Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Janíková Andrea . Zobrazit všechny články
Mantle cell lymfom - přehled diagnostiky a léčby v roce 2022
06/2022 Doc. MUDr. Andrea Janíková, Ph.D.
Mantle cell lymfom (mantle cell lymphoma, MCL) je vzácná B lymfoidní neoplazie, s mediánem věku v době iniciální diagnózy 68 let a s častějším výskytem u mužů. Základem současné léčby je chemoterapie v kombinaci s cílenou léčbou anti-CD20. Přestože se za posledních 30 let prognóza pacientů s MCL výrazně zlepšila s více než dvojnásobným přežitím, zůstává MCL pro většinu pacientů stále nevyléčitelné onemocnění. Průlom v léčbě relabovaných pacientů představují cílené inhibitory Brutonovy tyrosinkinázy. Současný vývoj a výzkum nabízí pacientům s MCL lepší perspektivu v podobě dalších nových léčiv, jako jsou bispecifické protilátky (CD20/CD3), anti-CD19 CAR-T buňky, nové protilátky (anti-CD19, anti-ROR1), imunokonjugáty (zilovertamab vedotin) a další léčiva.
CELÝ ČLÁNEK
Mantle cell lymfom (mantle cell lymphoma, MCL) je vzácná B lymfoidní neoplazie, s mediánem věku v době iniciální diagnózy 68 let a s častějším výskytem u mužů. Základem současné léčby je chemoterapie v kombinaci s cílenou léčbou anti-CD20. Přestože se za posledních 30 let prognóza pacientů s MCL výrazně zlepšila s více než dvojnásobným přežitím, zůstává MCL pro většinu pacientů stále nevyléčitelné onemocnění. Průlom v léčbě relabovaných pacientů představují cílené inhibitory Brutonovy tyrosinkinázy. Současný vývoj a výzkum nabízí pacientům s MCL lepší perspektivu v podobě dalších nových léčiv, jako jsou bispecifické protilátky (CD20/CD3), anti-CD19 CAR-T buňky, nové protilátky (anti-CD19, anti-ROR1), imunokonjugáty (zilovertamab vedotin) a další léčiva.
Difuzní velkobuněčný B lymfom - novinky v patogenezi a diagnostice
06/2021 Doc. MUDr. Andrea Janíková, Ph.D.
Difuzní velkobuněčný B lymfom (diffuse large B-cell lymphoma, DLBCL) tvoří v České republice přibližně 40 % všech nově diagnostikovaných systémových nehodgkinských lymfomů a je považován za vyléčitelné onemocnění kombinací imunochemoterapie RCHOP (rituximab, cyklofosfamid, doxorubicin, vincristin, prednison). Na druhu stranu přibližně 40 % pacientů má relabující onemocnění se špatnou prognózou. Recentní genetické studie ukázaly pomocí sekvenování nové generace, že morfologicky poměrně uniformní jednotka DLBCL je tvořena až sedmi genetickými skupinami s odlišným biologickým chováním a odpovědí na RCHOP. Tyto genetické skupiny jsou více či méně zastoupeny v dříve definovaných kategoriích ABC-DLBCL (ABC - aktivované B lymfocyty) nebo GCB-DLBCL (GCB - B lymfocyty germinálního centra). Klinický průběh a citlivost k imunochemoterapii je dána alterací různých signálních drah B lymfocytů, které korelují s konkrétním genetickým subtypem. Tyto odlišné alterace jsou však u jednotlivých typů potenciálně využitelné k cílené léčbě.
CELÝ ČLÁNEK
Difuzní velkobuněčný B lymfom (diffuse large B-cell lymphoma, DLBCL) tvoří v České republice přibližně 40 % všech nově diagnostikovaných systémových nehodgkinských lymfomů a je považován za vyléčitelné onemocnění kombinací imunochemoterapie RCHOP (rituximab, cyklofosfamid, doxorubicin, vincristin, prednison). Na druhu stranu přibližně 40 % pacientů má relabující onemocnění se špatnou prognózou. Recentní genetické studie ukázaly pomocí sekvenování nové generace, že morfologicky poměrně uniformní jednotka DLBCL je tvořena až sedmi genetickými skupinami s odlišným biologickým chováním a odpovědí na RCHOP. Tyto genetické skupiny jsou více či méně zastoupeny v dříve definovaných kategoriích ABC-DLBCL (ABC - aktivované B lymfocyty) nebo GCB-DLBCL (GCB - B lymfocyty germinálního centra). Klinický průběh a citlivost k imunochemoterapii je dána alterací různých signálních drah B lymfocytů, které korelují s konkrétním genetickým subtypem. Tyto odlišné alterace jsou však u jednotlivých typů potenciálně využitelné k cílené léčbě.
Příběh neobyčejného difuzního velkobuněčného B‑lymfomu – kazuistika
01/2021 Doc. MUDr. Andrea Janíková, Ph.D.
V popisu případu chceme ukázat atypický průběh primárního lymfomu centrální nervové soustavy (primary central nervous system lymphoma, PCNSL) u pacientky po dlouholeté imunosupresivní léčbě pro idiopatický střevní zánět. V literatuře i v klinické praxi se má za to, že relapsy PCNSL se objevují opět v CNS. Náš poměrně raritní případ však jasně dokládá, že lze pozorovat i případy relapsu výlučně mimo CNS. Nakolik je tento průběh spojen s předchozí expozicí imunosupresivní léčbě, lze těžko odhadnout.
CELÝ ČLÁNEK
V popisu případu chceme ukázat atypický průběh primárního lymfomu centrální nervové soustavy (primary central nervous system lymphoma, PCNSL) u pacientky po dlouholeté imunosupresivní léčbě pro idiopatický střevní zánět. V literatuře i v klinické praxi se má za to, že relapsy PCNSL se objevují opět v CNS. Náš poměrně raritní případ však jasně dokládá, že lze pozorovat i případy relapsu výlučně mimo CNS. Nakolik je tento průběh spojen s předchozí expozicí imunosupresivní léčbě, lze těžko odhadnout.