovariální supresí u mladých žen a delší podávání adjuvantní hormonoterapie u všech pacientek s časným karcinomem prsu se středním a vysokým rizikem relapsu.

Tato doporučení vycházejí z aktuálních mezinárodních guidelines a konsenzu ze St. Gallen 2015. Další sdělení se zabývá východisky pro léčbu hormonálně dependentního diseminovaného karcinomu prsu v běžné klinické praxi a v klinických studiích, které se snaží nacházet nové postupy v ovlivnění hormonální rezistence. Efektivitu hormonální terapie u pokročilého onemocnění s nepříliš častou formou postižení kůže, carcinoma en cuirasse, popisuje kazuistika nemocné, jejíž onemocnění neodpovědělo na dvě linie chemoterapie, ale kompletně regredovalo při léčbě tamoxifenem a následně inhibitorem aromatázy a dosažený efekt přetrvává již řadu let při dobré kvalitě života. Poslední sdělení věnované systémové terapii aktualizuje postupy v léčbě diseminovaného onemocnění s nadměrnou expresí HER2 a výsledky klinického výzkumu v této oblasti.

Část věnovaná lokoregionální léčbě a diagnostice se zabývá chirurgickými výkony v axile, respektive jejich vývojem od disekce axily k šetrnější technice biopsie sentinelové uzliny. Přehledový článek shrnuje všechny zásadní studie, o jejichž výsledky se opírají doporučení pro běžnou klinickou praxi. Axilární disekce proti biopsii sentinelové uzliny u pacientek s klinicky negativními uzlinami neposkytuje benefit v parametru přežití a mírná redukce rizika rekurence v axilárních uzlinách může být vykoupena zvýšeným rizikem lymfedému paže a snížením citlivosti, bolestmi a omezenou hybností ramene. V současné době nemusí podstoupit kompletní disekci axily pacientky léčené parciální mastektomií, u kterých se plánuje adjuvantní radioterapie prsu, pokud měly předoperačně klinicky negativní axilární uzliny a v definitivní histologii jsou metastaticky postiženy maximálně dvě sentinelové uzliny. Pro vyšší riziko falešné negativity zůstává problematickou indikace biopsie sentinelové uzliny u pacientek léčených v úvodu neoadjuvantní chemoterapií. Sdělení věnované adjuvantní radioterapii shrnuje její přínos nejen pro lokální kontrolu, ale také pro přežití nemocných v jednotlivých klinických situacích při zohlednění rizika pozdních nežádoucích účinků. Sdělení věnované diagnostice metastatického postižení lymfatických uzlin u karcinomu prsu ukazuje složitou situaci radiodiagnostika, na jehož vyjádření se klinik při svém rozhodování spoléhá.

V souhrnu se znovu ukazuje, jak důležitý je v terapii karcinomu prsu multidisciplinární přístup, a to především v léčbě časného onemocnění, kdy naše správná rozhodnutí zásadní měrou ovlivňují nejen prognózu, ale také kvalitu života pacientky.

Přeji Vám inspirativní čtení.