Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Zavoral Miroslav . Zobrazit všechny články
Endoskopická transmurální resekce časného karcinomu tlustého střeva - kazuistika
06/2019 MUDr. Nagyija Brogyuk; MUDr. Tomáš Grega; prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.; doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D.
Endoskopické resekční techniky, jakými jsou endoskopická mukózní resekce a endoskopická submukózní disekce, představují efektivní metody léčby povrchových gastrointestinálních neoplazií. Endoskopická transmurální resekce (endoscopic full-thickness resection, EFTR) je nová endoskopická technika resekce celé stěny tlustého střeva, která umožňuje resekci neoplazie zasahující do hlubších vrstev stěny gastrointestinální trubice. Tato metoda kombinuje aplikaci „over-the-scope" klipu s následnou endoskopickou resekcí pomocí průhledného nástavce („capu") a diatermické kličky. Dochází tak k cílené perforaci, která je uzavřena ještě před resekcí. V této kazuistice prezentujeme případ 70leté pacientky s negranulární horizontálně se šířící lézí sigmoidea s negativním liftingem, která byla odstraněna endoskopicky technikou EFTR. Histologicky byla potvrzena kompletní resekce intramukózního karcinomu. Po výkonu nebyly dokumentovány žádné známky komplikací a pacientka byla po pěti dnech propuštěna do domácí péče. Tato kazuistika dokumentuje, že EFTR představuje bezpečnou a efektivní metodu léčby časného kolorektálního karcinomu.
CELÝ ČLÁNEK
Endoskopické resekční techniky, jakými jsou endoskopická mukózní resekce a endoskopická submukózní disekce, představují efektivní metody léčby povrchových gastrointestinálních neoplazií. Endoskopická transmurální resekce (endoscopic full-thickness resection, EFTR) je nová endoskopická technika resekce celé stěny tlustého střeva, která umožňuje resekci neoplazie zasahující do hlubších vrstev stěny gastrointestinální trubice. Tato metoda kombinuje aplikaci „over-the-scope" klipu s následnou endoskopickou resekcí pomocí průhledného nástavce („capu") a diatermické kličky. Dochází tak k cílené perforaci, která je uzavřena ještě před resekcí. V této kazuistice prezentujeme případ 70leté pacientky s negranulární horizontálně se šířící lézí sigmoidea s negativním liftingem, která byla odstraněna endoskopicky technikou EFTR. Histologicky byla potvrzena kompletní resekce intramukózního karcinomu. Po výkonu nebyly dokumentovány žádné známky komplikací a pacientka byla po pěti dnech propuštěna do domácí péče. Tato kazuistika dokumentuje, že EFTR představuje bezpečnou a efektivní metodu léčby časného kolorektálního karcinomu.
Porovnání účinnosti kolonické kapslové endoskopie a optické kolonoskopie u osob s pozitivním imunochemickým testem na okultní krvácení do stolice
06/2019 MUDr. Michal Volka; MUDr. Tomáš Grega; MUDr. Gabriela Vojtěchová; Mgr. Ondřej Ngo; RNDr. Ondřej Májek, Ph.D.; Mgr. Barbora Bůčková; doc. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D.; MUDr. Marek Beneš; prof. MUDr. Jan Bureš, CSc.; prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.; prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.; doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D.
Kolonická kapslová endoskopie (colon capsule endoscopy, CCE) má potenciál stát se tzv. filtrovým testem u jedinců s pozitivním testem na okultní krvácení do stolice (fecal immunochemical test, FIT). Většina těchto osob nemá na vyšetření optickou kolonoskopií (optical colonoscopy, OC) nález pokročilého adenomu nebo karcinomu, což vyvolává ekonomické otázky a současně zatěžuje pacienty zbytečným invazivním vyšetřením. V České republice probíhá od roku 2016 multicentrická studie zaměřená na využití kapslové kolonoskopie u jedinců s pozitivním FIT.
Hlavním cílem studie je určit negativní prediktivní hodnotu druhé generace kolonické kapsle (CCE2) pro polypy ≥ 10 mm.
Materiál a metody: Do prospektivní studie byli zařazeni jedinci na třech endoskopických pracovištích v České republice - osoby splňující následující inkluzní kritéria: asymptomatičtí jedinci mezi 50. a 75. rokem, bez rodinné či osobní anamnézy kolorektální neoplazie, s pozitivním imunochemickým testem (cut-off 75 ng/ml). Hlavním sledovaným parametrem je negativní prediktivní hodnota CCE2 pro velké polypy (≥ 10 mm). Dalšími sledovanými parametry byly detekce polypů velikosti ≥ 6 mm, ≥ 10 mm, adenomů ≥ 10 mm a karcinomů, stupeň střevní přípravy (hodnocena jako adekvátní, nebo neadekvátní), tolerance vyšetření nemocnými (na základě dotazníku) a komplikace vyšetření kolonickou kapslí (hodnoceny jako závažné, nebo nezávažné).
Výsledky: Dosud bylo ve studii vyšetřeno 248 osob ve všech endoskopických centrech, do dalšího zpracování dat bylo zařazeno 178 osob s kompletním vyšetřením CCE2 a OC. Polypy byly diagnostikovány během OC u 144 jedinců (81 %), polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm u 90 (51 %), respektive u 47 (26 %) osob. Senzitivita pro polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm činila 82 % (95% interval spolehlivosti [confidence interval, CI] 73-89 %), respektive 79 % (95% CI 64-89 %). Specificita pro polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm dosáhla 85 % (95% CI 76-92 %) a 92 % (95% CI 86-96 %). Negativní prediktivní hodnota CCE2 pro polypy ≥ 10 mm dosáhla 92 % (95% CI 86-96 %). Zdravotní sestry identifikovaly 73 polypů ≥ 6 mm z 90 (83 %) a 37 polypů ≥ 10 mm ze 47 (79 %) nalezených na OC. Byla zaznamenána jedna retence kapsle ve stenozujícím tumoru colon ascendens, jiné závažné komplikace nebyly zaznamenány. Kapslovou kolonoskopii jako primární screeningový test preferovalo 66 % vyšetřených.
Závěr: CCE2 dosahuje vysoké negativní prediktivní hodnoty pro velké polypy. Jedná se o dobře akceptovanou metodu, která má potenciál stát se filtrovým testem u jedinců s pozitivním FIT.
CELÝ ČLÁNEK
Kolonická kapslová endoskopie (colon capsule endoscopy, CCE) má potenciál stát se tzv. filtrovým testem u jedinců s pozitivním testem na okultní krvácení do stolice (fecal immunochemical test, FIT). Většina těchto osob nemá na vyšetření optickou kolonoskopií (optical colonoscopy, OC) nález pokročilého adenomu nebo karcinomu, což vyvolává ekonomické otázky a současně zatěžuje pacienty zbytečným invazivním vyšetřením. V České republice probíhá od roku 2016 multicentrická studie zaměřená na využití kapslové kolonoskopie u jedinců s pozitivním FIT.
Hlavním cílem studie je určit negativní prediktivní hodnotu druhé generace kolonické kapsle (CCE2) pro polypy ≥ 10 mm.
Materiál a metody: Do prospektivní studie byli zařazeni jedinci na třech endoskopických pracovištích v České republice - osoby splňující následující inkluzní kritéria: asymptomatičtí jedinci mezi 50. a 75. rokem, bez rodinné či osobní anamnézy kolorektální neoplazie, s pozitivním imunochemickým testem (cut-off 75 ng/ml). Hlavním sledovaným parametrem je negativní prediktivní hodnota CCE2 pro velké polypy (≥ 10 mm). Dalšími sledovanými parametry byly detekce polypů velikosti ≥ 6 mm, ≥ 10 mm, adenomů ≥ 10 mm a karcinomů, stupeň střevní přípravy (hodnocena jako adekvátní, nebo neadekvátní), tolerance vyšetření nemocnými (na základě dotazníku) a komplikace vyšetření kolonickou kapslí (hodnoceny jako závažné, nebo nezávažné).
Výsledky: Dosud bylo ve studii vyšetřeno 248 osob ve všech endoskopických centrech, do dalšího zpracování dat bylo zařazeno 178 osob s kompletním vyšetřením CCE2 a OC. Polypy byly diagnostikovány během OC u 144 jedinců (81 %), polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm u 90 (51 %), respektive u 47 (26 %) osob. Senzitivita pro polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm činila 82 % (95% interval spolehlivosti [confidence interval, CI] 73-89 %), respektive 79 % (95% CI 64-89 %). Specificita pro polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm dosáhla 85 % (95% CI 76-92 %) a 92 % (95% CI 86-96 %). Negativní prediktivní hodnota CCE2 pro polypy ≥ 10 mm dosáhla 92 % (95% CI 86-96 %). Zdravotní sestry identifikovaly 73 polypů ≥ 6 mm z 90 (83 %) a 37 polypů ≥ 10 mm ze 47 (79 %) nalezených na OC. Byla zaznamenána jedna retence kapsle ve stenozujícím tumoru colon ascendens, jiné závažné komplikace nebyly zaznamenány. Kapslovou kolonoskopii jako primární screeningový test preferovalo 66 % vyšetřených.
Závěr: CCE2 dosahuje vysoké negativní prediktivní hodnoty pro velké polypy. Jedná se o dobře akceptovanou metodu, která má potenciál stát se filtrovým testem u jedinců s pozitivním FIT.
Screening kolorektálního karcinomu
06/2019 MUDr. Tomáš Grega; MUDr. Gabriela Vojtěchová; Mgr. Ondřej Ngo; Mgr. Renata Chloupková; RNDr. Ondřej Májek, Ph.D.; prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.; prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.; doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D.
Česká republika se řadí mezi země s dlouhodobě klesající incidencí a mortalitou kolorektálního karcinomu. Zásadní podíl na pozitivních epidemiologických trendech má organizovaný populační screeningový program. Klíčem k dopadu organizovaného screeningovému programu na populační zátěž tímto onemocněním je dostatečné pokrytí cílové populace screeningovými testy a monitorování indikátorů kvality celého screeningového procesu. Zásady screeningového programu jsou definovány v Evropských doporučeních. Pokrytí cílové populace screeningem kolorektálního karcinomu se se zavedením populačního screeningového programu postupně navyšovalo a při zahrnutí souvisejících diagnostických vyšetření dosahuje pokrytí populace kolorektálním screeningem akceptovatelné hodnoty. V článku je shrnuta aktuální epidemiologie, nastavení screeningu a aktuální výsledky Národního screeningového programu kolorektálního karcinomu v České republice.
CELÝ ČLÁNEK
Česká republika se řadí mezi země s dlouhodobě klesající incidencí a mortalitou kolorektálního karcinomu. Zásadní podíl na pozitivních epidemiologických trendech má organizovaný populační screeningový program. Klíčem k dopadu organizovaného screeningovému programu na populační zátěž tímto onemocněním je dostatečné pokrytí cílové populace screeningovými testy a monitorování indikátorů kvality celého screeningového procesu. Zásady screeningového programu jsou definovány v Evropských doporučeních. Pokrytí cílové populace screeningem kolorektálního karcinomu se se zavedením populačního screeningového programu postupně navyšovalo a při zahrnutí souvisejících diagnostických vyšetření dosahuje pokrytí populace kolorektálním screeningem akceptovatelné hodnoty. V článku je shrnuta aktuální epidemiologie, nastavení screeningu a aktuální výsledky Národního screeningového programu kolorektálního karcinomu v České republice.
Porovnání účinnosti kolonické kapslové endoskopie a optické kolonoskopie
06/2018 MUDr. Michal Voška, MUDr. Tomáš Grega, MUDr. Gabriela Vojtěchová, Mgr. Ondřej Ngo, RNDr. Ondřej Májek, Ph.D., Mgr. Barbora Bůčková, MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., MUDr. Marek Beneš, prof. MUDr. Jan Bureš, CSc., prof. MUDr. Julius Špičák, CSc., prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D., doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D.
Úvod: Kolonická kapslová endoskopie má potenciál stát se tzv. filtrovým testem u jedinců s pozitivním testem na okultní krvácení do stolice. Většina těchto osob nemá při vyšetření kolonoskopií pokročilý adenom nebo karcinom, což vyvolává ekonomické otázky a současně zatěžuje pacienty zbytečným invazivním vyšetřením. V České republice probíhá od roku 2016 multicentrická studie zaměřená na využití kapslové kolonoskopie u jedinců s pozitivním testem na okultní krvácení. Hlavním cílem studie je určit negativní prediktivní hodnotu druhé generace kolonické kapsle pro polypy ≥ 10 mm.
Materiál a metody: Do prospektivní studie jsou zařazeni jedinci ve třech endoskopických pracovištích v ČR. V plánu je vyšetřit 230 osob splňujících tato inkluzní kritéria: asymptomatičtí jedinci mezi 50. a 75. rokem, bez rodinné či osobní anamnézy kolorektální neoplazie a s pozitivním imunochemickým testem na okultní krvácení (cut-off 75 ng/ml). Hlavním sledovaným parametrem je negativní prediktivní hodnota druhé generace kolonické kapsle pro velké polypy (≥ 10 mm). Dalšími sledovanými parametry jsou detekce polypů velikosti ≥ 6 mm, ≥ 10 mm, adenomů ≥ 10 mm a karcinomů, stupeň střevní přípravy (hodnocena jako adekvátní nebo neadekvátní), tolerance vyšetření nemocnými (na základě dotazníků) a komplikace vyšetření kolonickou kapslí (hodnoceny jako závažné a nezávažné).
Výsledky: Dosud bylo ve studii vyšetřeno 167 osob ve všech endoskopických centrech, do dalšího zpracování dat bylo zařazeno 95 osob s kompletním vyšetřením CCE2 a OC. Polypy byly diagnostikovány během optické kolonoskopie u 70 jedinců (74 %), polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm u 42 (44 %), respektive u 26 (27 %) osob. Senzitivita pro polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm činila 88 % (95% interval spolehlivosti [confidence interval, CI] 74-96 %), respektive 85 % (95% CI 65-96 %). Specificita pro polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm dosáhla 85 % (95% CI 72-93 %) a 93 % (95% CI 84-98 %). Negativní prediktivní hodnota CCE2 pro polypy ≥ 10 mm dosáhla 94 % (95% CI 86-98 %). Sestry identifikovaly 36 polypů ≥ 6 mm ze 42 (86 %) a 23 polypů ≥ 10 mm z 26 (88 %) nalezených při optické kolonoskopii. Byla zaznamenána jedna stagnace kapsle ve stenotizujícím tumoru colon ascendens, závažné komplikace nebyly zaznamenány. Kapslovou kolonoskopii jako primární screeningový test preferovalo 68 % vyšetřených.
Závěr: Kolonická kapsle druhé generace dosahuje vysokou negativní prediktivní hodnotu pro velké polypy. Jedná se o dobře akceptovanou metodu, která má potenciál stát se filtrovým testem u jedinců s pozitivním testem na okultní krvácení.
CELÝ ČLÁNEK
Úvod: Kolonická kapslová endoskopie má potenciál stát se tzv. filtrovým testem u jedinců s pozitivním testem na okultní krvácení do stolice. Většina těchto osob nemá při vyšetření kolonoskopií pokročilý adenom nebo karcinom, což vyvolává ekonomické otázky a současně zatěžuje pacienty zbytečným invazivním vyšetřením. V České republice probíhá od roku 2016 multicentrická studie zaměřená na využití kapslové kolonoskopie u jedinců s pozitivním testem na okultní krvácení. Hlavním cílem studie je určit negativní prediktivní hodnotu druhé generace kolonické kapsle pro polypy ≥ 10 mm.
Materiál a metody: Do prospektivní studie jsou zařazeni jedinci ve třech endoskopických pracovištích v ČR. V plánu je vyšetřit 230 osob splňujících tato inkluzní kritéria: asymptomatičtí jedinci mezi 50. a 75. rokem, bez rodinné či osobní anamnézy kolorektální neoplazie a s pozitivním imunochemickým testem na okultní krvácení (cut-off 75 ng/ml). Hlavním sledovaným parametrem je negativní prediktivní hodnota druhé generace kolonické kapsle pro velké polypy (≥ 10 mm). Dalšími sledovanými parametry jsou detekce polypů velikosti ≥ 6 mm, ≥ 10 mm, adenomů ≥ 10 mm a karcinomů, stupeň střevní přípravy (hodnocena jako adekvátní nebo neadekvátní), tolerance vyšetření nemocnými (na základě dotazníků) a komplikace vyšetření kolonickou kapslí (hodnoceny jako závažné a nezávažné).
Výsledky: Dosud bylo ve studii vyšetřeno 167 osob ve všech endoskopických centrech, do dalšího zpracování dat bylo zařazeno 95 osob s kompletním vyšetřením CCE2 a OC. Polypy byly diagnostikovány během optické kolonoskopie u 70 jedinců (74 %), polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm u 42 (44 %), respektive u 26 (27 %) osob. Senzitivita pro polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm činila 88 % (95% interval spolehlivosti [confidence interval, CI] 74-96 %), respektive 85 % (95% CI 65-96 %). Specificita pro polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm dosáhla 85 % (95% CI 72-93 %) a 93 % (95% CI 84-98 %). Negativní prediktivní hodnota CCE2 pro polypy ≥ 10 mm dosáhla 94 % (95% CI 86-98 %). Sestry identifikovaly 36 polypů ≥ 6 mm ze 42 (86 %) a 23 polypů ≥ 10 mm z 26 (88 %) nalezených při optické kolonoskopii. Byla zaznamenána jedna stagnace kapsle ve stenotizujícím tumoru colon ascendens, závažné komplikace nebyly zaznamenány. Kapslovou kolonoskopii jako primární screeningový test preferovalo 68 % vyšetřených.
Závěr: Kolonická kapsle druhé generace dosahuje vysokou negativní prediktivní hodnotu pro velké polypy. Jedná se o dobře akceptovanou metodu, která má potenciál stát se filtrovým testem u jedinců s pozitivním testem na okultní krvácení.
Screening kolorektálního karcinomu
06/2018 MUDr. Tomáš Grega, doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D., prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.
Screening kolorektálního karcinomu představuje účinný nástroj redukce incidence a mortality tohoto onemocnění. Dokládají to jak epidemiologická data, tak mikrosimulační modely. Efektivního screeningu kolorektálního karcinomu lze dosáhnout pouze na bázi populačního screeningového programu, kde je každý jedinec osloven a pozván k vyšetření. Pokrytí screeningem v České republice dlouhodobě nedosahuje minimální hodnoty podle mezinárodních doporučení, kde je cíl alespoň 45 %. Tyto výsledky ukazují, že je zde stále prostor ke zlepšování. Zejména je nutné pokračovat v adresném zvaní a ve snahách o vyšší pokrytí cílové populace, například snížením dolní věkové hranice pro screeningovou kolonoskopii a zavedením centrálního úřadu pro adresné zvaní s jednotným vyhodnocováním testů na okultní krvácení.
CELÝ ČLÁNEK
Screening kolorektálního karcinomu představuje účinný nástroj redukce incidence a mortality tohoto onemocnění. Dokládají to jak epidemiologická data, tak mikrosimulační modely. Efektivního screeningu kolorektálního karcinomu lze dosáhnout pouze na bázi populačního screeningového programu, kde je každý jedinec osloven a pozván k vyšetření. Pokrytí screeningem v České republice dlouhodobě nedosahuje minimální hodnoty podle mezinárodních doporučení, kde je cíl alespoň 45 %. Tyto výsledky ukazují, že je zde stále prostor ke zlepšování. Zejména je nutné pokračovat v adresném zvaní a ve snahách o vyšší pokrytí cílové populace, například snížením dolní věkové hranice pro screeningovou kolonoskopii a zavedením centrálního úřadu pro adresné zvaní s jednotným vyhodnocováním testů na okultní krvácení.
Screening kolorektálního karcinomu
13/2016 Miroslav Zavoral, Tomáš Grega, Štěpán Suchánek
Kolorektální karcinom představuje ve vyspělých zemích druhou nejčastější příčinu úmrtí na malignitu u obou pohlaví. Screening kolorektálního karcinomu, jako nástroj sekundární prevence, prokazatelně snižuje incidenci a mortalitu tohoto onemocnění. Umožňuje zachytit nejen prekancerózní léze, ale také časná stadia kolorektálního karcinomu, která lze účinně léčit. Pozitivní účinek screeningu na epidemiologii kolorektálního karcinomu vedl k jeho zakomponování do základních standardů primární preventivní péče. V České republice byl zahájen Národní program screeningu kolorektálního karcinomu v roce 2000. Týká se asymptomatických jedinců, kteří jsou starší 50 let a mají negativní osobní a rodinnou anamnézu kolorektální neoplazie. Mezi základní nástroje screeningu v České republice patří testy na okultní krvácení do stolice a kolonoskopie. Zavedením populačního screeningového programu adresným zvaním v roce 2014 došlo ke zvýšení účasti cílové populace na screeningu na 30,8 %.
CELÝ ČLÁNEK
Kolorektální karcinom představuje ve vyspělých zemích druhou nejčastější příčinu úmrtí na malignitu u obou pohlaví. Screening kolorektálního karcinomu, jako nástroj sekundární prevence, prokazatelně snižuje incidenci a mortalitu tohoto onemocnění. Umožňuje zachytit nejen prekancerózní léze, ale také časná stadia kolorektálního karcinomu, která lze účinně léčit. Pozitivní účinek screeningu na epidemiologii kolorektálního karcinomu vedl k jeho zakomponování do základních standardů primární preventivní péče. V České republice byl zahájen Národní program screeningu kolorektálního karcinomu v roce 2000. Týká se asymptomatických jedinců, kteří jsou starší 50 let a mají negativní osobní a rodinnou anamnézu kolorektální neoplazie. Mezi základní nástroje screeningu v České republice patří testy na okultní krvácení do stolice a kolonoskopie. Zavedením populačního screeningového programu adresným zvaním v roce 2014 došlo ke zvýšení účasti cílové populace na screeningu na 30,8 %.
Přínos endosonografie v diagnostice karcinomu pankreatu
09/2016 Martin Laclav, Martina Hrůzová, Bohuš Bunganič, Miroslav Zavoral
V posledních 30 letech se rapidně vyvíjející metoda EUS stala nejcitlivější zobrazovací metodou pro detekci tumorů pankreatu. Metoda umožňuje detekovat ložiska menší 10 mm a bezpečně potvrdit diagnózu odběrem vzorku na cytologické/histologické vyšetření, a to pomocí aspirační biopsie tenkou jehlou. Díky vysoké přesnosti a bezpečnosti se EUS s FNA stala zlatým standardem v diagnostice KP. Přes pokrok v zobrazovacích metodách, technice odběru a zpracování tkáňového vzorku se za poslední dekády prakticky nezměnila mortalita nemocných s karcinomem pankreatu. Důvodem nepříznivé prognózy je pozdní diagnostika, která je založena na klinické manifestaci pozdními (lokálními) příznaky. U převažující sporadické formy karcinomu pankreatu (90 % případů) je diagnostika pomocí EUS omezena na staging a morfologickou verifikaci. Efektivita EUS v detekci časných stadií KP byla více objasněna ve skupině vysoce rizikových osob s rodinným výskytem KP a nositelů dědičných syndromů, asociovaných s výskytem karcinomu pankreatu (KP). Doporučený věk pro zahájení EUS screeningu rizikových osob je 40–50 let, interval kontrol 6–12 měsíců. Otevřená zůstává otázka managementu asymptomatických osob s tumorem identifikovaným pomocí EUS, časování a rozsah chirurgického výkonu a vliv takto navrženého postupu na celkové přežití. Nové techniky, jako jsou CEH-EUS, elastografie a vývoj v detekci biomarkerů, mohou pomoci k identifikaci časných stadií KP.
CELÝ ČLÁNEK
V posledních 30 letech se rapidně vyvíjející metoda EUS stala nejcitlivější zobrazovací metodou pro detekci tumorů pankreatu. Metoda umožňuje detekovat ložiska menší 10 mm a bezpečně potvrdit diagnózu odběrem vzorku na cytologické/histologické vyšetření, a to pomocí aspirační biopsie tenkou jehlou. Díky vysoké přesnosti a bezpečnosti se EUS s FNA stala zlatým standardem v diagnostice KP. Přes pokrok v zobrazovacích metodách, technice odběru a zpracování tkáňového vzorku se za poslední dekády prakticky nezměnila mortalita nemocných s karcinomem pankreatu. Důvodem nepříznivé prognózy je pozdní diagnostika, která je založena na klinické manifestaci pozdními (lokálními) příznaky. U převažující sporadické formy karcinomu pankreatu (90 % případů) je diagnostika pomocí EUS omezena na staging a morfologickou verifikaci. Efektivita EUS v detekci časných stadií KP byla více objasněna ve skupině vysoce rizikových osob s rodinným výskytem KP a nositelů dědičných syndromů, asociovaných s výskytem karcinomu pankreatu (KP). Doporučený věk pro zahájení EUS screeningu rizikových osob je 40–50 let, interval kontrol 6–12 měsíců. Otevřená zůstává otázka managementu asymptomatických osob s tumorem identifikovaným pomocí EUS, časování a rozsah chirurgického výkonu a vliv takto navrženého postupu na celkové přežití. Nové techniky, jako jsou CEH-EUS, elastografie a vývoj v detekci biomarkerů, mohou pomoci k identifikaci časných stadií KP.
Časná detekce sporadického karcinomu pankreatu
09/2016 Přemysl Frič, Aleksi Šedo, Jan Škrha, Tomáš Zima, Petr Bušek, Pavel Škrha, Klára Kmochová, Martin Laclav, Bohuš Bunganič, Miroslav Zavoral
Chování karcinomu pankreatu (KP) je velmi odlišné ve srovnání s jinými malignitami. Jeho prevalence stále přibývá, mortalita se nesnižuje, diagnostika je často pozdní, radikální chirurgická terapie je možná pouze u 15–20 % nemocných, pooperační recidivy jsou časté a chemoterapie má paliativní charakter. Jedinou možností zlepšení současného stavu jsou preventivní programy. Znalost genetické mutace u familiárního karcinomu pankreatu (FKP) umožňuje časnější vstup specialistů do dispenzárního programu. Opakované použití metod s vysokou rozlišovací schopností (včetně endoskopie a pankreatické cytologie) může vést k častější identifikaci prekurzorů a FKP v časnějším stadiu. Identifikace sporadického karcinomu pankreatu (SKP) závisí plně na konstrukci vícestupňového a multidisciplinárního preventivního programu.
CELÝ ČLÁNEK
Chování karcinomu pankreatu (KP) je velmi odlišné ve srovnání s jinými malignitami. Jeho prevalence stále přibývá, mortalita se nesnižuje, diagnostika je často pozdní, radikální chirurgická terapie je možná pouze u 15–20 % nemocných, pooperační recidivy jsou časté a chemoterapie má paliativní charakter. Jedinou možností zlepšení současného stavu jsou preventivní programy. Znalost genetické mutace u familiárního karcinomu pankreatu (FKP) umožňuje časnější vstup specialistů do dispenzárního programu. Opakované použití metod s vysokou rozlišovací schopností (včetně endoskopie a pankreatické cytologie) může vést k častější identifikaci prekurzorů a FKP v časnějším stadiu. Identifikace sporadického karcinomu pankreatu (SKP) závisí plně na konstrukci vícestupňového a multidisciplinárního preventivního programu.