12/2016
Nivolumab v léčbě pokročilého maligního melanomu – kasuistika
12/2016 MUDr. Radek Lakomý, Ph.D., MUDr. Alexandr Poprach, Ph.D.
Cílená léčba a moderní imunoterapie s checkpoint inhibitory změnila prognózu pacientů s pokročilým maligním melanomem. Zvláště výsledky imunoterapie a její potenciál pro dlouhodobou kontrolu onemocnění jsou více než povzbuzující. Dnes již standardně používaný
ipilimumab začíná být nahrazován účinnějšími a méně toxickými protilátkami proti PD‑1. Nivolumab prokázal svoji vysokou účinnost jak u nově diagnostikovaných, tak u velmi předléčených pacientů. Následující kasuistika pacientky s diseminovaným melanomem ukazuje úspěch nivolumabu po selhání cílené léčby, dacarbazinu a ipilimumabu.
CELÝ ČLÁNEK
Cílená léčba a moderní imunoterapie s checkpoint inhibitory změnila prognózu pacientů s pokročilým maligním melanomem. Zvláště výsledky imunoterapie a její potenciál pro dlouhodobou kontrolu onemocnění jsou více než povzbuzující. Dnes již standardně používaný
ipilimumab začíná být nahrazován účinnějšími a méně toxickými protilátkami proti PD‑1. Nivolumab prokázal svoji vysokou účinnost jak u nově diagnostikovaných, tak u velmi předléčených pacientů. Následující kasuistika pacientky s diseminovaným melanomem ukazuje úspěch nivolumabu po selhání cílené léčby, dacarbazinu a ipilimumabu.
Léčba generalizovaného maligního melanomu kombinací inhibitoru BRAF a inhibitoru MEK - kasuistiky
12/2016 Ilona Procházková, Taťána Šuková
Cílená léčba proti mutaci genu BRAF společně s imunoterapií protilátkami proti CTLA-4 a proti PD-1 znamená v posledních letech výrazný posun v léčbě generalizovaného maligního melanomu. Cílenou léčbu představují inhibitory BRAF, inhibitory MEK a jejich kombinace. Terapeutická úspěšnost monoterapie je omezena časným rozvojem rezistence, kombinace inhibitorů BRAF a inhibitorů MEK vznik rezistence významně oddaluje.
CELÝ ČLÁNEK
Cílená léčba proti mutaci genu BRAF společně s imunoterapií protilátkami proti CTLA-4 a proti PD-1 znamená v posledních letech výrazný posun v léčbě generalizovaného maligního melanomu. Cílenou léčbu představují inhibitory BRAF, inhibitory MEK a jejich kombinace. Terapeutická úspěšnost monoterapie je omezena časným rozvojem rezistence, kombinace inhibitorů BRAF a inhibitorů MEK vznik rezistence významně oddaluje.
Pacient s mnohočetnými kožními metastázami maligního melanomu léčený vemurafenibem - kasuistika
12/2016 Taťána Šuková, Ilona Procházková
Léčba maligního melanom v posledních letech zaznamenala výraznou změnu. Chemoterapie byla nahrazena léky, které jsou schopny ovlivnit dobu přežití u pacientů s generalizovaným maligním melanomem. Jedním z nově užívaných léků jsou inhibitory BRAF. Terapeutická úspěšnost je ale omezena časným rozvojem rezistence.
CELÝ ČLÁNEK
Léčba maligního melanom v posledních letech zaznamenala výraznou změnu. Chemoterapie byla nahrazena léky, které jsou schopny ovlivnit dobu přežití u pacientů s generalizovaným maligním melanomem. Jedním z nově užívaných léků jsou inhibitory BRAF. Terapeutická úspěšnost je ale omezena časným rozvojem rezistence.
Nežádoucí účinky imunoterapie monoklonálními protilátkami proti CTLA-4 a PD-1
12/2016 Ivana Krajsová
Imunoterapie monoklonálními protilátkami proti inhibičním receptorům CTLA-4 a PD-1 může vyvolávat imunitně zprostředkované nežádoucí účinky, projevující se převážně vznikem autoimunitních reakcí (irAEs - immune related adverse events, imunitně zprostředkované nežádoucí účinky). Dominantně postihují kůži, gastrointenstinální trakt, játra a žlázy s vnitřní sekrecí, mohou však ovlivnit funkci kteréhokoliv orgánu. Základním léčebným ovlivněním irAEs je podávání kortikosteroidů, v závažných případech v dávce 1-2 mg/kg intravenózně, s pomalým vysazováním po ústupu příznaků. Pozdní zahájení léčby, použití nízkých dávek nebo brzké ukončení aplikace kortikosteroidů může vést k návratu toxických reakcí, někdy i s fatálními následky. Pravidelné sledování pacientů včetně monitorace laboratorních hodnot je základem pro včasné odhalení nežádoucích účinků a zahájení léčby, které zabrání nutnosti předčasného ukončení imunoterapie pro závažnou toxicitu.
CELÝ ČLÁNEK
Imunoterapie monoklonálními protilátkami proti inhibičním receptorům CTLA-4 a PD-1 může vyvolávat imunitně zprostředkované nežádoucí účinky, projevující se převážně vznikem autoimunitních reakcí (irAEs - immune related adverse events, imunitně zprostředkované nežádoucí účinky). Dominantně postihují kůži, gastrointenstinální trakt, játra a žlázy s vnitřní sekrecí, mohou však ovlivnit funkci kteréhokoliv orgánu. Základním léčebným ovlivněním irAEs je podávání kortikosteroidů, v závažných případech v dávce 1-2 mg/kg intravenózně, s pomalým vysazováním po ústupu příznaků. Pozdní zahájení léčby, použití nízkých dávek nebo brzké ukončení aplikace kortikosteroidů může vést k návratu toxických reakcí, někdy i s fatálními následky. Pravidelné sledování pacientů včetně monitorace laboratorních hodnot je základem pro včasné odhalení nežádoucích účinků a zahájení léčby, které zabrání nutnosti předčasného ukončení imunoterapie pro závažnou toxicitu.
Rezistence na imunoterapii checkpoint inhibitory
12/2016 Tomáš Büchler
Několik publikací z nedávné doby poukazuje na nově objevené mechanismy primární a sekundární rezistence na léčbu monoklonálními protilátkami proti PD-1/PD-L1 (programmed cell death 1, membránový protein programované buněčné smrti 1/programmed cell death ligand 1, ligand membránového proteinu programované buněčné smrti 1).
Z patofyziologického hlediska ji lze rozdělit na rezistenci způsobenou změněnou antigenní výbavou nádorových buněk a rezistenci podmíněnou změnami v signálních drahách. Některé z těchto mechanismů rezistence jsou ovlivnitelné cílenými léky.
CELÝ ČLÁNEK
Několik publikací z nedávné doby poukazuje na nově objevené mechanismy primární a sekundární rezistence na léčbu monoklonálními protilátkami proti PD-1/PD-L1 (programmed cell death 1, membránový protein programované buněčné smrti 1/programmed cell death ligand 1, ligand membránového proteinu programované buněčné smrti 1).
Z patofyziologického hlediska ji lze rozdělit na rezistenci způsobenou změněnou antigenní výbavou nádorových buněk a rezistenci podmíněnou změnami v signálních drahách. Některé z těchto mechanismů rezistence jsou ovlivnitelné cílenými léky.
Talimogene laherparepvec - onkolytická virová léčba s imunoterapeutickým potenciálem v léčbě metastazujícího melanomu
12/2016 Eugen Kubala
Koncepce onkolytické virové terapie je založena na hypotéze, že geneticky upravené viry mohou selektivně destruovat nádorové buňky v lézi, do které byly instalovány, ale současně jsou schopny navodit systémovou imunitní reakci, která vede k destrukci ostatních nádorových lézí. Takovým geneticky upraveným virem je talimogene laherparepvec. Prokázal svoji účinnost v léčbě metastazujícího melanomu ve studii fáze III OPTiM, kde významně zvýšil počet trvajících odpovědí (durable response rate, DRR) na 16,1 % proti 2,1 % (p < 0,0001) v kontrolní skupině, a prodloužil průměrnou dobu celkového přežití (overall survival, OS) o 4,4 měsíce (poměr rizik [hazard ratio, HR] = 0,79; 95% interval spolehlivosti [confidence interval, CI]: 0,62-1,00; p = 0,051). Toxicita byla akceptovatelná a neovlivnila léčbu pacientů.
CELÝ ČLÁNEK
Koncepce onkolytické virové terapie je založena na hypotéze, že geneticky upravené viry mohou selektivně destruovat nádorové buňky v lézi, do které byly instalovány, ale současně jsou schopny navodit systémovou imunitní reakci, která vede k destrukci ostatních nádorových lézí. Takovým geneticky upraveným virem je talimogene laherparepvec. Prokázal svoji účinnost v léčbě metastazujícího melanomu ve studii fáze III OPTiM, kde významně zvýšil počet trvajících odpovědí (durable response rate, DRR) na 16,1 % proti 2,1 % (p < 0,0001) v kontrolní skupině, a prodloužil průměrnou dobu celkového přežití (overall survival, OS) o 4,4 měsíce (poměr rizik [hazard ratio, HR] = 0,79; 95% interval spolehlivosti [confidence interval, CI]: 0,62-1,00; p = 0,051). Toxicita byla akceptovatelná a neovlivnila léčbu pacientů.
Bazaliom
12/2016 Petr Arenberger, Jiří Ettler
Bazaliom nebo bazocelulární karcinom je nejčastějším kožním nádorem, který velmi výjimečně metastazuje, ale může způsobit značnou mutilaci při penetraci do okolních tkání. Postihuje především osoby se světlým fototypem a pozitivní rodinnou anamnézou. Léčbou volby je standardní chirurgická excize. Mohsova mikrografická chirurgie se provádí ambulantně nebo za hospitalizace, kdy se nádor exciduje a bezprostředně se vyšetří v mikroskopu. Kryoterapie je starší metoda, používaná pro velkou část kožních nádorů. Další možnosti, jako fotodynamická terapie, lokální imunoterapie, aktinoterapie nebo cílená terapie budou diskutovány.
CELÝ ČLÁNEK
Bazaliom nebo bazocelulární karcinom je nejčastějším kožním nádorem, který velmi výjimečně metastazuje, ale může způsobit značnou mutilaci při penetraci do okolních tkání. Postihuje především osoby se světlým fototypem a pozitivní rodinnou anamnézou. Léčbou volby je standardní chirurgická excize. Mohsova mikrografická chirurgie se provádí ambulantně nebo za hospitalizace, kdy se nádor exciduje a bezprostředně se vyšetří v mikroskopu. Kryoterapie je starší metoda, používaná pro velkou část kožních nádorů. Další možnosti, jako fotodynamická terapie, lokální imunoterapie, aktinoterapie nebo cílená terapie budou diskutovány.