05/2022

 

Obsah čísla

 

 

Doporučené články

Úvodník 05/2022

05/2022 Prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc.
CELÝ ČLÁNEK

MUDr. Kateřina Kopečková, Ph.D.

05/2022 Prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D.
CELÝ ČLÁNEK

Role bronchologie v diagnostice karcinomu plic

05/2022 Doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D.; MUDr. Ondřej Zela, MBA; MUDr. Ondřej Sobotík
Karcinom plic je stále jedním ze solidních nádorů s nejhorší prognózou. Včasná diagnostika a terapie je pro pacienta zásadní. Jednotlivé bronchologické metody hrají v diagnostice tohoto onemocnění stěžejní roli a za poslední dekády zaznamenaly významný rozvoj. Cílem tohoto přehledného sdělení je výčet jednotlivých metod, jejich využití a očekávané výstupy z nich. Tento text je primárně určen pro onkology, pneumoonkology a další specialisty, kteří se podílejí na diagnostice nádorů plic.
CELÝ ČLÁNEK

Pokroky v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic klinického stadia III

05/2022 Doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.
Protinádorová imunoterapie s využitím checkpoint inhibitorů přináší pacientům s nemalobuněčným karcinomem plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) ve stadiu III významné zlepšení léčebných výsledků. V případě přibližně 20-25 % operabilních případů vede neoadjuvantní chemoimunoterapie k několikanásobnému zvýšení četnosti velmi významných až kompletních patologických regresí nádoru v resekátu ve srovnání s chemoterapií samotnou. Bylo prokázáno i významné prodloužení doby do návratu nemoci. Také adjuvantní imunoterapie ve srovnání s placebem po operaci a chemoterapii prodloužila významně dobu do progrese onemocnění, a to zejména u pacientů s vysokou expresí ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1). Obě perioperační modality očekávají registraci jako standardní postup. V případě inoperabilního stadia III je konsolidační léčba imunoterapií standardem téměř se zdvojnásobením dlouhodobého přežívání. Terčová léčba osimertinibem adjuvantně u operovaných pacientů s NSCLC a mutací receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) je první indikací tohoto druhu u nemetastazujícího onemocnění. Přínos pooperační radioterapie u nemocných s postižením mediastinálních uzlin je podle posledních publikovaných výsledků zpochybněn.
CELÝ ČLÁNEK

Novinky v léčbě malobuněčného karcinomu plic

05/2022 Prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.
Malobuněčný karcinom plic (small cell lung cancer, SCLC) zůstává jedním z nádorových onemocnění s velmi špatnou prognózou, v komplexu diagnóz karcinomu plic se podílí asi z 15 %. V souborném článku je stručně uvedena epidemiologie, biologie, diagnostika a terapie limitovaných i extenzivních stadií onemocnění. Jde o nádor, který je obvykle diagnostikován v pokročilých stadiích, iniciálně je převážně chemosenzitivní a radiosenzitivní. Léčbou navozené remise bývají zejména v pokročilých stadiích nemoci dočasné, není známa účinná adjuvantní léčba. Terapie druhé a vyšších linií bývá účinná jen krátkodobě. Limitovaná stadia onemocnění mohou být úspěšně léčena konkomitantní chemoradioterapií s profylaktickým ozářením mozku, velmi časná stadia pak chirurgicky a adjuvantní chemoterapií. Novým směrem, který zlepšil výsledky léčby extenzivních stadií SCLC, je kombinace chemoterapie s imunoonkologickou léčbou durvalumabem a atezolizumabem. Perspektivními léky druhé a dalších linií se ukazují být lurbinectedin, talazoparib, dále olaparib, temozolomid a kombinace sintilimab + anlotinib. V současnosti je vývoj diagnostických a léčebných modalit u SCLC z hlediska praktického využití méně příznivý než vývoj diagnostiky a terapie karcinomů nemalobuněčných.
CELÝ ČLÁNEK

Neoadjuvantní a adjuvantní imunoterapie v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic

05/2022 MUDr. Ondřej Bílek
Nemaiobuněčný karcinom plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) je v přibližně 50 % případů diagnostikován ve stadiu lokalizovaného nebo lokálně pokročilého onemocnění. Základními léčenými modalitami jsou operace a chemoradioterapie. Riziko recidivy je vysoké, zvyšuje se s klinickým stadiem. Adjuvantní nebo neoadjuvantní chemoterapie zlepšují výsledky pětiletého celkového přežití o 5-15 %. Imunoterapie checkpoint inhibitory přinesla významné zlepšení výsledků léčby pokročilého NSCLC ve smyslu dlouhodobého celkového přežití. Přínos byl významný i u lokálně pokročilého neoperabilního NSCLC po chemoradioterapii. Tento článek si klade za cíl shrnout nejvýznamnější data hodnotící účinek checkpoint inhibitorů v neoadjuvantní a adjuvantní léčbě NSCLC.
CELÝ ČLÁNEK

Brigatinib v terapii ALK pozitivního nemalobuněčného karcinomu plic - kazuistika

05/2022 MUDr. Daniel Krejčí; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Nemalobuněčný pLicní karcinom s prokázanou mutací v genu ALK pro nás již nějakou dobu není novinkou, ale terapeutické možnosti se v posledních letech významně rozšířily. K přípravkům vyšší generace patří v neposlední řadě brigatinib s recentně udělenou úhradou, který prokázal terapeutickou účinnost a dobrou snášenlivost, jak ukazuje i sepsaná kazuistika.
CELÝ ČLÁNEK

Darolutamid v léčbě nemetastazujícího kastračně rezistentního karcinomu prostaty

05/2022 MUDr. Igor Richter, Ph.D.; doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D.; MUDr. Vladimír Šámal, Ph.D.; MUDr. Jiří Bartoš, MBA; Mgr. Jana Královičová
Kastračně rezistentní karcinom prostaty (castrate-resistant prostate cancer, CRPC) bez průkazu metastazujícího onemocnění klasifikujeme jako nemetastazující CRPC (nmCRPC). Pacienti s nmCRPC progredují do metastazujícího onemocnění a jsou ohroženi vznikem symptomů z důvodu progrese onkologického onemocnění (bolesti, patologické fraktury apod.). Hlavním cílem léčby nmCRPC je prodloužení doby do vzniku metastazujícího onemocnění. Druhá generace inhibitorů androgenních receptorů, kam patří apalutamid, enzalutamid a darolutamid, prokázala prodloužení doby do vzniku metastazujícího onemocnění a prodloužení celkového přežití ve srovnání s placebem u pacientů s nmCRPC. Darolutamid má unikátní strukturu s nízkou penetrací přes hematoencefalickou bariéru. Má příznivější bezpečnostní profil než další dva androgenní receptory druhé generace.
CELÝ ČLÁNEK

Současné použití CAR buněk v terapii lymfomů

05/2022 MUDr. Kamila Polgárová, Ph.D.; prof. MUDr. Marek Trněný, CSc.
V posledních letech došlo k významnému pokroku v porozumění a rozvoji terapie lymfomů. Imunoterapie se stala nedílnou součástí armamentaria hematoonkologa. Genetická modifikace s indukcí exprese chimérického antigenního receptoru (chimeric antigen receptor, CAR) cíleného proti nádorovým antigenům představuje jeden z účinných způsobů rekrutace imunokompetentních buněk a aktivace protinádorové odpovědi. Úspěchy posledních let vedly k využití takto modifikovaných buněk v terapii pacientů s refrakterními/relabovanými agresivními i indolentními lymfomy a s mnohočetným myelomem. Otevírá se také diskuse o využití této léčebné strategie v časnějších terapeutických liniích. Stále však nejsou známé všechny faktory, které ovlivňují účinnost či specifickou toxicitu CAR T terapie. Dosavadní úspěch navíc potencuje další rozvoj technologie, který by umožnil zvýšení efektivity a snížení toxicity nebo její využití i u jiných diagnóz, jako jsou T buněčné malignity. Vznikají tak další generace CAR T lymfocytů, buňky s více než jedním antigenním receptorem nebo buňky s bezpečnostními vypínači.
CELÝ ČLÁNEK