Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Holánek Miloš . Zobrazit všechny články
Kombinace ribociklibu a inhibitoru aromatázy u premenopauzální pacientky se symptomatickým metastazujícím karcinomem prsu – kazuistika
Supplementum 01/2024 MUDr. Miloš Holánek, Ph.D.
Hormonálně dependentní HER2 negativní karcinom prsu je nejčastějším podtypem tohoto onemocnění. Kombinace hormonální léčby s inhibitory cyklin-dependentních kináz 4 a 6 (CDK 4/6) je v případě metastazujícího onemocnění jednoznačně preferovaným postupem v iniciálních fázích terapie, a to jak u premenopauzálních, tak postmenopauzálních pacientek. Díky této terapii došlo k výraznému zlepšení prognózy pacientek, a to jak ve smyslu prodloužení doby bez známek progrese onemocnění, tak celkového přežívání. Charakteristiky a chování onemocnění u premenopauzálních pacientek se liší od profilu onemocnění u pacientek postmenopauzálních; častěji se jedná o agresivnější onemocnění (vyšší proliferace, nižní exprese hormonálních receptorů, vyšší nádorový grade) s postižením viscerálních orgánů a s výraznějšími symptomy onemocnění. I v těchto případech je preferována kombinace hormonální léčby s inhibitory CDK 4/6 před chemoterapií. Předkládáme kazuistiku mladé premenopauzální pacientky s metastazujícím karcinomem prsu s postižením plic, hrudní dutiny a skeletu, s iniciálně výrazně symptomatickým a agresivním onemocněním, u které bylo dosaženo pomocí kombinace inhibitoru aromatázy a ribociklibu rychlé a dlouhodobé stabilizace onemocnění s výrazným zlepšením kvality života.
CELÝ ČLÁNEK
Hormonálně dependentní HER2 negativní karcinom prsu je nejčastějším podtypem tohoto onemocnění. Kombinace hormonální léčby s inhibitory cyklin-dependentních kináz 4 a 6 (CDK 4/6) je v případě metastazujícího onemocnění jednoznačně preferovaným postupem v iniciálních fázích terapie, a to jak u premenopauzálních, tak postmenopauzálních pacientek. Díky této terapii došlo k výraznému zlepšení prognózy pacientek, a to jak ve smyslu prodloužení doby bez známek progrese onemocnění, tak celkového přežívání. Charakteristiky a chování onemocnění u premenopauzálních pacientek se liší od profilu onemocnění u pacientek postmenopauzálních; častěji se jedná o agresivnější onemocnění (vyšší proliferace, nižní exprese hormonálních receptorů, vyšší nádorový grade) s postižením viscerálních orgánů a s výraznějšími symptomy onemocnění. I v těchto případech je preferována kombinace hormonální léčby s inhibitory CDK 4/6 před chemoterapií. Předkládáme kazuistiku mladé premenopauzální pacientky s metastazujícím karcinomem prsu s postižením plic, hrudní dutiny a skeletu, s iniciálně výrazně symptomatickým a agresivním onemocněním, u které bylo dosaženo pomocí kombinace inhibitoru aromatázy a ribociklibu rychlé a dlouhodobé stabilizace onemocnění s výrazným zlepšením kvality života.
Dlouhodobá léčebná odpověď s dosažením kompletní remise onemocnění u pacientky s metastazujícím HER2 pozitivním karcinomem prsu – kazuistika
04/2024 MUDr. Miloš Holánek, Ph.D.
Zařazení anti-HER2 terapie do léčebného algoritmu metastazujícího karcinomu prsu s pozitivitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) je dlouhodobým standardem, díky kterému došlo k výraznému zlepšení prognózy pacientek s tímto agresivním podtypem onemocnění. V současné době je k léčbě metastazujícího HER2 pozitivního karcinomu prsu využíváno několik přípravků, jejichž spektrum se neustále rozšiřuje. K novějším přípravkům řadíme trastuzumab deruxtekan, zástupce lékové skupiny konjugátů monoklonální protilátky a cytostatika, který prokázal výraznou aktivitu u pacientek s HER2 pozitivním karcinomem a nověji také u pacientek s HER2-1ow karcinomem prsu. Předložená kazuistika dokládá vysokou účinnost tohoto přípravku u pacientky s metastazujícím HER2 pozitivním karcinomem prsu s dosažením dlouhodobé kompletní remise onemocnění.
CELÝ ČLÁNEK
Zařazení anti-HER2 terapie do léčebného algoritmu metastazujícího karcinomu prsu s pozitivitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) je dlouhodobým standardem, díky kterému došlo k výraznému zlepšení prognózy pacientek s tímto agresivním podtypem onemocnění. V současné době je k léčbě metastazujícího HER2 pozitivního karcinomu prsu využíváno několik přípravků, jejichž spektrum se neustále rozšiřuje. K novějším přípravkům řadíme trastuzumab deruxtekan, zástupce lékové skupiny konjugátů monoklonální protilátky a cytostatika, který prokázal výraznou aktivitu u pacientek s HER2 pozitivním karcinomem a nověji také u pacientek s HER2-1ow karcinomem prsu. Předložená kazuistika dokládá vysokou účinnost tohoto přípravku u pacientky s metastazujícím HER2 pozitivním karcinomem prsu s dosažením dlouhodobé kompletní remise onemocnění.
MammaPrint a jeho využití v České republice
01/2024 MUDr. Miloš Holánek, Ph.D.
K dosažení co nejlepších léčebných výsledků a snížení rizika nadléčení u pacientek s časným hormonálně dependentním karcinomem prsu s negativním receptorem 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) je zásadní výběr optimálního adjuvantního léčebného postupu. I v rámci tohoto podtypu se jedná o heterogenní onemocnění, s odlišným biologickým chováním, léčebnou odpovědí a prognózou. V naprosté většině případů je u této skupiny pacientek volena v adjuvantní léčbě hormonální terapie. Adjuvantní chemoterapie je u pacientek s hormonálně dependentním / HER2 negativním karcinomem volena podle standardně dostupných klinicko-patologických charakteristik, na jejichž základě lze stanovit riziko relapsu onemocnění a přibližně určit benefit adjuvantní chemoterapie. Nověji můžeme využít ke zhodnocení prognózy (ve smyslu rizika relapsu onemocnění) a benefitu adjuvantní chemoterapie multigenové testy, ke kterým patří i vyšetření MammaPrint a BluePrint.
CELÝ ČLÁNEK
K dosažení co nejlepších léčebných výsledků a snížení rizika nadléčení u pacientek s časným hormonálně dependentním karcinomem prsu s negativním receptorem 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) je zásadní výběr optimálního adjuvantního léčebného postupu. I v rámci tohoto podtypu se jedná o heterogenní onemocnění, s odlišným biologickým chováním, léčebnou odpovědí a prognózou. V naprosté většině případů je u této skupiny pacientek volena v adjuvantní léčbě hormonální terapie. Adjuvantní chemoterapie je u pacientek s hormonálně dependentním / HER2 negativním karcinomem volena podle standardně dostupných klinicko-patologických charakteristik, na jejichž základě lze stanovit riziko relapsu onemocnění a přibližně určit benefit adjuvantní chemoterapie. Nověji můžeme využít ke zhodnocení prognózy (ve smyslu rizika relapsu onemocnění) a benefitu adjuvantní chemoterapie multigenové testy, ke kterým patří i vyšetření MammaPrint a BluePrint.
Trastuzumab emtansin v adjuvantní terapii HER2 pozitivního karcinomu prsu
01/2022 MUDr. Miloš Holánek, Ph.D.
Karcinom prsu s pozitivitou receptoru pro lidský epidermální růstový faktor 2 (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) je agresivním onemocněním, u kterého je k dosažení optimálních léčebných výsledků třeba využít všech dostupných modalit moderní onkologické léčby. Díky kombinaci chemoterapie a cílené anti-HER2 terapie, která je dlouhodobým léčebným standardem, bylo dosaženo výrazného zlepšení léčebných výsledků. Léčba HER2 pozitivního karcinomu prsu bez vzdáleného postižení je podávána s kurativním cílem. Značná část pacientek s HER2 pozitivním karcinomem je léčena neoadjuvantní terapií s následným provedením operačního výkonu. Dlouhodobým standardem po provedení operace bylo pokračování v adjuvantní anti-HER2 terapii bez ohledu na účinek neoadjuvantní léčby. V současné době je novým standardem v léčbě HER2 pozitivních pacientek s reziduálním postižením po neoadjuvantní terapii léčba pomocí trastuzumabu emtansinu (T-DM1), což je spojeno s výrazným zlepšením prognózy této podskupiny pacientek.
CELÝ ČLÁNEK
Karcinom prsu s pozitivitou receptoru pro lidský epidermální růstový faktor 2 (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) je agresivním onemocněním, u kterého je k dosažení optimálních léčebných výsledků třeba využít všech dostupných modalit moderní onkologické léčby. Díky kombinaci chemoterapie a cílené anti-HER2 terapie, která je dlouhodobým léčebným standardem, bylo dosaženo výrazného zlepšení léčebných výsledků. Léčba HER2 pozitivního karcinomu prsu bez vzdáleného postižení je podávána s kurativním cílem. Značná část pacientek s HER2 pozitivním karcinomem je léčena neoadjuvantní terapií s následným provedením operačního výkonu. Dlouhodobým standardem po provedení operace bylo pokračování v adjuvantní anti-HER2 terapii bez ohledu na účinek neoadjuvantní léčby. V současné době je novým standardem v léčbě HER2 pozitivních pacientek s reziduálním postižením po neoadjuvantní terapii léčba pomocí trastuzumabu emtansinu (T-DM1), což je spojeno s výrazným zlepšením prognózy této podskupiny pacientek.
Aktuální možnosti léčby časného HER2 pozitivního karcinomu prsu
04/2020 MUDr. Miloš Holánek
Anti-HER2 terapie je dlouhodobě nedílnou součástí léčby pacientek s HER2 pozitivním karcinomem prsu, díky čemuž došlo k výraznému zlepšení léčebných výsledků a prognózy onemocnění. I přes efektivní terapii však stále u části pacientek dochází k relapsu onemocnění. Proto jsou hledány další možnosti, jak již tak velice účinnou terapii dále zlepšit.
CELÝ ČLÁNEK
Anti-HER2 terapie je dlouhodobě nedílnou součástí léčby pacientek s HER2 pozitivním karcinomem prsu, díky čemuž došlo k výraznému zlepšení léčebných výsledků a prognózy onemocnění. I přes efektivní terapii však stále u části pacientek dochází k relapsu onemocnění. Proto jsou hledány další možnosti, jak již tak velice účinnou terapii dále zlepšit.
Palbociclib v kontextu ostatních inhibitorů CDK4/6
04/2017 MUDr. Miloš Holánek
Hormonální terapie představuje u pacientek s diseminovaným, hormonálně dependentním karcinomem prsu jednoznačně preferovanou léčebnou alternativu. Měla by být zvažována u všech pacientek, bez ohledu na rozsah a místo postižení. Pouze v případě rychle progredujícího, agresivního onemocnění se známkami viscerální krize je vhodné zahájit léčbu pomocí chemoterapie, protože nástup účinku chemoterapie bývá rychlejší než nástup účinku hormonální léčby. Aktuálně se možnosti hormonální terapie pokročilého karcinomu prsu mění - díky kombinaci hormonální terapie s inhibitory cyklin-dependentní kinázy 4/6 (CDK4/6) došlo k výraznému zlepšení účinnosti terapie. Ke zlepšení léčby došlo ve všech podskupinách pacientů, kterým byly inhibitory CDK4/6 podány. Doposud nebyl identifikován prediktor, který by dokázal identifikovat pacientky s nejlepším profitem z této léčby. V rámci klinických hodnocení byly hodnoceny následující přípravky ze skupiny inhibitorů CDK4/6 - palbociclib, ribociclib a abemaciclib. Článek představuje shrnutí týkající se účinnosti a tolerance těchto přípravků.
CELÝ ČLÁNEK
Hormonální terapie představuje u pacientek s diseminovaným, hormonálně dependentním karcinomem prsu jednoznačně preferovanou léčebnou alternativu. Měla by být zvažována u všech pacientek, bez ohledu na rozsah a místo postižení. Pouze v případě rychle progredujícího, agresivního onemocnění se známkami viscerální krize je vhodné zahájit léčbu pomocí chemoterapie, protože nástup účinku chemoterapie bývá rychlejší než nástup účinku hormonální léčby. Aktuálně se možnosti hormonální terapie pokročilého karcinomu prsu mění - díky kombinaci hormonální terapie s inhibitory cyklin-dependentní kinázy 4/6 (CDK4/6) došlo k výraznému zlepšení účinnosti terapie. Ke zlepšení léčby došlo ve všech podskupinách pacientů, kterým byly inhibitory CDK4/6 podány. Doposud nebyl identifikován prediktor, který by dokázal identifikovat pacientky s nejlepším profitem z této léčby. V rámci klinických hodnocení byly hodnoceny následující přípravky ze skupiny inhibitorů CDK4/6 - palbociclib, ribociclib a abemaciclib. Článek představuje shrnutí týkající se účinnosti a tolerance těchto přípravků.
Adjuvantní hormonální terapie karcinomu prsu
10/2016 Miloš Holánek, Marta Krásenská
Karcinom prsu je onemocněním s neustále stoupající incidencí, ale díky možnostem moderní diagnostiky a léčby nyní dochází k záchytu časnějších stadií onemocnění a s tím spojenému poklesu mortality. Terapie časného karcinomu prsu je komplexní a využívá všech dostupných modalit - chirurgické léčby, radioterapie, chemoterapie a hormonální terapie. Adjuvantní hormonální léčba je u pacientek s hormonálně dependentním onemocněním dlouhodobě využívána. Cílem je zabránit relapsu onemocnění (časné a pozdní relapsy onemocnění) a snížit riziko úmrtí spojené s karcinomem prsu. V rámci hormonální terapie je standardně užíván tamoxifen, inhibitory aromatáz (IA) a analoga LHRH (hormon uvolňující LH, luteinizing hormone-releasing hormone). Algoritmus léčby závisí na iniciálním rozsahu onemocnění, rizikových faktorech relapsu onemocnění a hlavně na menopauzálním stavu pacientky. Aktuálně je diskutována problematika ovariální suprese pomocí LHRH analog a její místo v adjuvantní léčbě karcinomu prsu u premenopauzálních pacientek a též optimální délka trvání adjuvantní hormonální terapie.
CELÝ ČLÁNEK
Karcinom prsu je onemocněním s neustále stoupající incidencí, ale díky možnostem moderní diagnostiky a léčby nyní dochází k záchytu časnějších stadií onemocnění a s tím spojenému poklesu mortality. Terapie časného karcinomu prsu je komplexní a využívá všech dostupných modalit - chirurgické léčby, radioterapie, chemoterapie a hormonální terapie. Adjuvantní hormonální léčba je u pacientek s hormonálně dependentním onemocněním dlouhodobě využívána. Cílem je zabránit relapsu onemocnění (časné a pozdní relapsy onemocnění) a snížit riziko úmrtí spojené s karcinomem prsu. V rámci hormonální terapie je standardně užíván tamoxifen, inhibitory aromatáz (IA) a analoga LHRH (hormon uvolňující LH, luteinizing hormone-releasing hormone). Algoritmus léčby závisí na iniciálním rozsahu onemocnění, rizikových faktorech relapsu onemocnění a hlavně na menopauzálním stavu pacientky. Aktuálně je diskutována problematika ovariální suprese pomocí LHRH analog a její místo v adjuvantní léčbě karcinomu prsu u premenopauzálních pacientek a též optimální délka trvání adjuvantní hormonální terapie.
Možnosti systémové terapie karcinomu prsu s postižením skeletu
05/2016 Miloš Holánek, Peter Grell
Karcinom prsu je onemocněním s neustále stoupající incidencí. V současné době však díky možnostem moderní diagnostiky a léčby dochází k záchytu časnějších stadií onemocnění a s tím spojenému poklesu mortality. Část pacientů je ale stále diagnostikována s již pokročilým onemocněním, u části pacientů dochází i přes neustále se zlepšující možnosti operační léčby a adjuvantní terapie ke vzdálenému relapsu onemocnění. Cílem léčby metastatického onemocnění je prodloužení života pacienta a zlepšení jeho kvality.
Častým místem relapsu onemocnění je skelet. Postižení skeletu je spojeno s výrazným zhoršením kvality života - dochází k omezení mobility, k rozvoji algického syndromu a ke vzniku kostních příhod. Léčba kostního postižení je komplexní, zahrnuje ortopedické intervence, radioterapii, systémovou onkologickou léčbu a podpůrnou terapii. Systémová terapie se zásadně neliší od léčby viscerálního nebo kombinovaného metastatického postižení. V rámci systémové terapie je, pokud je onemocnění hormonálně dependentní, preferována hormonální léčba, chemoterapie je užívána spíše u pacientů s agresivním, rychle progredujícím postižením, dále v případě hormonální rezistence nebo v rámci léčby hormonálně necitlivého onemocnění. Cílená terapie je standardně užívána u HER2 pozitivního onemocnění, ke zvážení je i použití antiangiogenní terapie.
CELÝ ČLÁNEK
Karcinom prsu je onemocněním s neustále stoupající incidencí. V současné době však díky možnostem moderní diagnostiky a léčby dochází k záchytu časnějších stadií onemocnění a s tím spojenému poklesu mortality. Část pacientů je ale stále diagnostikována s již pokročilým onemocněním, u části pacientů dochází i přes neustále se zlepšující možnosti operační léčby a adjuvantní terapie ke vzdálenému relapsu onemocnění. Cílem léčby metastatického onemocnění je prodloužení života pacienta a zlepšení jeho kvality.
Častým místem relapsu onemocnění je skelet. Postižení skeletu je spojeno s výrazným zhoršením kvality života - dochází k omezení mobility, k rozvoji algického syndromu a ke vzniku kostních příhod. Léčba kostního postižení je komplexní, zahrnuje ortopedické intervence, radioterapii, systémovou onkologickou léčbu a podpůrnou terapii. Systémová terapie se zásadně neliší od léčby viscerálního nebo kombinovaného metastatického postižení. V rámci systémové terapie je, pokud je onemocnění hormonálně dependentní, preferována hormonální léčba, chemoterapie je užívána spíše u pacientů s agresivním, rychle progredujícím postižením, dále v případě hormonální rezistence nebo v rámci léčby hormonálně necitlivého onemocnění. Cílená terapie je standardně užívána u HER2 pozitivního onemocnění, ke zvážení je i použití antiangiogenní terapie.
Patofyziologie kostní nádorové nemoci a možnosti systémové terapie
05/2016 Peter Grell, Miloš Holánek
Skelet patří k nejčastějším místům diseminace maligních onemocnění, z toho asi u poloviny pacientů nacházíme postižení páteře. Článek pojednává o patofyziologii kostní nádorové nemoci a o možných klinických důsledcích - komplikacích kostního postižení, ke kterým patří bolest, hyperkalcemie, narušení integrity kosti a vznik patologických fraktur a komprese nervových struktur, především komprese míchy.
V posledních letech došlo ke značnému posunu v řešení kostního postižení a zvláště pacienti s nádory prsu a prostaty mohou dosahovat přežití několika let s výbornou kvalitou života. Léčba kostního postižení by měla být multidisciplinární. Kromě lokálních metod, jako je chirurgická intervence a radioterapie, by součástí léčby měla být i farmakoterapie snižující riziko vzniku kostních komplikací. V rozhodovacím procesu při postižení páteře využíváme systémy hodnotící stabilitu páteře. Správná a včasná diagnóza kostních metastáz a následná adekvátní komplexní léčba může výrazně přispět ke zlepšení kvality života velké části onkologických pacientů.
CELÝ ČLÁNEK
Skelet patří k nejčastějším místům diseminace maligních onemocnění, z toho asi u poloviny pacientů nacházíme postižení páteře. Článek pojednává o patofyziologii kostní nádorové nemoci a o možných klinických důsledcích - komplikacích kostního postižení, ke kterým patří bolest, hyperkalcemie, narušení integrity kosti a vznik patologických fraktur a komprese nervových struktur, především komprese míchy.
V posledních letech došlo ke značnému posunu v řešení kostního postižení a zvláště pacienti s nádory prsu a prostaty mohou dosahovat přežití několika let s výbornou kvalitou života. Léčba kostního postižení by měla být multidisciplinární. Kromě lokálních metod, jako je chirurgická intervence a radioterapie, by součástí léčby měla být i farmakoterapie snižující riziko vzniku kostních komplikací. V rozhodovacím procesu při postižení páteře využíváme systémy hodnotící stabilitu páteře. Správná a včasná diagnóza kostních metastáz a následná adekvátní komplexní léčba může výrazně přispět ke zlepšení kvality života velké části onkologických pacientů.