Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Krákorová Gabriela . Zobrazit všechny články
Trastuzumab deruxtekan v léčbě adenokarcinomu plic s prokázanou ERBB2 (HER2) mutací - kazuistika
05/2024 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.; prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.; doc. MUDr. Jan Baxa, Ph.D.; doc. MUDr. Martin Svatoň, Ph.D.
Ročně v České republice diagnostikujeme kolem 6 000 nových případů karcinomu plic. Mutace receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) patří mezi vzácné mutace, které se vyskytují cca u 1-4 % nemocných s NSCLC. V případě prokázané mutace HER2 je možné používat léčebně přípravek trastuzumab deruxtekan. Trastuzumab deruxtekan je konjugát protilátky a léku, který kombinuje humanizovanou monoklonální protilátku trastuzumab s inhibitorem topoizomerázy I deruxtekanem. Tento lék se váže na HER2 na nádorových buňkách. Cytostatikum deruxtekan je společně s HER2 internalizován do nádorové buňky, kde způsobí její destrukci. Kazuistika pacientky léčené trastuzumab deruxtekanem dokládá význam plošného použití sekvenování příští generace v indikovaných případech, zejména u nekuřáků s neskvamózní histologií. Dále ukazuje na nutnost správného čtení výsledků genetického testování a zaznamenávaní výsledků do dokumentace nemocného, aby se informace o přítomné řídicí mutaci v průběhu léčby neztratila.
CELÝ ČLÁNEK
Ročně v České republice diagnostikujeme kolem 6 000 nových případů karcinomu plic. Mutace receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) patří mezi vzácné mutace, které se vyskytují cca u 1-4 % nemocných s NSCLC. V případě prokázané mutace HER2 je možné používat léčebně přípravek trastuzumab deruxtekan. Trastuzumab deruxtekan je konjugát protilátky a léku, který kombinuje humanizovanou monoklonální protilátku trastuzumab s inhibitorem topoizomerázy I deruxtekanem. Tento lék se váže na HER2 na nádorových buňkách. Cytostatikum deruxtekan je společně s HER2 internalizován do nádorové buňky, kde způsobí její destrukci. Kazuistika pacientky léčené trastuzumab deruxtekanem dokládá význam plošného použití sekvenování příští generace v indikovaných případech, zejména u nekuřáků s neskvamózní histologií. Dále ukazuje na nutnost správného čtení výsledků genetického testování a zaznamenávaní výsledků do dokumentace nemocného, aby se informace o přítomné řídicí mutaci v průběhu léčby neztratila.
Aktuální přehled možností imunoterapie u karcinomu plic v České republice
05/2023 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.
Karcinom plic patří celosvětově na čelní místa co do incidence i mortality. U většího podílu nemocných bývá zachycen v inoperabilním pokročilém či metastazujícím stadiu. Imunoterapie checkpoint inhibitory je standardní součástí léčby metastazujícího karcinomu plic, a to bud' samostatně, nebo v kombinaci s chemoterapií. Imunoterapie jednoznačně patří do první linie léčby, kde přináší nejlepší výsledky. U nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) neskvamózní histologie musíme primárně vyloučit řídicí mutace – především mutaci receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR) a traslokaci genu pro anaplastickou lymfomovou kinázu (anaplastic lymphoma kinase, ALK), abychom mohli tuto léčbu indikovat. U NSCLC obecně platí, že imunoterapie je tím účinnější, čím je vyšší exprese ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1). U nádorů s vysokou expresí PD-L1 (50 % a více) můžeme používat imunoterapii samotnou, v ostatních případech ji kombinujeme s chemoterapií. Další možností u NSCLC je adjuvantní podání imunoterapie po úspěšné konkomitantní chemoradioterapii. Kombinace chemoterapie a imunoterapie v první linii je standardem léčby i u malobuněčného karcinomu plic, nezávisle na expresi PD-L1. Článek detailně rozebírá možnosti použití (chemo)imunoterapie u nemocných s karcinomy plic v kontextu léčby v České republice hrazené ze zdravotního pojištění.
CELÝ ČLÁNEK
Karcinom plic patří celosvětově na čelní místa co do incidence i mortality. U většího podílu nemocných bývá zachycen v inoperabilním pokročilém či metastazujícím stadiu. Imunoterapie checkpoint inhibitory je standardní součástí léčby metastazujícího karcinomu plic, a to bud' samostatně, nebo v kombinaci s chemoterapií. Imunoterapie jednoznačně patří do první linie léčby, kde přináší nejlepší výsledky. U nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) neskvamózní histologie musíme primárně vyloučit řídicí mutace – především mutaci receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR) a traslokaci genu pro anaplastickou lymfomovou kinázu (anaplastic lymphoma kinase, ALK), abychom mohli tuto léčbu indikovat. U NSCLC obecně platí, že imunoterapie je tím účinnější, čím je vyšší exprese ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1). U nádorů s vysokou expresí PD-L1 (50 % a více) můžeme používat imunoterapii samotnou, v ostatních případech ji kombinujeme s chemoterapií. Další možností u NSCLC je adjuvantní podání imunoterapie po úspěšné konkomitantní chemoradioterapii. Kombinace chemoterapie a imunoterapie v první linii je standardem léčby i u malobuněčného karcinomu plic, nezávisle na expresi PD-L1. Článek detailně rozebírá možnosti použití (chemo)imunoterapie u nemocných s karcinomy plic v kontextu léčby v České republice hrazené ze zdravotního pojištění.
Kombinovaná imunoterapie u nemalobuněčného karcinomu plic - kdy a komu?
04/2022 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.
Většina pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic přichází k lékaři s lokálně pokročilým či metastazujícím onemocněním. Metastazující onemocnění jsou indikována k systémové léčbě. Pokud je to možné a jsou-li u pacientů s neskvamózní histologií vyloučeny mutace receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) a anaplastické lymfomové kinázy (anaplastic lymphoma kinase, ALK) (eventuálně další řídicí mutace), je imunoterapie indikována do první linie léčby. Kombinovaná imunoterapie nivolumab, ipilimumab podávaná s úvodními dvěma cykly chemoterapie doložila signifikantně delší přežití ve srovnání s chemoterapií. Podle úhradových podmínek v České republice je jedinou možností léčby u nemalobuněčného karcinomu plic s negativitou ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death ligand 1, PD-L1). U pozitivních expresorů PD-L1 1-49 % je možnou alternativou standardních režimů s pembrolizumabem.
CELÝ ČLÁNEK
Většina pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic přichází k lékaři s lokálně pokročilým či metastazujícím onemocněním. Metastazující onemocnění jsou indikována k systémové léčbě. Pokud je to možné a jsou-li u pacientů s neskvamózní histologií vyloučeny mutace receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) a anaplastické lymfomové kinázy (anaplastic lymphoma kinase, ALK) (eventuálně další řídicí mutace), je imunoterapie indikována do první linie léčby. Kombinovaná imunoterapie nivolumab, ipilimumab podávaná s úvodními dvěma cykly chemoterapie doložila signifikantně delší přežití ve srovnání s chemoterapií. Podle úhradových podmínek v České republice je jedinou možností léčby u nemalobuněčného karcinomu plic s negativitou ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death ligand 1, PD-L1). U pozitivních expresorů PD-L1 1-49 % je možnou alternativou standardních režimů s pembrolizumabem.
Adjuvantní durvalumab po konkomitantní chemoradioterapii nemalobuněčného karcinomu plic v kontextu multidisciplinární péče
02/2022 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.
Karcinom plic patří na čelní místa mezi zhoubnými nádory s ohledem na incidenci i mortalitu. Většina nemocných se dostaví k lékaři s již lokálně pokročilým či metastazujícím karcinomem plic. U neresekovatelných lokálně pokročilých karcinomů plic je zlatým standardem léčby konkomitantní chemoradioterapie, s následnou adjuvantní imunoterapií durvalumabem. Podmínkou léčby durvalumabem je pozitivní exprese ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1) (> 1 %), vyloučení mutací receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR), anaplastické lymfomové kinázy (anaplastic lymphoma kinase, ALK) a nepřítomnost kontraindikací (především závažného autoimunitního onemocnění a plicní fibrózy). Léčebný plán by měl být konzultován v rámci multidisciplinárního týmu. Je vhodné, aby nemocný byl seznámen předem s celým plánem, včetně zvažovaného 12měsíčního podávání durvalumabu, po úspěšné konkomitantní chemoradioterapii. Účinek konkomitantní chemoradioterapie musí být zhodnocen pomocí zobrazovacích metod (CT nebo PET/CT) a podávání durvalumabu je třeba zahájit co nejdříve, do 42 dnů od skončení chemoradioterapie. Adjuvantní terapie durvalumabem je vysoce účinným přístupem; léčba by měla být podána u všech vhodných nemocných.
CELÝ ČLÁNEK
Karcinom plic patří na čelní místa mezi zhoubnými nádory s ohledem na incidenci i mortalitu. Většina nemocných se dostaví k lékaři s již lokálně pokročilým či metastazujícím karcinomem plic. U neresekovatelných lokálně pokročilých karcinomů plic je zlatým standardem léčby konkomitantní chemoradioterapie, s následnou adjuvantní imunoterapií durvalumabem. Podmínkou léčby durvalumabem je pozitivní exprese ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1) (> 1 %), vyloučení mutací receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR), anaplastické lymfomové kinázy (anaplastic lymphoma kinase, ALK) a nepřítomnost kontraindikací (především závažného autoimunitního onemocnění a plicní fibrózy). Léčebný plán by měl být konzultován v rámci multidisciplinárního týmu. Je vhodné, aby nemocný byl seznámen předem s celým plánem, včetně zvažovaného 12měsíčního podávání durvalumabu, po úspěšné konkomitantní chemoradioterapii. Účinek konkomitantní chemoradioterapie musí být zhodnocen pomocí zobrazovacích metod (CT nebo PET/CT) a podávání durvalumabu je třeba zahájit co nejdříve, do 42 dnů od skončení chemoradioterapie. Adjuvantní terapie durvalumabem je vysoce účinným přístupem; léčba by měla být podána u všech vhodných nemocných.
Biologicky cílená léčba u nemalobuněčného karcinomu plic aneb „máme vždy vyšetřené mutace a PD-L1?" - kazuistika
05/2021 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.
Metastazující či lokálně pokročilý nemalobuněčný karcinom plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) má obecně velmi špatnou prognózu. Pětileté přežití ve stadiu IV se pohybuje v řádu jednotek procent (méně než 5 %). Nádory plic s přítomnými řídicími mutacemi jsou „jiné" nádory, s odlišným chováním a prognózou. Léčba by měla být zahajována vždy se znalostí mutačního statusu a exprese ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1). Exprese PD-L1 by měla být v době diagnózy patologem stanovena reflexně u všech NSCLC a mutace EGFR, ALK, ROS reflexně u neskvamózních NSCLC. Článek předkládá kazuistiku nemocného, kde opomenutí tohoto vyšetření může vést k chybné volbě léčebného schématu, minimálně však k prodlení zahájení léčby. Článek dále rozebírá možnosti biologicky cílené léčby u jednotlivých typů řídicích mutací u karcinomu plic - EFGR, ALK, ROS, BRAF, KRAS atd.
CELÝ ČLÁNEK
Metastazující či lokálně pokročilý nemalobuněčný karcinom plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) má obecně velmi špatnou prognózu. Pětileté přežití ve stadiu IV se pohybuje v řádu jednotek procent (méně než 5 %). Nádory plic s přítomnými řídicími mutacemi jsou „jiné" nádory, s odlišným chováním a prognózou. Léčba by měla být zahajována vždy se znalostí mutačního statusu a exprese ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1). Exprese PD-L1 by měla být v době diagnózy patologem stanovena reflexně u všech NSCLC a mutace EGFR, ALK, ROS reflexně u neskvamózních NSCLC. Článek předkládá kazuistiku nemocného, kde opomenutí tohoto vyšetření může vést k chybné volbě léčebného schématu, minimálně však k prodlení zahájení léčby. Článek dále rozebírá možnosti biologicky cílené léčby u jednotlivých typů řídicích mutací u karcinomu plic - EFGR, ALK, ROS, BRAF, KRAS atd.
Dlouhodobě přežívající pacientka s EGFR mutací - delecí na exonu 19 a získanou rezistentní mutací T790 - kazuistika
06/2020 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.; doc. MUDr. Jan Baxa, Ph.D.; prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.
Metastazující karcinom plic má velmi špatnou prognózu, s pětiletým přežitím kolem 5 %. Plicní zhoubné novotvary s řídicí mutací, na kterou jsou dostupné biologicky cílené léky, mají lepší prognózu, jak ukazuje kazuistika nemocné se senzitivní řídicí EGFR mutací. Během léčby byla opakovaně prováděna biopsie tumoru i odběr periferní krve, tekutá biopsie, mj. k průkazu získané rezistentní mutace T790. Nemocná přežívá s metastazujícím adenokarcinomem plic osm let, stále s dobrou kvalitou života. Byla léčena opakovaně biologicky cílenou léčbou, chemoterapií i radioterapií. Kazuistika ukazuje na to, že díky vhodně volené sekvenci léčby podle předpokládaného či známého genetického profilu tumoru se i metastazující karcinom plic může změnit z takto závažného onemocnění na onemocnění chronické.
CELÝ ČLÁNEK
Metastazující karcinom plic má velmi špatnou prognózu, s pětiletým přežitím kolem 5 %. Plicní zhoubné novotvary s řídicí mutací, na kterou jsou dostupné biologicky cílené léky, mají lepší prognózu, jak ukazuje kazuistika nemocné se senzitivní řídicí EGFR mutací. Během léčby byla opakovaně prováděna biopsie tumoru i odběr periferní krve, tekutá biopsie, mj. k průkazu získané rezistentní mutace T790. Nemocná přežívá s metastazujícím adenokarcinomem plic osm let, stále s dobrou kvalitou života. Byla léčena opakovaně biologicky cílenou léčbou, chemoterapií i radioterapií. Kazuistika ukazuje na to, že díky vhodně volené sekvenci léčby podle předpokládaného či známého genetického profilu tumoru se i metastazující karcinom plic může změnit z takto závažného onemocnění na onemocnění chronické.
Paliativní péče v pneumoonkologii
05/2020 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.
Paliativní péče je poskytována nemocným s nevyléčitelným onemocněním a je zaměřována na kvalitu života pacientů a jejich rodin. Nejde o „vítěznou medicínu", nepopírá smrt a nesnaží se ji oddálit, ale není ani medicínou nihilistickou, ve smyslu „tady už se nedá nic dělat". Je medicínou aktivní, která se snaží o zmírnění utrpení. Dále se článek zabývá kategorizací paliativní péče, a detailně pak plánem paliativní péče. Tento plán je tvořen individuálně, na základě klinického stavu nemocného a rovněž podle jeho přání. Pacient s karcinomem plic je obvykle významně symptomatický. Podle publikovaných dat je zřejmé, že časná paliativní péče vede nejen ke zlepšení kvality života, nižšímu výskytu depresí, ale i k prodloužení přežití. Je důležité zdůraznit, že kvalitní paliativní péči nelze na zdravotnických pracovištích poskytovat bez zázemí dostatečného počtu vzdělaných pečujících pracovníků, kteří mají vysokou profesní i lidskou hodnotu.
CELÝ ČLÁNEK
Paliativní péče je poskytována nemocným s nevyléčitelným onemocněním a je zaměřována na kvalitu života pacientů a jejich rodin. Nejde o „vítěznou medicínu", nepopírá smrt a nesnaží se ji oddálit, ale není ani medicínou nihilistickou, ve smyslu „tady už se nedá nic dělat". Je medicínou aktivní, která se snaží o zmírnění utrpení. Dále se článek zabývá kategorizací paliativní péče, a detailně pak plánem paliativní péče. Tento plán je tvořen individuálně, na základě klinického stavu nemocného a rovněž podle jeho přání. Pacient s karcinomem plic je obvykle významně symptomatický. Podle publikovaných dat je zřejmé, že časná paliativní péče vede nejen ke zlepšení kvality života, nižšímu výskytu depresí, ale i k prodloužení přežití. Je důležité zdůraznit, že kvalitní paliativní péči nelze na zdravotnických pracovištích poskytovat bez zázemí dostatečného počtu vzdělaných pečujících pracovníků, kteří mají vysokou profesní i lidskou hodnotu.
Atypická odpověď na anti-PD-1 terapii s následným dlouhodobým přežitím u nemalobuněčného karcinomu plic - kazuistiky
02/2020 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.; MUDr. Marek Šťastný, Ph.D.; MUDr. Hana Steinbergerová; MUDr. Jana Důrová; prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.; doc. MUDr. Jan Baxa, Ph.D.
Metastazující nemalobuněčný karcinom plic má špatnou prognózu. Pokud nejsou přítomny řídicí mutace (EGFR, ALK, ROS, BRAF) či vysoká exprese ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed death-ligand 1, PD-L1), je iniciální léčebnou možností s ohledem na úhradové podmínky v České republice chemoterapie, eventuálně její kombinace s bevacizumabem. Do 2. linie pak přichází v úvahu použití imunoterapie inhibitory proteinu 1 programované buněčné smrti (anti-programmed death-1, anti-PD-1), či inhibitory jeho ligandu, anti-PD-LI. Autoři předkládají dvě kazuistiky nemocných, u kterých po imunoterapii anti-PD-1 došlo k atypické odpovědi. Jednalo se o přetrvávající účinek imunoterapie, přestože na této léčbě došlo k progresi. U prvního nemocného nebylo potřeba po 12 měsíců po imunoterapii podávat další aktivní onkologickou léčbu a maligní onemocnění významněji neprogredovalo. U druhého nemocného po imunoterapii došlo následně k výrazné odpovědi na chemoterapii. Tento fenomén, nazývaný v literatuře ne zcela správně chemosenzitizace, je opakovaně popisován. Dále se autoři zamýšlejí nad možnostmi léčby další linie, po selhání imunoterapie.
CELÝ ČLÁNEK
Metastazující nemalobuněčný karcinom plic má špatnou prognózu. Pokud nejsou přítomny řídicí mutace (EGFR, ALK, ROS, BRAF) či vysoká exprese ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed death-ligand 1, PD-L1), je iniciální léčebnou možností s ohledem na úhradové podmínky v České republice chemoterapie, eventuálně její kombinace s bevacizumabem. Do 2. linie pak přichází v úvahu použití imunoterapie inhibitory proteinu 1 programované buněčné smrti (anti-programmed death-1, anti-PD-1), či inhibitory jeho ligandu, anti-PD-LI. Autoři předkládají dvě kazuistiky nemocných, u kterých po imunoterapii anti-PD-1 došlo k atypické odpovědi. Jednalo se o přetrvávající účinek imunoterapie, přestože na této léčbě došlo k progresi. U prvního nemocného nebylo potřeba po 12 měsíců po imunoterapii podávat další aktivní onkologickou léčbu a maligní onemocnění významněji neprogredovalo. U druhého nemocného po imunoterapii došlo následně k výrazné odpovědi na chemoterapii. Tento fenomén, nazývaný v literatuře ne zcela správně chemosenzitizace, je opakovaně popisován. Dále se autoři zamýšlejí nad možnostmi léčby další linie, po selhání imunoterapie.
Imunoterapie a radioterapie u lokálně pokročilého (metastazujícího) nemalobuněčného karcinomu plic
01/2020 Speciální vydání - MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.; MUDr. Hana Steinbergerová; prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.; prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA; MUDr. Tomáš Svoboda, Ph.D.
Nemalobuněčný plicní karcinom je i nadále velkým socioekonomickým problémem. Většina nádorů je zachycována v pokročilém nebo metastatickém stadiu a dostupné léčebné metody, až na malý počet pacientů se specifickými mutacemi, nejsou spojeny s uspokojivými výsledky. Základem většiny režimů je radiochemoterapie, ale přidání indukční ani udržovací cytostatické léčby žádný benefit nepřineslo. Velkým příslibem je však nyní moderní imunoterapie PD-1 a PD-L1 inhibitory. Především v kombinaci s radioterapií senzibilizující k větší účinnosti této imunoterapie by se mohla brzy stát standardem většiny léčebných doporučení. Jako výhodnější se v této souvislosti jeví hypofrakcionované ozáření limitovanými cílovými objemy než užití klasické frakcionace a větších polí. Jakou roli hraje abskopální efekt, zůstává nadále nejisté.
CELÝ ČLÁNEK
Nemalobuněčný plicní karcinom je i nadále velkým socioekonomickým problémem. Většina nádorů je zachycována v pokročilém nebo metastatickém stadiu a dostupné léčebné metody, až na malý počet pacientů se specifickými mutacemi, nejsou spojeny s uspokojivými výsledky. Základem většiny režimů je radiochemoterapie, ale přidání indukční ani udržovací cytostatické léčby žádný benefit nepřineslo. Velkým příslibem je však nyní moderní imunoterapie PD-1 a PD-L1 inhibitory. Především v kombinaci s radioterapií senzibilizující k větší účinnosti této imunoterapie by se mohla brzy stát standardem většiny léčebných doporučení. Jako výhodnější se v této souvislosti jeví hypofrakcionované ozáření limitovanými cílovými objemy než užití klasické frakcionace a větších polí. Jakou roli hraje abskopální efekt, zůstává nadále nejisté.
Bojovník za pacienty
05/2019 Prim. MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.
Pokud by bylo nutné podat krátkou a výstižnou profesní charakteristiku prof. MUDr. Miloše Peška, CSc., zněla by asi takto: Pneumolog a onkolog s rozhledem, neuvěřitelný bojovník za pacienty, vynikající vědec, neúnavný inovátor, podporovatel svých kolegů.
CELÝ ČLÁNEK
Pokud by bylo nutné podat krátkou a výstižnou profesní charakteristiku prof. MUDr. Miloše Peška, CSc., zněla by asi takto: Pneumolog a onkolog s rozhledem, neuvěřitelný bojovník za pacienty, vynikající vědec, neúnavný inovátor, podporovatel svých kolegů.
Kancerogeneze a karcinom plic
02/2019 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.
Článek přináší základní orientaci v dějích a pojmech, které se podílejí na kancerogenezi. Neklade si za cíl přinést vyčerpávající odbornou informaci, ale jednoduchou a srozumitelnou formou předkládá terminologický výklad pojmů, které i začínající onkolog běžně používá. Tyto pojmy je vhodné znát, ale především je třeba jim rozumět. Článek vysvětluje charakteristiky přepisu genetické informace a tvorby bílkovin, zabývá se chromosomálními i genovými mutacemi. Popisuje význam genetických mutací pro vznik karcinomu plic.
CELÝ ČLÁNEK
Článek přináší základní orientaci v dějích a pojmech, které se podílejí na kancerogenezi. Neklade si za cíl přinést vyčerpávající odbornou informaci, ale jednoduchou a srozumitelnou formou předkládá terminologický výklad pojmů, které i začínající onkolog běžně používá. Tyto pojmy je vhodné znát, ale především je třeba jim rozumět. Článek vysvětluje charakteristiky přepisu genetické informace a tvorby bílkovin, zabývá se chromosomálními i genovými mutacemi. Popisuje význam genetických mutací pro vznik karcinomu plic.
Zvládání průjmu jako nežádoucího účinku při léčbě afatinibem - kasuistika
06/2017 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D., MUDr. Hynek Mírka, Ph.D., prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.
Afatinib je perorální přípravek, tyrozinkinázový inhibitor receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR) druhé generace. Užívá se v léčbě neresekabilního lokálně pokročilého či metastazujícího nemalobuněčného karcinomu plic, u nemocných s pozitivními mutacemi genu kódujícího receptor pro epidermální růstový faktor. Afatinib jako první tyrozinkinázový inhibitor EGFR prokázal prodloužení celkového přežití ve srovnání s chemoterapií u nemocných s pozitivní mutací EGFR na exonu 19 (prodloužení mediánu přežití o 12,2 měsíce při použití afatinibu). Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří vyrážka, průjem, stomatitida a paronychium. Pro zvládání nežádoucích účinků je nutné, aby nemocný spolupracoval a byl dobře informován. Na Klinice pneumologie a ftizeologie FN a LF UK Plzeň se nám osvědčilo zkrácené písemné poučení, které je součástí lékařské zprávy. V případě průjmů je nutná dostatečná hydratace, dietní opatření a užívání loperamidu, kterým by měl být nemocný vybaven ihned při zahájení léčby afatinibem. Kazuistika dokládá dobré zvládnutí nežádoucích účinků u spolupracující nemocné s vysokou adherencí k léčbě. V souhlase s literaturou zůstává dobrý léčebný účinek neovlivněn i při redukci denní dávky afatinibu na polovinu.
CELÝ ČLÁNEK
Afatinib je perorální přípravek, tyrozinkinázový inhibitor receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR) druhé generace. Užívá se v léčbě neresekabilního lokálně pokročilého či metastazujícího nemalobuněčného karcinomu plic, u nemocných s pozitivními mutacemi genu kódujícího receptor pro epidermální růstový faktor. Afatinib jako první tyrozinkinázový inhibitor EGFR prokázal prodloužení celkového přežití ve srovnání s chemoterapií u nemocných s pozitivní mutací EGFR na exonu 19 (prodloužení mediánu přežití o 12,2 měsíce při použití afatinibu). Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří vyrážka, průjem, stomatitida a paronychium. Pro zvládání nežádoucích účinků je nutné, aby nemocný spolupracoval a byl dobře informován. Na Klinice pneumologie a ftizeologie FN a LF UK Plzeň se nám osvědčilo zkrácené písemné poučení, které je součástí lékařské zprávy. V případě průjmů je nutná dostatečná hydratace, dietní opatření a užívání loperamidu, kterým by měl být nemocný vybaven ihned při zahájení léčby afatinibem. Kazuistika dokládá dobré zvládnutí nežádoucích účinků u spolupracující nemocné s vysokou adherencí k léčbě. V souhlase s literaturou zůstává dobrý léčebný účinek neovlivněn i při redukci denní dávky afatinibu na polovinu.