Úvodník 06/2019

06/2019

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dostává se Vám do rukou nové vydání časopisu Onkologická revue, zaměřené na téma kolorektálního karcinomu. Toto onemocnění patří dlouhodobě mezi nejčastější maligní onemocnění v rozvinutých zemích. Celosvětově představuje druhé nejčastější zhoubné onemocnění u mužů (po karcinomu plic) a třetí nejčastější malignitu u žen (po karcinomu plic a karcinomu prsu).

Ukazuj e se, že populační screeningový program představuj e nejvýznamnější nástroj redukce incidence a mortality kolorektálního karcinomu. Jeho pozitivní účinek lze pozorovat i v České republice, kde díky zavedenému screeningu došlo v poslední dekádě k poklesu incidence kolorektálního karcinomu o 16,7 % a k poklesu mortality o 34,1 %. Děje se tak i přesto, že pokrytí cílové populace screeningem v České republice dlouhodobě nedosahuje žádoucí hodnoty. Aktuální výsledky screeningového programu kolorektálního karcinomu v České republice jsou součástí tohoto vydání.

Navzdory pozitivnímu působení screeningového programu zůstává stále poměrně velká část pacientů, kteří jsou diagnostikováni ve čtvrtém klinickém stadiu, tj. ve fázi metastazujícího onemocnění. V současnosti je již standardem rozhodování o léčbě metastazujícího kolorektálního karcinomu v komplexních onkologických centrech na základě konsenzu mezioborové indikační komise ve složení: chirurg, radiolog, klinický a radiační onkolog, gastroenterolog, patolog a případně další odbornosti. Léčba je zde tzv. šita na míru, pro každého pacienta individuálně. Mezioborová spolupráce může vyústit v případě kurativní R0 resekce až ve vyléčení pacienta.

Určitou cestou k navýšení účasti cílové populace na screeningu kolorektálního karcinomu je rozšíření spektra vyšetřovacích metod, které by byly zejména dostatečně senzitivní a nejlépe neinvazivní. Takovou modalitu představuje kapslová kolonoskopie. Vzhledem k tomu, že většina osob s pozitivním testem na okultní krvácení (fecal immunochemical tests, FIT) nemá na vyšetření optickou kolonoskopií nález pokročilého adenomu nebo karcinomu, může kapslová kolonoskopie sloužit jako filtrační test k provedení kolonoskopie u pacientů s pozitivním FIT. Použití kapslového vyšetření tlustého střeva lze považovat za potenciálně výhodné zejména z důvodu stoupajícího počtu dispenzárních kolonoskopií, které zahlcují endoskopická pracoviště a prodlužují čekací doby na screeningová vyšetření tlustého střeva. Koncept kapsle jako filtračního testu ke kolonoskopii po pozitivním FIT byl podkladem multicentrické české studie, ve které byla prokázána vysoká negativní prediktivní hodnota kolonické kapsle v porovnání s optickou kolonoskopií. Navíc bylo zjištěno, že endoskopické sestry jsou schopné po určité době dosáhnout stejné úrovně čtení a hodnocení kapslového záznamu v porovnání s lékaři. Studie ukazuje, že zkušené sestry při změně kompetencí mohou provádět vyšetření kolonickou kapslí samostatně, a to včetně následného hodnocení.

Rozvoj metod terapeutické digestivní endoskopie změnil přístup k léčbě prekanceróz a časných kolorektálních karcinomů. Ve správně indikovaných případech a při kvalitním technickém provedení jsou výsledky stejné, nebo dokonce lepší než u klasického chirurgického přístupu díky nižší morbiditě. Úspěšnost a bezpečnost endoskopické léčby časného kolorektálního karcinomu je dokumentována v kazuistice s použitím endoskopické transmurální resekce.

V léčbě pokročilého kolorektálního karcinomu se dominantně uplatňuje zejména chirurgická a onkologická léčba. Účinnost onkologické léčby je popsána v kazuistice pacienta s úspěšnou systémovou onkologickou léčbou synchronního metastazujícího kolorektálního karcinomu s masivním postižením jater.

Chirurgická léčba představuje v multimodálním terapeutickém postupu klíčovou úlohu. Robotická asistence, da Vinci systém, je v operační léčbě karcinomu rekta standardním terapeutickým postupem. Během preparace ve stísněném pánevním prostoru da Vinci systém přináší operatérovi nesporné výhody, které významně přispívají ke zvýšení bezpečnosti procedury. Obávanou chirurgickou komplikací, která může mít pro nemocného fatální následky, je porucha hojení anastomózy. Posouzení perfuze tkání během operace pomocí fluorescenční angiografie s použitím indocyaninové zeleně ve spektru blízkého infračerveného záření představuje možnost snížení četnosti anastomotického leaku a zabránění rozvoji chronických komplikací v malé pánvi.

Věřím, že Vám toto číslo přinese hodně inspirativního čtení a bude Vám příjemným společníkem v zimním období.

Doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D.

Vědecký sekretář Společnosti pro gastrointestinální onkologii ČLS JEP