Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek Krajsová Ivana . Zobrazit všechny články

Imunoterapie a molekulárně cílená léčba u maligního melanomu

03/2022 MUDr. Ivana Krajsová
Incidence melanomu se stále zvyšuje, ale mortalita zůstává v posledním desetiletí stejná. Jedním z důvodů je rozvoj nových léčebných postupů, cílené léčby inhibitory BRAF a MEK a imunoterapie protilátkami proti cytotoxickému antigenu 4 asociovanému s T lymfocyty (cytotoxic T-lymphocyte associated antigen 4, CTLA-4) a receptoru programované buněčné smrti 1 (programmed cell death 1, PD-1), který vedl k významnému zlepšení prognózy pacientů s melanomem. Jejich účinnost byla potvrzena v adjuvantní terapii nemocných po operaci pokročilého melanomu i v léčbě metastazujícího melanomu. Ještě před 10 lety nebylo možné průběh onemocnění terapeuticky příliš ovlivnit, jeden rok přežívalo maximálně 25 % pacientů a medián celkového přežití dosahoval pouze šesti měsíců. V současné době přežívá pět a více let 35-50 % pacientů s metastazujícím melanomem. Pro další zvýšení účinnosti se hledají prediktivní biomarkery léčebné odpovědi i nové léčebné kombinace.
CELÝ ČLÁNEK

Úvodník 02/2020

02/2020 Prim. MUDr. Ivana Krajsová, MBA
CELÝ ČLÁNEK

Komplexní léčba melanomu

02/2019 MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D., MUDr. Ivana Krajsová, MBA
Melanom představuje asi nejzhoubnějších kožní nádor. Jeho incidence za posledních 40 let výrazně vzrostla až na pětinásobek, i když mortalita je poslední roky spíše stacionární. Komplexní léčba melanomu představuje radikální terapii chirurgickou, adjuvantní terapii a terapii metastazujícího melanomu. Základ terapie tvoří nadále radikální chirurgický výkon s dostatečným resekčním okrajem a histologickým stanovením hodnoty Breslowa a případně vyšetřením i sentinelové uzliny. V adjuvantní terapii se nověji uplatňují checkpoint inhibitory, ale v současné době je u nás nadále hrazena pouze terapie interferonem alfa. Terapie metastazujícího melanomu zaznamenala výrazný pokrok a v současné době stojí na dvou pilířích, a to cílené terapii pomocí BRAF a MEK inhibitory a na imunoonkologické terapii checkpoint inhibitory, zejména pak anti-PD-1. Nově zaváděné kombinované možnosti léčby jak imunoterapie, tak kombinace s cílenou terapií naráží především na možnou vyšší toxicitu. Nověji se uplatňují i onkolytické viry v kombinaci s checkpoint inhibitory. Nové postupy do komplexní terapie melanomu přinesly zásadní pokrok, který významně ovlivnil prognózu pacientů s melanomem.
CELÝ ČLÁNEK

Karcinom z Merkelových buněk - nové možnosti léčby

04/2018 MUDr. Ivana Krajsová
Karcinom z Merkelových buněk (Merkel cell carcinoma, MCC) je vzácný neuroendokrinní kožní nádor. Přibližně u 80 % tumorů je prokazována pozitivita Merkel cell polyoma viru (MCPyV), u zbylých 20 % se nachází vysoká četnost UV zářením vyvolaných mutací. MCC má vysoce agresivní chování se sklonem k častému metastazování do kůže, uzlin i vzdálených orgánů. Donedávna využívaná chemoterapie sice vyvolávala relativně četné léčebné odpovědi, dosahující v některých případech až 60 %, ale byly krátkodobé a nepromítly se do prodloužení celkového přežití. Teprve zavedení imunoterapie využívající inhibiční monoklonální protilátky proti receptorům PD-1 či PD-L1 vedlo k významnému prodloužení doby do progrese i celkového přežití nemocných s metastazujícím karcinomem z Merkelových buněk (mMCC). Jediným lékem, který má v současné době schválení FDA (Food and Drug Administration) i EMA (European Medicines Agency) pro terapii mMCC, je avelumab. Jde o IgG1 monoklonální protilátku proti PD-L1, prokazující účinnost v první i dalších liniích léčby.
CELÝ ČLÁNEK

Pokroky v léčbě metastazujícího melanomu

01/2018 MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D., MUDr. Ivana Krajsová
Pokroky v léčbě metastazujícího melanomu zásadním způsobem ovlivnily prognózu pacientů s metastatickým postižením. V současné době se terapie opírá o dva základní terapeutické principy, a to imunoterapii monoklonálními protilátkami anti-CTLA-4 a anti-PD-1 a cílenou onkologickou terapii inhibitory BRAF v monoterapii nebo v kombinaci s inhibitory MEK. Znalosti jednotlivých terapeutických modalit vedou k léčbě kombinované, která je předmětem řady klinických studií. Práce přináší přehled klíčových soudobých znalostí a nástin nových možností v léčbě metastazujícího melanomu.
CELÝ ČLÁNEK

Zvládání průjmu jako nežádoucího účinku při léčbě afatinibem - kasuistika

06/2017 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D., MUDr. Hynek Mírka, Ph.D., prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.
Afatinib je perorální přípravek, tyrozinkinázový inhibitor receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR) druhé generace. Užívá se v léčbě neresekabilního lokálně pokročilého či metastazujícího nemalobuněčného karcinomu plic, u nemocných s pozitivními mutacemi genu kódujícího receptor pro epidermální růstový faktor. Afatinib jako první tyrozinkinázový inhibitor EGFR prokázal prodloužení celkového přežití ve srovnání s chemoterapií u nemocných s pozitivní mutací EGFR na exonu 19 (prodloužení mediánu přežití o 12,2 měsíce při použití afatinibu). Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří vyrážka, průjem, stomatitida a paronychium. Pro zvládání nežádoucích účinků je nutné, aby nemocný spolupracoval a byl dobře informován. Na Klinice pneumologie a ftizeologie FN a LF UK Plzeň se nám osvědčilo zkrácené písemné poučení, které je součástí lékařské zprávy. V případě průjmů je nutná dostatečná hydratace, dietní opatření a užívání loperamidu, kterým by měl být nemocný vybaven ihned při zahájení léčby afatinibem. Kazuistika dokládá dobré zvládnutí nežádoucích účinků u spolupracující nemocné s vysokou adherencí k léčbě. V souhlase s literaturou zůstává dobrý léčebný účinek neovlivněn i při redukci denní dávky afatinibu na polovinu.
CELÝ ČLÁNEK

Nežádoucí účinky imunoterapie monoklonálními protilátkami proti CTLA-4 a PD-1

12/2016 Ivana Krajsová
Imunoterapie monoklonálními protilátkami proti inhibičním receptorům CTLA-4 a PD-1 může vyvolávat imunitně zprostředkované nežádoucí účinky, projevující se převážně vznikem autoimunitních reakcí (irAEs - immune related adverse events, imunitně zprostředkované nežádoucí účinky). Dominantně postihují kůži, gastrointenstinální trakt, játra a žlázy s vnitřní sekrecí, mohou však ovlivnit funkci kteréhokoliv orgánu. Základním léčebným ovlivněním irAEs je podávání kortikosteroidů, v závažných případech v dávce 1-2 mg/kg intravenózně, s pomalým vysazováním po ústupu příznaků. Pozdní zahájení léčby, použití nízkých dávek nebo brzké ukončení aplikace kortikosteroidů může vést k návratu toxických reakcí, někdy i s fatálními následky. Pravidelné sledování pacientů včetně monitorace laboratorních hodnot je základem pro včasné odhalení nežádoucích účinků a zahájení léčby, které zabrání nutnosti předčasného ukončení imunoterapie pro závažnou toxicitu.
CELÝ ČLÁNEK

Úvodník 12/2016

12/2016 Ivana Krajsová
CELÝ ČLÁNEK

Opožděná léčebná odpověď u pacientky s metastazujícím melanomem při terapii ipilimumabem

04/2016 Ivana Krajsová, Ilona Procházková, Taťána Šuková, David Zogala
Zavedení ipilimumabu do léčby metastazujícího melanomu znamená novou éru v terapii tohoto velmi agresivního nádoru. Je to první lék v historii, který prokázal schopnost prodloužit celkové přežívání pacientů s metastazujícím melanomem. Ipilimumab má odlišný mechanizmus účinku než chemoterapie i odlišné typy odpovědi. Pomalá a opožděná odpověď nebo stabilizace onemocnění mohou přecházet v částečnou nebo kompletní remisi. U naší pacientky se první odpověď objevila deset měsíců od zahájení léčby a stále pokračuje. Velmi důležitým úkolem blízké budoucnosti je nalezení konkrétních biomarkerů, které mohou predikovat, kdo odpoví na imunoterapii.
CELÝ ČLÁNEK