06/2019
OBSAH ČÍSLA
Úvodník 06/2019
Štěpán Suchánek
Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc.
Screening kolorektálního karcinomu
Tomáš Grega, Gabriela Vojtěchová, Ondřej Ngo, Renata Chloupková, Ondřej Májek, Ladislav Dušek, Miroslav Zavoral, Štěpán Suchánek
Diagnostika kolorektálního karcinomu
Miriama Šmajerová, Jakub Foukal, Vlastimil Válek
Michal Voška, Tomáš Grega, Gabriela Vojtěchová, Ondřej Ngo, Ondřej Májek, Barbora Bučková, Ilja Tachecí, Marek Beneš, Jan Bureš, Julius Špičák, Miroslav Zavoral, Štěpán Suchánek
Endoskopická transmurální resekce časného karcinomu tlustého střeva – kazuistika
Nagyija Brogyuk, Tomáš Grega, Miroslav Zavoral, Štěpán Suchánek
Roboticky asistovaná léčba karcinomu rekta s využitím ICG fluorescenční angiografie
Daniel Langer, Miroslav Ryska
Strategie léčby metastazujícího kolorektálního karcinomu
Igor Kiss, Zdeněk Kala
Igor Kiss, Martin Ondrák, Zdeněk Kala, Vladimír Procházka, Vlastimil Válek, Tomáš Andrašina
Diagnostika a intervenční léčba hepatocelulárního karcinomu
Vlastimil Válek
Eugen Kubala
Optune™ (Tumor treating fields) v léčbě mozkového glioblastomu
Josef Vymazal, Aaron Michael Rulseh
Zdraví ohrožující interakce fytofarmak a onkologické léčby
Šárka Kozáková, Vojtěch Ondra, Jana Halámková
Martina Spisarová
Uplatnění eribulinu a vinorelbinu v léčbě karcinomu prsu – dvě kazuistiky
Zuzana Donátová
Role pembrolizumabu v léčbě rekurentního maligního mezoteliomu pleury – kazuistika
Daniel Krejčí, Jana Krejčí, Petr Opálka, Norbert Pauk
Od výzkumu ke klinické praxi: léčba pokročilého karcinomu žaludku a kolorekta
Doporučené články
Screening kolorektálního karcinomu
Česká republika se řadí mezi země s dlouhodobě klesající incidencí a mortalitou kolorektálního karcinomu. Zásadní podíl na pozitivních epidemiologických trendech má organizovaný populační screeningový program. Klíčem k dopadu organizovaného screeningovému programu na populační zátěž tímto onemocněním je dostatečné pokrytí cílové populace screeningovými testy a monitorování indikátorů kvality celého screeningového procesu. Zásady screeningového programu jsou definovány v Evropských doporučeních. Pokrytí cílové populace screeningem kolorektálního karcinomu se se zavedením populačního screeningového programu postupně navyšovalo a při zahrnutí souvisejících diagnostických vyšetření dosahuje pokrytí populace kolorektálním screeningem akceptovatelné hodnoty. V článku je shrnuta aktuální epidemiologie, nastavení screeningu a aktuální výsledky Národního screeningového programu kolorektálního karcinomu v České republice.
Diagnostika kolorektálního karcinomu
Důležitou součástí diagnostiky a sledování nemocných s kolorektálním karcinomem jsou zobrazovací metody. Vedle stále používané ultrasonografie a prostého rentgenového snímku hrudníku patří dnes mezi základní metody stagingu magnetická rezonance (magnetic resonance, MR) pánve. V případě, kdy je nález nejasný či hraniční, využíváme vyšetření hrudníku, břicha a pánve výpočetní tomografií (computed tomography, CT) nebo metodu spojující vyšetření pozitronovou emisní tomografií (positron emission tomography, PET) s CT (PET/CT) či MR (PET/MR). Především v předoperačním stagingu tumoru rekta má PET/MR jako metoda první volby velký potenciál. U pacientů s diseminovaným onemocněním je pro sledování standardem CT vyšetření. V některých případech ale můžeme s výhodou využít i PET vyšetření.
Porovnání účinnosti kolonické kapslové endoskopie a optické kolonoskopie u osob s pozitivním imunochemickým testem na okultní krvácení do stolice
Kolonická kapslová endoskopie (colon capsule endoscopy, CCE) má potenciál stát se tzv. filtrovým testem u jedinců s pozitivním testem na okultní krvácení do stolice (fecal immunochemical test, FIT). Většina těchto osob nemá na vyšetření optickou kolonoskopií (optical colonoscopy, OC) nález pokročilého adenomu nebo karcinomu, což vyvolává ekonomické otázky a současně zatěžuje pacienty zbytečným invazivním vyšetřením. V České republice probíhá od roku 2016 multicentrická studie zaměřená na využití kapslové kolonoskopie u jedinců s pozitivním FIT.
Hlavním cílem studie je určit negativní prediktivní hodnotu druhé generace kolonické kapsle (CCE2) pro polypy ≥ 10 mm.
Materiál a metody: Do prospektivní studie byli zařazeni jedinci na třech endoskopických pracovištích v České republice - osoby splňující následující inkluzní kritéria: asymptomatičtí jedinci mezi 50. a 75. rokem, bez rodinné či osobní anamnézy kolorektální neoplazie, s pozitivním imunochemickým testem (cut-off 75 ng/ml). Hlavním sledovaným parametrem je negativní prediktivní hodnota CCE2 pro velké polypy (≥ 10 mm). Dalšími sledovanými parametry byly detekce polypů velikosti ≥ 6 mm, ≥ 10 mm, adenomů ≥ 10 mm a karcinomů, stupeň střevní přípravy (hodnocena jako adekvátní, nebo neadekvátní), tolerance vyšetření nemocnými (na základě dotazníku) a komplikace vyšetření kolonickou kapslí (hodnoceny jako závažné, nebo nezávažné).
Výsledky: Dosud bylo ve studii vyšetřeno 248 osob ve všech endoskopických centrech, do dalšího zpracování dat bylo zařazeno 178 osob s kompletním vyšetřením CCE2 a OC. Polypy byly diagnostikovány během OC u 144 jedinců (81 %), polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm u 90 (51 %), respektive u 47 (26 %) osob. Senzitivita pro polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm činila 82 % (95% interval spolehlivosti [confidence interval, CI] 73-89 %), respektive 79 % (95% CI 64-89 %). Specificita pro polypy ≥ 6 mm a ≥ 10 mm dosáhla 85 % (95% CI 76-92 %) a 92 % (95% CI 86-96 %). Negativní prediktivní hodnota CCE2 pro polypy ≥ 10 mm dosáhla 92 % (95% CI 86-96 %). Zdravotní sestry identifikovaly 73 polypů ≥ 6 mm z 90 (83 %) a 37 polypů ≥ 10 mm ze 47 (79 %) nalezených na OC. Byla zaznamenána jedna retence kapsle ve stenozujícím tumoru colon ascendens, jiné závažné komplikace nebyly zaznamenány. Kapslovou kolonoskopii jako primární screeningový test preferovalo 66 % vyšetřených.
Závěr: CCE2 dosahuje vysoké negativní prediktivní hodnoty pro velké polypy. Jedná se o dobře akceptovanou metodu, která má potenciál stát se filtrovým testem u jedinců s pozitivním FIT.
Endoskopická transmurální resekce časného karcinomu tlustého střeva - kazuistika
Endoskopické resekční techniky, jakými jsou endoskopická mukózní resekce a endoskopická submukózní disekce, představují efektivní metody léčby povrchových gastrointestinálních neoplazií. Endoskopická transmurální resekce (endoscopic full-thickness resection, EFTR) je nová endoskopická technika resekce celé stěny tlustého střeva, která umožňuje resekci neoplazie zasahující do hlubších vrstev stěny gastrointestinální trubice. Tato metoda kombinuje aplikaci „over-the-scope" klipu s následnou endoskopickou resekcí pomocí průhledného nástavce („capu") a diatermické kličky. Dochází tak k cílené perforaci, která je uzavřena ještě před resekcí. V této kazuistice prezentujeme případ 70leté pacientky s negranulární horizontálně se šířící lézí sigmoidea s negativním liftingem, která byla odstraněna endoskopicky technikou EFTR. Histologicky byla potvrzena kompletní resekce intramukózního karcinomu. Po výkonu nebyly dokumentovány žádné známky komplikací a pacientka byla po pěti dnech propuštěna do domácí péče. Tato kazuistika dokumentuje, že EFTR představuje bezpečnou a efektivní metodu léčby časného kolorektálního karcinomu.
Roboticky asistovaná léčba karcinomu rekta s využitím ICG fluorescenční angiografie
Karcinom tlustého střeva a konečníku velmi významně přispívá k celkové onkologické zátěži české populace. Chirurgická léčba je v multimodálním terapeutickém postupu klíčová. Chirurgická léčba s robotickou asistencí, primárně využívaná pro benigní onemocnění, byla časně zařazena mezi léčebné modality malignit. Da Vinci systém je v operační léčbě karcinomu rekta na mnoha zahraničních i tuzemských pracovištích využíván zcela rutinně. Během preparace ve stísněném pánevním prostoru přináší operatérovi nesporné výhody, které významně přispívají ke zvýšení bezpečnosti procedury. Obávanou chirurgickou komplikací, která může mít pro nemocného fatální následky, je porucha hojení anastomózy. Posouzení perfuze tkání během operace pomocí fluorescenční angiografie s použitím indocyaninové zeleně ve spektru blízkého infračerveného záření představuje potenciální možnost snížení četnosti anastomotického leaku.
Strategie léčby metastazujícího kolorektálního karcinomu
Kolorektální karcinom je nejčastějším nádorem trávicího traktu. Stále poměrně velká část pacientů je diagnostikována ve čtvrtém klinickém stadiu, tj. ve fázi metastazujícího onemocnění. Při individualizaci léčebné strategie zvažujeme řadu faktorů, jako jsou rozsah a dynamika onemocnění, celkový stav pacienta, reálné léčebné cíle, a hlavně přání pacienta. I když je účinnost systémové léčby největší v časných liniích léčby, můžeme současnými možnostmi medicíny zásadním způsobem prodloužit život za jeho dobré kvality i v dalších liniích léčby.
Pacient se synchronním metastazujícím kolorektálním karcinomem a s masivním postižením jater - kazuistika
Kazuistika popisuje případ pacienta ve výborném celkovém stavu, velmi motivovaného k chirurgické resekci jater, u něhož předoperačně, peroperačně ani po resekci jater nebyly zaznamenány metastázy. Pacienti s „pouze jaterním postižením“ mají obecně lepší prognózu. Pacient velmi dobře léčbu snášel a mohl absolvovat několik cyklů systémové léčby s minimální hematologickou a neurologickou toxicitou systémové léčby. I v případě relapsu byl zaznamenán rychlý a významný účinek systémové léčby.
Diagnostika a intervenční léčba hepatocelulárního karcinomu
Prevalence hepatocelulárního karcinomu (hepatocellular carcinoma, HCC) narůstá a Česká republika není výjimkou. Proto je efektivní péče o tyto nemocné stále významnější. Radiologie v diagnostice a v léčbě těchto nemocných hraje zásadní roli. Diagnózu HCC lze stanovit i bez histologické verifikace jen na základě nálezu zobrazovacími metodami. V léčbě těchto pacientů lze využít řadu invazivních radiologických výkonů v čele s termoablací a chemoembolizací. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR je pak zřejmé, že v centrech v České republice, kde je nabízen komplexní diagnostický, a především terapeutický přístup k léčbě HCC, je průměrná délka přežití těchto pacientů statisticky významně delší.
Přínos kombinace encorafenibu a binimetinibu v léčbě pacientů s metastazujícím melanomem s mutací V600 genu BRAF
Léčba pacientů s pokročilým a metastazujícím melanomem s mutací V600 genu BRAF byla obohacena o novou kombinační léčbu inhibitory BRAF a MEK encorafenibem a binimetinibem. Farmakologická inhibice mitogenem aktivované proteinkinázové (mitogen-activated protein kinase, MAPK) signální dráhy přinesla významný pokrok v léčbě metastazujícího melanomu. Klíčovou roli v ní hraje produkt mutovaného genu BRAF V600E kináza1, jenž je součástí signální dráhy MAPK. Encorafenib je ATP kompetitivní inhibitor BRAF, který je schopen blokovat několik mutovaných forem BRAF kinázy (např. V600E, V600D a V600K) v nádorových melanomových buňkách s mnohem větší účinností - až s desetinásobně vyšším poločasem rozpadu, tj. s více než o 30 hodin delším účinkem než u dabrafenibu (2 hodiny) nebo vemurafenibu (0,5 hodiny).2 Umožňuje téměř trvalou inhibici mutované formy BRAF kinázy.3 Studie COLUMBUS dosáhla svého primárního cíle - prodloužení mediánu přežití bez progrese (progression free survival, PFS) u léčby kombinací encorafenib + binimetinib na 14,9 měsíce proti léčbě vemurafenibem s PFS 7,3 měsíce. Významné je srovnání obou BRAF inhibitorů encorafenibu a vemurafenibu, které naznačilo vyšší účinnost encorafenibu proti vemurafenibu - medián PFS 9,6 versus 7,3 měsíce (HR 0,68; 95% CI 0,52-0,88; p = 0,0038)A5 Kombinace BRAF inhibitoru encorafenibu a MEK inhibitoru binimetinibu významně posunula délku mediánu PFS na 16,4 měsíce a mediánu celkového přežití na 33,6 měsíce bez navýšení toxicity proti již zavedeným kombinacím BRAF a MEK inhibitorů, které používáme v léčbě BRAF V600 mutovaného melanomu.
Optune™ (Tumor treating fields) v léčbě mozkového glioblastomu
Léčba mozkového glioblastomu, de novo i rekurentního, pomocí metody Tumor treating fields (Optune™) je schválenou metodou, která je založena na principu, že prochází-li buňkou střídavý elektrický proud určitých charakteristik, buňka ztrácí schopnost se dělit. Tento princip lze aplikovat i u jiných nádorů. Pilotní studie této metody proběhla v České republice a po 15 letech žije 20 % pacientů, kteří byli do studie zařazeni. Na základě dalších provedených mezinárodních studií byla tato léčba zařazena do kritérií léčby glioblastomu v kategorii 1 podle National Comprehensive Cancer Guidelines. Léčba probíhá neinvazivně a hlavním nežádoucím účinkem je podráždění kůže. Metoda je vhodná pro pacienty po ukončení standardní léčby a v dobrém klinickém stavu, bez výrazné progrese nádoru v době zahájení. Terapie je v některých zemích hrazena ze zdravotního pojištění, v České republice probíhají jednání se zdravotními pojišťovnami o její úhradě.
Zdraví ohrožující interakce fytofarmak a onkologické léčby
Kolem 30 % pacientů během systémové onkologické léčby užívá potravinové doplňky a fytofarmaka v potenciálně nebezpečných kombinacích. Přírodní látky mohou interferovat s metabolickými enzymy a transportními proteiny, a tím narušovat metabolismus léčiva. V tomto přehledovém článku se zaměříme na nejčastěji užívaná fytofarmaka a léčivé rostliny, jejich vliv na onkologickou léčbu a případné možné vážné důsledky, které mohou pacientům způsobit.
Uplatnění eribulinu a vinorelbinu v léčbě karcinomu prsu - dvě kazuistiky
Karcinom prsu je ve stadiu metastazujícího onemocnění považován za nevyléčitelnou nemoc. U přibližně 20 % všech léčených pacientek jsou přítomny vzdálené metastázy. Díky nabídce nových dalších možností cytostatické a cílené léčby došlo k prodloužení života pacientek i s tímto metastazujícím onemocněním. Eribulin je považován za cytostatikum, které má vliv na prodloužení života u předléčených pacientek s lokálně pokročilým a metastazujícím karcinomem prsu. Vinorelbin je účinná dobře tolerovaná cytostatická léčba, která neztratila své důležité místo v sekvenci paliativní léčby metastazujícího karcinomu prsu.
Role pembrolizumabu v léčbě rekurentního maligního mezoteliomu pleury - kazuistika
Maligní mezoteliom patří sice mezi méně často se vyskytující tumory, ale vzhledem ke krátké době celkového přežití a omezeným terapeutickým možnostem je obávaným nádorovým onemocněním. Uvedená kazuistika shrnuje postup diagnostiky a léčby pacienta s rozsáhlým maligním mezoteliomem. Dokumentuje pozdní výraznou odpověď na první linii standardní léčby, a zejména výrazný účinek pembrolizumabu po progresi v druhé linii terapie.
Od výzkumu ke klinické praxi: léčba pokročilého karcinomu žaludku a kolorekta
Léčbou pokročilého metastazujícího karcinomu žaludku (mGC) a kolorekta (mCRC) se zabývalo jedno ze sympozií společnosti Servier, které proběhlo v rámci ESMO 2019. Sympoziu předsedali expert na kolorektální karcinom Fernando Rivera z Hospital Universitario Marqués de Valdecill a profesor Thierry André působící na Université Paris VI Pierre et Marie Curie (UMPC).